Životní prostředí v květnu 2010

04.06.2010
Euroskop

EP zmírní požadavky směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), Komise připravuje novou energetickou strategii pro Evropu, EP: balík pro energetickou účinnost je v souladu s Lisabonskou smlouvou, Rada podpořila evropskou strategii pro čistá a energeticky účinná vozidla, Komise: Diskutujme o snížení emisí skleníkových plynů o 30 %

EP zmírní požadavky směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění (KOM(2007)844)

Výbor ENVI na svém zasedání 4. 5. 2010 rozhodl poměrem 40:13:4 o prodloužení lhůty pro naplnění striktních pravidel pro tepelné elektrárny do 30. 6. 2019.

Pozadí

Návrh směrnice si klade za cíl zlepšit místní podmínky v členských státech podporou prevence, kontrolou a koordinovaným postupem při omezování znečištění vzduchu, vody a půdy. Reguluje emise síry, dusíku, azbestu, těžkých kovů nebo prachu. Emise CO2 nezahrnuje.

Zpravodajem návrhu v EP je Holger Krahmer z výboru ENVI.

Klíčové body

Návrh směrnice by se měl týkat 52 tis. zařízení, která po své případné modernizaci musí pro další provoz získat povolení od státu. Elektrárenský průmysl počátkem prosince 2009 apeloval na evropské poslance, aby se postavili za zavedení flexibilnějších podmínek do návrhu směrnice IPPC.

Výbor ENVI se svým stanoviskem nejzazšího termínu modernizace elektráren v roce 2019 blíží návrhu Rady, kterým byl rok 2020. Komise přitom požadovala rok 2016. Poslanci také rozhodli, aby došlo k přijetí závěru týkajícího se referenčních dokumentů BAT. Na elektrárny, které byly v provozu před listopadem 2003, se nebude výjimka vztahovat. Do roku 2020 se mohou elektrárny přihlásit o vynětí z nových přísných pravidel, pokud v období 2016-2020 budou v provozu méně než 12,5 tis. hodin.

Poslanci přidali upřesňující a zpřísňující text podmínek pro udělování výjimek z BAT vzhledem ke specifické situaci dané oblasti.

Stav projednávání

Poslanci upustili od záměru Komise stanovit minimální celoevropské limity míry emisí, neboť státy daly jasně najevo, že tento návrh nepodpoří. Místo toho žádají Komisi o hodnocení potřeby těchto celoevropských limitů. Zpravodaj návrhu sdělil, že ne všechny členské státy chtějí přísné emisní limity, což zavedení celoevropských standardů komplikuje.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP bude o pozměněné podobě navrhované směrnice hlasovat v červenci 2010.

Odkazy

Komise připravuje novou energetickou strategii pro Evropu

Stock taking document „Towards a new Energy Strategy for Europe 2011-2020

Komise připravuje další energetický akční plán, příslušná veřejná konzultace byla zahájena 7. 5. 2010.

Pozadí

V lednu 2007 byl poprvé zveřejněn komplexní balík dokumentů s názvem „Energetická politika pro Evropu.

Pod jeho vlivem byly následně zveřejněny klíčové soubory legislativních dokumentů v oblasti energetiky, např. tzv. klimaticko-energetický balík, tzv. třetí liberalizační balík či návrhy týkající se energetické účinnosti.

V listopadu 2008 byl potom v návaznosti na závěry Evropské rady vydán tzv. Druhý strategický přezkum energetiky (Second Strategic Energy Review), který se zaměřuje na energetickou budoucnost EU v delším časovém horizontu, konkrétně v období let 2020-2050, a obsahuje návrhy na legislativní změny zejména v oblasti energetické bezpečnosti (bezpečnost dodávek ropy a zemního plynu) či v oblasti energetické infrastruktury a projektů transevropských energetických sítí (TEN-E).

Přijetí nového energetického akčního plánu EU se očekává na březnové Evropské radě v roce 2011. Prozatím probíhá konzultace mezi Komisí a potenciálními zainteresovanými partnery nad zveřejněným dokumentem, který se týká nové strategie, která by podle prvotních návrhů měla být zaměřena především na úspory v oblasti energetiky, nové technologie a inovace, další propojování vnitřního trhu s energiemi, energetické sítě a posílení kooperace a solidarity v rámci EU v oblasti energetiky. Větší soudržnost a efektivita by měla panovat i ve vnějších vztazích EU v energetické oblasti.

Klíčové body

Větší důraz než v předcházejících strategiích má být kladen i na investice, a to především do nových technologií, infrastruktury, zlepšení v oblasti energetické účinnosti, ale také v oblasti vzdělávání, byť z hlediska těchto investic hodlá Komise využívat především tržních nástrojů.

Počítá se s koordinováním národních strategií a s důležitou rolí aktérů na regionální a lokální úrovni.

Předložený dokument, který je podkladem pro veřejnou konzultaci, zdůrazňuje efektivitu „evropských řešení a přístupů.

Zdůrazňován je i předpokládaný pozitivní vliv kontroverzního cíle využívání 20 % obnovitelných zdrojů k výrobě energie do roku 2020 na vytváření pracovních míst v EU; údajně by mělo jít o více než půl milionu nových pracovních míst, což ovšem ignoruje dodatečné náklady v jiných oblastech, které nezřídka v případě nákladného využívání obnovitelných zdrojů nese především spotřebitel.

Neméně důležitou součástí nové strategie má být rozvoj energetických sítí, o kterém hovořil již SER.

Ale hovoří se i o energetických daních a ochraně spotřebitelů nejzranitelnějších vůči eventuelním výpadkům v dodávkách zdrojů.

V neposlední řadě má být diskutována otázka týkající se další integrace energetických trhů nejen v rámci EU, ale také ve vztahu mezi EU a jejím bezprostředním sousedstvím.

Předpokládaný další vývoj

Nově připravovaný energetický akční plán je bezpochyby problémem, kterému je potřeba věnovat pozornost v souvislosti s tím, jakou důležitost mají momentálně energetika, energetická politika a energetická bezpečnost nejen v ekonomické agendě EU. Jsou zde obsaženy body náležející v posledních letech mezi nejdůležitější problémy evropské energetické bezpečnosti, ale i potenciálně problematické otázky, které se mohou stát zárodkem další regulace na evropské úrovni. Konzultace má trvat do 2. 7. 2010.

Odkazy

EP: balík pro energetickou účinnost je v souladu s Lisabonskou smlouvou

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (KOM(2008)778)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (KOM(2008)780)

Plénum EP ve dnech 18.-19. 5. 2010 sladilo tzv. balík pro energetickou účinnost s požadavky Lisabonské smlouvy, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2009, zejm. pokud jde o změny právní báze a pozdější revizi dotčených návrhů (resp. finálních norem) prostřednictvím systému komitologie. Formálně byly přijaty zprávy Anny Podimata a Silvia-Adriany Ticau z výboru ITRE.

Pozadí

Komise návrhy (zde a zde) předložila v listopadu 2008 s cílem legislativně podpořit zvýšení energetické účinnosti v EU do roku 2020 o 20 %. O každém z nich se jednalo víceméně separátně, s ohledem na různou míru kontroverznosti. (Návrh směrnice o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry byl v Úředním věstníku EU zveřejněn jako nařízení č. 1222/2009 již v prosinci 2009.)

Meritorně se na projednávaných textech (týkajících se energetické náročnosti budov a energetických štítků na „výrobcích spojených se spotřebou energie) nic nezměnilo, v platnosti zůstává kompromis dosažený mezi Radou a EP v prosinci 2009.

Klíčové body

Energetické štítky by se měly stát běžnou a viditelnou součástí všech „výrobků spojených se spotřebou energie.

Stávající dělení výrobků do energetických tříd A-G by mělo zůstat zachováno, ovšem energeticky neúčinnější výrobky by měly mít možnost získat až označení A+++ (na energetickém štítku zvýrazněné tmavým odstínem zelené).

Pokud jde o směrnici o energetické náročnosti budov, stanoví, že od roku 2021 by měly být v EU stavěny pouze „téměř nulové budovy (schopné zajistit si většinu potřebné energie samy např. prostřednictvím instalovaných solárních panelů).

Veřejných budov by se mělo toto opatření týkat již od roku 2019.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice o energetické náročnosti budov by měla být implementována do 2 let od svého definitivního schválení EP i Radou a po uveřejnění v Úředním věstníku EU, směrnice týkající se energetických štítků do 12 měsíců.

Odkazy

Rada podpořila evropskou strategii pro čistá a energeticky účinná vozidla

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Evropská strategie pro čistá a energeticky účinná vozidla (KOM(2010)186)

Rada se 25. 5. 2010 podpořila strategii Komise na zvýšení podílu „zelených vozidel na trhu, zejm. pak elektromobilů.

Pozadí

Komise svou strategii obsahující 40 legislativních i nelegislativních opatření předložila v dubnu 2010. Podle jejích odhadů bude na světě v roce 2030 0,8-1,6 mld. automobilů, a proto je nutné snížit jejich emise. Současně je nezbytné zajistit EU konkurenceschopné postavení vůči dalším klíčovým producentským blokům (USA a Japonsku).

Klíčové body a stav projednávání

Ačkoli Komise otevřeně nepodpořila žádnou konkrétní technologii, některé ekonomiky, které údajně za celou strategií stojí (Španělsko, Francie, Německo, Portugalsko), hodlají na úrovni EU získat především podporu pro produkci vozidel s elektrickým pohonem. Velká Británie či Česká republika jsou naproti tomu toho názoru, že o tom, jaká technologie se v budoucnu prosadí, by měli rozhodnout spotřebitelé.

Některé environmentální organizace (např. Friends of Earth) tvrdí, že podpora elektromobilů má smysl jedině tehdy, pokud budou využívat výhradně „čisté elektřiny (z obnovitelných zdrojů). V opačném případě by mohla EU zaznamenat podobný neúspěch jako před časem, když masivně (a bez ohledu na finální dopady) podporovala biopaliva.

Předpokládaný další vývoj

Podle neformální společné deklarace Španělska, Francie, Německa a Portugalska by měly být do poloviny roku 2011 vytvořeny jednotné standardy pro dobíjení elektromobilů.

Problematikou nové strategie Komise by se mělo v roce 2010 na úrovni zástupců členských států po španělském předsednictví zabývat předsednictví belgické.

Odkazy

Komise: Diskutujme o snížení emisí skleníkových plynů o 30 %

Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Unofficial version. Analysis of options to move beyond 20% greenhouse gas emission reductions and assessing the risk of carbon leakage (COM(2010)265/3)

Komise 26. 5. 2010 předložila sdělení, na jehož základě by se měla rozvinout debata o dalším potenciálním snížení emisí skleníkových plynů v EU – ne o chystaných 20 %, ale rovnou o 30 % oproti roku 1990. Ve výsledku by mělo jít o politické rozhodnutí.

Pozadí

V dubnu 2009 byl Úředním věstníku EU uveřejněn tzv. klimaticko-energetický balík, soubor norem, jež by měly do roku 2020 zajistit snížení emisí skleníkových plynů v EU o 20 % (oproti roku 1990). Dané normy současně počítají s tím, že pokud se k EU v jejím úsilí přidají i jiné země světa (v rámci dojednání nástupce současného Kjótského protokolu), pak se zaváže k navýšení svého cíle o dalších 10 procentních bodů. Dosavadní jednání však takové tendence nevykazují, naopak se ozývají hlasy i ze samotné EU, včetně Německa či Francie, aby k dalšímu navyšování původního cíle nedocházelo.

Klíčové body

Předložené sdělení se zabývá primárně ekonomickými dopady potenciálního navýšení cíle na 30 % a nevylučuje ani zavedení protekcionistických opatření vůči těm zemím, které se k EU v jejím úsilí nepřipojí.

Komise konstatuje, že náklady na dosažení 20% cíle do roku 2020 se od roku 2008, kdy byl klimaticko-energetický balík předložen, snížily z odhadovaných 70 mld. € na 48 mld. € (z 0,45 % na 0,32 % HDP). Důvodem byl nízký hospodářský růst, a tím pádem „samovolné snížení emisí skleníkových plynů, snížení cen tzv. emisních povolenek a zvýšení energetické účinnosti v důsledku vyšších cen energií.

Komise odhaduje, že zvýšení cíle na 30 % by stálo 81 mld. €, tj. „pouze o 11 mld. € více, než se v roce 2008 odhadovalo, že bude stát cíl 20%.

K dosažení 30% cíle by mohly být využity následující možnosti/opatření: snížení počtu emisních povolenek v rámci systému obchodování s nimi; podpora větší energetické účinnosti; efektivní využívání fiskálních nástrojů; nasměrování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti EU směrem k ekologickým investicím; zlepšení ekologické vyváženosti mezinárodních uhlíkových kreditů uznávaných v rámci unijního systému obchodování s emisními povolenkami.

Krom uvedeného Komise provedla také analýzu situace v energeticky náročných průmyslových odvětvích, pokud jde o jejich možné přemístění z EU do zemí s méně přísnými pravidly týkajícími se emisí CO2.

Podle Komise jsou stávající opatření (tj. bezplatné emisní povolenky a přístup k mezinárodním kreditům) i nadále opodstatněná. Na druhou stranu by pro dotčené podniky navýšení cíle na 30 % znamenalo (podle aktuálních propočtů) snížení zisků v průměru jen o 1 % (nejvíce postižené by byly chemičky).

Stav projednávání

Proti navýšení cíle se staví např. organizace BusinessEurope, reprezentanti dotčeného průmyslu, Francie, Německo, Itálie či Polsko, pro naopak plédují zejména environmentalistické organizace typu Greenpeace či Friends of Earth (požadují minimálně 40% cíl) a nově např. Velká Británie.

Sama Komise přiznává, že navýšení cíle by se výrazně dotklo zejména chudších členských států.

Předpokládaný další vývoj

Rada by se měla sdělením Komise zabývat 21. 6. 2010.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality