Životní prostředí v červenci 2010

04.08.2010
Euroskop

Komise hodlá změnit pravidla posuzování vlivů na životní prostředí, Plénum EP přijalo přísnější limity pro průmyslové emise, AGRI: Omezení testů na zvířatech bez ohrožení výzkumu, EU se shoduje na systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013, Komise hodlá prodloužit státní podpory těžbě černého uhl, Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy

Komise hodlá změnit pravidla posuzování vlivů na životní prostředí

Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o uplatňování a účinnosti směrnice EIA (směrnice 85/337/EHS ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES) (KOM(2009)378)

Komise 28. 6. 2010 zahájila veřejnou konzultaci týkající se potenciální změny pravidel posuzování vlivů („některých veřejných a soukromých záměrů) na životní prostředí (environmental impact assessment; EIA). Formálně by se mohla změnit směrnice č. 85/377 (tzv. EIA Directive).

Pozadí

Směrnice č. 85/377 (ve znění směrnic č. 97/11 a č. 2003/35) je založena na principu, že projekty s očekávaným dopadem na životní prostředí (např. rafinerie, elektrárny, úložiště jaderného odpadu, chemická zařízení, dopravní infrastruktura, spalovny ap.; viz Příloha I směrnice č. 85/377) by měly být posouzeny z hlediska svých environmentálních vlivů, ideálně se zajištěním přístupu veřejnosti. Dosavadní implementace však podle Komise odhalila některé problémy.

Klíčové body

Veřejná konzultace by se měla pokusit nalézt odpovědi na otázky související s předběžným posouzením předmětných projektů, kvalitou EIA, harmonizací požadavků EIA napříč členskými státy či s problémy s přeshraničními projekty (z hlediska EIA).

Předmětem debaty má být i role úřadů zabývajících se ochranou životního prostředí nebo propojení EIA na politiky EU týkající se klimatických změn nebo biodiverzity.

Postoj ČR

ČR je s problematikou EIA konfrontována poměrně často, zejm. v souvislosti s renovací stávajících uhelných elektráren, rozšiřováním jaderné elektrárny v Temelíně či (v obecnější rovině) při debatách o rostoucím vlivu environmentalistických skupin na rozhodování státní správy a samosprávy. Minimálně z těchto důvodů by měla být potenciálním změnám směrnice č. 85/377 věnována zvýšená pozornost.

Předpokládaný další vývoj

Veřejná konzultace bude otevřena do 24. 9. 2010. Poté se očekává, že Komise uveřejní analýzu obdržených příspěvků a sdělí, jaké podnikne další kroky.

Odkazy

Plénum EP přijalo přísnější limity pro průmyslové emise

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění (KOM(2007)844)

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 7. července 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/ EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)

Poslanci EP schválili 7. 7. 2010 poměrem 639:35:10 pozměňovací návrhy ke směrnici o průmyslových emisích, jejímž cílem je mj. stanovit jasnější pravidla a zajistit čistější ovzduší.

Pozadí

Návrh směrnice KOM(2007)844 si klade za cíl zlepšit místní podmínky v členských státech podporou prevence, kontrolou a koordinovaným postupem při omezování znečištění vzduchu, vody a půdy. Reguluje emise síry, dusíku, azbestu, těžkých kovů nebo prachu. Emise CO2 nezahrnuje.

Již výbor ENVI na svém zasedání 4. 5. 2010 rozhodl o prodloužení lhůty pro naplnění striktních pravidel pro tepelné elektrárny do 30. 6. 2019 (více zde).

Klíčové body

Na znění nové směrnice se EP shodl s Radou 18. 6. 2010. Jednání o normě trvala přes 2 roky a podle zpravodaje návrhu Holgera Krahmera vytváří tato podoba textu rovné podmínky pro všechna průmyslová zařízení v EU.

Europoslanci nakonec souhlasili s tím, že pro velká spalovací zařízení (včetně elektráren na tuhá paliva) budou členské státy moci vypracovat „přechodné národní plány a umožnit jim, aby tyto nové limity začaly dodržovat až od července 2020. Některá starší zařízení by pak mohla být této povinnosti zproštěna úplně pod podmínkou, že buď do konce roku 2023 ukončí svou činnost, nebo od roku 2016 omezí svůj provoz na 17 500 hodin. Novější elektrárny pak v každém případě budou muset své provozy upravit už do roku 2012, jak bylo stanoveno původně.

Poslanci také určili, že modernizace zařízení musí probíhat v souladu s BAT. Tento postup nemusí být uplatňován v případě, že provozovatel prokáže nepoměr investice do modernizace a vlivu na ochranu životního prostředí. Provozovatelé zařízení ale musejí prokázat, že je z jejich strany ochrana životního prostředí dostatečná. Udělení výjimky bude určovat příslušný členský stát.

Nová směrnice kromě výše uvedeného také sjednocuje systém inspekcí, ukládá členským státům pravidelně přezkoumávat povolení v návaznosti na vývoj BAT, zvyšuje ochranu půdy a podzemních vod před průmyslovým znečištěním, rozšiřuje účast veřejnosti a rozsah povinně zpřístupňovaných informací (ukládá zveřejňování prostřednictvím internetu), zpřísňuje emisní limity pro spalování a spoluspalování odpadu atd.

Postoj ČR

Do českého právního řádu je problematika IPPC transponována zákonem č. 76/2002 o integrované prevenci ve znění zákona č. 521/2002, zákona č. 437/2004, zákona č. 695/2004, zákona č. 444/2005, zákona č. 222/2006 a zákona č. 25/2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí , kterým se však pouze vydělila problematika registru znečišťováni. Posledními novelami, které se ale nedotýkají problematiky povolování, jsou zákony č. 227/2009 a č. 281/2009.

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice formálně schválí a podepíše Rada. Směrnice vstupuje v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Odkazy

AGRI: Omezení testů na zvířatech bez ohrožení výzkumu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (KOM(2008)543)

Draft reccommendation for second reading, directive of the European Parliament and of the Council on the protection of animals used for scientific purposes, Committee on Agriculture and Rural Developmen

Výbor AGRI 12. 7. 2010 přijal doporučení ke druhému čtení návrhu směrnice poměrem 41:0:4.

Pozadí

Podle agentury ECEAE je v evropských laboratořích ročně využíváno na experimenty 12 mil. zvířat. Směrnice č. 86/609 nebyla od svého přijetí revidována. Komise teprve v roce 2007 vydala doporučení č. 2007/526 stanovující pravidla pro chov laboratorních zvířat. Komise předložila návrh revize původní směrnice KOM(2008)543 5. 11. 2008. První čtení v EP proběhlo 5. 5. 2009.

Zástupci EP a Rady dospěli 7. 4. 2010 ke shodě na posledních detailech návrhu revize směrnice týkající se ochrany zvířat používaných při vědeckých pokusech.

Klíčové body

Již v této fázi představuje text kompromis mezi EP a Radou a klade si za cíl omezit testování na zvířatech např. na oblasti výzkumu živočišných nebo rostlinných chorob, vývoje léků, vzdělávací aktivity a soudní vyšetřování. Návrh směrnice také zavádí speciální ochrannou klauzuli, která by členským státům umožnila ve výjimečných a vědecky zdůvodněných situacích předpisy dané normy nedodržet. O tomto jednání musí informovat Komisi. Již v prvním čtení EP podpořil vznik kategorie bolesti, která při testech vzniká.

Poslanci zdůraznili potřebu efektivních inspekcí. Po dohodě s Radou bylo stanoveno, že členské státy musí zajistit kontrolu nejméně 33 % laboratoří používajících k testování zvířata. Komise chce směrnici revidovat 5 let po jejím vstupu v platnost.

Postoj ČR

Zvířata používaná k vědeckým účelům jsou v ČR chráněna zejména zákonem č. 162/1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání, a vyhláškou č. 207/2004 o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo ve druhém čtení o návrhu hlasovat 8. 9. 2010. Poté jej schválí Rada a směrnici budou implementovat členské státy.

Odkazy

EU se shoduje na systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013

Auctioning Regulation – Commission proposal, 6 April 2010

Výbor EU pro klimatickou změnu (sdružující na základě čl. 23 směrnice č. 2003/87 mj. zástupce členských států a Komise) se 14. 7. 2010 dohodl na způsobu fungování systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013.

Pozadí

Systém obchodování s emisními povolenkami v EU funguje od roku 2005. V dubnu 2009 byla příslušná směrnice č. 2003/87 revidována směrnicí č. 2009/29 (součást tzv. klimaticko-energetického balíku) s cílem dosáhnout do roku 2020 v EU snížení emisí CO2 o 20 % v porovnání s rokem 1990. Mělo by se tak stát prostřednictvím zahrnutí většího množství podniků do systému (ten sám by měl generovat 21% snížení v porovnání s rokem 2005), ale i omezením celkového objemu povolenek a zavedením jejich aukcí (od roku 2013 v principu nebudou přidělovány zdarma).

Klíčové body

Text upravuje praktické otázky spjaté s obchodováním s emisními povolenkami po roce 2013, resp. od roku 2012 v případě letecké dopravy.

Počítá s tím, že v sektoru letecké přepravy bude předmětem aukcí min. 15 % povolenek, v ostatních sektorech sumárně 50 % (ostatní povolenky budou jednotlivým subjektů dočasně nebo trvale přidělovány zdarma; celkový objem nicméně zatím není znám).

Stav projednávání

Komise původně na základě článku 10 odst. 4 směrnice č. 2009/29 navrhovala vytvořit centralizovanou platformu pro obchodování s emisními povolenkami, nakonec ale přistoupila na možnost provozovat národní platformy.

Předpokládaný další vývoj

Pokud se k výstupu výboru do 3 měsíců nevyjádří ani Rada, ani EP, bude text považován za schválený.

Odkazy

Komise hodlá prodloužit státní podpory těžbě černého uhlí

Proposal for a Council Regulation on state aid to facilitate the closure of uncompetitive coal mines (COM(2010)372)

Komise 20. 7. 2010 předložila návrh nařízení na poskytnutí státní pomoci k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů. Fakticky by mělo dojít k prodloužení poskytování státní pomoci do 15. 10. 2014.

Pozadí

V současnosti se státní pomoc v sektoru těžby černého uhlí, jež se permanentně snižuje, řídí nařízením č. 1407/2002. Jeho platnost však k 31. 12. 2010 vyprší. To by v případě nepředložení nového návrhu znamenalo, že státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc obecně, nikoliv jen požadavkem, aby nepřesáhla sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).

Mezi největší producenty uhlí v EU patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z Porúří a severozápadu Španělska) je v EU nejméně konkurenceschopné.

Obecně EU produkuje jen 2,5 % uhlí na světě a více než polovinu poptávky (primárně pro tepelné elektrárny) pokrývá exportem.

Klíčové body

Státní pomoc by měla být do 15. 10. 2014 použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů, ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů, a měla by se postupně snižovat – každých 15 měsíců alespoň o 33 %.

Pomoc určená pouze na provoz dolů by měla skončit zcela, příslušné členské státy by naopak měly k získání účelově vázané státní pomoci splnit řadu podmínek, zejm. na poli obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti ap.

Stav projednávání

Původní návrh měl být podle některých zdrojů méně restriktivní (nejenže státní pomoc měla přetrvat údajně až do roku 2023, ale i její snižování mělo být mírnější – 25 % v průběhu 36 měsíců).

Komise ovšem patrně nehodlala zpochybnit své závazky k posilování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, jakkoli to může být z praktického hlediska problematické. Přitom produkce elektřiny z dotovaného uhlí činí v EU jen 5,1 %.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude rozhodovat nejdříve na podzim 2010 Rada.

Některé zdroje hovoří o tom, že členské státy budou schopny dospět ke kompromisu nejpozději do 10. 12. 2010 i přesto, že návrh byl kontroverzní již při uveřejňování Komisí (navzdory všem zvyklostem se o něm v Komisi údajně málem hlasovalo).

Odkazy

Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)

Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)

Komise 13. 7. 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti omezování či zákazu pěstování GMO měly být členské státy, dále nové doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

Pozadí

Problematiku geneticky modifikovaných organismů EU legislativně upravuje především prostřednictvím směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech a nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO.

Problém koexistence GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství na legislativní úrovni řeší jednotlivé členské státy, odpovědnost tedy leží na jejich úrovni (případně na úrovni regionální). EU není v otázce využívání GMO jednotná, existují na jedné straně členské státy, které jejich pěstování odmítají, na druhé straně ty, které se na pěstování v EU povolených GM plodin již několik let podílejí (náleží k nim i ČR). Z tohoto hlediska přináší koexistence potenciálně i přeshraniční problémy.

Do března 2010 byla jedinou GM plodinou, jejíž komerční pěstování bylo v EU povoleno, geneticky modifikovaná kukuřice odolná například proti škůdci zavíječi kukuřičnému. V březnu 2010 Komise poskytla autorizaci pro pěstování transgenní odrůdy brambor, která má být využívána především pro výrobu škrobu.

Klíčové body a stav projednávání

V rámci předloženého balíku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Členský stát tedy nemá možnost povolit pěstování GM plodiny, která není autorizována v rámci EU. De facto jde tedy o právní úpravu existující situace, v níž GM plodiny autorizuje Komise a členské státy se rozhodují, zda ji pěstovat, nebo ne, jejich rozhodnutí v této otázce však podléhá dalšímu schválení Komise. Situace se tedy tímto ulehčuje především zemím, které odmítají GMO, protože ty budou mít možnost pěstování příslušné GM plodiny na svém území zakázat, aniž by čelily problémům. Omezení či zákaz pěstování příslušné GM plodiny by však neměly být založeny na jiných důvodech, než jsou nepříznivé dopady na zdraví a životní prostředí.

Komise za tím účelem přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Členské státy budou moci omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, aniž by musely využít ochranné doložky; jejich rozhodnutí nebudou muset být schválena Komisí. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné normy.

Návrh má být praktickou aplikací principu subsidiarity, o zákazu pěstování GMO má být rozhodnuto na úrovni státu. Na návrhy Komise ovšem již kriticky reagovaly ekologické organizace (Greenpeace) i některé členské státy.

Předpokládaný další vývoj

Návrh na změnu směrnice č. 2001/18 musí být přijat postupem spolurozhodování, bude proto postupně projednáván a schvalován jak v Radě, tak i v EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality