Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v prosinci 2020

Euroskop, 10.01.2021

Komise chce posílit vliv občanů v rámci klimatické politiky, EU chce zaručit bezpečnější kohoutkovou vodu pro všechny Evropany, Komise přijala odůvodněné stanovisko ve sporu ČR s Polskem, Rada projednala rámec pro klima

  • Zapojení občanů do klimatické politiky

  • Přijetí směrnice o pitné vodě

  • ČR a Polsko řeší spor na úrovni EU

  • Členské státy se vyjadřily k rámci pro klima

 

Komise chce posílit vliv občanů v rámci klimatické politiky

  • Evropský klimatický pakt bude sdružovat všechny, kteří chtějí udělat něco pro planetu.

  • Do boje proti změně klimatu se může zapojit každý.

  • Pakt má otevřený mandát a jeho rozsah se bude vyvíjet na základě nápadů a příspěvků lidí a organizací, které se do něj zapojí.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions European Climate Pact (COM(2020)788)

  • Komise 9. 12. 2020 zahájila evropský klimatický pakt – celounijní iniciativu vyzývající občany, komunity a organizace k účasti na opatřeních v oblasti klimatu a budování ekologičtější EU.

Pozadí

Komise v roce 2019 zahájila Zelenou dohodu pro Evropu jako plán přeměny EU ve “spravedlivou, zdravou, udržitelnou a prosperující společnost” a nápravy způsobu, jakým přistupujeme k interakci s přírodou. Komise zavádí politiku a právní předpisy nutné pro systémové změny.

Komise poprvé oznámila evropský klimatický pakt v rámci politických směrů předsedkyně Ursuly von der Leyenové, které byly zveřejněny v červenci 2019. V prosinci 2019 se sdělení o Zelené dohodě pro Evropu podrobněji zabývalo cíli klimatického paktu. K vypracování zveřejněného sdělení přispěly výsledky otevřené veřejné konzultace, která se konala v období březen–červen 2020 (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019).

Klíčové a sporné body

Pakt je otevřená, inkluzivní a vyvíjející se iniciativa zaměřená na ochranu klimatu. Vyzývá regiony, místní komunity, průmysl, školy a občanskou společnost, aby si vyměňovaly informace o změně klimatu a zhoršování životního prostředí a o způsobech, jak tyto existenční hrozby řeší. Prostřednictvím on-line platformy a občanských dialogů a výměn se má posílit propojení mezi digitální a ekologickou transformací.

Komise vyhlásila otevřenou výzvu, v níž občany a organizace vybízí k tomu, aby se stali vyslanci klimatického paktu. Vyslanci klimatického paktu mají jít příkladem a zapojovat své komunity do opatření v oblasti klimatu.

Klimatický pakt má za cíl přispívat k šíření vědecky podložených informací o opatřeních proti změně klimatu a poskytovat praktické rady pro rozhodování v každodenním životě. Bude podporovat místní iniciativy a v zájmu mobilizace podpory a účasti podněcovat jednotlivce a kolektivy k tomu, aby přijímali závazky v oblasti ochrany klimatu.

V počáteční fázi bude prioritní důraz kladen na opatření zaměřená na 4 oblasti, které přinášejí výhody nejen pro klima a životní prostředí, ale také pro zdraví a dobré životní podmínky občanů: zelené plochy, zelenou mobilitu, energeticky účinné budovy a zelené dovednosti. Pakt má otevřený mandát a jeho rozsah se bude vyvíjet na základě nápadů a příspěvků lidí a organizací, které se do něj zapojí.

Předpokládaný další vývoj

Každoroční akce klimatického paktu mají být příležitostí pro výměnu zkušeností a poznatků mezi účastníky. 

Odkazy

 

Krátce…

 

EU chce zaručit bezpečnější kohoutkovou vodu pro všechny Evropany

  • Přístup k bezpečnější pitné vodě a sanitačním zařízením je podle EU základním lidským právem.

  • Po vstupu této směrnice v platnost mají členské státy 2 roky na to, aby s revidovanou směrnicí o pitné vodě dosáhly souladu.

EP 15. 12. 2020 schválil přijetí revidované směrnice o pitné vodě. Nová směrnice má zaručit bezpečnější přístup k vodě všem Evropanům. Zároveň má zabezpečit nejvyšší standardy pro pitnou vodu na světě v souladu s cílem nulového znečištění, který má zajistit životní prostředí bez toxických látek, oznámeným v Zelené dohodě pro Evropu. Vychází z návrhu, který Komise představila v únoru 2018 v přímé návaznosti na vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ (více v příspěvku „Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU“, Životní prostředí v únoru 2018 a v příspěvku „Revize směrnice o pitné vodě se blíží zdárnému konci, dohodu potvrdila Rada i EP”, Zemědělství a rybolov v únoru 2020). Dohodnutý text vychází z doporučení WHO o normách bezpečnosti pitné vody. Obsahuje ustanovení pro kontrolu nejen kohoutkové vody, ale také zdrojů pitné vody a distribučních soustav, aby se minimalizovalo riziko škodlivého dopadu znečištění na lidské zdraví a vodní zdroje. Přepracovaná směrnice se zabývá novými typy znečišťujících látek, jako jsou mikroplasty, endokrinní disruptory či nové chemické látky. Směrnice zavádí povinnost členských států zlepšit nebo zachovat přístup k nezávadné pitné vodě pro všechny s důrazem na znevýhodněné a marginalizované skupiny. Rovněž předpokládá lepší přístup občanů k informacím o dodavatelích vody, jež se týkají např. kvality a dodávek pitné vody v místě jejich bydliště. Směrnice by měla zvýšit důvěru spotřebitelů v pitnou vodu z kohoutku a sníží tak odpad z používání plastových balených vod. Kromě toho nové předpisy předpokládají zahrnutí detailních hygienických požadavků na materiály, které přicházejí do kontaktu s pitnou vodou, přičemž klíčovým subjektem, který bude zaručovat, aby výrobky, jako jsou vodovodní potrubí a kohoutky, které přicházejí do kontaktu s vodou, mohly obsahovat pouze bezpečné látky, bude Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Po vstupu této směrnice v platnost mají členské státy 2 roky na to, aby s revidovanou směrnicí o pitné vodě dosáhly souladu.

 

Komise přijala odůvodněné stanovisko ve sporu ČR s Polskem

  • ČR tvrdí, že Polsko porušilo právo opatřeními přijatými v rámci řízení o prodloužení koncese na těžbu v hnědouhelném dole Turów do roku 2026.

  • Polsko se dopustilo některých porušení práva EU, která ČR ve své stížnosti uvedla.

Komise 17. 12. 2020 přijala odůvodněné stanovisko v řízení, které zahájila ČR vůči Polsku podle čl. 259 SFEU. ČR tvrdí, že Polsko porušilo právo EU některými opatřeními přijatými v rámci řízení o prodloužení koncese na těžbu v hnědouhelném dole Turów do roku 2026. V případě sporu mezi 2 členskými státy čl. 259 stanovuje, že o této záležitosti musí být nejprve informována Komise, která poté, co umožní oběma stranám se vyjádřit, má 3 měsíce na to, aby vydala odůvodněné stanovisko. Pokud Komise stanovisko ve lhůtě 3 měsíců nevydá, nebrání to předložení věci soudu. ČR předložila Komisi stížnost na konci září 2020 a Komise poté vyslechla obě země. Ve svém odůvodněném stanovisku Komise dospěla k názoru, že se Polsko dopustilo některých porušení práva EU, která ČR ve své stížnosti uvedla, nikoli však všech. Zaprvé se Komise domnívá, že jsou v polském právu nesprávně provedena ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí č. 92/2011, která se týkají přístupu k právní ochraně. Nesoulad příslušných ustanovení polského práva se směrnicí je rovněž předmětem probíhajícího řízení o nesplnění povinnosti podle čl. 258 SFEU. Zadruhé Komise dospěla k závěru, že při prodlužování koncese na těžbu v hnědouhelném dole Turów polské orgány nesprávně uplatnily ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o přístupu k informacím č. 4/2003, pokud jde o informování veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací, přístup k právní ochraně a také zásadu loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 SEU.

Další porušení, která ČR ve stížnosti uváděla – zejména v souvislosti se směrnicí o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí č. 42/2001 a rámcovou směrnicí o vodě č. 60/2000 – považuje Komise vzhledem k důkazům a argumentům předloženým oběma členskými státy za neopodstatněná.

 

Rada projednala rámec pro klima

  • EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

  • Dohoda je milníkem, pokud jde o návrh evropského právního rámce pro klima.

Rada 17. 12. 2020 dosáhla dohody o obecném přístupu k návrhu evropského právního rámce pro klima, včetně nového cíle EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, v souladu s pokyny Evropské rady vydanými ve dnech 10. –11. 12. 2020. Hlavním účelem evropského právního rámce pro klima je začlenit do právních předpisů cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050. Evropská rada se ve svých závěrech z prosince 2019 dohodla na cíli dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou, jakož i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o výchozí situaci. Komise v březnu 2020 přijala návrh evropského právního rámce pro klima, jako důležitou součást Zelené dohody pro Evropu (více v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie”, Životní prostředí v březnu 2020). V září 2020 Komise přijala návrh, kterým se její původní návrh mění tak, aby zahrnoval revidovaný cíl EU snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 %. Komise rovněž zveřejnila sdělení o plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, k němuž bylo připojeno komplexní posouzení dopadů. Jednání o návrhu byla zahájena během chorvatského předsednictví a pokračují během německého předsednictví včetně nedávných jednání o pozměněném návrhu. Rada v říjnu 2020 přijala částečný obecný přístup, který zatím nezahrnoval postoj Rady k úrovni cíle pro rok 2030 (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie”, Životní prostředí v březnu 2020 a v příspěvku „Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima”, Životní prostředí v říjnu 2020). Ve dnech 10. – 11. 12. 2020 Evropská rada ve svých závěrech potvrdila ambicioznější cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a poskytla pokyny k jeho provádění. Aby mohlo být nařízení o evropském právním rámci pro klima přijato, musí o jeho návrhu Rada zastoupená předsednictvím a EP dosáhnout politické dohody.

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021