Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spotřebitelé v červnu 2010

Euroskop, 02.07.2010

TRAN: práva cestujících autobusy musí být posílena, ENVI: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější, IMCO debatoval o právech spotřebitelů, Rada: Jednání o farmaceutickém balíku pokračují, Komise otevřela debatu o působení EU v oblasti veřejných služeb, Rada se opět neshodla na omezení emisí CO2 z lehkých užitkových vozů, EP: Nutriční hodnota v podobě „semaforu" na obalech potravin nebude, ČR odmítla novou bankovní daň

TRAN: práva cestujících autobusy musí být posílena

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)817)

Výbor TRAN přijal 1. 6. 2010 poměrem 36:0:4 zprávu Antonia Canciana týkající se posílení práv cestujících autobusy.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem sladit pravidla uplatňovaná v oblasti autobusové dopravy s pravidly v dopravě železniční nebo letecké (nařízení č. 1371/2007, resp. nařízení 261/2004).

Současně je projednáván i výrazně méně kontroverzní návrh týkající se cestujících loděmi (KOM(2008)816), z hlediska ČR je však spíše irelevantní.

Klíčové body a stav projednávání

Výbor požaduje (v kontrastu k relativně „volnější" pozici Rady), aby cestujícím autobusy 1. byla zajištěna náhradní doprava nebo finanční kompenzace (nejvýše vrácení jízdného plus suma čítající až 50 % ceny jízdného plus až 120 € na přenocování v hotelu) v případě delšího než dvouhodinového zpoždění (ať již vznikne při odjezdu, nebo až v průběhu cesty); 2. aby byl přepravce neomezeně odpovědný v případě pasažérova zranění či smrti a/nebo do výše 1800 € v případě ztráty zavazadla; 3. aby cestujícím s omezenou pohyblivostí byla zajištěna bezplatná asistence (včetně možnosti, aby je zdarma doprovázela blízká osoba, pokud přepravní společnost nezajistí adekvátní servis).

Všechny uvedené požadavky by se měly týkat i regionálních linek (nikoliv však městských a příměstských linek za podmínky, že i zde budou zajištěny „srovnatelné standardy"). Rada chtěla všem národním linkám umožnit získání výjimky až na dobu 5 let s možností obnovení na dalších 5 let.

V případě zpoždění delšího než 60 min. by měli cestující dostat občerstvení a pravidelné informace o vývoji situace. Výjimky by se měly vztahovat pouze na situace, jež přepravní společnost nemohla ovlivnit.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě Antonia Canciana hlasovat 6. 7. 2007. Tím by mělo být završeno druhé čtení návrhu v EP.

Vzhledem k přetrvávajícím rozporům mezi EP a Radou, jež se projevily i na jednání Coreperu 25. 6. 2010, lze s velkou pravděpodobností očekávat zahájení dohodovacího řízení.

Odkazy

 

ENVI: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)809)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)810)

Výbor ENVI 3. 6. 2010 poměrem 55:1:2 odsouhlasil zpřísnění stávající směrnice č. 2002/95 o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. RoHS Directive). Formálně přijal zprávu Jill Evans. 22. 6. 2010 tentýž výbor poměrem 54:1:3 přijal zprávu Karl-Heinze Florenze k revizi směrnice č. 2002/96 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (tzv. WEEE Directive).

Pozadí

Komise své návrhy předložila v prosinci 2008 s cílem obě směrnice meritorně propojit, zjednodušit a vytvořit koherentní legislativní rámec ke snížení nebezpečných látek (mj. rtuti či kadmia) v elektrických a elektronických zařízeních, resp. ke zvýšení míry jejich znovuvyužití a recyklace v případě, že daná zařízení vyjdou z užívání.

Členské státy se stavějí proti propojení směrnic RoHS a WEEE, resp. jsou spíše pro dvě separátní normy s různým záběrem a různými cíli.

Klíčové body

ENVI hodlá zpřísnit používání řady látek (např. halogenovaných zpomalovačů hoření, PVC a obecně všech nanomateriálů) v elektrických a elektronických zařízeních.

Explicitní výjimkou, bez níž by mělo být používání konkrétních látek zakázáno (v současnosti se uplatňuje výrazně benevolentnější opačný přístup, tj. co není zakázáno, je povoleno), by měl disponovat jen omezený okruh výrobků, např. zařízení k produkci energie z obnovitelných zdrojů nebo vojenská technika. Průběžné rozšiřování seznamu látek, na něž se vztahují omezení, by měla mít na starost komitologie, s možností předkládat návrhy i ze strany EP nebo Rady.

Odpadní elektrická a elektronická zařízení (WEEE) by měla být novou normou pokryta všechna krom vozidel, vojenského materiálu, fixních průmyslových instalací a solárních panelů (výjimky by měly být přezkoumány po 5 letech). Členské státy by měly do roku 2016 recyklovat 85 % svých WEEE.

Komise navrhovala 65 %, daný objem byl ale založen nově prodaných, nikoli na všech elektrických a elektronických zařízeních v užívání. ENVI také podpořil stanovení průběžného cíle, jenž by měl být realizován do roku 2012 - 4 kg na osobu (už je součástí stávající legislativy), nebo objem odpadu sesbíraného v roce 2010 (uplatní se to množství, které bude vyšší). Obecně by mělo dojít ke snížení počtu kategorií WEEE z 10 na 6 a k posílení odpovědnosti států za (ne)vývoz WEEE do třetích zemí (vyvážen by měla být jen ta WEEE, která lze používat).

Stav projednávání

Zainteresovaní aktéři přivítali zejm. výjimku pro zařízení k produkci energie z obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu existují obavy, že do budoucna může docházet k nesouladu směrnice RoHS a WEEE se souborem norem REACH. Tyto (ale i další) obavy sdílejí i členské státy: Rada se na revizi směrnic RoHS a WEEE na jednání 11. 6. 2010 neshodla, pouze přijala tzv. zprávu o vývoji. Neshody panují např. ve věci zařízení, jež by měly normy pokrývat, odpovědnosti za WEEE či ve věci (ambiciózního) objemu sběru/recyklace WEEE.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávách Jill Evans a Karl-Heinze Florenze hlasovat 18. 10. 2010.

Potenciální výjimky z prvně jmenované směrnice by měla Komise zvážit v průběhu její implementační lhůty, jež by měla být 18měsíční, a znovu pak v roce 2014.

Odkazy

 

IMCO debatoval o právech spotřebitelů

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)614)

Výbor IMCO v čele se zpravodajem Andreasem Schwabem 3. 6. 2010 a 23. 6. 2010 debatoval nejprve o prvních třech a posléze o zbývajících třech kapitolách návrhu směrnice o právech spotřebitelů.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2008. Na jeho základě by mělo dojít k vytvoření normy, která nahradí stávající směrnice č. 85/577, č. 93/13, č. 97/7 a č. 1999/44 a podpoří přeshraniční/internetové spotřebitelské transakce. Rada s konsolidací stávajícího předpisového rámce souhlasila v prosinci 2009.

Klíčové body

Zpravodaj sloučil kapitoly kapitoly 2 a 3 návrhu (nyní figurují jako „Informace pro spotřebitele a právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory").

Týkají se 1. požadavků na informování spotřebitelů před uzavřením kupní smlouvy (prostřednictvím „permanentního" média, tedy ne webu nebo e-mailu, a v souladu s tzv. směrnicí o službách č. 2006/123) a 2. práva na odstoupení od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření bez sankcí, pouze s uhrazením poštovného do 50 € (lhůta by se měla prodloužit, pokud obchodník zákazníka o tomto právu neinformuje, a to až na 12 měsíců namísto 3, jak navrhovala Komise).

Na úrovni EU by měl být realizován koncept tzv. cílené plné harmonizace: měl by být redefinován původní návrh Komise (fakticky za jejího souhlasu) tak, aby bylo jednoznačně jasné, která práva spotřebitelů budou striktně definována na úrovni EU a která si budou moci členské státy v rámci stanovených pravidel upravovat samy. Plně harmonizovány by měly být i definice pojmů ve směrnici (kapitola 1 návrhu).

Opatření za nedodání zboží a/nebo za nedodržení podmínek kupní smlouvy a otázka nepřiměřených („neférových") smluvních podmínek by naopak měla moci být upravována příslušnými členskými státy (pokud to bude „obchodně a právně efektivní", jak poznamenal zpravodaj, a pokud si dané členské státy budou schopny své „výjimky" obhájit před reprezentanty dalších zemí v Radě).

Stran „black listu" neférových obchodních praktik zpravodaj navrhuje zařazení 9 takových obligatorně; další by měly být součástí dobrovolně akceptované „šedé listiny".

Stav projednávání

BEUC požaduje rozšíření definice pojmu „zboží", aby zahrnoval např. i služby typu dodávek elektřiny, plynu ap., a odstranění všech možností odchýlit se od povinnosti informovat spotřebitele před uzavřením kupní smlouvy prostřednictvím „permanentního" média.

Mezi členské státy, které nepodporují tzv. cílenou plnou harmonizaci, patří Litva a Lucembursko. Rozpory existují i v tom, zda by se míra harmonizace měla řídit typem kontraktu; striktně proti je např. Lotyšsko, Francie, Bulharsko, Malta, Polsko, Portugalsko či Slovensko.

V rámci EP je zpravodaj návrhu kritizován zejm. za to, že neexistuje shoda na struktuře budoucí směrnice a už jsou předmětem debat obsahové otázky.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě Andrease Schwaba v prvním čtení hlasovat 22. 11. 2010, po uplynutí minimální 3měsíční lhůty k předkládání pozměňovacích návrhů, resp. po diskusi a hlasování v IMCO 12. 7. 2010, resp. 26. 10. 2010.

Rada by se měla textem zabývat 10. 12. 2010. Komise dala najevo, že pokud EP a Rada nedospějí ke kompromisu v prvním čtení, je připravena návrh stáhnout a předložit nový.

Výsledná směrnice by měla být provedena do 18 měsíců od svého vstupu v platnost.

Odkazy

 

Rada: Jednání o farmaceutickém balíku pokračují

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES, pokud jde o zabránění vstupu léčivých přípravků, které jsou padělané, pokud jde o identifikační údaje a údaje o jejich historii či původu, do legálního dodavatel­ského řetězce (KOM(2008)668)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kode­xu Společenství týkajícím se humánních léči­vých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci (KOM(2008)665)

Španělské předsednictví 8. 6. 2010 oznámilo, že je blízko uzavření dohody s EP stran doplnění pravidel farmakovigilance. Další položky farmaceutického balíku zůstávají v agendě budoucího předsednictví - Belgie.

Pozadí

Návrh revize směrnice týkající se farmakovigilance je součástí balíku, který byl Komisí představen v prosinci 2008 a klade si za cíl zajistit spotřebitelům bezpečné, inovativní a dostupné léky.

Revizí dalších dvou částí balíku, informacemi pacientům (zde) a prevencí pronikání padělaných léků do legálního prodeje (zde), se bude zabývat belgické předsednictví. K normě týkající se dostupnosti informací pro pacienty EP zatím nevydal stanovisko, Komise jej předloží 14. 7. 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Předsednické trio ČR, Švédska a Španělska připravilo farmaceutický balík po technické stránce (specifikovalo definice pojmů, stanovilo nové povinnosti pro výrobce léků apod.). Členské státy ale čelí několika problematickým otázkám.

Podle některých států může např. navrhované zavedení certifikátu „dobrý výrobní postup" vést k přesunu odpovědnosti. Některé delegace vyjadřují pochyby také o mechanismech, které mají vést k boji proti padělaným lékům. S tím souvisí požadavek některých členských států zavést notifikaci a licenční systém vůči dovozcům, výrobcům a distributorům aktivních látek.

Předpokládaný další vývoj

Předpokládá se, že EP se k balíku vyjádří do 7. 7. 2010.

Odkazy

 

Komise otevřela debatu o působení EU v oblasti veřejných služeb

Komise 10. 6. 2010 zahájila debatu týkající se problematiky státní pomoci poskytovatelům služeb tzv. obecného hospodářského zájmu.

Pozadí

Smlouva o fungování EU (součást Lisabonské smlouvy) v čl. 14 určuje, že EU má (v rámci vymezených pravomocí) právo k normotvorbě v oblasti veřejných služeb (tzv. služeb obecného hospodářského zájmu), aby stanovila „zásady a podmínky" jejich poskytování. Na půdě EP proto v únoru 2010 vznikla tzv. integroup.

V současnosti se za platný výklad povahy služeb obecného hospodářského zájmu, resp. státní pomoci jejím poskytovatelům, považuje rozsudek ESD ve věci Altmark (C-280/00). O státní pomoc se nejedná, pokud jsou naplněny následující 4 podmínky: 1. jasná definice cíle veřejné služby; 2. parametry pro výpočet kompenzací jsou objektivně stanoveny dopředu; 3. kompenzace nepřekračují nezbytně nutné náklady vzniklé při plnění závazku veřejné služby; 4. poskytovatel je vybrán v tendru nebo jsou kompenzace vypočítány na základě nákladů řádně řízené společnosti, jež je adekvátně vybavena k poskytování veřejné služby. Komise uvedené zásady včlenila do rozhodnutí č. 2005/842. Obecně platí, že pokud má být poskytovatelům veřejných služeb dána kompenzace 30 mil. € při obratu 100 mil. €, není třeba o ní zpravovat Komisi.

Klíčové body

Veřejná konzultace se zaměřuje zejm. na možné úpravy stávajícího rozhodnutí č. 2005/842, resp. nezávazného rámce, jenž jej doplňuje.

Úpravy by mohly být vedeny po linii cílených zásahů do konkrétní legislativy v oblastech, kde členské státy podle Komise zaznamenávají s poskytováním veřejných služeb problémy, např. při zajišťování vysokorychlostního připojení k internetu. Obdobný názor podle odpovědného komisaře Joaquína Almunii zastává i tzv. Montiho zpráva z května 2010.

Předpokládaný další vývoj

Konzultace bude otevřena do 10. 9. 2010.

Odkazy

 

Rada se opět neshodla na omezení emisí CO2 z lehkých užitkových vozů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2009)593)

Rada 11. 6. 2010 jednala znovu (za španělského předsednictví již podruhé) o návrhu nařízení, jež by mělo limitovat emise CO2 u lehkých užitkových vozů („dodávek"). Shody však opět nedosáhla.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2009 s cílem meritorně doplnit nařízení č. 443/2009 vztahující se na nové osobní automobily. Nové nařízení by se mělo od roku 2014 vztahovat na vozidla nad 3,5 t (resp. i na vozidla kategorie N1 vážící bez nákladu do 2610 kg). Limit by měl být stanoven na průměrných 175 g/km. Pro výrobce, kteří stanovený limit překročí, by měly být do roku 2018 stanoveny sankce. Vozidla s velmi nízkými emisemi a/nebo využívající inovativních technologií by měla z nového nařízení až do roku 2018 disponovat výjimkou, podobně výrobci produkující max. 22 tis. „dodávek" ročně.

Klíčové body a stav projednávání

Přestože se očekávalo, že návrh bude ve světle nařízení č. 443/2009 vztahujícího se na nové osobní automobily přijat relativně snadno, ukazuje se spíše opak.

Odmítají jej především členské státy závislé na automobilovém průmyslu, resp. firmách, které dodávky vyrábějí (zejm. Francie, Itálie a Německo), a státy, pro jejichž spotřebitele je irelevantní argument budoucí úspory, pakliže si - z důvodu vyšší ceny - ekologicky šetrnější vůz vůbec nemohou dovolit (pořizovací ceny dodávek by podle odhadů Komise mohly vzrůst až o 3500 €).

Na jednání Rady se ukázalo, že některé státy považují stanovený limit (175 g/km) za v daném termínu (2014) nedosažitelný, a navrhují proto jeho dosažení postupně v průběhu let 2012-2014, jiné jsou zase toho názoru, že schůdný je již rok 2012.

Předmětem sporu byla i otázka, zda by se nová norma neměla vztahovat krom vozů kategorie N1 také na vozy kategorie N2 a M2, otázka prodloužení přechodného období „náběhu" nové normy, resp. možnost uplatnění odkladu, či otázka sankcí za překročení stanovených limitů.

Předpokládaný další vývoj

Rada by se měla k návrhu vrátit na některém ze svých dalších zasedání, nejspíše 20. 12. 2010.

Výbor ENVI by měl o zprávě Martina Callanana, jenž v zájmu snížení emisí navrhuje např. i snížení povolené rychlosti dodávek do roku 2015 na 120 km/h (mimochodem pochází z frakce konzervativců v EP a řada kolegů, včetně těch z ČR, s ním nesouhlasí), hlasovat 18. 9. 2010, plénum EP pak 23. 11. 2010.

Výbor TRAN 22. 6. 2010 vyjádřil (nezávazný) názor, aby byl nejen zpřísněn stávající cíl (na 160 g/km, byť v roce 2017), ale aby byl vymáhán i dlouhodobý cíl 135 g/km v roce 2020. Naopak výbor ITRE se 29. 6. 2010 poměrem 41:14:0 (rovněž nezávazně) postavil za to, aby byl předmětný návrh rozvolněn. Dlouhodobý cíl by měl být jen 150 g/km. Postupná implementace normy by měla být zahájena až o rok později, než navrhovala Komise, s tím, že nižší by měl být jak počet zahrnutých automobilů, tak výše pokut za překročení stanoveného limitu.

Limit na emise CO2 z vozidel nad 3,5 t podle Komise a ITRE

Rok

Komise

ITRE

2014

75

-

2015

80

65

2016

100

75

2017

-

80

2018

-

100

Poznámka: Příslušná hodnota vyjadřuje, kolik procent nově vyrobených vozů příslušné automobilky uvedených na trh v daném roce bude povinno splnit cíl průměrných emisí CO2 stanovený na 175 g/km.

Zdroj: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel; Opinion of the Committee on Industry, Research and Energy for the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety on the proposal for a European Parliament and Council regulation on Setting emission performance standards for new light commercial vehicles as part of the Community's integrated approach to reduce CO2 emissions from light-duty vehicles

Odkazy

 

EP: Nutriční hodnota v podobě „semaforu" na obalech potravin nebude

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40)

Plénum EP přijalo 16. 6. 2010 poměrem 559:54:32 zprávu Renaty Sommer z výboru ENVI. Poslanci nepodpořili poskytování informací o nutriční hodnotě potravin v podobě tzv. semaforu (odlišením vhodnosti konkrétní potraviny z hlediska obsahu tuků, cukru a soli zelenou, oranžovou a červenou barvou).

Pozadí

Návrh předložený Komisí v lednu 2008 má za cíl revizi 2 směrnic týkajících se značení potravin: č. 90/496 a č. 2000/13. Výbor ENVI se návrhem zabýval v březnu 2010.

Klíčové body

Poskytování informací o nutriční hodnotě potravin v podobě semaforu plénum EP odmítlo navzdory pozměňovacímu návrhu socialistů, komunistů a zelených.

Podle zpravodajky Renaty Sommer zejm. proto, že semafor jednoduše nemůže reflektovat složitá vědecká data.

EP naopak podpořil, aby na přední straně obalu potravin byla vždy zřetelně vyjádřena energetická hodnota v kilokaloriích na 100 gramů, 100 mililitrů nebo na porci s uvedením informace typu „průměrná denní dávka pro ženu středního věku", „osobní denní dávka spotřebitele se může lišit" ap.

Nové nařízení by se nemělo vztahovat na většinu nebalených potravin, s výjimkou požadavku na označení potenciálních alergenů. Pokud jde o rozložení odpovědnosti v rámci distribučního řetězce, EP se staví za to, aby jí disponoval primárně výrobce potravin (což je dlouhodobě v kontrastu k pozici Rady, která by ji raději rozložila mezi jeho jednotlivé části podle platného nařízení č. 178/2002). Úprava požadavků týkajících se např. masa, popř. zpřesnění těch, jež by již měly být součástí nového nařízení, by měla být ponechána na komitologii.

Veškeré informace na potravinách by měly být „čitelné", což podle EP neznamená jen stanovení minimální velikosti písma, jak požadovala Komise (EP podporuje 1,2 milimetru, Komise 3 milimetry), ale i určení dalších parametrů (např. kontrast písma s pozadím).

Obecně by měl být na předních stranách obalů potravin (s výjimkou alkoholických nápojů) vyznačen obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, cukru a soli a energetická hodnota. Na zadních stranách by mělo být vyznačeno množství bílkovin a obsah vlákniny. Členské státy by si měly zachovat možnost zavést vlastní „schémata značení". Původ produktu by měl být (k nelibosti podnikatelské veřejnosti zejm. z UEAPME) nově uváděn v případě veškerého masa (v tomto případě včetně místa narození i porážky daného kusu), mléčných výrobků, ovoce a zeleniny a produktů připravených z jedné ingredience (dosud tomu tak bylo obligatorně jen u hovězího, medu, olivového oleje a čerstvého ovoce a zeleniny).

Stav projednávání

Výsledek jednání pléna EP odmítla za podpory EHN a dalších zdravotnických subjektů spotřebitelská organizace BEUC, zejm. kvůli zamítnutí poskytovat informace v podobě semaforu (což je údajně v rozporu s bojem EU proti obezitě a jiným chronickým onemocněním; semafory prý až pětkrát zvyšují šanci, že si spotřebitel zvolí „zdravější" produkt). Pozitivně naopak reagoval potravinářský průmysl reprezentovaný CIAA. Ten údajně (podle Corporate Europe Observatory) do své „protisemaforové" kampaně investoval přes 1 mld. €.

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla (chtěla) dosáhnout společného postoje (tj. završit své první čtení) údajně o konce roku 2010. 8. 6. 2010 o návrhu pouze vedla diskusi, jež se meritorně nijak výrazně neodlišovala od debat vedených již v prosinci 2009.

Bylo-li by nařízení přijato ve stávající podobě (což není jisté, naopak se spíše očekává druhé čtení jak v EP, tak v Radě), mělo by se začít uplatňovat (podobně jako směrnice) až 3 roky po uveřejnění v Úředním věstníku EU (a po 5 letech v případě producentů s méně než 100 zaměstnanci a ročním obratem a/nebo účetní rozvahou do 5 mil. €).

Odkazy

 

ČR odmítla novou bankovní daň

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the European Central Bank. Bank Resolution Funds (COM(2010)254)

ČR se na summitu Evropské rady 17. 6. 2010 odmítla připojit k jinak jednomyslnému závěru stran zvedení nové bankovní daně.

Pozadí

Komise své sdělení v dané věci uveřejnila v květnu 2010 s cílem neopakovat, aby z veřejných prostředků byly saturovány banky, jež nejsou schopny si zajistit vlastní hospodaření. Proto by měly vzniknout národní fondy, oddělené od státních rozpočtů, do nichž by přispívaly samy banky. Kolik a podle jakých pravidel (na základě spravovaných aktiv, pasiv, zisků, bonusů, podle „švédského" modelu zdanění všech půjček sazbou 0,036 %?), však nesdělila. Fondy by nicméně neměly za úkol banky „zachraňovat", ale měly by napomoci zajistit jejich řízený úpadek (více v příspěvku Daně v květnu 2010).

Klíčové body a stav projednávání

ČR považuje novou bankovní daň za nadbytečnou, zvlášť ve svém vlastním případě, neboť české banky se v končící finanční/hospodářské krizi chovaly relativně zodpovědně, navíc disponovaly poměrně značným množstvím rezervních prostředků získaných z bankovních poplatků. Tento názor 23. 6. 2010 podpořil i Senát Parlamentu ČR.

Další kritika se váže ke skutečnosti, že Komise svůj návrh dostatečně nespecifikovala, nehledě na riziko morálního hazardu, jež by vzniklo, pokud by se její myšlenka realizovala. ČR podpořila (byť neformálně) Itálie, Nizozemsko a Velká Británie.

Výňatek ze závěrů Evropské rady 17. 6. 2010

16. Evropská rada se shodla na tom, že by členské státy měly zavést systémy odvodů a daní pro finanční instituce s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika. (...) Česká republika si vyhrazuje právo tato opatření nezavést.

Zdroj: Evropská rada 17. června 2010. Závěry

Předpokládaný další vývoj

Ve dnech 26.-27. 6. 2010 se otázkou nového zdanění bank zabývala schůzka zemí G20 v Torontu, k jednotnému postupu však účastníky nezavázala.

V říjnu 2010 by měla Komise své návrhy ze sdělení specifikovat (zejm. způsob a výši „plnění" navrhovaných fondů), předložení příslušného legislativního návrhu se očekává v roce 2011. Po roce 2014 se údajně počítá s potenciálním sloučením národních fondů (vzniknou-li) v jeden unijní.

Pokud bude očekávaný legislativní návrh založen na právní bázi vnitřního trhu (a nikoliv spolupráce v oblasti daní), lze očekávat, že pro jeho schválení bude v Radě postačovat pouze kvalifikovaná většina, resp. že nebude nutné dosáhnout jednomyslnosti.

Odkazy

Další články v rubrice

Spotřebitelé v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Spotřebitelé v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Spotřebitelé v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Spotřebitelé v červenci 2018

Euroskop, 10.08.2018