Doprava v září 2011

07.10.2011
Euroskop

Rada odsouhlasila trestání dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU

Rada odsouhlasila trestání dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (KOM(2008)151)

Rada 29. 9. 2011 definitivně odsouhlasila usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. V praxi se tak otevře cesta k trestání dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě (pokud řidič nebyl pokutován na místě).

Pozadí

Komise svůj návrh mající usnadnit přeshraniční postih dopravních přestupků v případech, že se jich dopustí řidič s vozidlem registrovaným v jiném členském státě než v tom, kde byl dopravní přestupek spáchán, předložila v březnu 2008.

V pozadí návrhu lze číst dlouhodobou tendenci Komise ospravedlňovat vlastní legislativní iniciativy v oblasti dopravy posilováním bezpečnosti na silnicích.

V roce 2001 byl zveřejněn „závazek snížit do 10 let počet úmrtí na silnicích o polovinu, což se ovšem nepodařilo (fakt, že Komise v červenci 2010 předložila obdobný plán na dalších 10 let, na tom nic nemění). Stejně tak neúspěšné bylo uveřejnění nezávazného doporučení č. 2004/345 týkajícího se osvědčených postupů při kontrole uplatňování dopravních předpisů.

Plénum EP návrh Komise poprvé podpořilo v prosinci 2008 přijetím zprávy Inés Ayala Senderové. Rada se na (celkově „benevolentnějším) znění návrhu předběžně dohodla v prosinci 2010 (více v příspěvku „Rada: Trestejme dopravní přestupky spáchané v jiném členském státě EU, Doprava v prosinci 2010), definitivně pak v březnu 2011 (více v příspěvku „Rada souhlasí s trestáním dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU, Doprava v březnu 2011). Výbor TRAN se společným postojem Rady zabýval v květnu 2011 a většinu jejích požadavků akceptoval (více v příspěvku „TRAN souhlasí s trestáním dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU, Doprava v květnu 2011). V červenci 2011 totéž učinilo i plénum EP (více v příspěvku „EP souhlasí s trestáním dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU, Doprava v červenci 2011).

Klíčové body

Rada podpořila elektronickou výměnu údajů o přestupcích mezi jednotlivými členskými státy, resp. o jednotlivých provozovatelích registrovaných motorových vozidel.

Přestože Komise původně předpokládala, že přes hranice „přenositelnými přestupky budou nepřiměřená rychlost, nezastavení vozidla na červenou, nezapnuté bezpečnostní pásy a řízení pod vlivem alkoholu (podle Komise právě z těchto příčin vznikají tři čtvrtiny dopravních nehod), katalog bude nakonec rozšířen o další 4 položky: řízení pod vlivem návykových látek, nepoužití ochranné přilby, nezákonné použití pruhu pro průjezd vozidel s přednostním právem jízdy a nezákonné použití mobilního telefonu (nebo jiného komunikačního prostředku) při řízení.

Směrnice se bude vztahovat na všechny řidiče. Data o provozovatelích registrovaných motorových vozidel (jméno, datum narození, adresa) a konkrétních přestupcích (kdy a kde byl přestupek spáchán, s jakým vozidlem jaké registrační značky ap.) by si měly členské státy vyměňovat skrze systém Eucaris (v budoucnu potenciálně i skrze sofistikovanější systém, ovšem na žádost EP vždy tak, aby veškerá data související s konkrétním případem byla chráněna a po jeho uzavření ze systému odstraněna).

Na druhou stranu bude vždy záležet na tom, zda stát, v němž byl přestupek spáchán, bude výměnu dat vůbec iniciovat, resp. zda bude požadovat sankcionování přestupku. Pokud ano, měl by být povinen zformulovat oznámení s popisem přestupku v jazyce toho, kdo přestupek spáchal (rozhodný bude jazyk země, v němž bylo příslušné motorové vozidlo zaregistrováno), a odeslat jej jeho provozovateli doporučenou poštou. (Lze očekávat, že pro řadu členských států včetně ČR to bude byrokraticky náročné, přestože vzor daného oznámení bude do nové normy včleněn jako příloha.)

Pokud dotčený provozovatel vozidla (resp. řidič, o němž provozovatel informuje) pokutu neuhradí, nebude směrnice stanovovat žádný konkrétní mechanismus.

Ten by měl být závislý na existujících (mezi)národních normách a/nebo bilaterálních dohodách mezi příslušnými členskými státy, popř. na tom, zda řidič se svým vozidlem navštíví stát, v němž přestupek spáchal, znovu. V tom případě by tamější orgány pochopitelně měly mít možnost pokutu vymáhat.

Stav projednávání

Rada v prvním čtení (za nesouhlasu Itálie) změnila právní bázi návrhu z čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování EU týkajícího se dopravy na čl. 87 odst. 2 téhož dokumentu týkající se policejní spolupráce. Výslednou normu tak nebudou povinny implementovat Velká Británie a Irsko (plus Dánsko, jež by pro uplatnění směrnice na svém území muselo přijmout separátní mezinárodní smlouvu).

Norma také nebude přesně specifikovat operační podmínky policejní spolupráce. Musela by být založena na čl. 87 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a namísto kvalifikované většiny schválena jednomyslně.

Komise již dříve připustila, že výměna relevantních informací bude pro členské státy (minimálně zpočátku) znamenat zvýšenou byrokratickou a finanční zátěž.

Přitom podíl přestupků spáchaných cizozemci se standardně pohybuje pouze v řádu jednotek procent (s výjimkou zemí, které patří mezi oblíbené turistické destinace, např. Francie; za EU jako celek se číslo pohybuje okolo 15 %). Komise navíc ve svých materiálech tvrdí, že zamýšlené opatření nemusí nutně zajistit větší bezpečnost na silnicích, ač pohnutky k předložení příslušného textu byly právě tyto.

Rovněž je možný konflikt s platným rámcovým rozhodnutím č. 2005/214 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (nad 70 €). Podle Komise by měla směrnice rámcové rozhodnutí pouze doplnit a umožnit, aby otázka dopravních přestupků byla vyřešena přímo mezi příslušnou státní autoritou a provozovatelem vozidla, nikoliv mezi dvěma státy, jak to předpokládá právě rámcové rozhodnutí. Viděno z druhé strany, nová směrnice sice nebude zakládat žádnou povinnost s výjimkou výměny informací o přestupcích mezi jednotlivými členskými státy, resp. o jednotlivých provozovatelích registrovaných motorových vozidel (nebude harmonizovat ani povahu přestupků, ani tresty uložené za jejich spáchání), nicméně na základě platného rámcového rozhodnutí by mělo být možné vymáhat stanovené pokuty. Tuto interpretaci připouští i Komise.

Předpokládaný další vývoj

Implementační lhůta nové směrnice – poté, co bude uveřejněna v Úředním věstníku EU – bude činit 24 měsíců.

Po 5 let od vstupu směrnice v platnost (tj. 3 roky po implementaci) by měla Komise prozkoumat možnost rozšíření seznamu „přenositelných dopravních přestupků.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality