Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v únoru 2018

Euroskop, 09.03.2018

Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU, Rada schválila dohodu s EP týkající se nakládání s odpady v EU

  • Komise navrhla modernizovat legislativu, aby zaručovala kvalitnější pitnou vodu a snazší přístup k ní všude v EU.

 

Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU

  • Návrh by měl usnadnit přechod na oběhové hospodářství a pomoci členským státům ke zdrojově efektivnímu hospodaření s pitnou vodou.

  • Předpokládá nižší spotřebu energie a omezení zbytečných ztrát vody.

  • Větší transparentnost by měla dát spotřebitelům možnost rozhodnout se pro udržitelnější řešení, např. pít vodu z kohoutku.

  • Nižší spotřeba plastových lahví by mohla domácnostem ušetřit na 600 mil. € ročně.

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the quality of water intended for human consumption (COM(2017)753)

  • Komise 1. 2. 2018 předložila návrh revidované legislativy pro kvalitnější pitnou vodu a přístup k ní, a také pro lepší informovanost lidí.

Pozadí

Aktualizaci směrnice č. 83/1998 o pitné vodě zařadila Komise do svého pracovního programu v přímé návaznosti na evropskou občanskou iniciativu Right2Water. Předpisy přijímané před více než 30 lety chrání zdraví občanů a zaručují, že voda určená k lidské spotřebě je nezávadná. Vodohospodářská politika stojí na 3 hlavních zásadách:

  • kontrola kvality pitné vody se provádí podle norem odpovídajících nejnovějším vědeckým poznatkům,
  • kvalita pitné vody se efektivně a účelně sleduje, hodnotí a prosazuje,
  • spotřebitelům se poskytují přesné, včasné a náležité informace.

Většina lidí žijících v EU má velmi dobrý přístup k bezpečné pitné vodě vysoké kvality. V rámci kohezní politiky má být v letech 2014-2020 investováno do odvětví vody 14,8 mld. €, což by mělo poskytnout lepší přívod vody pro cca 12 mil. lidí. Právo na přístup ke kvalitním základním službám včetně pitné vody je jedním z principů evropského pilíře sociálních práv, ke kterému se jednomyslně přihlásili předsedové vlád či hlavy států na summitu v Göteborgu. Pod žádost o lepší přístup k nezávadné pitné vodě v celé EU se v rámci ní podepsalo 1,6 mil. lidí.

  • Smyslem návrhu je to, aby dodavatelé vody poskytovateli spotřebitelům jasnější informace o spotřebě vody, o cenové struktuře a o ceně za litr, aby si ji spotřebitelé mohli porovnat s cenou balené vody a měli vlastní spotřebu více pod kontrolou, což by mělo vést k omezení zbytečného používání plastů a menší uhlíkové stopy.

Klíčové a sporné body

Většina lidí v EU velmi dobrý přístup k vysoce kvalitní pitné vodě má. Komise chce zajistit, aby tomu tak zůstalo i do budoucna. Podle nových předpisů budou muset členské státy zajistit lepší přístup k pitné vodě obecně, a zejména ohroženým a marginalizovaným skupinám obyvatel, které v současnosti dobrý přístup k vodě nemají. V praxi to bude znamenat instalovat zařízení pro přístup k pitné vodě na veřejných místech, vést informační kampaně o kvalitě vody a zasazovat se o přístup návštěvníků k pitné vodě ve veřejných budovách a na úřadech. Na seznam kritérií pro posouzení nezávadnosti vody na základě nejnovějších vědeckých poznatků a doporučení Světové zdravotnické organizace přibydou nové položky, jako je legionella a chlorečnany.

  • Další změna by měla nabídnout veřejnosti snadný a uživatelsky přívětivý přístup k (online) informacím o kvalitě a dodávkách pitné vody v místě jejich bydliště, aby lidé začali více důvěřovat vodě z kohoutku. Podle odhadů by snížila nová opatření potenciální zdravotní rizika spojená s pitnou vodou tak, že místo 4 % jim bude vystaveno jen méně než 1 % obyvatel. Nižší spotřeba balené vody kromě toho může domácnostem ušetřit přes 600 mil. € ročně. Čím více budou lidé věřit vodě z kohoutku, tím více přispějí k omezení množství odpadu tvořeného plastovými lahvemi a tím i množství odpadků v moři. Právě plastové lahve totiž patří k nejčastěji se vyskytujícím plastovým předmětům na jedno použití tvořícím odpad na evropských plážích.

Lepší hospodaření s pitnou vodou v členských státech by mělo pomoci zamezit zbytečným ztrátám vody a zmenšit uhlíkovou stopu, čímž by navrhované změny přispěli ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu. Při zajišťování nezávadnosti vody se nyní bude vycházet z hrozících rizik a kontroly se více zaměří právě na oblasti, kde jsou rizika nejvyšší. Zároveň Komise urychlí proces standardizace, jehož účelem je zajistit v celém vodárenském sektoru na vnitřním trhu EU, aby stavební prvky, jako jsou nádrže a potrubí, pitnou vodu neznečišťovaly.

Předpokládaný další vývoj

Dále se návrhem budou zabývat Rada a Evropský parlament.

Odkazy

 

Rada schválila dohodu s EP týkající se nakládání s odpady v EU

  • Dohodou se instituce zavázaly k jasným cílům v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů.

  • Dohoda by měla přispět k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci dopadu na planetu.

  • Předpisy by měly zajistit, že cenný materiál z odpadu je účinným způsobem znovu používán, recyklován a znovu zapojen do evropského hospodářství.

  • V oběhovému hospodářství je odpad postupně využíván jako zdroj a vznikají nové ekonomické příležitosti.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 1999/31/EC on the landfill of waste (COM(2015)0594)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2008/98/EC on waste (COM(2015)0595)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste (COM(2015)0596)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directives 2000/53/EC on end-of-life vehicles, 2006/66/EC on batteries and accumulators and waste batteries and accumulators, and 2012/19/EU on waste electrical and electronic equipment (COM(2015)0593)

  • Velvyslanci při EU 23. 2. 2018 potvrdili předběžnou dohodu s EP ohledně 4 legislativních návrhů v rámci balíku předpisů o odpadech, které mají vést ke zvýšené recyklaci odpadů a přispět k vytvoření oběhového hospodářství.

Pozadí

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu se použijí k vytváření nové hodnoty. Podle Komise je nutné se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem pro zajištění udržitelného růstu. Opatření by mohla dle Komise podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 mld. € ročně (8 % ročního obratu), a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

Komise přijala balík týkající se oběhového hospodářství v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise představila nový balík návrhů k odpadovému hospodářství“, Životní prostředí v prosinci 2015). Revidované právní předpisy řeší problémy životního prostředí s nadnárodním dopadem, včetně důsledků nevhodného nakládání s odpady pro emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vyhazování odpadků, a to i v mořském prostředí. Cílem je snížit závislost EU na dovozu surovin podporou obezřetného, účinného a rozumného využívání přírodních zdrojů. Rada a EP dosáhly předběžné dohody o nových pravidlech EU pro odpady v prosinci 2017 (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na nových pravidlech pro nakládání s odpady“, Životní prostředí v prosinci 2017). Mění se tyto právní předpisy: rámcová směrnice o odpadech (č. 98/2008); směrnice o obalových odpadech (č. 62/1994); směrnice o skládkách odpadů (č. 31/1999); směrnice o elektrických a elektronických odpadech (č. 12/1999), směrnice o vozidlech s ukončenou životností (č. 53/2000) a směrnice o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech (č. 56/2013).

Klíčové a sporné body

Nová pravidla stanoví právně závazné cíle pro recyklaci odpadu a omezení skládkování s pevnými termíny. Tyto cíle by měly zvýšit podíl recyklace komunálního a obalového odpadu s konkrétními cíli pro recyklaci materiálů používaných pro obaly. Pravidla rovněž zahrnují cíle pro snížení množství skládkování komunálního odpadu. Členské státy se dohodly na těchto cílech pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu:

Komunální odpad

Do r. 2025

55 %

Do r. 2030

60 %

Do r. 2035

65 %

 Členské státy budou do 1. 1. 2025 muset zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu z domácností. Mimoto musejí zajistit, že do 31. 12. 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování). To platí navíc k již existujícímu tříděnému sběru papíru a lepenky, skla, kovů a plastu.

 

Do r. 2025

Do r. 2030

Veškeré obaly

65 %

70 %

Plast

50 %

55 %

Dřevo

25 %

30 %

Železné kovy

70 %

80 %

Hliník

50 %

60 %

Sklo

70 %

75 %

Papír a lepenka

75 %

85 %

Balík by měl rovněž stanovit minimální požadavky pro všechny režimy rozšířené odpovědnosti výrobce. V případě výrobků spadajících do těchto režimů musí jejich výrobci nést odpovědnost za fázi nakládání s odpady. Za tímto účelem se od výrobců bude požadovat uhrazení finančního příspěvku. V právních předpisech EU byly navíc pro veškeré obaly zavedeny povinné režimy rozšířené odpovědnosti výrobce.

  • Skládkování odpadu má za následek znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší. Právní předpisy proto obsahují i konkrétní cíl týkající se omezení skládkování. Členské státy se vynasnaží zajistit, aby od roku 2030 nebyl ke skládkování přijat žádný odpad, který může být recyklován nebo jinak využit, zejména pokud jde o komunální odpad. Jediná výjimka se týká odpadu, pro nějž skládkování představuje řešení nejvstřícnější vůči životnímu prostředí. Mimoto členské státy zajistí, aby se od roku 2035 podíl skládkování komunálního odpadu snížil na nejméně 10 % z celkového množství generovaného komunálního odpadu.

Obecně mají členské státy za to, že tyto široké cíle EU vytvoří pro průmysl EU minimální rozsah v oblasti investic do nových recyklačních technik a technologií.

Předpokládaný další vývoj

Právní předpisy budou předloženy EP k hlasování a následně Radě ke konečnému přijetí. Vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Odkazy

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021