Životní prostředí v prosinci 2016

08.01.2017
Euroskop

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena, Přísnější pravidla pro zacházení s rtutí v EU

  • Instituce schválily nová a přísnější evropská pravidla pro kvalitu ovzduší

  • Rada odsouhlasila silnější ochranu před znečištěním rtutí

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

  • EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě.

Pozadí

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

  • Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP v červnu 2016 (více v příspěvku „Instituce se dohodly na přísnějších limitech některých znečišťujících látek“, Životní prostředí v červnu 2016). Jednání provázely obavy z dopadů na zemědělský sektor kvůli regulaci emisí amoniaku (více v příspěvku „EP chce regulovat více i emise pocházející ze zemědělství“, Životní prostředí v říjnu 2015).

Klíčové a sporné body

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

  • jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM10), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
  • oxid siřičitý (SO2) – jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
  • oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci – nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O3),
  • amoniak (NH3), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
  • těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.

Látka

Cíl snížení 2030

Jemné částice

49 %

Oxid siřičitý

79 %

Oxid dusíku

63 %

Amoniak

19 %

Těkavé organické sloučeniny

40 %

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Odkazy

Krátce…

Přísnější pravidla pro zacházení se rtutí v EU

Coreper 16. 12. 2016 potvrdil dohodu s EP ohledně návrhu nařízení týkajícího se rtuti, na jehož znění se dohodly 6. 12. 2016. Nová pravidla mají za cíl posílit ochranu před znečištěním touto toxickou látkou. Rtuť představuje hrozbu pro lidské zdraví. Jakmile se její emise dostanou do ovzduší nebo do vody, je tato látka schopna transportu na velké vzdálenosti (více v příspěvku „EP chce regulovat více i emise pocházející ze zemědělství“, Životní prostředí v říjnu 2015). Od ledna 2019 bude rtuť povoleno používat v zubním amalgámu pouze v kapslové formě. Od 1. 7. 2018 bude navíc zakázáno ji používat pro zubní ošetření dětí s mléčným chrupem a dětí do 15 let, jakož i těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy bude její použití ze specifických léčebných důvodů zapotřebí. Znění rovněž ukládá zubním lékařům povinnost používat prostředky zabraňující tomu, aby rtuť způsobovala znečištění vody. Komise podá do 30. 6. 2020 zprávu o proveditelnosti postupného ukončení používání rtuti v zubním amalgámu k pozdějšímu datu, a to nejlépe do roku 2030. Členské státy mezitím vypracují národní plány zaměřené na postupné ukončení používání zubního amalgámu. Výroba, dovoz a vývoz výrobků obsahujících rtuť budou až na několik málo výjimek zakázány. Stejně tak bude zakázáno používání rtuti v rámci průmyslových procesů. Po formálním potvrzení Radou bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality