Doprava v březnu 2011

06.04.2011
Euroskop

Rada souhlasí s trestáním dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU, Komise představila ambiciózní bílou knihu „Doprava 2050″

Rada souhlasí s trestáním dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (KOM(2008)151)

Rada 17. 3. 2011 završila první čtení návrhu směrnice o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. V praxi by se tak mohla otevřít cesta k trestání dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě i tehdy, pokud řidič nebyl pokutován na místě.

Pozadí

Komise svůj návrh mající usnadnit přeshraniční postih dopravních přestupků v případech, že se jich dopustí řidič s vozidlem registrovaným v jiném členském státě než v tom, kde byl dopravní přestupek spáchán, předložila v březnu 2008.

V pozadí návrhu lze číst dlouhodobou tendenci Komise ospravedlňovat vlastní legislativní iniciativy v oblasti dopravy posilováním bezpečnosti na silnicích.

V roce 2001 byl zveřejněn „závazek snížit do 10 let počet úmrtí na silnicích o polovinu, což se ovšem nepodařilo (fakt, že Komise v červenci 2010 předložila obdobný plán na dalších 10 let, na tom nic nemění). Stejně tak neúspěšné bylo uveřejnění nezávazného doporučení č. 2004/345 týkajícího se osvědčených postupů při kontrole uplatňování dopravních předpisů.

Plénum EP návrh Komise podpořilo v prosinci 2008 přijetím zprávy Inés Ayala Senderové. Postavilo se mj. za vypracování zprávy Komise po 2 letech od chvíle, kdy bude směrnice implementována, aby bylo možné zvážit potenciální meritorní rozšíření dané normy. Poněkud nekonzistentně poslanci do textu vložili i doporučení týkající se zvýšení silničních kontrol či kontrol na přítomnost alkoholu v krvi ze strany členských států. Rada se na znění návrhu předběžně dohodla v prosinci 2010 (více v příspěvku „Rada: Trestejme dopravní přestupky spáchané v jiném členském státě EU, Doprava v prosinci 2010).

Klíčové body

Rada souhlasila s elektronickou výměnou údajů o přestupcích mezi jednotlivými členskými státy, resp. o jednotlivých provozovatelích registrovaných motorových vozidel.

Přestože Komise původně předpokládala, že přes hranice „přenositelnými přestupky budou nepřiměřená rychlost, nezastavení vozidla na červenou, nezapnuté bezpečnostní pásy a řízení pod vlivem alkoholu (podle Komise z těchto příčin vznikají 3/4 dopravních nehod), Rada katalog rozšířila o další 4 položky: řízení pod vlivem návykových látek, nepoužití ochranné přilby, nezákonné použití pruhu pro průjezd vozidel s přednostním právem jízdy a nezákonné použití mobilního telefonu při řízení.

Směrnice by se měla vztahovat na všechny řidiče, data o provozovatelích registrovaných motorových vozidel by si měly členské státy vyměňovat skrze systém Eucaris.

Mělo by nicméně vždy záležet na tom, zda stát, v němž byl přestupek spáchán, bude výměnu iniciovat, resp. bude požadovat sankcionování přestupku. V daném případě by měl být povinen zformulovat oznámení s popisem přestupku v jazyce toho, kdo přestupek spáchal (rozhodný bude jazyk země, v němž bylo zaregistrováno příslušné motorové vozidlo).

Pokud dotčený řidič pokutu neuhradí, neměla by směrnice stanovovat žádný konkrétní mechanismus.

Ten by měl být závislý na existujících (mezi)národních normách a/nebo bilaterálních dohodách mezi příslušnými členskými státy, popř. na tom, zda řidič se svým vozidlem navštíví stát, v němž přestupek spáchal, znovu. V tom případě by tamější orgány pochopitelně měly mít možnost pokutu vymáhat.

Stav projednávání

Rada (za nesouhlasu Itálie) změnila právní bázi návrhu z čl. 91 Smlouvy o fungování EU týkajícího se dopravy na čl. 87 odst. 2 téhož dokumentu týkající se policejní spolupráce. To znamená, že výslednou normu nebudou povinny implementovat Velká Británie a Irsko (měly 3 měsíce na to, aby se rozhodly ji implementovat, ale rozhodly se pro opak), a Dánsko, jež by pro uplatnění směrnice na svém území muselo přijmout separátní mezinárodní smlouvu. (Oba druhy výjimek vyplývají ze speciálního postavení dotčených zemí, jež si vyjednaly při ratifikaci maastrichtské Smlouvy o EU.) Rovněž platí, že norma nebude přesně specifikovat operační podmínky policejní spolupráce. V daném případě by musela být založena na čl. 87 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a namísto kvalifikované většiny by musela být schválena jednomyslně.

Komise již dříve připustila, že výměna relevantních informací bude pro členské státy minimálně zpočátku znamenat zvýšenou finanční zátěž.

Přitom podíl přestupků spáchaných cizozemci se standardně pohybuje pouze v řádu jednotek procent (s výjimkou zemí, které patří mezi oblíbené turistické destinace, např. Francie). Komise navíc ve svých materiálech tvrdí, že zamýšlené opatření nemusí nutně zajistit větší bezpečnost na silnicích, ač pohnutky k předložení příslušného textu byly právě tyto.

Rovněž je možný konflikt s platným rámcovým rozhodnutím č. 2005/214 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut. Podle Komise by měla směrnice rámcové rozhodnutí pouze doplnit a umožnit, aby otázka dopravních přestupků byla vyřešena přímo mezi příslušnou státní autoritou a provozovatelem vozidla, nikoliv mezi dvěma státy, jak to předpokládá právě rámcové rozhodnutí. Viděno z druhé strany, nová směrnice sice nebude zakládat žádnou povinnost s výjimkou výměny informací o přestupcích mezi jednotlivými členskými státy, resp. o jednotlivých provozovatelích registrovaných motorových vozidel (nebude harmonizovat ani povahu přestupků, ani tresty uložené za jejich spáchání), nicméně na základě platného rámcového rozhodnutí by mělo být možné vymáhat stanovené pokuty. Tuto interpretaci připouští i Komise.

Předpokládaný další vývoj

Pokud návrh schválí i EP, budou mít členské státy 2 roky na jeho implementaci.

Komise pak do 5 let od vstupu směrnice v platnost prozkoumá možnost rozšíření seznamu „přenositelných dopravních přestupků.

Odkazy

Komise představila ambiciózní bílou knihu „Doprava 2050

White Paper. Roadmap to a Single European Transport Area. Towards a Competitive and Resource Efficient Transport System (COM(2011)144)

Komise 28. 3. 2011 uveřejnila dlouho očekávanou bílou knihu o dopravě. Prezentovala ji jako strategii „Doprava 2050.

Pozadí

Bílá kniha podle Komise specifikuje strategii, „kterou se zvýší mobilita, odstraní největší překážky v klíčových oblastech a podpoří růst a zaměstnanost. V pozadí nicméně stojí nikoliv nepodstatná ambice snížit závislost EU na dovozu ropy (doprava v EU je podle Komise závislá na ropě z 96 %) a potažmo i emise CO2 v dopravě – do roku 2050 o 60 %.

Sektor dopravy údajně zaměstnává v celé EU 10 mil. lidí a tvoří 5 % HDP, každá domácnost vydává v průměru 13,2 % svého rozpočtu na dopravní produkty a služby. Komise tvrdí, že v roce 2030 vzroste nákladní doprava v porovnání s rokem 2005 zhruba o 40 % a do roku 2050 o více než o 80 % (osobní doprava by měla vzrůst o 34 % do roku 2030, resp. o 51 % do roku 2050; více zde).

Klíčové body

Bílá kniha má 4 hlavní cíle (všechny by měly být splněny do roku 2050): 1. zákaz vjezdu vozidel s konvenčním palivem do měst; 2. 40% využívání udržitelných nízkouhlíkových paliv v letecké dopravě a nejméně 40% snížení emisí z lodní dopravy; 3. 50% přesun cest na střední vzdálenosti v meziměstské osobní a nákladní dopravě ze silniční dopravy na železniční a vodní dopravu; 4. 60% snížení emisí CO2 z dopravy (tento cíl je vztažen k roku 1990; do roku 2030 by nicméně mělo dojít alespoň k 20% snížení emisí CO2 oproti roku 2008).

Uvedené cíle jsou dále specifikovány pro městskou dopravu, meziměstskou dopravu a dopravu na dlouhé vzdálenosti (včetně mezikontinentální dopravy).

Specifické cíle strategie „Doprava 2050

Cíl

Do roku

Městská doprava

50% snížení používání vozidel na konvenční paliva

2030

100% snížení používání vozidel na konvenční paliva

2050

Zavedení dopravy zboží bez emisí CO2 v centrech velkých měst

2030

50% snížení počtu počet smrtelných nehod v silniční dopravě

2020

Snížení počtu počet smrtelných nehod v silniční dopravě na úroveň blízkou nule

2050

Meziměstská doprava

Přepravování většiny cestujících na střední vzdálenost (nad 300 km) po železnici

2050

Převedení 30 % silniční nákladní dopravy nad 300 km na jiné druhy dopravy

2030

Převedení 50 % silniční nákladní dopravy nad 300 km na jiné druhy dopravy

2050

Zprovoznění základní sítě TEN-T se zařízeními pro efektivní přesun mezi jednotlivými druhy dopravy

2030

Zprovoznění vysokokapacitní sítě TEN-T se zařízeními pro efektivní přesun mezi jednotlivými druhy dopravy s odpovídajícím souborem informačních služeb

2050

Propojení všech letišť základní sítě s (vysokorychlostní) železniční sítí

2050

Propojení všech základních námořních přístavů s nákladní železniční dopravou a se systémem vnitrozemské vodní dopravy

2050

Vytvoření rámce pro informační, řídící a platební systémy evropské multimodální (osobní i nákladní) dopravy

2020

Uplatňování zásad „uživatel platí a „znečišťovatel platí a zapojení soukromého sektoru do zabezpečení financování investic do dopravy

–

Doprava na dlouhé vzdálenosti a mezikontinentální doprava

40% používání nízkouhlíkových paliv v letecké dopravě

2050

40% snížení emisí CO2 z námořních lodních paliv

2050

Dokončení modernizace evropského systému řízení letového provozu zavedením „jednotného evropského nebe

2020

Používání inteligentních systémů řízení pozemní a vodní dopravy

–

Spolupráce s mezinárodními partnery a v mezinárodních organizacích na podporu konkurenceschopnosti EU a klimatických cílů na světové úrovni

–

Zdroj: White Paper. Roadmap to a Single European Transport Area. Towards a Competitive and Resource Efficient Transport System (COM(2011)144); Doprava 2050: Komise předkládá ambiciózní plán na zvýšení mobility a snížení emisí (IP/11/372)

Cíle má doprovodit realizace 40 konkrétních iniciativ mezi lety 2011-2020. V letech 2011-2014 jsou plánována následující „klíčová opatření (celkem jich má být 130).

Plánovaná „klíčová opatření strategie „Doprava 2050 pro roky 2011-2014

Opatření

Rok

Přehodnocení regulačního rámce pro železniční dopravu

2012-2013

Vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru založeného na evropské páteřní „multimodální síti

2011

Zlepšení výkonnosti a kapacity letišť (tzv. letištní balík)

2011

Odstranění překážek a zvýšení efektivnosti využívání vnitrozemských vodních cest (sdělení o vnitrozemské vodní dopravě)

2011

Iniciativa „e-maritime pro bezpapírovou a inteligentní námořní dopravu

2011

Odstranění omezení silniční kabotáže (poskytování vnitrostátních dopravních služeb cizozemci)

2012-2013

Vytvoření spravedlivého finančního prostředí (nová koncepce dopravních poplatků)

–

Zveřejnění pokynů, jak vztáhnout náklady na infrastrukturu na osobní vozidla

2012

Návrh rámce pro uplatňování internalizace nákladů na všechna silniční vozidla se zahrnutím nákladů na infrastrukturu, jakož i společenských nákladů spojených s přetížením, místním znečištěním emisemi CO2 (není-li zahrnuto v dani z pohonných hmot), hlučností a dopravními nehodami

–

Pokračování v internalizaci externích nákladů u ostatních druhů dopravy

–

Zajištění financování dopravy uplatňováním zásady vyčlenění příjmů vybraných od uživatelů na rozvoj integrované a účinné sítě

–

Zavedení evropských elektronických systémů výběru mýtného (v případě nákladních vozidel s možností využití jediného poskytovatele služby)

2012 (nákladní vozidla), 2014 (ostatní vozidla)

Strategický plán EU pro dopravní technologie (alternativní paliva, nové materiály, nové pohonné systémy, nástroje informačních technologií a řídící nástroje pro řízení a integraci složitých dopravních systémů)

2011

Strategie pro čisté dopravní systémy (včetně přípravy celounijních norem pro zavádění čistých dopravních prostředků)

2012

Strategie pro dopravu ve městech

–

Zavedení postupů a finanční pomoci pro dobrovolné audity mobility ve městech a plány pro mobilitu ve městech

–

Návrh rámce EU pro vybírání poplatků za užívání městských komunikací (včetně režimů omezení vstupu)

–

Podpora vhodných tržních podmínek k usnadnění využívání nových čistších vozidel ve městech

2011

Zvýšení konkurenceschopnosti a snížení emisí v dálkové (letecké a námořní) dopravě

Modernizace evropského systému řízení letového provozu

2012 (vytvoření funkčních bloků vzdušného prostoru)

Zlepšení řízení (jiné než letecké) dopravy

–

Podpora plánování cest s využitím různých dopravních prostředků a integrovaného prodeje jízdenek

–

Usnadnění plánování cestování po železnici

2012

Zajištění přístupu k cestovním a dopravním informacím v reálném čase (legislativní opatření)

–

Konsolidace předpisů o právech cestujících ve všech druzích dopravy

2011

Zdroj: MEMO Doprava 2050: hlavní úkoly a klíčová opatření (MEMO/11/197)

Stav projednávání

Problémem strategie „Doprava 2050 je její preskriptivnost, svázání s kontroverzními klimatickými cíli EU a restriktivní charakter řady opatření (aniž je zřejmé, zda je ti, na které jsou zaměřena, mohou reálně naplnit).

Obecně ale nic z toho v sektoru dopravy nepředstavuje novinku: tendence naznačené v bílé knize jsou v EU patrné již delší dobu a přínos dokumentu v daném ohledu tkví především v tom, že je sumarizoval v jediný text.

Proti strategii se bezprostředně po jejím uveřejnění vyslovila např. Velká Británie, reprezentant automobilového průmyslu (ACEA), Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), Eurocities reprezentující přibližně 140 evropských měst, ale i organizace T&E či zelení v EP. Jen dva posledně jmenovaní aktéři považuje strategii za „mírnou. Ostatní jsou přesně opačného názoru a při své argumentaci se ponejvíce zaštiťují principem subsidiarity, „potřebou flexibility (Eurocities) nebo „technologickou neutralitou (ACEA, FIA).

Strategii „Doprava 2050 jednoznačně (a z pochopitelných důvodů) přivítala např. Evropská asociace pro hliník (EAA; právě tohoto kovu by mělo být co nejvíce využíváno při konstruování lehkých, a tedy údajně méně energeticky náročných motorových vozidel) nebo organizace ASECAP sdružující evropské provozovatele mýtných systémů. Ta nicméně (a opět pochopitelně) upozornila, že snaha o převádění dopravy např. na železnici (tzv. modální transfer) by neměla nabývat právně závazné podoby, resp. neměla by penalizovat jeden druh dopravy (silniční) oproti jinému (např. železniční, lodní ap.). S tím to postojem souhlasí i výše zmíněná ACEA či IRU.

Pozice ČR

Oficiální pozice ČR ke strategii „Doprava 2050 prozatím není k dispozici, částečně lze ale usuzovat z názoru Čechů na ideu, aby silniční doprava v EU byla do budoucna zpoplatněna nikoliv paušálně, ale (podobně jako je tomu v ČR např. v případě vozidel nad 3,5 tuny) podle počtu ujetých kilometrů, čímž by byly zohledněny („internalizovány) i jiné náklady než ty, které přímo souvisejí se samotnou údržbou infrastruktury (např. dopady dopravy na životní prostředí, hluk nebo dopravní zácpy).

Z Eurobarometru 312 vyplývá, že ČR se spolu s Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Rumunskem a Portugalskem řadí k zemím, které s takovým záměrem nesouhlasí. Pro přechod na nový systém (podle EU „spravedlivý; viz výše) se vyslovilo jen 41 % Čechů, 45% bylo proti.

Předpokládaný další vývoj

V následujícím období lze očekávat zahájení diskuse k bílé knize v EP a Radě i zahájení realizace uvedených „klíčových opatření. Radě byl dokument Komisí poprvé oficiálně prezentován 31. 3. 2011.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality