Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v říjnu 2014

09.11.2014

EU chce propagovat biohospodářství, EU sníží emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030

EU chce propagovat biohospodářství

Komise 8. 10. 2014 spustila pilotní webové stránky Evropské biohospodářské observatoře, kde budou shromážděny a prezentovány na jednom místě všechny důležité informace o vývoji biohospodářství. Jedná se o zásadní zdroj pro tvůrce politik, podnikatele a další zainteresované strany na vnitrostátní a regionální úrovni.

Pozadí

Biohospodářství zahrnuje produkci obnovitelných biologických zdrojů a jejich konverzi do potravin, krmiv, bio produktů a bioenergie. Zahrnuje zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství a výrobu papíru a celulózy, jakož i části chemie, biotechnologie a energetiky (příklady zde).

Bioenergie a mořské energie budou nedílnou součástí budoucí evropské energetické bezpečnosti. Nahrazení fosilních surovin z obnovitelných biologických zdrojů je nezbytnou součástí politiky změny klimatu. Výzkum a inovace mohou být hybnou silou k vytvoření nového a úsporného průmyslového paradigmatu, založeného na průmyslové symbióze a spolupráci napříč tradičními odvětvími. Inovativní biohospodářství je zásadní pro re-industrializaci Evropy a mohlo by vyprodukovat 1,6 mil. nových pracovních míst do roku 2020.

Klíčové a sporné body

Evropskou strategii biohospodářství přijala Komise v roce 2012. Klade si za cíl připravit cestu k více inovační, účinně využívající zdroje a konkurenceschopné ekonomice, která slaďuje bezpečnost potravin s udržitelným využíváním obnovitelných biologických zdrojů pro průmyslové a energetické účely. Strategie je postavena na třech pilířích:

  1. Investice do výzkumu, inovace a dovednosti: finanční prostředky v rámci programu Horizont 2020 na výzkum a inovace v oblasti udržitelné bezpečnosti potravin, na modrý růst (využití potenciálu moří a oceánů) a na vytváření inovativního, udržitelného a inkluzivního biohospodářství.
  2. Zesílené interakce politik a zapojení zainteresovaných stran: zřízení biohospodářské observatoře, aby pravidelně posuzovala pokrok a dopad biohospodářství.
  3. Posílení trhů a konkurenceschopnosti v biohospodářství: partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi EU a bio-průmyslovým odvětvím, zaměřuje se na realizaci evropského biohospodářského potenciálu, přetvoření biologických zbytků a odpadů do ekologičtějších výrobků běžné spotřeby prostřednictvím inovativních technologií a rafinérií.

Odkazy

 

EU sníží emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (KOM(2014)15)

Evropská rada jednala 23. 10. 2014 o klimaticko-energetickém balíku a dohodla se na politice v této oblasti do roku 2030.

Pozadí

Komise 22. 1. 2014 prezentovala rámec politiky ochrany klimatu a energetiky pro období 2020–2030. Mezi hlavní body návrhu patří cíl redukovat emise skleníkových plynů o 40 % pod úroveň roku 1990 a závazný celoevropský cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 27 %. Dokument navazuje na cíle současného rámce politiky v oblasti energetiky a klimatu: snížení emisí skleníkových plynů (20 %), podíl energie z obnovitelných zdrojů (20 %) a zlepšení energetické účinnosti (20 %; více v příspěvku „Komise zveřejnila návrh klimaticko-energetického balíku a cíle do roku 2030”, Životní prostředí v lednu 2014).

Nový 30% cíl v oblasti energetických úspor do roku 2030 pak Komise představila až 23. 7. 2014 (více v příspěvku „Komise představila 30 % cíl energetických úspor“, Životní prostředí v červenci 2014). Dle plánů Komise by se EU měla zavázat k jednostrannému snížení emisí CO2 o 40 % před celosvětovou klimatickou konferencí, jež se bude konat v Paříži v roce 2015. Přestože měla být dohoda schválena hlavami členských států na zasedání Evropské rady ve dnech 20.–21. 3. 2014, bylo v na zasedání Evropské rady 21. 3. 2014 dosaženo dohody a dalším jednání. Zástupci zemí Visegrádu požadovali, aby byl dán dostatek času na dosažení shody na nové strategii, a záruky vyspělých zemí, aby nesly část nákladů spojených se snižováním skleníkových plynů.

Klíčové a sporné body

Po dlouhých jednáních Evropská rada schválila všechny navrhované klimaticko-energetické cíle. Konkrétně se tedy jedná o snížení emisí skleníkových plynů o 40 % pro každou členskou zemi, kde pro dosažení tohoto cíle počítá se zvýšením meziročního snižování stropu emisí ze současných 1,74 % na 2,2 % ročně. Dojde rovněž k posílení vzájemného propojení přenosových sítí (10 % s výhledem na 15 %). Na každých 100 MW vyprodukované energie by měl tedy členský stát disponovat infrastrukturou umožňující vývoz či dovoz 15 MW do sousední země. Dále take má dojít zvýšení podílu výroby z obnovitelných zdrojů celounijně o 27 % (nyní ve výši 14 %, tj. zdvojnásobení hodnoty) a zvýšení energetické účinnosti o 27 % (po přezkumu v roce 2020 se může zvýšit na 30 %). Rozhodování o energetickém mixu i závazcích bylo být ponecháno na jednotlivých státech.

Dohoda je kompromisem mezi státy, které požadovaly různou intenzitu závazků. Podle ekologů, vědců a firem zaměřených na ekotechnologie jsou cíle příliš nízké a dohoda je celkově málo ambiciózní. Cíle v oblasti úspory energií jsou navíc nepovinné.

ČR se podařilo vyjednat finanční kompenzace, které jí přechod na ekologicky čistší energii usnadní (50 - 70 mld. Kč během let 2021 až 2030 ve formě volných emisních povolenek, které hodlá vložit do zvýšení energetické účinnosti).

Odkazy

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020