Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v březnu 2016

Euroskop, 08.04.2016

Komise připravuje další kroky k provádění Pařížské dohody, Nový návrh Komise na využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů, Podíl obnovitelných zdrojů energie se v roce 2014 zvýšil

  • Komise činí kroky k přijetí Pařížské dohody o klimatu

  • Komise chce sjednotit pravidla pro trh s organickými hnojivy

  • Komise zveřejnila zprávu o nárůstu podílu OZE na spotřebě energie v EU

 

Komise připravuje další kroky k provádění Pařížské dohody

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: The Road from Paris (COM(2016)110)

Proposal for a Council decision on the signing, on behalf of the European Union, of the Paris Agreement adopted under the United Nations Framework Convention on Climate Change (COM(2016)62)

  • Komise 2. 3. 2016 vydala 2 dokumenty, které mají EU pomoci v naplňování závazků z pařížské klimatické konference, která se uskutečnila na přelomu listopadu a prosince 2015.

Pozadí

Ujednání z Paříže je vyvrcholením dlouholetých snah mezinárodního společenství o to, aby se v souvislosti se změnou klimatu dosáhlo všeobecné mnohostranné dohody. Poté, co se jen malý počet států připojil ke Kjótskému protokolu, a co v roce 2009 selhala dohoda v Kodani, se začala budovat široká koalice rozvinutých a rozvojových zemí na podporu vysoce ambiciózních cílů v čele s EU. Pařížská dohoda vysílá signál, že celosvětový přechod na čistou energii bude pokračovat (více v příspěvku „Zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu“, Životní prostředí v prosinci 2015).

Klíčové a sporné body

  • Rozhodnutí Komise shrnuje výsledky konference a oznamuje záměr oficiálně podepsat pařížskou úmluvu. Vlády se v Paříži dohodly na dlouhodobém cíli, kterým bude udržet vzestup průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí a zasazovat se o omezení tohoto vzestupu na 1,5 °C, protože tímto způsobem by se výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu. Dohoda vytyčuje cestu, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Také požaduje, aby celosvětové emise co nejdříve dosáhly svého maxima (zároveň uznává, že v rozvojových zemích bude tento proces trvat déle) a posléze byly v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky prudce snižovány. Mělo by se tak ve 2. pol. století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě, aby byla výsledná bilance nulová.

V zájmu naplnění společných ujednání se vlády dohody, že se budou každých 5 let scházet, aby podle potřeby vyplývající z vědeckých poznatků své cíle dále navyšovaly. Také souhlasily s tím, že se budou vzájemně informovat o pokroku v dosahování svých cílů a že budou tytéž informace poskytovat i veřejnosti, aby byla zajištěna transparentnost a dohled. Celkový stav plnění dohody se bude vyhodnocovat každých 5 let (poprvé v roce 2023). Země budou představovat své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Byl potvrzen závazek rozvinutých zemí navýšit finance na klimatická opatření v rozvojových zemích do roku 2020 na 100 mld. $ročně s tím, že nový závazek nad tento finanční rámec by měl být nastaven do roku 2025. Dohoda stanovuje cíl zvyšování schopnosti přizpůsobení se změně klimatu, včetně posilování adaptační kapacity a odolnosti vůči změně klimatu.

Předpokládaný další vývoj

Smlouva má být podepsána v dubnu 2016 v New Yorku. V účinnost vstoupí v okamžiku, kdy ji podepíší a ratifikují země představující 55 % globálních emisí.

Odkazy

 

Nový návrh Komise na využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů

Proposal for a Regulation on the making available on the market of CE marked fertilising products and amending Regulations (EC) No 1069/2009 and (EC) No 1107/2009 (COM/2016/157)

  • Komise 17. 3. 2016 navrhla nařízení, které mají usnadnit přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak mají být stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických.

Pozadí

Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balík opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise představila nový balík návrhů k oběhovému hospodářství", Životní prostředí v prosinci 2015). V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad.

Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 (č. 2003/2003) zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční, neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný. Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří a v konečném důsledku i potravin.

Díky tomuto novému nařízení by měly vzniknout nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se má omezit množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Podle odhadů by mohly nahradit až 30 % neorganických hnojiv.

Klíčové body

  • Návrh nařízení stanovuje společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které by musely všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. V závislosti na své obchodní strategii a druhu produktu se budou moci výrobci buď rozhodnout, že budou své výrobky opatřovat označením CE, a s těmito pak bude možné volně obchodovat na jednotném trhu podle společných evropských pravidel, nebo se budou moci rozhodnout, že se s jejich výrobky bude obchodovat podle národních norem na základě vzájemného uznávání na jednotném trhu.

Nová pravidla se mají vztahovat na všechny druhy hnojiv. Návrh nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny z 60 mg/kg na 40 mg/kg po 3 letech a na 20 mg/kg po 12 letech.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude nyní předložen k projednání EP a Radě.

Odkazy

 

Krátce...

 

Podíl obnovitelných zdrojů energie se v roce 2014 zvýšil

Evropská agentura pro životní prostředí 16. 3. 2016 zveřejnila publikaci s názvem “Renewable energy in Europe 2016: Recent growth and knock-on effects”. Studie poukazuje na fakt, že podle nejnovějších statistik Eurostatu se v roce 2014 zvýšil podíl energie vyrobené v Evropě z obnovitelných zdrojů z 15 % na 16 % a pokračuje tak v rostoucím trendu. Kromě toho přináší studie další zajímavé poznatky, například to, že obnovitelné zdroje nahrazují nejčastěji uhlí, nebo že největší redukci spotřeby fosilních paliv v posledních letech zaznamenalo Německo, Španělsko a Itálie.

 

Další články v rubrice