Doprava v lednu 2014

10.02.2014
Euroskop

Nové tachografy budou od roku 2018, Technické kontroly vozidel se příliš nezpřísní, TRAN schválil reformu jednotného evropského nebe

Nové tachografy budou od roku 2018

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (KOM(2011)451)

Plénum EP 15. 1. 2014 vyjádřilo ve druhém čtení souhlas s návrhem Komise na zavedení inteligentních tachografů, a to od roku 2018.

Pozadí

V současnosti jsou v platnosti 2 klíčové normy (nařízení č. 3821/85 a nařízení č. 561/2006), přičemž druhá z nich zavedla pro nákladní automobily (nad 3,5 tuny) od 1. 5. 2006 povinné digitální tachografy. Komise svůj návrh předložila v červenci 2011. Rada se návrhem zabývala již v prosinci 2011, kdy přijala tzv. částečný obecný přístup (více v příspěvku „Rada: Nové tachografy od poloviny roku 2018“, Doprava v prosinci 2011).

Výbor TRAN v květnu 2012 vznesl požadavek, aby novou generací digi­tálních tachografů byly od roku 2020 vybaveny všechny nákladní vozy (více v příspěvku „TRAN: Nové tachografy až od roku 2020, ale pro všechny“, Doprava v květnu 2012), což v červenci 2012 stvrdi­lo i plénum EP (více v příspěvku „EP: Nové tacho­grafy až od roku 2020, ale pro všechny“, Doprava v červenci 2012). Členské státy svou pozici přijaly v říjnu 2012 (více v příspěvku „Rada souhlasí s nařízením o tachografech, bude ale muset vést jednání s EP“, Doprava v říjnu 2012). V říjnu 2013 uzavřely instituce EU meziinstitucionální dohodu, kterou v prosinci 2013 schválil výbor TRAN.

Klíčové a sporné body

Nové nařízení zavádí pro všechna nově registrovaná nákladní vozidla do 3 let od přijetí povinné vybavení inteligentními tachografy. EP dosáhl zkrácení lhůty pro zavedení do praxe na 36 měsíců místo 48 původně navržených Komisí. Nařízení rovněž stanovuje povinnost vybavení inteligentními tachografy ostatní nákladní vozidla ve lhůtě 15 let. Po tuto dobu budou stávající vozidla moci využívat stávajících analogových a digitálních technologií.

Původně EP požadoval zavedení nových tachografů pro nová vozidla od roku 2017 a všechna ostatní od roku 2020 (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na novém nařízení o tachografech“, Doprava v květnu 2013).

Z této povinnosti jsou vyňata nákladní vozidla o hmotnosti do 7,5 tun vezoucí materiál, stroje nebo jiná zařízení u podnikatelských subjektů, jejichž hlavním předmětem činnosti není přeprava zboží nebo osob, a to v okruhu menším než 100 km od místa podnikání.

Inteligentní tachografy umožní vzdálenou komunikaci pro kontrolní účely a budou shromažďovat data o poloze vozidla. K těmto údajům budou mít přístup i úřady členských států. To umožní vzdálenou kontrolu dodržování pravidel silničního provozu i práv zaměstnanců. Právo ukládat pokuty bude ale státním orgánům umožněno až po fyzické kontrole. Kvůli rozšíření nových tachografů bylo dosaženo shody na bezplatném přístupu k patentům vztahujícím se k technologii přenosu dat.

Předpokládaný další vývoj

Po přijetí návrhu nařízení plénem EP lze očekávat brzké přijetí Radou. Předpokládá se, že Komise záhy přijme akt v přenesené působnosti stanovující technické specifikace nových tachografů.

Odkazy

Technické kontroly vozidel se příliš nezpřísní

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES(KOM(2012)380)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel (KOM(2012)381)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES (KOM(2012)382)

Výbor TRAN 21. 1. 2014 potvrdil dohodu institucí EU z prosince 2013, která výrazně zmírňuje Komisí původně navrhované přísné požadavky na technické kontroly zejm. u motocyklů, ale i u osobních automobilů a lehkých přívěsů.

Pozadí

Komise návrhy předložila v červenci 2012 s cílem zachránit více než 1 200 životů ročně a zabránit více než 36 tis. dopravním nehodám zaviněným technickou poruchou. Komise ve prospěch nové legislativní úpravy argumentovala tím, že stávající klíčové normy – směrnice č. 2009/40, směrnice č. 2000/30 a směrnice č. 1999/37 – mají původ v roce 1977 a dosud byly revidovány jen „kosmeticky“. Krom toho tvrdila, že „každý den umírá na evropských silnicích při nehodách zaviněných technickou poruchou vozidla více než 5 lidí“. Technické poruchy údajně stojí za 6 % všech autonehod, při nichž každý rok umírá 2 tis. osob a mnoho dalších se zraní. S technickými poruchami souvisí i 8 % všech nehod motocyklů. Závadu, kvůli níž by vůz neprošel technickou kontrolou, má v každém okamžiku až 10 % automobilů. A mnoho technických závad, které ohrožují bezpečnost (např. u ABS a elektronické kontroly stability), ani není podle současných pravidel kontrolováno (více v příspěvku „Komise chce zpřísnit technické kontroly vozidel“, Doprava v červenci 2012).

Uvedené argumenty nicméně nepřesvědčily ani Radu (více v příspěvku „Rada odmítá přísnější technické kontroly vozidel“, Doprava v prosinci 2012), ani výbor TRAN (více v příspěvku „TRAN stejně jako Rada odmítá přísnější technické kontroly vozidel“, Doprava v květnu 2013). Plénum EP v červenci 2013 oslabilo návrhy Komise, ale neučinilo tak výrazně, jak zamýšlel odpovědný výbor TRAN (více v příspěvku „EP přísnější technické kontroly vozidel zcela neodmítl“, Doprava v červenci 2013).

Klíčové a sporné body

Instituce EU se sice shodly na povinných technických kontrolách motocyklů o objemu vyšším než 125 cm3 od roku 2022, nicméně umožňují členským státům notnou dávku flexibility. Budou mít možnost v případě zavedení alternativních bezpečnostních požadavků vyplývajících ze statistik nehodovosti na silnicích za posledních 5 let udělit motocyklům (na rozdíl od jiných typů vozidel) výjimku z povinných technických kontrol, a to včetně individuálního nastavení opatření a četnosti kontrol.

Toto opatření konvenuje s postojem motocyklistické federace FEMA, která silně kritizovala původní návrh Komise zavádějící povinné technické kontroly pro všechny motocykly. FEMA již dříve vystoupila s tím, že nehod způsobených motocykly ve špatném technickém stavu není, jak tvrdí Komise, 8 %, ale pouze 0,3 %.

Dohoda institucí EU naopak vyvolává kritiku ze strany Evropské rady bezpečnosti silničního provozu (ETSC) vzhledem k vysokému podílu řidičů motocyklů na celkovém počtu účastníků nehod (17 %) ve srovnání s nízkým podílem motocyklů na silničním provozu (2 %) a vzhledem k nárůstu segmentu motocyklů a skútrů mezi dopravními prostředky. V současné době nejsou povinné technické kontroly motocyklů v 16 členských státech, např. ve Francii, Polsku nebo Nizozemsku pak podle Komise nejsou na testování technického stavu motocyklů kladeny řádné požadavky.

Osobní vozidla a lehká užitková vozidla budou povinně testována nejdříve po 4 letech a poté každé 2 roky. Stejné podmínky platí i pro traktory dosahující rychlosti vyšší než 40 km/h komerčně využívané pro přepravu zboží. Osobní vozidla používaná pro komerční přepravu osob (taxi) nebo záchrannou službu, autobusy, těžší užitková vozidla a těžké přívěsy budou absolvovat technickou kontrolu každý rok.

Výjimku z povinnosti technických kontrol mohou členské státy udělit historickým a diplomatickým vozům a vozidlům využívaným v zemědělství a lesnictví na svém vlastním území.

K dalším opatřením se řadí zvýšení počtu silničních prohlídek užitkových vozidel nad 3,5 t (včetně rychlých traktorů), směrnice ovšem neupravuje silniční prohlídky lehkých užitkových vozidel (dodávek) ani automobilů.

V případě přeregistrovávání vozidla z jednoho členského státu do druhého je stát povinen uznat technický průkaz udělený v předchozím členském státě.

Instituce se rovněž shodly, že všechny 3 legislativní návrhy budou přijaty jako směrnice, nikoliv jako 2 směrnice a 1 nařízení. Členské státy budou mít možnost společné minimální normy stanovené na úrovni EU na svém území dále zpřísnit.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní balík musí ještě schválit plénum EP na zasedání v březnu 2014 a posléze Rada. Komise během 5 let připraví analýzu možného začlenění lehkých přívěsů (do 3,5 t) a lehkých motocyklů do rámce směrnice.

Odkazy

TRAN schválil reformu jednotného evropského nebe

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (KOM(2013)410)

Výbor TRAN 30. 1. 2014 schválil návrh Komise týkající se reformy tzv. jednotného evropského nebe (SES). TRAN nevyhověl přání Komise na oddělení řízení letového provozu od ostatních, podpůrných služeb (meteorologické služby, aeronautické služby aj.). Prostor pro liberalizaci odvětví však zůstává.

Pozadí

Komise představila návrh nařízení s cílem zvýšit efektivitu řízení letového provozu z hlediska efektivity nákladů a letů, jakož i nabízené kapacity v červnu 2013. Důvodem pro zlepšení regulace je zejm. nízká efektivita vynaložených nákladů a vytíženosti služeb leteckého provozu.

Předpokládanému oddělení (tzv. unbundlingu) poskytovatelů jednotlivých služeb však oponují jak některé členské státy (Francie), tak i část EP (socialisté) včetně odborů zastupujících sektorové zaměstnance. Schvalování návrhu ve výboru předcházely i stávky leteckých dispečerů v jednotlivých členských státech.

Klíčové a sporné body

Evropský systém sestává z 27 vnitrostátních orgánů dohlížejících celkem na více než sto poskytovatelů letových navigačních služeb, s čímž souvisí různorodost systémů, pravidel a postupů. Cílem návrhu Komise je zlepšit výkonnost letových provozních služeb z hlediska účinnosti a využívání kapacity uspořádání letového provozu. Komise spatřuje největší potenciál v oblasti podpůrných služeb, které by měly být poskytovány za tržních podmínek.

Právě předpokládané oddělení podpůrných služeb od ostatních však TRAN zrušil. Dle jeho názoru by měli provozovatelé řízení letového provozu zvážit před uzavřením smluv i nabídky ostatních subjektů trhu, které budou finančně i kvalitativně nejvýhodnější.

TRAN podpořil návrh Komise v oblasti zvýšení flexibility funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB), které mají za cíl zvýšit propojení leteckého řízení za hranicemi vzdušného prostoru členských států. Výbor souhlasil i s vytvořením nezávislého orgánu, který napomůže národním leteckým úřadům dosahovat vyšší efektivity.

Předpokládaný další vývoj

Je nepravděpodobné, že by plénum EP schválilo předlohu, která by nerespektovala požadavek na zrušení oddělení poskytovatelů pomocných služeb i v kontextu masivních protestů. Skupina poslanců EP (S&D) trvá na vyhotovení analýzy sociálních a bezpečnostních dopadů do 1. 1. 2016.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality