Spotřebitelé v květnu 2013

05.06.2013
Euroskop

Komise předložila návrh 12 nových opatření na posílení práv občanů, Komise: Bankovní účty musejí být levnější, transparentnější a dostupnější

Komise předložila návrh 12 nových opatření na posílení práv občanů

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Zpráva o občanství EU pro rok 2013. Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost (KOM(2013)269)

Komise 8. 5. 2013 uveřejnila zprávu o občanství za rok 2013 a předložila návrh 12 nových opatření na posílení práv občanů, resp. na odstranění překážek, jež jim brání v uplatňování jejich práva volného pohybu.

Pozadí

První zpráva o občanství EU byla vydána v roce 2010 a obsahovala 25 opatření (více v příspěvku „Komise tvrdí, že už ví, jak restartovat vnitřní trh“, Vnitřní trh v říjnu 2010). Od té doby Komise předložila řadu relevantních návrhů, např. ten týkající se posílení práv obětí trestných činů (více v příspěvku „Komise uveřejnila návrhy na zlepšení ochrany obětí trestných činů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2011), snižování byrokratické zátěže spojené s registrací motorových vozidel v jiném členském státě, zákazu účtování příplatků za platbu kreditní kartou při nákupech na internetu (více v příspěvku „Zástupci Rady a EP se dohodli na směrnici o právech spotřebitelů“, Spotřebitelé v červnu 2011), posilování práv na spravedlivý soudní proces či vyjasnění majetkoprávních poměrů mezinárodních párů (více v příspěvku „Komise: Mezinárodním párům v EU vyjasníme vlastnická práva“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2011).

Nejnovější zprávu o občanství – 20 let po zavedení institutu občanství EU do primárního práva Maastrichtskou smlouvou (dnes v čl. 20–24 Smlouvy o fungování EU) – Komise postavila zejm. na výsledcích rozsáhlé veřejné konzultace, jíž se zúčastnilo na 12 tis. občanů členských států, či na výsledcích průzkumů Eurobarometr o občanských a volebních právech. Současně uveřejnila také zprávu o provádění Listiny základních práv EU.

V jiném než domovském členském státě žije 13,6 mil. občanů EU a na 210 mil. jich každý rok po EU alespoň cestuje.

Klíčové body

Zpráva o občanství EU za rok 2013 obsahuje 12 opatření v 6 oblastech.

1. Odstranění překážek pro pracovníky, studenty a stážisty v EU

  • prodloužením doby, po niž mají uchazeči o zaměstnání právo pobírat dávky v nezaměstnanosti ze své země, zatímco si hledají práci v jiné členské zemi EU (v současnosti jsou to 3 měsíce, v budoucnu by to mělo být alespoň půl roku, což patrně budou rozporovat Velká Británie, Nizozemsko, Německo a Rakousko stavící se v poslední době nejvíce proti „turismu za sociálními dávkami“)
  • sestavením rámce hodnotícího kvalitu stáží, jenž by specifikoval práva zúčastněných stran, čímž by se mělo zamezit tomu, že stáže budou využívány jako „neplacená práce“, a vylepšením platformy EURES

2. Snížení byrokratické zátěže v zemích EU

  • usnadněním uznávání dokladů prokazujících totožnost a povolení pobytu při cestování v EU nebo při potřebě prokázat v jiné členské zemi svou identitu, včetně možnosti zavedení nepovinných jednotných „evropských“ dokumentů
  • zabráněním dvojímu zdanění
  • zjednodušením uznávání osvědčení o technické způsobilosti vozidel v rámci EU

3. Ochrana zranitelnějších skupin obyvatelstva v EU

  • zavedením evropského průkazu pro zdravotně postižené, který by byl uznáván ve všech členských státech EU, což by se mělo pozitivně dotknout cca 80 mil. lidí
  • navržením souboru norem, jimiž by byla dále posílena procesní práva osob (zejm. dětí a „zranitelných“ osob) v případě podezření ze spáchání trestného činu, popř. při obžalobě

4. Odstranění překážek bránících nakupování v rámci celé EU

  • optimalizací pravidel pro urovnávání přeshraničních sporů o malé peněžní částky při prodeji zboží na internetu nebo v jiné zemi EU pomocí evropského řízení o drobných nárocích
  • vytvořením online nástroje, který zvýší transparentnost nákupů digitálních produktů a umožní spotřebitelům porovnávat ceny výrobků v různých zemích

5. Podpora dostupnosti informací o EU

  • zpřístupněním nástrojů elektronického vzdělávání pracovníkům místní správy
  • poskytováním informací o tom, na koho se občané mohou obracet

6. Podpora účasti občanů v demokratickém procesu

  • vypracováním způsobu, jak občanům EU umožnit ponechat si právo volit v celostátních volbách v zemi původu, pokud se přestěhovali do jiné země EU (v současnosti to neumožňuje Rakousko, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Malta a Kypr)

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla vyjmenované návrhy předložit v konkrétní podobě během let 2013–2014, většinu z nich ideálně do voleb do EP v květnu 2014, aby se – slovy komisařky Viviane Redingové – „zapojila do boje proti rostoucímu populismu a euroskepticismu v EU“.

Odkazy

Komise: Bankovní účty musejí být levnější, transparentnější a dostupnější

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (KOM(2013)266)

Komise 8. 5. 2013 uveřejnila návrh směrnice „o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky“.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila s odůvodněním, že „evropští občané se nemohou plně zapojit do společnosti, pokud nemají základní bankovní účet“. Takových (starších 15 let) je v EU údajně 58 mil., nejvíce v Rumunsku a Bulharsku, přičemž až 25 mil. by to údajně chtělo změnit, ale z různých důvodů nemůže. „Zatímco banky mohou (…) působit v celé EU a nabízet své služby přes hranice, občané, kteří si často nemohou otevřít účet v jiném členském státě nebo snadno přejít k jiné bance, podobnou mobilitu nemají.“

Komise tvrdí, že samoregulace sektoru finančních služeb se (nejpozději od uveřejnění doporučení Komise o přístupu k základnímu platebnímu účtu v červenci 2011) neosvědčila (aktivně jej údajně prováděly jen 3 členské státy), nehledě na to, že žádný relevantní legislativní nástroj (snad s výjimkou směrnice č. 2007/64 o platebních službách, která ovšem není dostatečně komplexní) neexistuje.

Klíčové body

Spotřebitelé by díky nové normě měli být schopni snáze porovnávat poplatky, které si účtují nejen banky, ale i ostatní poskytovatelé platebních služeb v EU.

Všichni poskytovatelé platebních služeb by měli spotřebitelům dát k dispozici (1) informace o poplatcích (na seznamu nejběžněji poskytovaných služeb), (2) výpis poplatků, které poskytovatel platebních služeb v posledních 12 měsících účtoval za služby související s platebním účtem (s možností tento výpis poskytovat častěji než 1krát ročně), a (3) slovníček pojmů používaných v souvislosti s platebními účty (na vyžádání). V uvedených standardizovaných dokumentech by měla být (kvůli možnosti srovnání) použita výhradně standardizovaná terminologie. V každém členském státě by měla existovat alespoň 1 nezávislá internetová stránka, která bude shromažďovat informace o poplatcích účtovaných poskytovateli platebních služeb.

Směrnice by také měla definovat „jednoduchý a rychlý postup pro spotřebitele, kteří chtějí změnit banku či poskytovatele platebních služeb“ (v roce 2011 tak učinilo jen 10 % majitelů účtů).

Pokud bude spotřebitel požadovat, aby na nový účet byly např. převedeny jeho (některé) trvalé příkazy, měl by nový poskytovatel platebních služeb podniknout „všechny nutné kroky“ (tj. převést tyto trvalé příkazy ve spolupráci s dosavadní bankou, umožnit jejich realizaci a informovat o změně třetí strany, např. dodavatele elektřiny, plynu, zaměstnavatele ap.). Zákazníci by rovněž měli být oprávněni požadovat převod zůstatku ze starého účtu a zrušení tohoto účtu. Poskytovatelé platebních služeb by měli převod zrealizovat do 15 dnů (do 30 dnů, pokud se převod uskutečňuje mezi bankami sídlícími v různých členských státech EU), a to bezplatně nebo za „rozumný“ poplatek, každopádně vždy na vlastní odpovědnost (zjednodušeně řečeno: spotřebitel by neměl platit za chyby bank) a s plnou informační povinností vůči spotřebitelům (např. skrze webové stránky).

Nadto by mělo být možné, aby si spotřebitel otevřel platební účet v zemi, ve které sídlí poskytovatel služeb, aniž by v této zemi měl trvalý pobyt, to vše bez ohledu na jeho finanční situaci (pouze s tím omezením, že takový spotřebitel by měl mít k dispozici jen základní, neúvěrové operace, např. platby, výběry a převody, a služby, např. debetní karty a internetové bankovnictví).

Platební účet se základními prvky by měla v každém členském státě nabízet alespoň 1 banka. O dostupnosti těchto platebních účtů by měly veřejnost informovat příslušné orgány členských států. Ty by také měly rozhodnout (v průběhu implementace nové směrnice), zda základní účet bude povinně k dispozici zdarma, nebo za „rozumný“ poplatek. Výjimku z povinnosti otevřít spotřebiteli základní účet by měl představovat fakt, že spotřebitel v daném členském státě již účet má, a/nebo skutečnost, že nerespektuje pravidla stanovená kapitolou II směrnice č. 2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

Komise předpokládá, že jí navrhovaná regulace bude přínosem nejen pro spotřebitele, ale i pro sektor finančních služeb (díky zesílení konkurence a sjednocení pravidel napříč EU).

Sporné body

Návrh jednoznačně přivítala pouze spotřebitelská organizace BEUC. Zato banky reprezentované EBF se postavily jednoznačně proti, zejm. proti požadavku na zavedení mechanismu na změnu účtu napříč EU. Podle EBF by mělo postačovat, aby takový mechanismus existoval v rámci jednotlivých členských států. EBF poněkud překvapivě neodmítá povinné základní účty, ale je proti tomu, aby byly vedeny zdarma.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude spolurozhodovat Rada a EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality