Doprava v březnu 2015

09.04.2015
Euroskop

Rada a EP se shodly na parametrech zavedení systému eCall do vozidel, Těžší kamiony budou omezeny jen na pohon na alternativní paliva, Pravidla EU o vymáhání přeshraničních dopravních pokut nově i v Dánsku, Irsku a Velké Británii

  • Instituce se shodly na požadavcích, které budou povinné pro přístroje palubního systému eCall v nových motorových vozidlech
  • Těžší kamiony budou moci jezdit v EU pouze v případě, že jsou poháněna alternativními palivy
  • Pravidla pro vymáhání dopravních pokut v EU budou zachována, nicméně jej musí přijmout nově i tři členské státy: Dánsko, Irsko a Velká Británie

Rada a EP se shodly na parametrech zavedení systému eCall do vozidel

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall a o změně směrnice 2007/46/ES (KOM(2013)316)

  • Rada 2. 3. 2015 odsouhlasila požadavky na zavedení palubních systémů eCall do nových motorových vozidel, na kterou navázal kladným stanoviskem výbor IMCO. Zástupci Rady uzavřeli dohodu se zástupci EP v novém složení v prosinci 2014 v rámci druhého čtení.

Pozadí

Komise 13. 6. 2013 (po takřka 8 letech nelegislativ­ních iniciativ) uveřejnila 2 návrhy (nařízení a roz­hodnutí EP a Rady) s cílem zajistit, aby každý nový model osobního automobilu nebo lehkého užitko­vého vozidla (dodávky) byl od října 2015 vybaven systémem automatizovaného tísňového volání při dopravních nehodách (eCall), který v případě vážné nehody automaticky vytočí celoevropské číslo tísňo­vého volání 112 a lokalizuje vozidlo. Komise odhaduje, že zavedení systému eCall zachrání až 2 500 životů ročně a urychlí zásah záchranné služby o 40 % ve městech a o 50 % v mimoměstských oblastech.

Plénum EP schválilo dne 26. 2. 2014 návrh nařízení, které počítá se zavedením systému automatizovaného tísňového volání od října 2015 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Sporným bodem pro některé europoslance (ECR) je zejména otázka výše nákladů spojených se zavedením technické infrastruktury ze strany výrobců automobilů a národních bezpečnostních sborů. Problematickým bodem je i ochrana osobních údajů (více v příspěvku „Coreper schválil vznik systém tísňového volání eCall“, Doprava v březnu 2014).

V květnu 2014 bylo přijato rozhodnutí č. 585/2014 zavádějící národní infrastrukturu pro řízení systému eCall nejpozději do 1. 10. 2017. Členské státy nalezly kompromis s EP v otázce vybudování nezbytné infrastruktury a mj. se zavázaly, že získaná data budou určena výlučně pro fungování systému a budou dodrženy unijní normy o ochranně osobních údajů. Zároveň členské státy budou moci svobodně rozhodnout o systému provozování pohotovostního systému a užívat systémy pro filtrování chybných hlášení.

Klíčové a sporné body

  • Rada a EP se shodly na požadavcích na schválení typu přístrojů eCall, které mohou být zabudovány do nových motorových vozidel (tj. automobilů a lehkých užitkových vozidel). Tyto přístroje budou muset být součástí palubních technologií nových vozidel nejpozději 31. 3. 2018 (tj. šest měsíců od termínu vybudování infrastruktury pro řízení systému eCall) umožňující automatické vyslání nouzového signálu prostřednictvím tohoto bezdrátového přístroje, ale i disponující možností manuálního spuštění služby eCall.

Přístroje eCall budou kompatibilní s družicovými navigačními systémy Galileo a EGNOS, ale výrobci mohou zajistit kompatibilitu i s jinými navigačními systémy. Současně bude umožněna koexistence s alternativním varovným systémem, který již výrobci dnes používají.

Ve prospěch ochrany osobních údajů má působit opatření prosazovaná zejména EP, která mají zabránit sledování údajů o pohybu vozidla před okamžikem nehody. Při vyslání nouzového signálu budou poskytnuty pouze základní údaje o poloze a typu vozidla či přesném času nehody. Osobní údaje nebudou moci být předány třetím osobám bez výslovného souhlasu dotčené osoby.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP bude o návrhu hlasovat na druhém dubnovém zasedání. Pro ukončení legislativního procesu je nezbytný následný formální souhlas Rady.

Odkazy

Těžší kamiony budou omezeny jen na pohon na alternativní paliva

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (KOM(2013)195)

  • Plénum EP schválilo 10. 3. 2015 úpravu pravidel pro nákladní vozidla týkající se jejich rozměrů, designu a dopadu jejich provozu na životní prostředí na základě dohody uzavřené s Radou v prosinci 2014.

Pozadí

Komise 15. 4. 2013 uveřejnila nové (benevolentnější) specifikace pro těžká nákladní vozidla (zejm. kamiony). Formálně by měla doznat zásadních změn směrnice č. 96/53. Komise ve prospěch návrhu, který by měl mj. umožnit vyrábět aerodynamičtější kamiony, argumentuje tím, že se „sníží spotřeba paliva o 7–10 %, omezí se emise skleníkových plynů a také se zvýší bezpečnost nechráněných účastníků silničního provozu“.

Pro mnohé je ale největším problémem možnost autorizovat (v zásadě v celé EU) provoz těžkotonážních kamionů (tzv. gigaliners), které jsou delší než 18,75 metrů a váží více než 40 tun (dosud je to možné jen v rámci členských států, např. v Dánsku, Švédsku a Finsku, kde nejčastěji měří 25 metrů a váží až 60 tun, resp. mezi těmi členskými státy, které jejich provoz autorizovaly). Komise tuto eventualitu (k nelibosti EP, ale např. i T&E či reprezentantů železnic) naznačila již v červnu 2012. O novém návrhu obecně platí, že kamiony by měly moci být těžší a větší, pokud budou „environmentálně účinnější“ (tj. že výrobci budou implementovat nové technologie, např. hybridní či elektronický pohon).

Podle zprávy zpravodaje Jörga Leichfrieda z výboru TRAN zveřejněné 16. 10. 2013 by provoz těžkotonážních kamionů měl být významně omezen. Jejich využití by tak mohlo být omezeno pouze na vnitrostátní provoz. Plénum EP v dubnu 2014 podpořilo v prvním čtení stanovisko výboru TRAN z 18. 3. 2014, ve kterém vyřadil z návrhu právní ustanovení, které explicitně povoluje pohyb těžkotonážních kamionů přes hranice u států, které k tomu vydají povolení.

Ministři dopravy dosáhli v červnu 2014 kompromisu o nastavení pravidel rozměrů pro těžká nákladní vozidla nebo autobusy. Výjimka z maximální délky vozidla má být udělena těm nákladním vozidlům, která budou konstruována s lepší aerodynamikou. Nový design kabin řidičů má mimo jiné přispět také ke zvýšení bezpečnosti při čelních střetech. Přechodná období jsou nastavena na 3 roky pro parametry délky vozidla a 5 let pro parametry kabinové konstrukce po vstupu směrnice v platnost (více v příspěvku „Těžkotonážní kamiony v celé EU nebudou, potvrdila Rada“, Doprava v červnu 2014).

O jednu tunu těžší kamiony mají být povoleny v případě pohonu na tzv. alternativní paliva. Podle návrhu ministrů u autobusů se zvýší limit o 1,5 tuny z důvodu přizpůsobení se vyšší váze pasažérů či zavazadel a požadavkům na nová bezpečnostní opatření. Systém kontroly nových požadavků bude v členských státech podle Rady spuštěn až s šestiletým zpožděním po vstupu směrnice v platnost. Členské státy budou muset vykazovat ročně odpovídající počet kontrol v závislosti na celkovém počtu dotčených dopravních prostředků na území daného státu. Rada se shodla na uplatňování stávajících pravidel v otázce příhraničního provozu. V praxi by tak měl pokračovat stávající stav, kdy k přeshraničnímu pohybu těchto nákladních kamionů mezi státy, které to povolují (např. Švédsko a Finsko), prakticky dochází. Komise kritizovala především příliš dlouhá přechodná období. Současně litovala, že Rada vyřadila přísnější opatření na kontrolu přetížených nákladních vozidel a spoléhala se na EP, že v meziinstitucionálním jednání prosadí přísnější pravidla.

Klíčové a sporné body

Výsledkem jednání trialogu je podoba směrnice, která se výrazně přibližuje postoji Rady. To znamená mimo jiné povolený zvýšený váhový limit (o 1 tunu) v případě nákladních vozidel s pohonem na alternativní paliva. K dalším opatřením patří konstrukční parametry kabiny vozidla, které mají přispět jak ke snížení spotřeby, tak zvýšení bezpečnosti při čelních nárazech např. s cyklisty. K efektivitě nákladní dopravy má přispět navýšení maximální délky vozidel standardních kontejnerů o 15 cm, tak aby mohly být přepravovány standardní kontejnery nejčastěji používané pro přepravu na dlouhé vzdálenosti s využitím několika druhů dopravy.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy budou mít dvouletou lhůtu na transpozici nové směrnice do svých právních řádů. Komise přezkoumá směrnici tři roky po transpozici směrnice. V souvislosti s aerodynamickými změnami je rovněž nutné upravit legislativu regulující schvalování typů vozidel před jejich uvedením na trh.

Odkazy

Krátce…

Pravidla EU o vymáhání přeshraničních dopravních pokut nově i v Dánsku, Irsku a Velké Británii

Rada 2. 3. 2015 formálně potvrdila změnu právního základu pro existující směrnici o vymáhání pokut za dopravní přestupky napříč EU, která způsobí rozšíření povinnosti implementovat pravidla i pro tři členské státy: Dánsko, Irsko a Velkou Británii. Soudní dvůr EU zrušil v květnu 2014 směrnici EU, která byla přijata v listopadu 2011. Důvodem byl nesprávně zvolený právní základ (tj. policejní spolupráce, tak jak upřednostnila Rada a EP z časových důvodů akceptoval). Komise ovšem předložila právní základ směrnice k posouzení Soudnímu dvoru EU. Ten rozhodl ve prospěch původního zvoleného právního základu Komisí (tj. dopravní politika, více v příspěvku „Rada odsouhlasila trestání dopravních přestupků spáchaných v jiném členském státě EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2011). Na základě toho Komise předložila v červenci 2014 nový návrh směrnice, který má garantovat kontinuitu původně přijatých opatření. Instituce již v prosinci 2014 našli shodu na její podobě (více v příspěvku „Upravená směrnice o přeshraničních dopravních pokutách bude brzy přijata“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2015). Směrnice vstoupila v platnost 11. 3. 2015 zveřejněním v Úředním věstníku EU (tj. v termínu do 6. 5. 2015, kdy stávající směrnici vyprší lhůta platnosti v rámci přechodného období daného SDEU).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality