Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v prosinci 2010

Euroskop, 07.01.2011

Rada podpořila pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018, EU uvítala závěry konference OSN o klimatických změnách, Rada a EP se shodly, jak omezit emise CO2 z lehkých užitkových vozů

Rada podpořila pokračování státní pomoci těžbě černého uhlí do roku 2018

Návrh nařízení Rady o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (KOM(2010)372)

Rada 10. 12. 2010 podpořila návrh Komise na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí. Na rozdíl od Komise (a za podpory EP) však požaduje, aby pomoc bylo možné poskytovat ne do roku 2014, ale až do roku 2018.

Pozadí

Komise svůj návrh na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí do 15. 10. 2014 předložila v červenci 2010. Permanentně se snižující státní pomoc v sektoru se do 31. 12. 2010 řídila nařízením č. 1407/2002.

V případě, že by Komise návrh nepředložila, státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc obecně, nikoliv jen požadavkem, aby nepřesáhla sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).

Mezi největší producenty uhlí v EU patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z Porúří a severozápadu Španělska) je v EU nejméně konkurenceschopné (minimálně např. v porovnání s uhlím z ČR).

Obecně EU produkuje jen 2,5 % uhlí na světě a více než polovinu poptávky (primárně pro tepelné elektrárny) pokrývá exportem (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).

Plénum EP se v listopadu 2010 z pozice konzultované (nikoliv spolurozhodující) instituce schválením Rapkayovy zprávy postavilo za prodloužení poskytování zvýhodněné státní podpory do 31. 12. 2018 (více v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).

Klíčové body

Rada podpořila argument, jejž použil i EP, totiž že zkrácení doby poskytování státní pomoci povede ke ztrátě pracovních míst v řádu desítek tisíc zaměstnanců. Proto se postavil za prodloužení lhůty až do 31. 12. 2018. V roce 2017 by ale státní pomoc měla dosahovat nejvýše úrovně 15 % této pomoci v roce 2011. Komise to akceptovala, protože belgické předsednictví spolu s Německem k podpoře nařízení přesvědčilo i váhající skandinávské země (Dánsko a Švédsko).

Státní pomoc by měla být použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů a ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů. Pomoc určená pouze na provoz dolů by měla skončit zcela, příslušné členské státy by naopak měly k získání účelově vázané státní pomoci splnit řadu podmínek, zejm. na poli obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti ap.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost po uveřejnění v Úředním věstníku EU.

Odkazy

 

EU uvítala závěry konference OSN o klimatických změnách

Evropská unie vítá Cancúnskou dohodu jako významný krok ke globálnímu rámci pro oblast klimatu

V mexickém Cancúnu proběhla od 29. 11. 2010 do 11. 12. 2010 konference OSN o klimatických změnách. Zástupci 192 zemí se však na ničem převratném nedohodli.

Pozadí a klíčové body

Konference se zabývala dlouhodobě problematickými body jednání zejm. mezi vyspělými a zaostalými zeměmi a rozpory mezi USA a Čínou, které produkují nejvíce skleníkových plynů.

Navrhovaná dohoda neobsahuje závazek k prodloužení Kjótského protokolu po roce 2012.

V centru dalších jednání (v Jihoafrické republice) budou zřejmě stát Čína a USA. Proti platnosti protokolu rázně protestuje např. Japonsko, Rusko a Kanada. Požadují novou úmluvu, do níž se zapojí právě USA, Čína a Indie.

Dokument OSN uvádí, že je zapotřebí dalších omezení emisí, nepřichází však s žádným nástrojem, jak toho dosáhnout. Bolívie obvinila delegace z nedostatku ambicí a návrh nechtěla podpořit. Země se dohodly na vytvoření tzv. zeleného klimatického fondu, který by měl do roku 2020 disponovat 100 mld. dolarů ročně. Na konferenci naopak neprošel návrh na ekologické zdanění letecké a lodní dopravy.

Belgie jakožto předsednická země EU společně s komisařkou pro opatření v oblasti změn klimatu reprezentovaly postoj EU, která požadovala přijetí závazného dokumentu. Komisařka Connie Hedegaard k tomu uvedla, že EU přijela do Cancúnu s cílem dopracovat se k zásadnímu balíku akčních rozhodnutí a pokračovat v mezinárodních jednáních o změně klimatu. EU transparentně informovala o pokroku, který učinila, když uvolnila 7,2 mld. € na financování „rychlého startu", které přislíbila na období let 2010-2012.

Klíčové závěry konference jsou následující:

  • V dokumentu OSN se poprvé uznává, že globální oteplování musí být udrženo pod 2 °C v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
  • Vypracování postupu pro stanovení data, kdy globální emise dosáhnou vrcholu, a cíle pro snížení emisí do roku 2050.
  • Potvrzení cíle, že rozvinuté země do roku 2020 každoročně uvolní 100 mld. dolarů finanční pomoci rozvojovým zemím na boj proti změně klimatu, a založení zeleného fondu pro změnu klimatu, jehož prostřednictvím bude poskytnuto značné množství finančních prostředků.
  • Zahájení mechanismu REDD+ umožňujícího zavést opatření zaměřená na snížení emisí způsobených kácením a poškozováním lesů v rozvojových zemích.
  • Dohoda týkající se možnosti zavedení nových mechanismů trhu s uhlíkem nad rámec projektového přístupu.
  • Zavedení mechanismu pro technologie zahrnujícího výkonný výbor pro technologie a centrum a síť pro technologie v oblasti klimatu s cílem posílit rozvoj a transfer technologií.
  • Stanovení jasného postupu pro přezkum přiměřenosti cíle týkajícího se udržení globálního oteplování pod 2 °C a zároveň na posílení cíle usilujícího o 1,5 °C, přičemž tento postup by měl být ukončen v roce 2015.

Dohoda vyvolává řadu pochybností především z řad environmentálních organizací, které ji považují za slabou. Zdůrazňují, že neexistuje závazek, který by platil pro rozvojové země i po roce 2012.

Předpokládaný další vývoj

Další konference OSN k otázce klimatických změn, která by měla přinést konkrétnější výsledky, se uskuteční v prosinci 2011 v Jižní Africe.

Odkazy

 

Rada a EP se shodly, jak omezit emise CO2 z lehkých užitkových vozů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2009)593)

Zástupci Rady a EP se 15. 12. 2010 neformálně shodli na návrhu nařízení, jež by mělo limitovat emise CO2 u lehkých užitkových vozů („dodávek").

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2009 s cílem meritorně doplnit nařízení č. 443/2009 vztahující se na nové osobní automobily. Nové nařízení by se mělo od roku 2014 vztahovat na vozidla nad 3,5 t (resp. i na vozidla kategorie N1 vážící bez nákladu do 2610 kg). Limit by měl být podle Komise stanoven na průměrných 175 g/km v roce 2016 a 135 g/km v roce 2020. Pro výrobce, kteří stanovený limit překročí, by měly být do roku 2018 stanoveny sankce. Vozidla s velmi nízkými emisemi a/nebo využívající inovativních technologií by měla z nového nařízení až do roku 2018 disponovat výjimkou, podobně výrobci produkující max. 22 tis. „dodávek" ročně.

Rada o návrhu jednala zejm. v první polovině roku 2010 (více v příspěvku Životní prostředí v červnu 2010), výbor ENVI schválil poměrem zprávu Martina Callanana v září 2010 (více v příspěvku Životní prostředí v září 2010).

Klíčové body

Dodávky by měly v roce 2017 produkovat 175 g CO2/km, v roce 2020 147 g CO2/km.

Dané hodnoty by měly představovat průměr, tj. každý výrobce by měl moci produkovat takové vozy s takovými emisemi, aby v průměru dosahovaly uvedených hodnot. 175g „cíl" bude nabíhat postupně: v roce 2014 by jej mělo dosahovat 70 % dodávek každého výrobce, v roce 2015 75 %, v roce 2016 80 % a v roce 2017 100 %.

Stanovené cíle by měly být méně přísné, než původně navrhovala Komise.

Krom uvedeného došlo také ke snížení výše pokut za překročení limitů. Měly by se pohybovat od 15 € přes 25 € do 95 € v závislosti na množství gramů (1-3 g) nad stanovený limit. Pokutu by měli výrobci platit za každé vozidlo počítané do sumy vozidel, která limit překročila. (Analogická úprava je i součástí nařízení č. 443/2009.)

Stav projednávání

Proti zmírnění textu Komise se postavily především environmentalistické organizace (např. T&E či Greenpeace) s argumentem, že ani původní návrh nepředstavoval z věcného hlediska pro výrobce dodávek žádný zásadní problém. Opačný postoj zastávalo a zastává Německo spolu s Francií a Itálií. Právě tyto 3 země stály v pozadí dojednaného kompromisu.

Předpokládaný další vývoj

Rada neformální kompromis potvrdila 20. 12. 2010 (byť Nizozemsko, Kypr, Irsko, Dánsko a Švédsko si vymínily prohlášení, že dohodnuté cíle jsou příliš mírné), Coreper provedl totéž o den později.

Odkazy

Další články v rubrice

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020