Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Nařízení o systému ekoznačky

Euroskop, 06.10.2008

V nejbližší době se očekává zahájení projednávání návrhu, který má nahradit stávající nařízení č. 1980/2000 (tzv. nařízení o ekoznačce).

Návrh nařízení o systému ekoznačky Společenství

 

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o systému ekoznačky Společenství (KOM(2008)401 v konečném znění)

 

Návrh nařízení o systému ekoznačky Společenství je textem, jenž by měl shrnout dosavadní zkušenosti se systémem označování ekologicky šetrných výrobků (podle nařízení č. 1980/2000) a zajistit jeho další fungování. V praxi to mj. znamená, že do budoucna by měla být kritéria pro možnost označit výrobky ekoznačkou definována přesněji.

 

1. Legislativní pozadí

 

Komise návrh zveřejnila 16. července 2008 coby součást svého akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (pro další návrhy viz zde). Ten vychází z již dříve zveřejněné strategie pro udržitelný rozvoj, resp. aktivit rozvíjených na tomto poli OSN.

Odkazy na systém ekoznačky Společenství je možné nalézt i ve sdělení o integrované výrobkové politice nebo v šestém akčním plánu pro životní prostředí.

Přezkum stávajícího systému ekoznačky byl zahájen v roce 2002, v roce 2007 se pak uskutečnila veřejná konzultace (více zde).

Obecným cílem návrhu je zvýšit povědomí o ekoznačce a zajistit větší podíl značených výrobků a služeb na trhu. V současnosti je do rámce nařízení č. 1980/2000 zahrnuto pouze šestadvacet skupin výrobků a služeb (o objemu pouze 1 mld. € ročně), jež produkuje zhruba 500 společností. V ČR se otázce systému ekoznačení Společenství věnuje Agentura pro ekologicky šetrné výrobky.

Předložený legislativní návrh je předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise je za návrh odpovědné Generální ředitelství (DG) Životní prostředí a na straně Rady patrně její formace pro životní prostředí (ENVIRONMENT; zatím to nebylo potvrzeno). V případě Evropského parlamentu je odpovědným výborem výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI; zpravodaj Salvatore Tatarella, Itálie, UEN); výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE; Nikolaos Vakalis, Řecko, EPP-ED) a výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů právní záležitosti (IMCO; zpravodaj zatím neurčen) budou konzultovány.

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

Návrh nařízení o systému ekoznačky Společenství obsahuje krom důvodové zprávy dvacet článků a dvou příloh. K návrhu jsou připojeny dva dokumenty: SEK(2008)2118 (hodnocení dopadů) a SEK(2008)2119 (shrnutí hodnocení dopadů).

Právní bází pro předložení návrhu se stal článek 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice umožňující EU dosahovat cílů v oblasti politiky životného prostředí.

Výsledná norma by měla být vztažena nejen na EU, resp. její jednotlivé členské státy, ale na celý Evropský hospodářský prostor (EHP).

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

  • nahrazení stávajícího nařízení č. 1980/2000 (podle revizní klauzule jeho článku 20) a užší propojení s revidovanou směrnicí č. 2005/32 o ekodesignu (více zde);
  • stanovení obligatorních benchmarků pro ekologicky šetrné působení 40-50 kategorií výrobků a služeb do roku 2015 (podle nejlepších produktů na trhu a se zohledněním jejich životního cyklu; samotné používání ekoznačky by mělo zůstat dobrovolné, označených produktů by nicméně mělo na trhu být alespoň 10 %);
  • definování způsobu označování výrobků ekoznačkou (založenou na benchmarcích);
  • využití benchmarků mj. i pro definování environmentálních parametrů veřejných zakázek;
  • zvýšení povědomí o ekoznačce (formálním „propojením" s jinými obdobnými schématy; tím by rovněž mělo dojít ke snížení dosavadní finanční a administrativní náročnosti spjaté s udělováním různých - ovšem ve výsledku obdobných - ekoznaček);
  • zrušení ročních poplatků za používání ekoznačky a zjednodušení příslušných formulářů;
  • potenciální revize po pěti letech od vstupu nařízení v platnost.

 

4. Stav legislativního procesu

 

Legislativní proces fakticky ještě nezačal, neboť Komise svůj návrh zveřejnila teprve 16. července 2008. Z meritorního hlediska lze ovšem již nyní očekávat spory minimálně na dvou úrovních.

První se bude s největší pravděpodobností týkat otázky kontrastu zachování povinností jednotlivých členských států, pokud jde o naplňování nového nařízení, a snížení administrativní a finanční zátěže pro EU a patrně i řadu dotčených producentů. Z dikce návrhu plyne, že požadavky na členské státy by měly zůstat zachovány.

Druhým problematickým bodem bude nejspíše související otázka nákladů implementace nového nařízení. Komise totiž v prvním plánu usiluje o jejich snížení, ovšem v návrhu zároveň přiznává, že pokud jde o náklady vynucování opatření v nařízení obsažených, bude do značné míry záležet na konformitě dotčených producentů. Jinak řečeno, pokud konformní nebudou, zvýší se logicky i dohled nad naplňováním nařízení, a tím náklady jeho implementace.

Mezi další problematické body může patřit odlišení parametrů nového nařízení od parametrů nařízení č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů nebo míra ingerence Komise, pokud jde o provádění nařízení prostřednictvím výborů tzv. komitologie (viz rozhodnutí č. 1999/468).

 

5. Očekávaný vývoj

 

Výbor ENVI by měl svou zprávu přijmout 17. února 2009. Plénum by se jí pak mělo zabývat 24. března 2009. Evropský parlament tedy patrně dostojí neformálního přání Komise, aby byl výsledný text nařízení schválen do konce prvního kvartálu roku 2009, tj. do voleb do Evropského parlamentu. V případě Rady pro to ovšem zatím nehovoří nic. Každopádně příslušní ministři se návrhem budou meritorně zabývat z větší části především v průběhu českého předsednictví.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020