Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zelená kniha o reformě společné rybářské politiky

Euroskop, 27.07.2009

Komise 22. dubna 2009 zveřejnila zelenou knihu „Reforma společné rybářské politiky". Dokument obsahuje vizi evropského rybolovu v roce 2020 a konstatuje, že nekoresponduje se současným stavem společné rybářské politiky (SRP), jejíž cíle byly naposled modifikovány v roce 2002.

Zelená kniha „Reforma společné rybářské politiky" (KOM(2009)163)

 

Zelená kniha rovněž přináší výčet strukturálních nedostatků současné rybářské politiky, návrhy na jejich překonání a další zlepšení řízení rybolovu v EU. Ohniskem zájmu není jen evropský rybolov, ale také jeho vnější dimenze, širší kontext námořní politiky a částečně problematika akvakultury. Účelem je povzbudit veřejnou debatu o budoucnosti a reformě SRP, která by neznamenala jen kosmetické změny, ale naopak řešila nejpalčivější ekonomické, ekologické a další problémy evropského rybolovu.

 

1. Pozadí

 

Koncept společného trhu s produkty rybolovu je součástí primárního práva ES již od dob Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Článek 38 Smlouvy o EHS zařadil produkty rybolovu mezi produkty zemědělské. K utváření společné rybářské politiky ovšem došlo až v 70. a 80. letech 20. století. Její vznik podnítily spory mezi členskými státy o právo na stanovení výhradního národního rybolovného teritoria a důvody ekonomicko-sociální (zavedení strukturální pomoci, organizace trhu a vnější ochrany evropského trhu s rybími produkty prostřednictvím zavedení referenčních cen pro importované produkty). Později se přidaly i důvody ekologické (regulace rybolovu a snaha zabránit prudkému úbytku populace některých druhů ryb, regulace velikosti námořních flotil). Značný impulz dodalo postupné rozšiřování ES o státy, v jejichž primárním sektoru a obchodní politice hraje rybolov nezanedbatelnou roli (vstup Velké Británie, jižní rozšíření v 80. letech).

Ke skutečnému zrodu společné rybářské politiky došlo v roce 1983, kdy se členské státy ES dohodly na stanovení rybolovné zóny otevřené všem lodím Společenství (v dosahu 200 mil od pobřeží s možností jednotlivých zemí omezit vstup do pobřežního pásma v dosahu 12 mil); pravidelném stanovování kvót pro objem výlovu jednotlivých druhů ryb pro jednotlivé členské státy; licenčním režimu pro rybářské lodě; stanovení povolených způsobů lovu a požadavků na rybářské vybavení; reorganizaci trhu s rybami a produkty rybolovu. Od roku 1993 byl pro financování společné rybolovné politiky zaveden speciální nástroj strukturální pomoci FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance; Finanční nástroj pro řízení rybolovu; anglicky zde).

V roce 2001 Komise publikovala zelenou knihu „Budoucnost společné rybářské politiky" (v angličtině zde), která konstatovala přetrvávající problémy ekonomického i ekologického charakteru (krizový pokles stavů některých hojně lovených ryb - tuňák, treska; budoucnost evropské rybářské flotily; ochrana spotřebitele apod.) a vyzývala k reformě SRP.

V prosinci 2002 se Rada dohodla na balíčku reformních opatření, jehož součástí jsou nařízení č. 2371/2002, nařízení č. 2370/2002 a nařízení č. 2369/2002, kterým se mění nařízení č. 2792/1999.

V letech 2002 a 2003 Komise publikovala několik akčních plánů a sdělení, např. sdělení o akčním plánu týkajícím se budoucnosti rybolovu ve Středomoří (anglicky zde), strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury (anglicky zde), akční plán pro potírání nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (anglicky zde), sdělení týkající se vytvoření jednotné inspekční struktury v rámci SRP (anglicky zde), sdělení o integrovaném systému pro uzavírání partnerských dohod v oblasti rybolovu se třetími zeměmi (anglicky zde).

Výsledkem reformy z roku 2002 je mimo jiné zavedení omezení intenzity rybolovu jako základního nástroje řízení rybolovu (např. omezením počtu dní, v němž smí plavidlo vykonávat rybolovnou činnost na moři), nové dvoustranné dohody o rybolovu se třetími zeměmi, nové principy financování SRP (nouzové vrakování), zřízení regionálních poradních sborů apod. Novým finančním nástrojem se stal Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund; EFF; anglicky zde). Od roku 2007 funguje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (Community Fisheries Control Agency; CFCA; anglicky zde).

Reforma z roku 2002 však nejpalčivější problémy udržitelného evropského rybolovu nevyřešila. EU navíc po roce 2005 projevuje ambice formulovat komplexní námořní politiku, což se odrazilo zejména v roce 2007 v publikaci sdělení s názvem „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii" a dalších doprovodných dokumentů. V reakci na nové skutečnosti byla proto na základě příslušného pracovního dokumentu Komise (anglicky zde) na neformálním zasedání Rady v září 2008 zahájena revize SRP. Veřejnou debatu o tomto tématu má podnítit právě zelená kniha s názvem „Reforma společné rybářské politiky" publikovaná v dubnu 2009.

 

2. Klíčové obsahové body zelené knihy

 

Zelená kniha v úvodu nastiňuje „ideální" vizi stavu evropského rybolovu v roce 2020 (roste zájem evropských spotřebitelů o produkty rybolovu, problém nadměrného odlovu a poklesu evropských úlovků v exponovaných populacích ryb je minulostí, spotřebitelé dávají z kvalitativního hlediska přednost evropské produkci, rybolov v Evropě finančně sílí, zvyšuje se efektivita i technologická úroveň). Následně ovšem konstatuje, že vize budoucnosti nemá téměř nic společného s realitou, v níž přetrvávají problémy nadměrného odlovu, nadměrné kapacity loďstev, vysokých subvencí, nízké ekonomické odolnosti a klesajícího objemu ryb ulovených evropskými rybáři. Cíle reformy z roku 2002 pro dosažení udržitelného rybolovu nebyly splněny.

Zelená kniha dále přináší výčet strukturálních nedostatků současné rybářské politiky a návrhy na jejich řešení.

1. Problém nadměrné kapacity loďstev. Navrhuje mechanismy zajišťující přizpůsobení evropských rybářských loďstev dostupným populacím ryb; jednorázové vrakovací programy namísto stálé podpory vrakování; zapojení tržních nástrojů vedoucích k racionálnějším investičním rozhodnutím (např. převoditelná práva k rybolovu). Otázkou je, zda ponechat volbu prostředků pro řešení tohoto problému na členských státech, nebo je potřeba společných norem na úrovni regionální či unijní.

2. Nepřesné politické cíle (absence priorit a přesné definice ekonomických, ekologických a sociálních cílů SRP). Možné řešení: Kompromisy v ekonomické a sociální oblasti musí zůstat slučitelné s dlouhodobou ekologickou udržitelností. Otázkou je, zda by mělo být cílem SRP v budoucnu udržování pracovních příležitostí v rybolovu, nebo naopak vytváření alternativních pracovních příležitostí v pobřežních oblastech, např. prostřednictvím integrované námořní politiky.

3. Systém rozhodování upřednostňuje krátkodobá řešení (veškerá rozhodnutí přijímána na úrovni Rady; podrobná nařízení ponechávající malý prostor pro flexibilitu v implementaci). Řešení: Lisabonská smlouva rozšiřuje do oblasti SRP spolurozhodování Evropského parlamentu, což by mělo vést k jeho většímu zapojení do konzultací s Komisí a Radou. Založení SRP na výlučné pravomoci Společenství nebrání tomu, aby byla delegována prováděcí a technická rozhodnutí na členské státy (spolupráce na úrovni mořských regionů). Dokument navrhuje posoudit roli existujících poradních struktur (např. regionálních poradních sborů).

4. Nedostatečná odpovědnost odvětví (včetně zapojení průmyslu a výrobního sektoru). Otázka, zda by se nástrojem převzetí odpovědnosti odvětví za „samosprávu" v SRP měly stát organizace producentů. Měla by být součástí převzetí odpovědnosti ze strany odvětví i odpovědnost finanční (platby za rybolovná práva apod.) a do jaké míry by se to mělo týkat jen rybolovu ve velkém, nebo i drobného podnikání v této oblasti?

5. Špatná úroveň dodržování předpisů a nedostatek politické vůle k jeho zajištění (slabá kontrola, sankce nejsou odrazující, výsledkem je nadměrný odlov a pocit nespravedlivého uplatňování současných mechanismů). Návrh: Zlepšení systému sběru údajů (s odkazem na sdělení Komise o návrhu nařízení Rady o zavedení kontrolního režimu pro zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky). Otázka, zda by vyšší míru dodržování pravidel zajistily spíše centralizované, nebo decentralizované mechanismy.

Ve druhé části se zelená kniha zabývá také dalšími návrhy zlepšení v řízení rybolovu EU:

  • režim rozlišeného rybolovu za účelem ochrany malých pobřežních loďstev;
  • jak zajistit maximální udržitelný výnos ve smíšeném rybolovu;
  • jaký by měl být hlavní systém řízení v SRP (omezení úlovků? řízení intenzity rybolovu? kombinace?);
  • další uplatňování zásady relativní stability a přístupu k pobřežním lovištím;
  • vazba spotřebitel-producent;
  • SRP v širším kontextu námořní politiky;
  • lidské zdroje, věda a výzkum;
  • budoucnost finanční podpory prostřednictvím Evropského rybářského fondu i dalších zdrojů;
  • vnější dimenze SRP;
  • role akvakultury;
  • pokračující boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem;
  • ochrana citlivých druhů a stanovišť.

 

3. Očekávaný vývoj

 

Se zveřejněním zelené knihy byla otevřena veřejná konzultace, do které by se měla dle Komise zapojit široká veřejnost i tvůrci politiky, tedy nejen ti, kdo jsou přímo zapojeni do odvětví rybolovu, ale také spolutvůrci jiných oblastí politiky a občané, kteří reprezentují také spotřebitele a daňové poplatníky. Komise vyzývá k účasti i zástupce rozvojových zemí. Veřejná konzultace je otevřena do 31. prosince 2009.

Výsledky veřejné konzultace Komise plánuje shrnout do poloviny roku 2010 a vzít přitom v úvahu také připravovanou střednědobou revizi rozpočtové politiky. Poté by měly být vypracovány návrhy směru reformy SRP. V rámci evaluace dopadů se počítá s dalšími konzultacemi, po kterých má následovat návrh nového základního nařízení pro oblast SRP a jeho předložení Radě a Evropskému parlamentu v kontextu přípravy nové finanční perspektivy po roce 2013.

 

Zelená kniha „Reforma společné rybářské politiky" (KOM(2009)163)

Odpovědné generální ředitelství Komise: Námořní záležitosti a rybolov

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: PECH (zpravodaj neurčen)

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice