Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Doprava v prosinci 2020

Euroskop, 10.01.2021

Komise představila plán ekologické, inteligentní a cenově dostupné mobility, Rada schválila nová pravidla pro výběr silničních poplatků

  • Ekologická a digitální transformace dopravy

  • Rozlišování poplatků pro těžká vozidla na základě emisí CO2

 

Komise představila plán ekologické, inteligentní a cenově dostupné mobility

  • Strategie vytváří základy pro to, jak může dopravní systém EU dosáhnout své ekologické a digitální transformace.

  • Komise stanovila pro celý dopravní systém ambiciózní cíle, aby zajistila „udržitelné, inteligentní a odolné” zotavení z krize COVID-19.

  • Digitální technologie mají potenciál učinit mobilitu inteligentnější, efektivnější a také ekologičtější.

  • Realizací této strategie má EU směřovat ke snižování emisí v souladu s cíli v Zelené dohodě pro Evropu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Sustainable and Smart Mobility Strategy – putting European transport on track for the future (COM(2020)789)

  • Komise 9. 12. 2020 představila Strategii udržitelné a inteligentní mobility spolu s akčním plánem 82 iniciativ, jimiž se má její práce v příštích 4 letech řídit. Tato strategie vytváří základy pro to, jak může dopravní systém EU dosáhnout své ekologické a digitální transformace a stát se odolnějším vůči budoucím krizím.

Pozadí

Doprava přispívá k HDP EU přibližně 5 % a zaměstnává v EU víc než 10 mil. lidí. Proto má dopravní systém zásadní význam pro evropské podniky a globální dodavatelské řetězce. Zároveň ale doprava není pro společnost bez nákladů: jsou s ní spojeny emise skleníkových plynů a znečišťujících látek, hluk, dopravní nehody a dopravní zácpy. Emise z dopravy v současnosti představují přibližně 1/4 celkových emisí skleníkových plynů v EU.

Tato snaha o transformaci dopravy přichází v době, kdy celé toto odvětví stále ještě trpí dopady koronavirové pandemie. Zvýšením veřejných a soukromých investic do modernizace a ekologizace vozových parků a infrastruktury a posílením jednotného trhu má dle Komise EU nyní historickou příležitost učinit evropskou dopravu nejen udržitelnější, ale i celosvětově konkurenceschopnější a odolnější vůči budoucím krizím.

Tento vývoj by však neměl nikoho opomenout: je zásadní, aby mobilita byla přístupná a cenově dostupná pro všechny, aby venkovské a odlehlé regiony zůstaly propojeny a aby toto odvětví poskytovalo dobré sociální podmínky a nabízelo atraktivní pracovní místa.

Klíčové a sporné body

Dle strategie je třeba, aby se všechny druhy dopravy staly více udržitelnými, aby byly dostupné ekologické alternativy a aby byly na podporu této transformace zavedeny správné pobídky. 

Cestu evropského dopravního systému směrem k inteligentní a udržitelné budoucnosti mají určovat konkrétní milníky:

1) do roku 2030:

  • bude na evropských silnicích v provozu nejméně 30 mil. automobilů s nulovými emisemi,
  • bude 100 evropských měst klimaticky neutrálních,
  • se vysokorychlostní železniční doprava v celé Evropě zdvojnásobí,
  • by měly být plánované hromadné cesty na vzdálenost do 500 km uhlíkově neutrální,
  • bude ve velkém měřítku zavedena automatizovaná mobilita,
  • budou připravena na trh námořní plavidla s nulovými emisemi.

2) Do roku 2035:

  • budou připravena na trh letadla s nulovými emisemi.

3) Do roku 2050:

  • budou mít téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká vozidla nulové emise,
  • se železniční nákladní doprava zdvojnásobí,
  • bude existovat plně funkční multimodální transevropská dopravní síť (TEN-T) pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením.

Strategie určuje celkem 82 iniciativ v 10 klíčových oblastech činnosti (tzv. „vlajkové iniciativy“), z nichž každá obsahuje konkrétní opatření. 

Aby se doprava stala udržitelnou, znamená to v praxi:

  • (1) podporovat zavádění vozidel, plavidel a letadel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury – např. instalací 3 mil. veřejných dobíjecích stanic do roku 2030,
  • (2) vytvořit letiště a přístavy s nulovými emisemi – např. prostřednictvím nových iniciativ na podporu udržitelných leteckých a námořních paliv,
  • (3) zajistit zdravou a udržitelnou meziměstskou a městskou mobilitu – např. zdvojnásobením vysokorychlostní železniční dopravy a rozvojem další cyklistické infrastruktury v příštích 10 letech,
  • (4) ekologizovat nákladní dopravu – např. zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050,
  • (5) zpoplatnit uhlík a poskytovat lepší pobídky uživatelům – např. realizací uceleného souboru opatření s cílem zajistit spravedlivé a efektivní stanovování cen ve všech druzích dopravy.

Na budoucí pohyb cestujících a nákladu budou mít vliv inovace a digitalizace, pokud k tomu budou vytvořeny vhodné podmínky. Strategie si klade za cíl:

  • (6) zajistit, aby se propojená a automatizovaná multimodální mobilita stala realitou – např. tím, že se cestujícím umožní nakupovat jízdenky pro multimodální cesty a nákladní doprava bude moci plynule přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný,
  • (7) stimulovat inovace a využívání dat a umělé inteligence v zájmu inteligentnější mobility – např. plnou podporou zavádění dronů a bezpilotních letadel a dalších opatření na vybudování společného evropského prostoru pro data o mobilitě.

Doprava je jedním z odvětví, které byly pandemií COVID-19 zasaženy nejvíce, a mnoho podniků v tomto sektoru se potýká s obrovskými provozními a finančními problémy. Komise se proto zavazuje:

  • (8) posílit jednotný trh – např. zintenzivněním úsilí a investic za účelem dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) do roku 2030 a podporou tohoto odvětví, aby se díky zvýšeným veřejným i soukromým investicím do modernizace vozového parku ve všech druzích dopravy lépe zotavilo,
  • (9) dosáhnout spravedlivé a rovné mobility pro všechny – např. tím, že se nová mobilita stane cenově dostupnou a přístupnou ve všech regionech a pro všechny cestující, včetně osob se sníženou pohyblivostí, a že se toto odvětví pro pracovníky zatraktivní,
  • (10) zvýšit bezpečnost a zabezpečení dopravy ve všech jejích druzích – mimo jiné tím, že se do roku 2050 sníží počet smrtelných obětí nehod téměř na nulu.

Předpokládaný další vývoj 

Komise bude sledovat plnění klíčových oblastí.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada schválila nová pravidla pro výběr silničních poplatků

  • EU reviduje svá pravidla pro výběr silničních poplatků (směrnice o eurovinětě).

  • Cílem je řešit emise skleníkových plynů a další dopady na životní prostředí, přetížení silnic a financování silniční infrastruktury.

Rada se 18. 12. 2020 dohodla na mandátu pro jednání o reformě, která bude zahrnovat nový systém rozlišování poplatků pro těžká vozidla na základě emisí CO2. Nový režim by měl podpořit vstup vozidel s nižšími emisemi na trh a přispět v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu k boji proti změně klimatu. Výběr silničních poplatků je v EU otázkou vnitrostátní volby, a členské státy si tedy mohou zvolit, zda jej na svém území zavedou, či nikoli. Pokud se však rozhodnou silniční poplatky vybírat, musí při tom dodržovat určitá společná pravidla stanovená ve směrnici č. 62/1999 o eurovinětě. Cílem je zajistit, aby zavedením silničních poplatků nebyl diskriminován mezinárodní provoz nebo aby výsledkem nebylo narušení hospodářské soutěže mezi dopravci. Stávající pravidla EU upravující výběr silničních poplatků se týkají mýtného za ujetou vzdálenost a časových poplatků za užívání (vinět) pro těžká nákladní vozidla za použití určitých pozemních komunikací. Záměrem je, aby bylo možné z mýtného a vinět pro uživatele pozemních komunikací pokrýt náklady spojené s výstavbou příslušné infrastruktury a s jejím provozem a rozvojem. Tyto poplatky mohou být doplněny o poplatky za externí náklady, jež mají vést ke snížení znečištění ze silniční dopravy. Členské státy mohou rovněž upravovat poplatky za užívání pozemních komunikací s ohledem na přetížení silnic. Schválený mandát Rady nabízí soubor nástrojů, které členským státům mají umožnit výběr poplatků za používání silnic s cílem snížit znečištění z dopravy, dosáhnout větší plynulosti dopravního provozu a pokrytí nákladů spojených s výstavbou, provozem a údržbou pozemních komunikací. Členské státy si budou i nadále moci zvolit způsob výběru poplatků podle vlastních preferencí. Jelikož se země EU liší svou geografií, hustotou osídlení, silničními sítěmi a již zavedenými systémy výběru poplatků, časové poplatky za užívání mají být zachovány jako nákladově efektivní alternativa výběru poplatků za ujetou vzdálenost. Oblast působnosti pravidel bude rozšířena z těžkých nákladních vozidel, na něž se doposud vztahovala výhradně, i na jiná vozidla, v jejichž případě si budou členské státy přát poplatky uplatňovat – např. autobusy, dodávky nebo osobní automobily. Členské státy budou mít možnost uplatňovat mýtné a poplatky za užívání na každý typ vozidla nezávisle na typech ostatních. Členské státy mohou navíc stanovit snížené sazby mýtného nebo poplatků za užívání nebo osvobodit za specifických podmínek vozidla od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání. Hlavní změnou oproti současnému systému bude zavedení nového celounijního nástroje pro rozlišování poplatků za pozemní komunikace a poplatků za užívání, pokud jde o těžká vozidla na základě emisí CO2. Rozlišování bude vycházet ze stávajících norem CO2. Nejprve by se režim měl vztahovat pouze na největší nákladní vozidla, ale postupně může být rozšiřován i na další typy těžkých nákladních vozidel a prostřednictvím prováděcích aktů jej bude možné pravidelně přizpůsobovat technickému pokroku. Členské státy budou moci upřednostňovat vozidla s nulovými emisemi, a upřednostňovat tak nákup nejlepších vozidel v rámci třídy. Členské státy mohou pro stávající vozový park nadále uplatňovat dosavadní rozlišení poplatků na základě emisních tříd EURO. Budou však muset uplatňovat snížené poplatky na základě emisí CO2 u nových vozidel. Hlavní zásady pro vyčleňování příjmů ze silničních poplatků zůstávají beze změn. Obecně by členské státy měly příjmy z poplatků za pozemní komunikace a za externí náklady vyčleňovat na projekty v odvětví dopravy, zejména na podporu transevropské dopravní sítě. Takovou povinnost však nemají. Pokud jde o příjmy z přirážek, je vyčleňování v odvětví dopravy povinné. Tato pravidla umožní členským státům uplatňovat vyšší přirážku (až do výše 50 %) k poplatku za užívání pozemních komunikací vybíranému na konkrétních vysoce přetížených silničních úsecích, pokud s tím všechny dotčené členské státy souhlasí. Po vstupu této směrnice v platnost budou mít členské státy 2 roky na to, aby její ustanovení začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Doprava v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Doprava v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021

Doprava v březnu 2021

Euroskop, 10.04.2021

Doprava v únoru 2021

Euroskop, 10.03.2021