Životní prostředí v prosinci 2011

09.01.2012
Euroskop

ENVI podporuje přísnou směrnici o energetické účinnosti, Rada a EP: kompromis ve věci revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

ENVI podporuje přísnou směrnici o energetické účinnosti

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (KOM(2011)370)

Výbor ENVI 20. 12. 2011 prostřednictvím zprávy Petera Lieseho podpořil přijetí návrhu směrnice o energetické účinnosti. Výsledkem by měla být relativně přísná, preskriptivní norma mající za cíl dosáhnout do roku 2020 20% zvýšení energetické účinnosti v EU jako celku.

Pozadí

Komise návrh předložila v červnu 2011 s tím, že dosavadní 9% výsledek EU v otázce zvyšování energetické účinnosti je tristní, předpokládajíc, že samotné přijetí směrnice má potenciál změnit reálný stav v jednotlivých členských státech (více v příspěvku „Komise předložila novou směrnici o energetické účinnosti. Má být přísnější, Životní prostředí v červnu 2011). Výsledná norma by měla být snáze vymahatelná než její „předchůdkyně, směrnice č. 2004/8 a č. 2006/32, a současně by měla být v souladu jak s obecnou strategií EU Evropa 2020, tak i s novým akčním plánem pro energetickou účinnost (více v příspěvku „Komise zveřejnila akční plán pro energetickou účinnost, Životní prostředí v březnu 2011). Spotřeba energie v EU by se měla oproti referenčnímu roku 1990 snížit o 368 Mtoe (do roku 2020, čímž by měl být naplněn dlouhodobý záměr EU snížit spotřebu energie v Unii jako celku o 20 %).

Klíčové a sporné body

ENVI souhlasí se záměrem, že směrnice má „přimět členské státy k tomu, aby se ve větší míře snažily účinněji využívat energii ve všech fázích energetického řetězce – od přeměny energie až po její distribuci konečným spotřebitelům. Řadu ustanovené návrhu ale pozměnil, resp. zpřísnil.

Veřejné orgány by např. měly být povinny snižovat spotřebu energie o 2,5 % ročně (Komise navrhovala 3 %) nejen v prostorách, které vlastní, ale i v prostorách, které si pronajímají, a to bez ohledu na jejich podlahovou plochu (na budovy s podlahovou plochou do 250 m2 se měla podle Komise vztahovat výjimka). Distributoři energie a všichni prodejci energie (tj. nejen prodejci maloobchodní, jak navrhovala Komise) by měli být povinni uspořit každý rok 1,5 % objemu prodané energie zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů energie. Analogické opatření by se pak podle ENVI mělo vztahovat i na sektor dopravy (s čímž Komise ve svém návrhu vůbec nepočítala).

Postoj ČR

Za ČR se k návrhu již před časem vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy, který je k němu spíše skeptický. Obává se snížení konkurenceschopnosti podniků, zvýšení transakčních nákladů a zbytečné byrokracie.

Předpokládaný další vývoj

V následujícím období bude návrh projednáván ve výboru ITRE.

K příslušné zprávě Clauda Turmese bylo předloženo 1 810 pozměňovacích návrhů. I tak by se o nich mělo hlasovat již 24. 1. 2012.

Přijetí návrhu je předmětem spolurozhodování Rady a EP, nová směrnice by se měla uplatnit od roku 2014.

Pokud v roce 2014 Komise sezná, že členské státy nejsou s to dosáhnout do roku 2020 ani s novou směrnicí zvýšení energetické účinnosti o 20 %, lze očekávat, že namísto stávajícího celounijního cíle budou zavedeny obligatorní cíle národní (návrh směrnice počítá zatím jen s opatřeními závazným primárně jen z hlediska procesu, ale nikoliv z hlediska věci samé).

Odkazy

Rada a EP: kompromis ve věci revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)810)

Zástupci Rady a EP dosáhli 20. 12. 2011 kompromisu ve věci revize směrnice č. 2002/96 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (tzv. WEEE Directive).

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem „napojit jej věcně na směrnici č. 2002/95 o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. RoHS Directive), jejíž revizi předložila rovněž. Ve výsledku by měl vzniknout koherentní legislativní rámec ke snížení nebezpečných látek (mj. olova, rtuti či kadmia) v elektrických a elektronických zařízeních, resp. ke zvýšení míry jejich znovuvyužití a recyklace v případě, že daná zařízení vyjdou z užívání.

Členské státy se dlouhodobě stavěly proti propojení směrnic RoHS a WEEE, resp. byly spíše pro 2 separátní normy s různým záběrem a různými cíli. Výbor ENVI však již v červnu 2010 demonstroval zcela opačný postoj (více v příspěvku „ENVI: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější, Životní prostředí v červnu 2010). Potvrdilo se to jak v listopadu 2010, kdy plénum EP přijalo svou pozici k prvnímu čtení návrhu, jež by měl revidovat směrnici RoHS (více v příspěvku „EP: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější, Životní prostředí v listopadu 2010), tak v únoru 2011, kdy plénum EP završilo první čtení revize směrnice WEEE (více v příspěvku „EP: Odpadní elektrická a elektronická zařízení musíme sbírat a recyklovat, Životní prostředí v únoru 2011). Rada politické dohody dosáhla až v březnu 2011 (více v příspěvku „Rada završila první čtení revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, Životní prostředí v březnu 2011). Výbor ENVI přijal zprávu Karl-Heinze Florenze pro druhé čtení v říjnu 2011 (více v příspěvku „ENVI připravuje druhé čtení revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, Životní prostředí v říjnu 2011).

Klíčové a sporné body

Po dobu prvních 4 let platnosti nové směrnice bude zachován stávající „závazek: zpracovávat 4 kg „elektrošrotu na osobu a rok. V následujících 3 letech by se mělo dále zpracovávat 45 % WEEE počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh (za tím účelem by měl vzniknout online registr aktualizovaný výrobci). Po těchto 7 letech budou mít členské státy 2 možnosti: zpracovávat 65 % WEEE počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh, nebo zpracovávat 85 % veškerých vygenerovaných WEEE.

S ohledem na předchozí negociace lze konstatovat, že k ústupkům byla donucena jak Rada, tak EP. Zatímco členské státy vyžadovaly maximum výjimek (např. na ČR se mělo podle původního návrhu Komise vztahovat přechodné období až 10 let), EP naopak předpokládal co nejpřísnější normu.

Směrnice by měla být, pokud jde o kategorie výrobků, jednodušší a nejpozději po 6 letech by se měla vztahovat fakticky na všechny WEEE. Pokud jde o odpovědnost za nakládání s WEEE, břímě by měli nést nejprve výrobci (popř. jejich zástupci, pokud výrobce v daném členském státě nepůsobí), obchodníci (WEEE by mělo být možné se „zbavit v obchodech, což již dříve odsoudila organizace UEAPME), vývozci odpadu mimo EU, až poté spotřebitelé a jen výjimečně daňoví poplatníci.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo druhé čtení završit v průběhu ledna 2012, Rada patrně obdobně.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality