Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Doprava v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Větší propojení výběru mýtného napříč EU, chce Rada, Program CEF bude pokračovat i po roce 2020, Nově unijní pravidla pro pneumatiky i pro těžká vozidla, schválila Rada, Rada schválila zpřísněné požadavky na bezpečnost vozidel

  • Vymáhání mýta by mělo být snazší

  • EU chce stanovit pravidla pro pneumatiky

  • EU plánuje finančně podpořit ekologickou dopravu v programu CEF po roce 2020
  • Bezpečnostní prvky ve vozidlech by měly být povinné

 

  

Krátce…

 

Větší propojení výběru mýtného napříč EU, chce Rada

  • EU chce zajistit výměnu informací týkající se elektronicky či hotově hrazených poplatků za využití silniční infrastruktury.

  • Dle nových pravidel by měl vzniknout nový systém pro sdílení informací o využívání placených silnic.

Rada 4. 3. 2019 přijala v návaznosti na předběžnou dohodu s EP z listopadu 2018 návrh směrnice týkající se mýta. Elektronické systémy výběru mýtného byly na vnitrostátní, regionální či místní úrovni zavedeny ve 20 členských státech. Velká většina z nich vyžaduje, aby uživatelé instalovali do svých vozidel speciální zařízení (tzv. palubní jednotky – OBU). Většina nenabízí přeshraniční interoperabilitu. V důsledku toho nesou uživatelé náklady a musí vybavit svá vozidla několika palubními jednotkami. Náklady jsou v současné době odhadovány na 334 mil. € za rok a očekává se, že beze změn do roku 2025 klesnou těsně pod 300 mil. € za rok. V rámci jediného vnitrostátního systému, kde je poloha vozidel zjišťována pomocí družicového určování polohy, by činily jednorázové náklady na obstarávání palubních jednotek 120 mil. € a náklady na údržbu 14,5 mil. € za rok. Za účelem řešení těchto problémů byla v roce 2004 přijata směrnice č. 52/2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného. Rozhodnutí Komise z roku 2009, které stanoví, jakým způsobem by měla být interoperabilita zavedena v praxi, stanoví, že specializovaná „evropská služba elektronického mýtného“ (EETS) nabídne uživatelům silnic palubní jednotky kompatibilní se všemi elektronickými systémy výběru mýtného v EU. Cílem těchto právních předpisů zůstávají ovšem z velké části nesplněny. V Chorvatsku, ČR, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Itálii, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a VB stále platí, že k platbě mýtného lze používat pouze vnitrostátní palubní jednotky. Dle nových pravidel by měl vzniknout nový systém pro sdílení informací, jehož prostřednictvím budou vnitrostátní orgány členských států moci navzájem konzultovat své vnitrostátní údaje o registraci vozidel, a zjistit tak totožnost majitelů vozidel, pro která nebyly poplatky uhrazeny. Vnitrostátní orgány mají mít v rámci reformy přístup k vnitrostátním údajům o registraci vozidel jiných členských států za účelem identifikace vlastníků vozidel, za něž nebylo uhrazeno mýtné. Výměna informací se týká elektronicky či hotově hrazených poplatků za využití silniční infrastruktury. Případné správní nebo právní důsledky budou záviset na vnitrostátních právních předpisech země, v níž mýtné nebylo uhrazeno. Nová pravidla mají odstranit administrativní překážky, jako jsou místní technické specifikace, a poskytovatelům elektronického mýtného poskytnout snazší přístup na trh výběru mýtného.

 

Program CEF bude pokračovat i po roce 2020

  • EU chce dosáhnout cíle "klimaticky neutrální" EU mj. prostřednictvím programu CEF

  • Dotace mají být směřovány např. na železnice nebo dobíjecí stanice.

EP a Rada 8. 3. 2019 dosáhly dohody o návrhu Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU 2021–2027. Nový program by měl vést k neutralitě klimatu v souladu s návrhem „Čistá planeta pro všechny“ a měl by podpořit infrastrukturu pro bezpečnou, čistou a propojenou mobilitu, jak to navrhla Komise v balíku mobility (více v příspěvku „Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). Podpořeny by měly být možnosti šetrné k životnímu prostředí, jako je železnice a rozvoj dobíjecích míst pro vozidla používající alternativní paliva. CEF by měl pomoci dokončit energetickou unii a podpořit přechod k čisté energii. 

 

Nově unijní pravidla pro pneumatiky i pro těžká vozidla, schválila Rada

  • V minulosti se pravidla vztahovala pouze na pneumatiky pro osobní vozidla a dodávky.

  • Cílem systému pro označování pneumatik je snížit emise skleníkových plynů a hlukové znečištění v odvětví dopravy a zvýšit bezpečnost silničního provozu tím, že spotřebitelé budou při nákupu pneumatik lépe informovaní o parametrech týkajících se jejich palivové účinnosti, hluku a bezpečnosti.

Rada 4. 3. 2019 přijala vyjednávací postoj k návrhu nových pravidel týkajících pravidel pro označování pneumatik s ohledem na energetickou účinnost. Působnost pravidel by se měla rozšířit a rozšiřuje oblast jejich působnosti na pneumatiky pro těžká vozidla. Označení by se mělo zobrazovat způsobem, který bude pro spotřebitele viditelnější, a budou zahrnovat informace o přilnavosti na sněhu a na ledu. Komise v květnu 2018 předložila třetí legislativní balík v oblasti mobility. Cílem systému pro označování pneumatik je snížit emise skleníkových plynů a hlukové znečištění v odvětví dopravy a zvýšit bezpečnost silničního provozu tím, že spotřebitelé budou při nákupu pneumatik lépe informováni o parametrech týkajících se jejich palivové účinnosti, hluku a bezpečnosti. Silniční doprava způsobuje přibližně 22 % celkových emisí skleníkových plynů EU a pneumatiky, a to zejména vzhledem k jejich valivému odporu, se na spotřebě paliva vozidla podílejí 5–10 %. Snížení valivého odporu pneumatik proto přispívá ke snížení emisí a současně spotřebitelům zajišťuje úsporu nákladů díky nižší spotřebě paliva. Komise balíkem navázala na předchozí balíky Evropa v pohybu I a II z května, resp. listopadu 2017 (více v příspěvku „Komise navrhuje nové cíle pro emise z osobních automobilů“, Doprava v listopadu 2017). Tímto balíkem tak naplňuje Strategii průmyslové politiky z roku 2017 a Strategii nízkoemisní mobility z roku 2016. Součástí třetího balíku byl i návrh nařízení týkající se pneumatik (více v příspěvku „Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). Silniční doprava způsobuje přibližně 22 % celkových emisí skleníkových plynů EU a pneumatiky, a to zejména vzhledem k jejich valivému odporu, se na spotřebě paliva vozidla podílejí 5–10 %. Snížení valivého odporu pneumatik proto přispívá ke snížení emisí a současně spotřebitelům zajišťuje úsporu nákladů díky nižší spotřebě paliva. Vyjednávací postoj Rady vyjasňuje a rozšiřuje oblast působnosti stávajícího regulačního rámce. Návrh mimo jiné chce aktualizovat označení a ukládat povinnost zahrnout informace o přilnavosti na sněhu a na ledu. Nové požadavky týkající se zobrazení označení, a to i v případě prodeje na dálku a prodeje přes internet, mají zvýšit viditelnost pro spotřebitele a zajistit, aby byli spotřebitelé při rozhodování o nákupu pneumatik plně informováni. Navrhované nařízení rovněž usiluje o zlepšení vynucování pravidel tím, že zakládá povinnost registrovat pneumatiky v databázi výrobků. Oblast působnosti navrhovaného nařízení se nově rozšiřuje i na pneumatiky pro nákladní vozidla a autobusy (pneumatiky třídy C3). V minulosti se pravidla vztahovala pouze na pneumatiky pro osobní vozidla a dodávky. Postoj Rady umožňuje rovněž budoucí zahrnutí protektorovaných pneumatik, jakmile bude vypracována vhodná zkušební metoda pro měření výkonnosti těchto pneumatik. Ustanovení o přezkumu stanoví možnost, aby jakmile budou k dispozici vhodné zkušební metody, byl jako parametr pro označení v budoucnu zahrnut i počet kilometrů a oděr.

 

Rada schválila zpřísněné požadavky na bezpečnost vozidel

  • Všechna motorová vozidla (včetně nákladních vozidel, autobusů, dodávek a sportovně užitkových vozidel) mají být vybavena bezpečnostními prvky.

  • Poprvé se legislativa zabývá konkrétními obavami nechráněných účastníků silničního provozu, zejména chodců a cyklistů.

Coreper 29. 3. 2019 schválil předběžnou dohodu ohledně návrhu nařízení o obecné bezpečnosti motorových vozidel a ochraně cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu. Navrhované nařízení aktualizuje stávající pravidla pro bezpečnost vozidel obsažená v nařízení o obecné bezpečnosti č. 661/2009, nařízení o bezpečnosti chodců č. 78/2009 a nařízení o vozidlech na vodíkový pohon č. 79/2009. Návrh nařízení je součástí třetího balíku Komise „Evropa v pohybu“ předloženého v květnu 2018 (více v příspěvku Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). Po uplynutí 10 let po přijetí nařízení o obecné bezpečnosti má nové nařízení představovat impuls pro činnost EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu a přispět k dosažení cíle snížit do roku 2050 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích na nulu. Poprvé se zabývá konkrétními obavami nechráněných účastníků silničního provozu, zejména chodců a cyklistů. Podle prozatímně dohodnutých pravidel mají být všechna motorová vozidla (včetně nákladních vozidel, autobusů, dodávek a sportovně užitkových vozidel) vybavena těmito bezpečnostními prvky: inteligentní asistent rychlosti; usnadnění montáže alkoholového imobilizéru; systémy varování, pokud jde o ospalost a pozornost řidiče; systémy vyspělého rozpoznávání rozptýlenosti řidiče; signály nouzového brzdění; detekce zpětného chodu; zapisovače údajů o události; a přesné monitorování tlaku v pneumatikách. Pro osobní automobily a dodávky má být vyžadována dodatečná bezpečnostní opatření. Patří k nim: vyspělé systémy nouzového brzdění; a systémy pro nouzové udržení v jízdním pruhu; rozšířené ochranné zóny pro náraz hlavy, jež jsou schopny zmírnit závažnost zranění při kolizích s nechráněnými účastníky silničního provozu, jako jsou chodci nebo cyklisté. Kromě obecných požadavků a stávajících systémů (jako je varování při vybočení z jízdního pruhu a vyspělé nouzové brzdění) mají být nákladní automobily a autobusy vybaveny vyspělými systémy pro detekci chodců a cyklistů nacházejících se v těsné blízkosti a výrazně snižující mrtvé úhly výhledu ve vozidle. Návrh nařízení navíc má umožnit Komisi zavést zvláštní pravidla pro bezpečnost vozidel na vodíkový pohon a automatizovaných vozidel. Obecněji navrhované nařízení umožňuje Komisi aktualizovat výše uvedené technické specifikace podle budoucího technického vývoje. V případě formálního schválení nové bezpečnostní prvky budou povinné od roku 2022. O něco později má být zavedena povinnost přímého výhledu pro nákladní vozy a autobusy a rozšířené zóny pro náraz hlavy u osobních vozidel. 

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Doprava v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Doprava v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Doprava v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Doprava v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019