Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spotřebitelé v říjnu 2010

Euroskop, 04.11.2010

Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO, EP: Zboží musí jasně obsahovat zemi původu, Přeshraniční poskytování zdravotní péče: EP se pře s Radou

Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o svobodě členských států rozhodovat o pěstování geneticky modifikovaných plodin (KOM(2010)380)

Rada pro životní prostředí 14. 10. 2010 projednávala mj. návrh Komise z července 2010, který by členským státům měl umožnit omezení pěstování GMO na jejich území. Rada k návrhu Komise vyslovila řadu připomínek týkajících se jak správnosti návrhu z hlediska právního, tak z hlediska jeho praktické proveditelnosti. Je zřejmé, že návrhy Komise z července 2010 týkající se GMO budou na půdě Rady ještě předmětem delší diskuse.

Pozadí

Komise v červenci 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti pěstování GMO měly být členské státy, jednak doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a jednak návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

V rámci předloženého balíčku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Komise přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné zákonné normy (více v příspěvku „Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy").

Návrhy již byly projednávány na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v září 2010. Pracovní skupina v rámci Rady, která by se měla zabývat různými aspekty a dopady návrhů Komise nejen na oblast zemědělství, ale také na životní prostředí, z hlediska ekonomického i právního, zahájila svoji činnost také v září 2010. Návrh ponechat rozhodnutí o povolení pěstování GMO na členských státech, které mohou uplatňovat vlastní normy týkající se koexistence, se mezitím střetl především s kritikou obchodních partnerů EU ze třetích zemí (USA, Kanady, Argentiny).

Klíčové body a stav projednávání

Zatímco některé delegace návrh Komise uvítaly, většina k němu zaujala poměrně kritické stanovisko. Komise byla požádána o objasnění řady otázek, které by se týkají zejména přesné definice kritérií, jež by mohly členské státy použít pro ospravedlnění omezení nebo zákazu pěstování GMO. Diskutována byla otázka, zda je návrh v souladu se závěry Rady z prosince 2008. Ty požadují, aby při povolování GMO bylo posíleno posuzování rizik z hlediska životního prostředí. V závěrech byl též stanoven požadavek, aby Komise vypracovala zprávu o socioekonomických přínosech a rizicích pěstování GMO, což Komise dosud nesplnila.

Dle tiskové zprávy z jednání Rady byly vysloveny též pochybnosti o slučitelnosti s pravidly WTO. Zmiňovány byly i obavy o dopad realizace návrhu na vnitřní trh, pokud bude dána členským státům možnost rozhodovat o autorizaci GMO, a dokonce obavy z negativního vlivu na soudržnost SZP.

Projevily se tak i rozdílné postoje členských států k samotné problematice dalšího rozvoje a pěstování GMO, které trvají ať již z environmentálních, zdravotních nebo etických důvodů.

Předpokládaný další vývoj

Komise přislíbila do konce roku 2010 dodat požadovanou zprávu o socioekonomických přínosech a rizicích pěstování GMO a přislíbila též zabývat se peticí hnutí Greenpeace, které na návrhy reagovalo kritikou. Problematika bude dále projednávána jak v rámci Rady pro životní prostředí, tak na půdě Rady pro zemědělství a rybolov.

Odkazy

 

EP: Zboží musí jasně obsahovat zemi původu

Návrh nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (KOM(2005)661)

Plénum EP přijalo 21. 10. 2010 poměrem 525:49:44 legislativní usnesení týkající se uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí.

Pozadí

Hlavní hospodářští partneři a konkurenti EU (USA, Čína, Japonsko) již nějaký čas uplatňují na svých územích předpis, který vyžaduje, aby u výrobků pocházejících ze zahraničí byla uvedena země původu. Cílem je poskytnout spotřebitelům informace, které jim umožní svobodně se při nákupu rozhodovat. EU s výjimkou některých zvláštních zemědělských produktů jednotná pravidla, které výrobky ze třetích zemí označovat a jak, nemá. Komise proto předložila v prosinci 2005 návrh nařízení. Rada zatím ke společnému postoji nedospěla.

EP při několika příležitostech vyjádřil nutnost schválit evropský předpis zaručující spotřebiteli požadované informace a vypracoval např. zprávu o internacionalizaci malých a středních podniků, zprávu o dopadu padělání na mezinárodní trh či usnesení o nařízení o povinném označování původu zboží pro některé kategorie produktů dovážených ze třetích zemí.

Klíčové body

Nařízení se netýká potravin a výrobků z ryb (jejich označování už upravují jiné předpisy), ani zboží, které pochází ze zemí EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Turecka. Norma by se měla vztahovat na výrobky dovážené ze třetích zemí a určené pro koncové uživatele jako např. oblečení, textil, obuv, farmaceutické výrobky, nábytek nebo pracovní nářadí. Komise bude moci seznam výrobků rozšířit po schválení EP a Radou.

Původ zboží bude označován „vyrobeno v..." v jakémkoli úředním jazyce EU, který je pro konečného spotřebitele v dané zemi, kde bude zboží uvedeno na trh, snadno srozumitelný. Krom toho bude zboží jednotně označeno anglickým překladem „made in ..." a názvem země původu. Pokud to bude technicky možné, bude označen jak obal, tak samotný výrobek.

EP požaduje zavést jednotné minimální sankce, které původní návrh Komise neobsahuje. Komise do 3 let vypracuje hodnotící zprávu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh musí ještě schválit Rada. V případě jeho schválení budou mít členské státy rok na jeho implementaci. Po 5 letech by jeho platnost měla vypršet.

Odkazy

 

Přeshraniční poskytování zdravotní péče: EP se pře s Radou

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)414)

Zpravodajka návrhu o přeshraničním poskytování zdravotní péče Françoise Grossetête z výboru ENVI 28. 9. 2010 představila seznam podmínek pro přijetí textu, jenž vzešel v září 2010 z jednání Rady. Řada členských států (zejm. Francie, Španělsko, Velká Británie a Belgie) jej ale záhy (byť zatím neformálně) odmítla.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v červenci 2008 s cílem posílit práva pacientů, nikoliv vytvořit společný trh se zdravotní péčí v EU.

Důvodem pro předložení návrhu se stalo zejm. vyloučení otázky zdravotní péče ze směrnice č. 2006/123 (tzv. směrnice o službách) a rozsudky ESD (které obecně požadují takové náhrady přeshraniční zdravotní péče, jež odpovídají náhradám, které by pacient získal, nechal-li by se ošetřit ve svém domovském členském státě). Náklady na přeshraniční zdravotní péči se podle Komise pohybují okolo 1 % všech výdajů na zdravotnictví v EU (v absolutních číslech to znamená cca 10 mld. € ročně).

Plénum EP své první čtení završilo v dubnu 2009 přijetím zprávy Johna Bowise z výboru ENVI. Rada k neformálnímu kompromisu dospěla v červnu 2010 a potvrdila jej (za nesouhlasu Polska, Slovenska, Portugalska a abstence Rumunska) v září 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v červnu 2010 a v příspěvku Vnitřní trh v září 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Zpravodajka se s Radou shodne pouze na dvojí právní bázi návrhu (čl. 114 a 168 Smlouvy o fungování EU) a na řešení postavení důchodců žijících v zahraničí a požadujících zdravotní péči ve třetí členské zemi (v souladu s nařízením č. 883/2004 by za jejich péči měl být odpovědný stát, v němž důchodce reálně žije, pokud nepůjde o stát, z nějž pochází, nebo o stát uvedený v Příloze IV nařízení č. 883/2004; v tomto případě si bude péči hradit sám).

Rozhodně proti je, aby se autorizace zdravotní péče předtím, než bude poskytnuta v zahraničí, řídila požadavky na kvalitu a bezpečnost - z obavy, že domovské členské státy stanoví taková (byrokratická) kriteria, jež možnost využití zdravotní péče v zahraničí fakticky znemožní (proti předchozí autorizaci jako takové zpravodajka - a jak se ukázalo ani ESD - nevystupuje, měla by se ale vztahovat pouze na případy hospitalizace, resp. alespoň jednoho „přenocování" v nemocnici, na případy speciální péče a léčbu, jež představuje riziko pro pacienta nebo populaci).

Dalším sporným bodem je výjimka pro pacienty se vzácnými chorobami. Zatímco členské státy jsou proti (tj. požadují standardní předchozí autorizaci), Françoise Grossetête ji podporuje (v daném případě by se plná autorizace požadovat neměla, resp. domovské členské státy by měly pacientům platit veškerou péči - i v případech, kdy ji samy neposkytují).

Rada ve svém kompromisním textu také vhodně nespecifikuje způsob plateb za zdravotní péči v zahraničí. Podle zpravodajky by zálohové platby měly být požadovány pouze tehdy, pokud je totéž obvyklé i v domovském členském státě.

Celkově vzato Françoise Grossetête preferuje vyšší mobilitu pacientů napříč EU, což je samo o sobě pozitivní, ovšem na úkor pojistek pro členské státy. V konečném důsledku jsou to právě ony, kdo má nést (finanční) břemeno provádění nové normy.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o návrhu hlasovat podle posledních informací 18. 1. 2011, výbor ENVI svou zprávu, reflektující požadavky zpravodajky, přijal poměrem 47:2:1 již 27. 10. 2010.

Pokud bude směrnice přijata, počítá se s roční implementační lhůtou.

Odkazy

Další články v rubrice

Spotřebitelé v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Spotřebitelé v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Spotřebitelé v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Spotřebitelé v červenci 2018

Euroskop, 10.08.2018