Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spotřebitelé v červenci 2010

Euroskop, 04.08.2010
EP: jednání o právech cestujících autobusy pokračují, Komise předložila „balík na posílení důvěry ve finanční služby, Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy  

EP: jednání o právech cestujících autobusy pokračují

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (KOM(2008)817)

Plénum EP 6. 7. 2010 přijalo zprávu Antonia Canciana týkající se posílení práv cestujících autobusy. Bylo tím završeno druhé čtení návrhu.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem sladit pravidla uplatňovaná v oblasti autobusové dopravy s pravidly v dopravě železniční nebo letecké (nařízení č. 1371/2007, resp. nařízení 261/2004).

Paralelně projednávaný (méně kontroverzní a z hlediska ČR spíše irelevantní) návrh týkající se cestujících loděmi (KOM(2008)816) plénum EP 6. 7. 2010 schválilo definitivně.

Klíčové body a stav projednávání

Plénum EP podpořilo pozměňovací návrhy, které se stavějí za právo na finanční náhradu (vč. ubytování) nebo na zajištění dopravy jiným spojem, pokud zpoždění autobusu přesáhne 2 hodiny. V případě ztráty zavazadla mají mít cestující nárok na vyplacení odškodného až do výše 1800 €, v případě zranění či smrti cestujícího mají nést dopravní společnosti plnou odpovědnost (náhrady škody nemají být omezeny). Nová pravidla by se měla týkat také regionální autobusové dopravy.

Obecně lze konstatovat, že plénum EP (s výjimkou některých konzervativců) převzalo většinu argumentů, jež v červnu 2010 připravil výbor TRAN a jež se ukázaly být ve světle jednání s Radou veskrze problematické, neboť ve vztahu k dopravním společnostem výrazně restriktivní (více v příspěvku Doprava v červnu 2010). Rada se staví za až 15leté přechodné období pro veškerou autobusovou dopravu krom mezinárodní.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k přetrvávajícím rozporům mezi EP a Radou bude na podzim 2010 zahájeno dohodovací řízení.

Odkazy

 

Komise předložila „balík na posílení důvěry ve finanční služby"

Proposal for a Directive .../.../EU of the European Parliament and of the Council on Deposit Guarantee Schemes [recast] (COM(2010)XXX)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 97/9/EC of the European Parliament and of the Council on investor-compensation schemes (COM(2010)371)

White Paper on Insurance Guarantee Schemes (COM(2010)370)

Komise 12. 7. 2010 zveřejnila balík legislativních návrhů, jehož cílem je posílit důvěru spotřebitelů (majitelů bankovních účtů a drobných investorů) ve finanční služby.

Pozadí

Komise balík předložila coby komplexní reformu dosavadní právní úpravy, jež by měla doplnit řadu ad hoc kroků provedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize v roce 2008 (již dříve např. byla zrušena možnost spolupojištění, kdy majitelům bankovních účtů nejsou vráceny peníze v plné výši; určité procento částky, o kterou přišli, si platí sami). Formálně má dojít k revizi směrnice č. 94/19 a směrnice č. 97/9.

Klíčové body

Majitelé účtů by měli v případě úpadku banky obdržet své peníze namísto 3 měsíců (od roku 2011 20 dnů) do 7 dnů díky tomu, že v případě nadnárodně působících bank by komunikovali s pobočkou v zemi svého pobytu, nikoliv s centrálou v jiné členské zemi. Vklady by měly být kryty až do 100 tis. €.

Podle Komise by měla stanovená hranice stačit na to, aby bylo 100% odškodněno 95 % majitelů účtů v EU. Norma by se neměla vztahovat na vklady finančních institucí a veřejných orgánů, strukturované investiční produkty a dluhopisy. Majitelé účtů by měli získat informace o garancích prostřednictvím výpisů z účtů. Garance samé (resp. 40 fungujících systémů v EU) by měly být financovány „na základě čtyřstupňového postupu": pevné (ex ante) rezervy (1,5 % vkladů za roky 2010-2020), ex post rezervy (0,5 % vkladů za roky 2010-2020), půjčkou z jiného (národního) systému pojištění vkladů splatnou do 5 let a v krajních případech „mimořádnými opatřeními". Potenciální, i když nepříliš reálnou variantou (alespoň z hlediska její brzké realizace; sama Komise počítá se zahájením debat až v roce 2014) je také vytvoření specifického unijního garančního fondu (resp. fondů), jak navrhuje v souvislosti s vytvářením nové finanční architektury EP (viz výše). Na administrativních nákladech by se údajně mohlo uspořit až 40 mil. € ročně. Rezervy by měly financovat samy banky (resp. jejich pobočky v příslušných členských zemích), nově by měly být upraveny na základě rizik, která jednotlivé bankovní domy na trhu představují (v případě bank nabízejících produkty s vyšším rizikem by mohly být rezervy až 3násobné oproti bankám s produkty s rizikem nižším).

Dále Komise navrhla rychlejší odškodnění investorů využívajících investičních služeb, pokud investiční firma investorovi nevrátí jeho aktiva z důvodu zpronevěry, zanedbání správcovských povinností (např. když pro ni správu špatně provádí jiný subjekt) či z důvodu provozních pochybení.

Odškodnění, jež by se mělo uskutečnit nejpozději do 9 měsíců (oproti současným 3-4 letům), by nemělo suplovat ochranu proti investičním rizikům jako takovým. Výše náhrady by se měla zvýšit z 20 tis. € na 50 tis. €, zároveň by mělo dojít ke zpřehlednění stávajících 39 systémů odškodnění investorů, které dnes v EU působí.

Stav projednávání

Bezprostředně po předložení návrhů se objevily odhady, kolik prostředků (fakticky od majitelů účtů např. ve formě zvýšených poplatků) by musely banky získat navíc, aby byly schopny zajistit požadavky Komise.

Výkonný ředitel ČBA a předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber podle deníku E15 počítá v ČR minimálně se 100 mil. Kč. Organizace EACB a ESBG také upozornily, že řada bank už disponuje vlastními garančními mechanismy, což návrhy nezohledňují. Komise pouze konstatovala, že bankovní poplatky by se mohly zvýšit o 7-12 € ročně.

Obecná výtka směřuje k posílení práv spotřebitelů na úkor povinností, resp. ke „vzkazu", že je lhostejné, jaké bance/bankám jsou prostředky svěřeny, neboť náhrady se majiteli účtu/účtů dostane fakticky vždy. Právě tak by tomu ale mělo být, alespoň podle spotřebitelské organizace BEUC.

Postoj ČR

ČR se vyjadřovala skepticky již v případě zmíněných ad hoc kroků provedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize. Za problematické bylo považováno zvýšení garancí na vklady z 25 tis. € a/nebo 90 % na 50 (a později na 100) tis. €, resp. vyhlášení neomezených garancí ze strany některých členských států EU (např. Německa). Proto lze očekávat, že i tentokrát bude ČR patřit spíše k odpůrcům nových návrhů. Důvodem je i to, Fond pojištění vkladů by měl od bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen disponovat 1,5 % z objemu pojištěných úspor, ale namísto 35 mld. Kč je v něm jen 15 mld. € (realizace nových návrhů by tlak na jeho povinné „naplnění" výrazně zvýšila).

V ČR problematiku bankovních záruk upravuje tzv. bankovní zákon (č. 21/1992) ve znění pozdějších předpisů.

Předpokládaný další vývoj

Komise předpokládá, že nová pravidla by měla v EU, resp. v celém EHP, začít platit nejpozději v průběhu let 2012-2013, pokud je schválí Rada a EP.

Mezitím bude do 30. 11. 2010 otevřena veřejná konzultace týkající se systémů záruk také v sektoru pojišťovnictví, které prozatím - na úrovni EU - absentují (pojistníci nejsou např. chráněni proti úpadku pojistitele; určité, velmi různorodé systémy týkající se životního a/nebo neživotního pojištění fungují jen ve 12 členských státech EU). Podkladovým dokumentem konzultace je bílá kniha, jež navrhuje mj. možnost přejít od nesolventního pojistitele k pojistiteli jinému (v kterémkoli členském státě EU). Uvedené, včetně minimálních standardů či výpomoci mezi systémy záruk mezi členskými státy navzájem, by měla garantovat nová směrnice. Podle odhadů Komise by se v případě zavedení garancí zvýšilo pojistné sumárně cca o 1 %.

Odkazy

 

Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)

Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)

Komise 13. 7. 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti omezování či zákazu pěstování GMO měly být členské státy, dále nové doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

Pozadí

Problematiku geneticky modifikovaných organismů EU legislativně upravuje především prostřednictvím směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech a nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO.

Problém koexistence GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství na legislativní úrovni řeší jednotlivé členské státy, odpovědnost tedy leží na jejich úrovni (případně na úrovni regionální). EU není v otázce využívání GMO jednotná, existují na jedné straně členské státy, které jejich pěstování odmítají, na druhé straně ty, které se na pěstování v EU povolených GM plodin již několik let podílejí (náleží k nim i ČR). Z tohoto hlediska přináší koexistence potenciálně i přeshraniční problémy.

Do března 2010 byla jedinou GM plodinou, jejíž komerční pěstování bylo v EU povoleno, geneticky modifikovaná kukuřice odolná například proti škůdci zavíječi kukuřičnému. V březnu 2010 Komise poskytla autorizaci pro pěstování transgenní odrůdy brambor, která má být využívána především pro výrobu škrobu.

Klíčové body a stav projednávání

V rámci předloženého balíku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Členský stát tedy nemá možnost povolit pěstování GM plodiny, která není autorizována v rámci EU. De facto jde tedy o právní úpravu existující situace, v níž GM plodiny autorizuje Komise a členské státy se rozhodují, zda ji pěstovat, nebo ne, jejich rozhodnutí v této otázce však podléhá dalšímu schválení Komise. Situace se tedy tímto ulehčuje především zemím, které odmítají GMO, protože ty budou mít možnost pěstování příslušné GM plodiny na svém území zakázat, aniž by čelily problémům. Omezení či zákaz pěstování příslušné GM plodiny by však neměly být založeny na jiných důvodech, než jsou nepříznivé dopady na zdraví a životní prostředí.

Komise za tím účelem přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Členské státy budou moci omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, aniž by musely využít ochranné doložky; jejich rozhodnutí nebudou muset být schválena Komisí. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné normy.

Návrh má být praktickou aplikací principu subsidiarity, o zákazu pěstování GMO má být rozhodnuto na úrovni státu. Na návrhy Komise ovšem již kriticky reagovaly ekologické organizace (Greenpeace) i některé členské státy.

Předpokládaný další vývoj

Návrh na změnu směrnice č. 2001/18 musí být přijat postupem spolurozhodování, bude proto postupně projednáván a schvalován jak v Radě, tak i v EP.

Odkazy

Další články v rubrice

Spotřebitelé v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Spotřebitelé v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Spotřebitelé v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Spotřebitelé v červenci 2018

Euroskop, 10.08.2018