Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Doprava v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Bezpečnost silničního provozu se podle statistik zlepšuje, EP přijal stanovisko k reformě pravidel v silniční dopravě, EP rozšířil povinnou výbavu automobilů o bezpečnostní technologie, Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky schváleny Radou

 

  • Bezpečnost silniční dopravy se zvyšuje

  • Reforma pravidel v silniční dopravě schválena EP

  • Bezpečnější výbava nových automobilů bude povinná od 2022

  • Přísnější emisní normy CO2 pro dodávky i osobní vozidla potvrzeny Radou

 

 

Krátce…


Bezpečnost silničního provozu se podle statistik zlepšuje

  • V porovnání s rokem 2010 došlo k poklesu úmrtí o 21 % a ve srovnání s rokem 2017 o 1 %.

  • Cílem je snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích na polovinu.

Komise 4. 4. 2019 zveřejnila statistiky týkající se počtu úmrtí na silnicích za rok 2018. V roce 2018 došlo při nehodách na silnicích k úmrtí (v EU-28) ve 25 tis. případech. V porovnání s rokem 2010 se jedná o pokles o 21 % a ve srovnání s rokem 2017 o 1 %. Cílem je snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích na polovinu a naplnění strategického akčního plánu EU pro bezpečnost silničního provozu, který byl zveřejněn v květnu 2018 v rámci třetího balíku mobility Evropa v pohybu (více v příspěvku „Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). Komise již přijala konkrétní opatření týkající se bezpečnosti vozidel a infrastruktury, která byla schválena EP a Radou počátkem roku 2019 (více v příspěvku „Rada schválila zpřísněné požadavky na bezpečnost vozidel“, Doprava v březnu 2019). Ve většině členských států byla v roce 2018 úmrtnost na silnicích nižší než 60 úmrtí na 1 mil. obyvatel. Země EU s nejlepšími výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v roce 2018 byly VB (28 úmrtí/mil. obyvatel), Dánsko (30/mil.), Irsko (31/ mil.) a Švédsko (32/mil.). Země s vyšším než průměrným poklesem počtu úmrtí na silnicích od roku 2017 do roku 2018 byly Slovinsko (-13 %), Litva (-11 %), Bulharsko (-9 %) a Slovensko a Kypr (oba -8 %). Země s nejvyšší úmrtností byly Rumunsko (96/mil.), Bulharsko (88/mil.), Lotyšsko (78/mil) a Chorvatsko (77/mil.). Odhaduje se, že v případě každého úmrtí na silnicích bylo v loňském roce na silnicích EU vážně zraněno dalších 5 lidí (přibližně 135 tis. osob).

Úmrtí/mil. obyvatel – předběžné statistiky jednotlivých zemí za rok 2018

 

2010

2017

2018

2017-2018

2010-2018

Belgie

77

54

52

-4 %

-30 %

Bulharsko

105

96

88

-9 %

-20 %

ČR

77

55

62

14 %

-18 %

Dánsko

46

30

30

0 %

-31 %

Německo

45

39

39

3 %

-10 %

Estonsko

59

36

51

40 %

-15 %

Irsko

47

33

31

-5 %

-30 %

Řecko

113

68

64

-6 %

-45 %

Španělsko

53

39

39

-1 %

-27 %

Francie

64

51

48

-5 %

-18 %

Chorvatsko

99

80

77

-4 %

-26 %

Itálie

70

56

55

-2 %

-20 %

Kypr

73

62

57

-8 %

-18 %

Lotyšsko

103

70

78

10 %

-31 %

Litva

95

67

61

-11 %

-43 %

Lucembursko

64

42

60

44 %

13 %

Maďarsko

74

64

64

1 %

-15 %

Malta

31

41

38

-5 %

38 %

Nizozemsko 

32

31

-

-

-

Rakousko

66

47

45

-3 %

-28 %

Polsko

103

75

76

2 %

-26 %

Portugalsko

80

58

59

1 %

-35 %

Rumunsko

117

99

96

-4 %

-21 %

Slovinsko

67

50

44

-13 %

-34 %

Slovensko

65

51

46

-8 %

-28 %

Finsko

51

43

43

-1 %

-13 %

Švédsko

28

25

32

28 %

22 %

VB

30

28

28

-2 %

-4 %

EU 28

63

49

49

-1 %

-21 %

 

EP přijal stanovisko k reformě pravidel v silniční dopravě

  • EU usiluje o spravedlivější konkurence a potlačování nezákonných praktik.

  • Reforma má zajistit jasnější pravidla vysílání řidičů a méně byrokracie pro dopravce.

  • Měla by být zajištěna pravidla týkající se odměňování a odpočinku řidičů; třídenní limit pro kabotáž a méně časté, ale přísnější kontroly.

EP 4. 4. 2019 schválil legislativní návrhy týkající se pracovních podmínek řidičů a nezákonných postupů v odvětví silniční nákladní dopravy a poslanci jej posunuli ho do 2 čtení (Návrh jedné směrnice a dvě nařízení). Mandát pro jednání s Radou o pravidlech vysílání řidičů (směrnice) byl schválen poměrem hlasů 317:302:14. Mandát EP pro jednání s Radou o pravidlech upravujících dobu odpočinku řidičů (nařízení) byl schválen poměrem hlasů 394: 236:5. Mandát EP pro jednání s Radou o pravidlech, která upravují přístup k povolání provozovatele silniční dopravy a přístup na trh silniční přepravy zboží a které se týkají i kabotáže a schránkových firem (nařízení), byl schválen poměrem hlasů 371: 251:13 (více v příspěvku „Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). EP za účelem snadnější kontroly dodržování právních předpisů prosazuje, aby se stávající pravidla omezující počet kabotážních přeprav a vykládek nahradila časovým limitem pro kabotáž v trvání 3 dnů. Překročení hranic by mělo být zaznamenáváno tachografem. Po ukončení kabotáže by vozidlo mělo v domovském státě strávit alespoň 60 hodin předtím, než vyrazí na další takovou přepravu, aby se zabránilo takzvané systematické kabotáži. Navrhované změny by také měly ukončit narušení hospodářské soutěže v rámci EU dopravci, kteří využívají schránkové společnosti. Ve snaze vypořádat se s fenoménem schránkových firem poslanci navrhují, aby přepravní společnosti musely na území členského státu, ve kterém jsou registrovány, realizovat podstatnou část své podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že se mezistátní silniční přeprava nerealizuje pouze nákladními automobily, pravidla EU by se podle poslanců měla vztahovat i na dopravce využívající lehká užitková vozidla. Zákonná úprava vysílání řidičů na úrovni EU má přinést podle poslanců jasný právní rámec pro uplatňování pravidel vysílání pracovníků ve vysoce mobilním odvětví silniční nákladní dopravy, zajistit spravedlivou odměnu pro řidiče a zabránit uplatňování odlišných pravidel některými členskými státy, které zvyšují byrokratickou zátěž dopravců. Pravidla vysílání řidičů by se podle poslanců měla vztahovat na kabotážní a přeshraniční přepravu, s výjimkou tranzitu, bilaterální přepravy a bilaterální přepravy s 1 vykládkou nebo nakládkou zboží v každém směru (případně žádná vykládka či nakládka po cestě do destinace a dvě při návratu). EP se zasazuje o využívání digitálních technologií, které by mohly zjednodušit řidičům jejich práci a snížit prostoje při silničních kontrolách. Kontroly a inspekce by se podle poslanců měly zaměřit na přepravní společnosti se špatnými záznamy dodržování pravidel. Naopak, dopravci, kteří pravidla respektují, by se měli dočkat menšího počtu náhodných kontrol. Poslanci také navrhli změny, které by měly vést k lepším podmínkám odpočinku pro řidiče. Přepravní společnosti by například měly zorganizovat práci svých řidičů tak, aby jim pravidelně, alespoň však jednou za 4 týdny, umožňovala vrátit se domů. Povinný týdenní odpočinek řidičů by se podle schváleného textu neměl čerpat v kabině vozidla.

 

EP rozšířil povinnou výbavu automobilů o bezpečnostní technologie

  • Pokročilé bezpečnostní prvky v osobních, užitkových, nákladních vozech a autobusech budou povinné.

  • Přibližně 25,1 tis. osob zemřelo v roce 2018 na následky dopravních nehod na silnicích, proto je cílem také větší ochrana chodců a cyklistů.

  • Nové bezpečnostní prvky automobilů, jako inteligentní systém pro regulaci rychlosti či vyspělý systém nouzového brzdění, mají být od května 2022 součástí všech nových vozidel.

EP 16. 4. 2019 schválil povinnost nových bezpečnostních prvků. EP návrh nařízení schválil poměrem 578:30:25. Všechna nová motorová vozidla mají být vybavena zhruba 30 bezpečnostními prvky, mezi které patří: inteligentní asistent rychlosti, který upozorní řidiče na překročení povolené rychlosti; systémy varování, pokud jde o ospalost a pozornost řidiče; vyspělé rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, které mu pomůže věnovat pozornost dopravní situaci; signály nouzového brzdění v případě prudkého brzdění; detekce zpětného chodu, která pomůže zabránit srážkám s chodci či předměty při couvání; monitorování tlaku v pneumatikách, které upozorní řidiče při jeho poklesu; usnadnění montáže alkoholového imobilizéru a zapisovač údajů o události (nehodě) – obdoba černé skříňky, která zaznamenává důležitá data těsně před, při a hned po nehodě (více v příspěvku „Rada souhlasí s regulací vedoucí k bezpečnějšímu cestování na silnicích“, Doprava v listopadu 2018). Systém inteligentní regulace rychlosti (ISA) by podle poslanců mohl snížit počet smrtelných nehod na silnicích až o 20 %. Většina těchto asistenčních systémů má být povinná pro nové modely automobilů od května 2022 a pro stávající modely od května 2024. Nákladní automobily a autobusy mají být navrhovány tak, aby zlepšily přímý výhled řidiče, a tedy i viditelnost zranitelných účastníků silničního provozu - zejména chodců a cyklistů. Design těchto vozidel by měl v budoucnu v co největší míře odstranit mrtvé úhly před řidičem a po jeho stranách. Požadavek lepšího přímého výhledu řidičů by se měl vztahovat na nové modely automobilů od listopadu 2025, stávajících modelů by se měl týkat od listopadu 2028 (více v příspěvku „Kabiny nákladních vozidel budou mít nová celounijní pravidla z hlediska bezpečnosti a aerodynamiky“, Doprava v únoru 2019). Navrhované nařízení, ve snaze zvýšit ochranu chodců a cyklistů, také upravuje požadavky pasivní bezpečnosti týkající se například předních a bočních nárazových zkoušek či čelních skel. Zpřísnit se mají i schvalování typu pneumatik, v jehož rámci by se měla pneumatika testovat i v opotřebovaném stavu (více v příspěvku „Rada a EP se shodli na pravidlech posilujících bezpečnost silničního provozu“ Doprava v březnu 2019). Schhválené nařízení bude nyní postoupeno ministrům členských států v Radě EU. Pokud ho schválí v nezměněné podobě, nařízení vstoupí v platnost.

 

Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky schváleny Radou

  • EU chce dále rozšiřovat unii kapitálových trhů.

  • Přijetí několika návrhů představuje další krok k dokončení CMU, která patří mezi priority Junckerovy Komise.

  • EU přijímá opatření ke snížení emisí CO2 z osobních automobilů a dodávek.
  • Revidovaná pravidla mají zavést přísnější normy emisí CO2 pro nové osobní automobily a lehká užitková vozidla.

Rada 15. 4. 2019 schválila přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky. Komise předložila návrh nového nařízení v listopadu roku 2017 jako součást třetího balíku předpisů týkajících se čisté mobility. EP přijal svůj postoj v říjnu 2018 a Rada se dohodla na svém postoji (obecném přístupu) také v říjnu 2018 (více v příspěvku „Rada potvrdila dohodu o přísnějších limitech CO2“, Doprava v lednu 2019). Rada formálním přijetím těchto nových pravidel završila legislativní postup. Stanovením přísných nových norem pro emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla se EU chce přiblížit k dosažení svých cílů v oblasti klimatu a zajistit, aby se výrobci automobilů zapojili do snižování emisí skleníkových plynů.

Cílem nařízení, které Rada přijala, je zajistit, aby se počínaje rokem 2030 emise CO2 z nových osobních automobilů snížily v porovnání s rokem 2021 v průměru o 37,5 % a z nových dodávek v průměru o 31 %. V letech 2025–2029 se emise CO2 z osobních automobilů a dodávek musí snížit o 15 %. Jedná se o cíle pro celý vozový park EU. Obecným cílem návrhu je přispět k dosažení cílů Pařížské dohody a ke splnění cíle stanoveného Komisí, jímž je snížit v celé EU do roku 2030 emise v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi (ETS) o 30 % oproti roku 2005 a z něhož vycházejí cíle jednotlivých členských států podle nařízení č. 842/2018 o sdílení úsilí. Navrhovaná opatření a cíle vycházejí z rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a ze strategie pro energetickou unii, jež usiluje o snížení emisí z dopravy a spotřeby energie. Snížená potřeba fosilních paliv má přinést rovněž větší bezpečnost dodávek energie v EU a omezit závislost na dovozu energie ze třetích zemí.

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Doprava v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Doprava v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Doprava v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Doprava v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019