Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

AKTUALIZACE: Směrnice o energetické náročnosti budov

Euroskop, 25.11.2008

Komise 13. listopadu 2008 zveřejnila návrh na revizi směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov. Cílem mj. je zahrnout do jejího rámce i budovy s výměrou pod 1000 m2.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Counci on the energy performance of buildings (COM(2008)780)

 

1. Legislativní pozadí

 

Bezprostředním důvodem pro předložení návrhu na revizi směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive; EPBD) bylo završení veřejné konzultace, kterou Komise v dané věci uspořádala v první polovině roku 2008 a jež novou legislativní iniciativu fakticky předjímala. Revizi podpořil už dříve i Evropský parlament - skrze usnesení ke zprávě Hallové, jíž se vyjádřil Akčnímu plánu pro energetickou účinnost (k veřejné konzultaci a usnesení Evropského parlamentu více zde).

Návrh se stal formálně součástí souboru dokumentů s názvem Druhý strategický přezkum energetiky (Second Strategic Energy Review; SER) a věcně doplnil požadavky návrhu týkajícího se úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, jenž je projednáván coby součást tzv. klimaticko-energetického balíku (více zde).

 

2. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

Návrh předpokládá, že realizace příslušných opatření by měla vést ke snížení spotřeby energie až o 6 % (60-80 Mtoe - milionů tun ropného ekvivalentu) a ke snížení emisí CO2 o 5 % - to vše do roku 2020. Současně by mělo - v důsledku přísnějších požadavků - dojít k vytvoření nejméně 250 tis. nových pracovních míst (byť pro některé subjekty - jmenovitě členské státy a nízkopříjmové domácnosti - mohou být efekty nové normy (dočasně) spíše přítěží).

Konkrétně by měla nová norma (oproti stávající směrnici č. 2002/91) znamenat následující:

  • zpřesnění a zpřísnění použitých formulací;
  • zavedení „evropských" benchmarků pro stanovení energetické náročnosti budov v jednotlivých členských státech/regionech (srov. čl. 4 a 5 a Příloha I návrhu);
  • zahrnutí budov s výměrou pod 1000 m2 (dosavadní limit) do rámce směrnice (v případě staveb nových budov nebo větších renovací budov stávajících; srov. čl. 6 a 7 návrhu);
  • požadavek (vůči členským státům) na zavedení plánů na zvýšení počtu nízkoemisních (např. tzv. pasivních) budov (počítaje v to veřejný sektor; srov. čl. 9 návrhu);
  • požadavek uveřejňovat údaje o energetické náročnosti budov (certifikáty energetické náročnosti; srov. čl. 10 a 11 návrhu) v inzerátech a/nebo na viditelných místech (srov. čl. 12 návrhu);
  • zavedení náhodných inspekcí kotlů a klimatizačních systémů (čl. 13-15 návrhu);
  • posílení role nezávislých odborníků a založení nezávislého kontrolního systému (k jejich kontrole; čl. 16 a 17 a Příloha II návrhu);
  • požadavek na implementaci do národních právních řádů do 31. prosince 2010 (s možností odkladu v případě některých ustanovení do 31. ledna 2012; srov. čl. 23 a Příloha III návrhu).

 

3. Stav legislativního procesu

 

Legislativní proces je několik málo dní po zveřejnění návrhu na samém počátku. Rada se jím doposud nezabývala, Evropský parlament zahájil proceduru jmenování příslušných zpravodajů.

 

4. Očekávaný vývoj

 

Po jmenování zpravodajů v Evropském parlamentu (zejména pak ve výboru ITRE, jenž bude za návrh odpovědný) se očekává projednání textu nejprve výbory a poté plénem. Stejně tak dojde k projednání návrhu v Radě. Ani v jednom z případů však dosud není znám přesný časový harmonogram.

Pokud jde o meritum věci, je možné čekat, že Evropský parlament se znovu postaví za své usnesení ke zprávě Hallové (viz výše), tj. podpoří co nejextenzivněji definovanou normu. V případě Rady takto jednoznačně formulovaný odhad provést nelze, neboť jednotlivé členské státy se k problematice energetické náročnosti budov stavějí - s ohledem na své možnosti (a navzdory platné směrnici č. 2002/91) - různě. (Pět členských států ji podle Komise zatím plně neimplementovalo, nehledě na skutečnost, že sama Komise přiznává, že norma dosud měla spíše „informační dopad", tj. svého cíle nezačala dosahovat, ale zahájila se v souvislosti s ní veřejná debata.)

Výsledná norma by měla být implementována do 31. prosince 2010 (s možností odkladu do 31. ledna 2012; viz výše).

 

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the energy performance of buildings (COM(2008)780)

Připojené dokumenty: SEC(2008)2864, SEK(2008)2865

Právní báze: čl. 171 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Energie a doprava

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ITRE (zpravodaj neurčen)

Odpovědná formace Rady: TTE

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020