Spotřebitelé v září 2010

30.09.2010
Euroskop

Komise sepisuje odpověď na Montiho zprávu, Přeshraniční poskytování zdravotní péče míří do druhého čtení, EP přijal jednu z částí farmaceutického balíku

Komise sepisuje odpověď na Montiho zprávu

Communication from the Commission. Single Market Act. A single market delivering smart, sustainable and inclusive economic growth. Draft Version of 23 August

Na veřejnost se dostal návrh sdělení z 23. 8. 2010, jímž Komise hodlá věcně reagovat na Montiho zprávu cílící na „restart projektu jednotného vnitřního trhu EU.

Pozadí

Bývalý komisař odpovědný za oblast vnitřního trhu a hospodářské soutěže Mario Monti byl v říjnu 2009 předsedou stávající Komise José Manuelem Barrosem požádán, aby vypracoval zprávu týkající se dosavadního fungování jednotného vnitřního trhu EU. Ten oficiálně vznikl 1. 1. 1993. Monti svůj více než 100stránkový text vypracoval na platformě BEPA, která má propojovat aktivity Komise s občanskou společností (v nejširším slova smyslu).

Text byl uveřejněn v květnu 2010, kdy jej rovněž podpořilo plénum EP (více v příspěvku Vnitřní trh v květnu 2010).

Klíčové body

Strategie Komise je založena na 3 oblastech (podniky, občané a řízení jednotného trhu) a 51 „akcích, jež za koordinace Michela Barniera, komisaře pro vnitřní trh a služby, identifikovala devítka zainteresovaných komisařů (Joaquín Almunia, László Andor, John Dalli, Antonio Tajani, Karel de Gucht, Siim Kallas, Neelie Kroes, Olli Rehn a Algirdas Šemeta).

Co se týče první z oblastí, je v dokumentu zmíněna otázka zjednodušení administrativy (sdělení k fungování tzv. Aktu o malém podnikání ještě v roce 2010 a novelizace směrnic týkajících se účetnictví v roce 2011), ochrany duševního vlastnictví (zavedení tzv. komunitárního patentu nejpozději v roce 2014, revize směrnice č. 2004/18 na přelomu let 2010 a 2011) nebo fiskální koordinace (koordinace daňových politik, potenciální harmonizace korporátních daní, vydání zelené knihy týkající se DPH). Nadto Komise hovoří o prozkoumání možností zavedení regionálních burz, realizaci „evropské oblasti rizikového kapitálu do roku 2012, uveřejnění bílé knihy o dopravě (2010) a strategie financování dopravní infrastruktury (2011) či o iniciativě na podporu sociálních služeb (2011).

Pokud jde o občany, počítá se např. s iniciativou týkající se půjček nebo bankovních poplatků (2011), posílení uznávání profesních kvalifikací, návrhem na revizi směrnice č. 96/71 o vysílání pracovníků, textem, jenž by řešil otázku penzí mobilních pracovníků či veřejných služeb, které údajně tvoří až 26 % HDP EU, zaměstnávají 64 mil. Evropanů a přímo se dotýkají 500 tis. obchodních subjektů.

Za účelem „silnějšího řízení vnitřního trhu by se mělo každý rok konat fórum pro vnitřní trh. Rovněž by měla vzniknout strategie založená na dosavadním webu Your Europe.

Předpokládaný další vývoj

Sdělení Komise by mělo být uveřejněno v říjnu 2010.

Odkazy

Přeshraniční poskytování zdravotní péče míří do druhého čtení

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)414)

Rada 13. 9. 2010 definitivně schválila svůj společný postoj k pravidlům poskytování přeshraniční zdravotní péče.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v červenci 2008 coby součást tzv. sociálního balíku. Cílem je podle ní posílení práv pacientů, nikoliv vytvoření společného trhu se zdravotní péčí v EU.

Důvodem pro předložení návrhu se stalo zejm. vyloučení otázky zdravotní péče ze směrnice č. 2006/123 (tzv. směrnice o službách) a rozsudky ESD (které obecně požadují takové náhrady přeshraniční zdravotní péče, jež odpovídají náhradám, které by pacient získal, nechal-li by se ošetřit ve svém domovském členském státě). Náklady na přeshraniční zdravotní péči se podle Komise pohybují okolo 1 % všech výdajů na zdravotnictví v EU (v absolutních číslech to znamená cca 10 mld. € ročně).

Plénum EP své první čtení završilo v dubnu 2009 přijetím zprávy Johna Bowise z výboru ENVI. Rada k neformálnímu kompromisu dospěla v červnu 2010, paradoxně za předsednictví Španělska, které dlouhodobě patřilo mezi odpůrce návrhu (více v příspěvku Vnitřní trh v červnu 2010).

Klíčové body

Obecným pravidlem by mělo být, že pacient bude moci požadovat takové náhrady za zdravotní péči v zahraničí, jaké by (v relativních hodnotách) získal za adekvátní zákrok, pokud by byl ošetřen v domovském členském státě.

Analogické ustanovení se týká i kvality a bezpečnosti poskytované péče, nezávislosti daných pravidel na typu poskytovatele péče (veřejný nebo soukromý) a práv pacientů.

Členské státy by si nicméně měly (prostřednictvím např. obvodních lékařů) zachovat možnost požadovat předchozí autorizaci k poskytnutí určité zdravotní péče svým občanům v zahraničí (hospitalizace obecně, vysoce specializované a nákladné služby ap.). Obdobná opatření by se měla týkat i přístupu cizozemců ke zdravotní péči v tom kterém (jiném než domovském) členském státě.

Za účelem informování pacientů o možnostech zdravotní péče v EU by měla ve všech členských státech vzniknout národní kontaktní místa, měla by se posílit spolupráce obecně či uznávání lékařských předpisů.

Naopak vně směrnice by měla zůstat otázka prodeje zdravotnických produktů přes hranice a/nebo přes internet, otázka dlouhodobé zdravotnické péče a otázka alokace/distribuce orgánů pro účely transplantace.

Stav projednávání

Polsko, Portugalsko, Slovensko, Rakousko a Itálie ke společnému postoji připojily svá písemná prohlášení.

Rakousko požaduje, aby v návrhu byla posílena právní jistota dotčených, Polsko, Portugalsko a Slovensko tvrdí, že návrh jde proti principu subsidiarity a negarantuje dostatečně „vysoký stupeň kvality a bezpečnosti pacientů, což podpořila i Itálie.

Debata se vedla také o tom, který stát se označí za „domovský v případě důchodců žijících v zahraničí a požadujících zdravotní péči ve třetí členské zemi (v souladu s nařízením č. 883/2004 stát, v němž důchodce reálně žije, pokud nepůjde o stát, z nějž pochází, nebo o stát uvedený v Příloze IV nařízení č. 883/2004; v tomto případě si bude péči hradit sám), a o právní bázi návrhu (nakonec čl. 114 a 168 Smlouvy o fungování EU).

Státy, jež návrh příliš nevítají, počítají s dalšími negociacemi s EP, který již ústy zpravodajky Françoise Grossetête vyjádřil k pozici Rady pochybnosti (zejm. pokud jde o restrikce, které do návrhu včleňuje) a/nebo s možnými úpravami při implementaci finální směrnice.

Reprezentanti pacientů označují za problematický požadavek na placení zákroků předem (před vyplacením náhrad).

Předpokládaný další vývoj

EP by se měl návrhu věnovat v říjnu 2010.

Lze očekávat poměrně bouřlivé jednání, protože Rada zamítla na 40 europoslaneckých pozměňovacích návrhů z prvního čtení.

Pokud bude směrnice přijata, počítá se s roční implementační lhůtou.

Odkazy

EP přijal jednu z částí farmaceutického balíku

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci (KOM(2008)665)

Plénum EP přijalo v prvním čtení 22. 9. 2010 dvě usnesení na úpravu používání léčiv, a to poměrem 559:7:12 k návrhu nařízení a poměrem 569:8:15 pro usnesení týkající se návrhu směrnice, kterou se řídí používání léčivých přípravků v jednotlivých zemích. Další dvě položky (zde a zde) farmaceutického balíku jsou v jednání.

Pozadí

Návrh revize norem týkajících se tzv. farmakovigilance je součástí balíku, který byl Komisí představen v prosinci 2008 (více zde).

Klíčové body

Revidované nařízení a směrnice mají posílit transparentnost monitoringu vedlejších účinků léků. Odhaduje se, že až 5 % uživatelů léků je hospitalizováno právě kvůli vedlejším účinkům.

Změny, které v prvním čtení EP a Rada provedly, vyzývají Komisi, aby věnovala pozornost oblasti veřejného zdraví. Pozměněné návrhy se zaměřují na bezpečnost, zdraví a transparentnost a posilují roli pacientů, lékařů a dalšího zdravotnického personálu na úkor farmaceutických firem. První významnou změnou je možnost pacientů nahlásit vedlejší účinky léků přímo na portál zřízený národní autoritou nebo na portál evropský.

Nové a prozatím málo ověřené léky budou na krabičce označeny černým trojúhelníkem a příbalová informace bude obsahovat podrobný popis léku. Tyto informace budou revidovány vždy po 2 letech.

Další významnou změnou by mělo být posílení pravomocí výboru pro vyhodnocování rizik, který bude jako jediný orgán za farmakovigilanci odpovědný a bude jej tvořit vždy jeden zástupce z každého členské státu, 6 členů nominovaných Komisí, reprezentant pacientů a zdravotnického sektoru.

Zpravodajka návrhu Linda McAvan oznámila, že Komise bude muset do 2 let předložit zprávu o tom, jak zlepšit informativní letáky pro pacienty a vypracovat studii vlivu léků na životní prostředí. Komise musí představit reálný kalendář pro vytvoření značky v podobě černého trojúhelníku a internetových portálů.

Předpokládaný další vývoj

Legislativa vstoupí v platnost 18 měsíců po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU. Jednání o dalších dvou částech farmaceutického balíku pokračují.

22. 9. 2010 Coreper požádal belgické předsednictví, aby zahájilo s EP jednání o revizi normy týkající se prevence pronikání padělaných léků do legálního prodeje. První jednání se uskutečnila 28. 9. 2010.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality