Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v listopadu 2012

Euroskop, 16.12.2012

Rada opět debatovala o reformě SZP

 

Rada opět debatovala o reformě SZP

Press Release. 3202nd Council meeting. Agriculture and Fisheries, Brussels, 28 and 29 November 2012 (16634/12)

Jednání Rady ve dnech 28.-29. 11. 2012 bylo znovu věnováno důležitým otázkám reformy SZP. Tentokrát byla znovu na pořadu dne kontroverzní otázka tzv. ozelenění, dále rozvoje venkova a v oblasti zemědělských trhů byly diskutovány i takové problémy, jako je navrhované zrušení některých množstevních kvót, včetně kvót na cukr.

Pozadí

Požadavkům ozelenění SZP se Rada věnovala již na jednání v květnu 2012. Mezi kontroverzní body, které navrhuje EK, patří požadavek pěstování min. 3 druhů plodin na orné půdě způsobilé k získávání základní platby a také povinné vynětí 7 % ha z produkce pro ekologické účely. Diskutuje se i o sankcích, které mají postihovat zemědělce v případě nedodržování požadavků na ozelenění SZP (více v příspěvku „Rada jednala o „ozelenění SZP"). Dalším sporným bodem je návrh, aby členské státy musely povinně vyčlenit 30 % ze své národní obálky na platby související právě s těmito praktikami udržitelného zemědělství.

EK na jaře přistoupila i na debatu o tom, zda by naplnění zmíněných agroenvironmentálních požadavků nebylo možné uznávat nejen na základě plnění povinných podmínek stanovených plošně pro celou EU, ale také na základě dodržování partikulárních národních či regionálních agroenvironmentálních standardů. EK by tak vyšla vstříc požadavkům, aby v rámci reformy byla více zohledňována specifika jednotlivých členských států i regionů, po čemž řada členských zemí volá. Důležitou otázkou bylo také vyřešení vztahu mezi agroenvironmentálními opatřeními a opatřeními na ochranu klimatu, která jsou zahrnuta do politiky rozvoje venkova, tedy do tzv. druhého pilíře SZP, a mezi opatřeními ozelenění, která mají spadat pod první pilíř SZP, protože mají de facto podmiňovat vyplácení přímých plateb. Předsednická země, kterou je nyní Kypr, za tímto účelem vypracovala dotazník, který se měl stát podkladem pro jednání Rady.

Návrhy, které se týkají politiky rozvoje venkova, se Rada též zabývala již v průběhu roku 2012, a to na jednání v červnu 2012. V porovnání s kontroverzními otázkami budoucnosti přímých plateb a ozelenění SZP se politika rozvoje venkova v letech 2014-2020 jeví jako více konsenzuální téma, i zde však přetrvávají neshody týkající se směřování finančních prostředků z fondu EAFRD, především ve vztahu k deklarovaným prioritám v podobě ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti či řešení problémů týkajících se klimatických změn (více v příspěvku „Rada ministrů zemědělství se opět zabývala reformou SZP"). Předsednická země v této méně kontroverzní oblasti vyzvala ministry, aby sami předložili nejdůležitější otázky, které podle nich vyžadují další diskusi.

V červnu 2012 se reformou SZP zabýval také EP, konkrétně výbor AGRI. Návrhy, které se týkají společné organizace zemědělských trhů, se potom zabývala Rada, převážně na jednání v říjnu 2012. Přetrvávají zde spory týkající se posílení pozice primárních producentů, tedy zemědělců v potravinářském řetězci. Neúplná shoda panuje také u návrhů, které má Komise k otázkám hospodářské soutěže a k řešení problému dominantní pozice některých producentských organizací na trhu (více v příspěvku „Rada jednala o reformě společné zemědělské a společné rybářské politiky").

Klíčové body a stav projednávání

Obsahem jednání ministrů zemědělství v listopadu 2012 byly 3 orientační veřejné debaty, které byly živě přenášeny také prostřednictvím internetu. Týkaly se 3 konkrétních návrhů, které jsou součástí legislativního balíku, jejž k reformě SZP vydala EK v říjnu 2011. Jedná se o návrh nařízení stanovujícího pravidla pro přímé platby, návrh změn nařízení o jednotné společné organizaci trhů a návrh nařízení o podpoře rozvoje venkova z fondu EAFRD.

V případě ozelenění se velká část zástupců členských států vyslovovala pro uznání norem a opatření ekvivalentních „ozeleňovacím" opatřením, která navrhuje EK. EK by přitom měla dopředu jasně deklarovat, které normy bude uznávat za ekvivalentní, což by mělo zjednodušit následné posuzování dodržování těchto norem. Mezi ekvivalentní opatření by podle návrhů členských států měla náležet opatření zahrnutá v rámci politiky rozvoje venkova. EK by je následně mohla uznávat současně při notifikaci národních programů rozvoje venkova, které jí budou předkládány začátkem nového programovacího období 2014-2020. Předmětem intenzívní debaty byl tedy podle očekávání vztah mezi agroenvironmentální dimenzí prvního a druhého pilíře SZP.

Debatě o nařízení, které se týká reforem společné organizace zemědělských trhů, dominovaly 2 důležité otázky: otázka plánovaného zrušení kvót na produkci cukru a otázka liberalizace v oblasti pěstitelských práv u vinné révy.

Režim cukerných kvót by měl vypršet v roce 2015, což vyplývá již z kontroverzní reformy cukerného pořádku, která byla schválena v roce 2006. Reforma měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti v odvětví produkce cukru v EU. Především v novějších členských státech, včetně ČR, však vedla k ukončení produkce řady cukrovarů, a to nejen z důvodů, že by byly nekonkurenceschopné, ale především proto, že zahraniční vlastníci cukrovarů dali přednost finanční podpoře z restrukturalizačního fondu a produkci pod vlivem této umělé motivace ukončili.

Nyní EK považuje toto odvětví za schopné čelit světové konkurenci, navrhuje tedy zrušit kvóty a vystavit cukrovarnický průmysl v členských zemích EU plné konkurenci. S tím ovšem nesouhlasí všechny členské státy a také např. čeští producenti a pěstitelé cukrové řepy poukazují na možný negativní vliv otevření oslabeného odvětví, které do značné míry ztratilo výrobní soběstačnost, masivnějšímu dovozu. Některé členské státy tak volají po prodloužení kvótního režimu (často až do roku 2020) anebo po zavedení jiných opatření umožňujících snadnější přechod a přizpůsobení tohoto odvětví i všech jeho aktérů nové realitě. Jiní členové ale zrušení kvót podporují, jedná se tedy opět o otázku, v níž státy jen obtížně nalézají společnou řeč.

Také v případě liberalizace pěstitelských práv na vinnou révu řada členských států podporuje opatrnější postup a vyčkává na doporučení speciální skupiny, která byla k otázce pěstitelských práv na vinnou révu ustanovena. S tímto postojem se shoduje také předsednický Kypr, doporučení by měla být známa v průběhu prosince 2012.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k tomu, že SZP patří spolu s kohezní politikou mezi nejnáročnější výdajové kapitoly rozpočtu EU, dotýká se debaty o reformě SZP silně otázka budoucnosti jednání o nové finanční perspektivě 2014-2020. Odkladem finálního rozhodnutí, k němuž došlo na listopadovém mimořádném summitu, se otázka budoucnosti výdajů na SZP dostává do určité nejistoty. Na finanční otázky je vázána také budoucnost konkrétní legislativy, takže není úplně jasné, zda se členským státům podaří včas uzpůsobit své právní předpisy novým skutečnostem.

Odkazy

Další články v rubrice