Spotřebitelé v dubnu 2014

07.05.2014
Euroskop

EP podporuje levnější platby kartou, EP souhlasí s posílením bezpečnosti výrobků

EP podporuje levnější platby kartou

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES (KOM(2013)547)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách (KOM(2013)550)

Plénum EP 3. 4. 2014 přijalo svůj postoj k návrhům na zastropování poplatků za platby platebními kartami a k bezpečnosti online plateb. Cílem návrhů je konsolidovat a regulovat výši mezibankovních poplatků na evropské úrovni.

Pozadí

Komise předložila balík 2 návrhů (směrnice a nařízení), jež by měly revidovat re­žim platebních služeb v EU, v červenci 2013 (více v příspěvku „Platby kartou by měly být levnější, Komise navrhla nová pravidla“, Spotřebitelé v červenci 2013). Balík má návaznost na Akt o jed­notném trhu II (více v příspěvku „Komise předložila Akt o jednotném trhu II“, Vnitřní trh v říjnu 2012) a zelenou knihu „Na cestě k integrovanému evrop­skému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ z ledna 2012.

Trh platebních služeb v EU je podle Komise v sou­časnosti roztříštěný a drahý: náklady na něj dosahují více než 1 % HDP EU (130 mld. € ročně). Přitom praktický každý majitel bankovního účtu má debetní kartu a 40 % z nich i kartu kreditní. 34 % spotřebite­lů podle Komise nakupuje na internetu a přes 50 % z nich rovněž vlastní tzv. chytrý telefon, díky čemuž mají přístup i k mobilním platbám. V některých sektorech – např. v odvětví cestovního ruchu – pro­bíhá přes internet nebo mobil většina plateb.

Poplatky za platby kartou jsou v současnosti regulovány vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a jejich výše se napříč členskými státy liší. Členové EP se obávají, že obchodníci, jimž banky poplatky strhávají, poté musí navyšovat cenu zboží a služeb a zatížení tak přenáší na spotřebitele. Poplatky ročně stojí obchodníky v EU více než 10 mld. €. Pravidla týkající se bezpečnosti online plateb by měla být novelizována, aby držela krok s technickým pokrokem, vývojem na trhu a stále rostoucím počtem plateb prováděných na internetu.

Klíčové a sporné body

Poplatky za zpracování transakcí platebními kartami by měly být dle poslanců u kreditních karet zastropovány na 0,3 % hodnoty transakce. V případě debetních karet původní návrh Komise navrhoval strop 0,2 % hodnoty transakce, který poslanci doplnili o strop absolutní ve výši 7 centů (podle toho, která hodnota je nižší). Zastropování by se mělo týkat jak přeshraničních, tak vnitrostátních transakcí v EU a mělo by být účinné jeden rok po vstupu v platnost nových pravidel (oproti 2 letům v původním návrhu Komise).

Druhou částí legislativního balíčku je revize směrnice o platebních službách (PSD2). Návrh směrnice by měl posílit práva spotřebitelů, pokud jde o převody a poukazování peněz mimo Evropu nebo platby v jiných měnách než je euro. Měl by chránit spotřebitele před chybnými platbami či zneužitím platebních karet díky efektivnějším pravidlům pro jejich stornování. Prostředky za nepovolené platby by měly být vráceny do 24 hodin od okamžiku, kdy budou zpozorovány. Klienti by však mohli být nuceni nést odpovědnost za ztráty vyplývající z nelegálního využití ztracené či odcizené platební karty či přístroje do maximální výše 50 €.

Návrh směrnice by měl rovněž umožnit obchodníkům využívat alternativní platební systémy či levnější zařízení pro zpracování plateb, aniž by banky či poskytovatelé těchto služeb účtovali další poplatky.

Předpokládaný další vývoj

O finální podobě legislativy bude rozhodovat až nový EP vzešlý z květnových voleb.

Odkazy

EP souhlasí s posílením bezpečnosti výrobků

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES (KOM(2013)78)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES a 2011/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (ES) č. 764/2008 a (ES) č. 765/2008 (KOM(2013)75)

Plénum EP 15. 4. 2014 svým hlasováním stvrdilo posílení požadavků pro bezpečnost výrobků a pravidel dozoru nad vnitřním trhem. Všechny nepotravinářské výrobky prodávané na jednotném trhu by např. měly nově nést označení „vyrobeno v“.

Pozadí

Balík návrhů sestává ze 3 klíčových položek: (1) návrhu nařízení, které by mělo nahradit stávající směrnici č. 87/357 (o výrob­cích napodobujících potraviny) a směrnici č. 95/2001 (o obecné bezpečnosti výrobků), (2) návrhu nařízení na jednotný tržní dohled a (3) víceletého plánu na tržní dohled pro roky 2013–2015 (více v příspěvku „Komise předložila balík o bezpečnosti nepotravinářských výrobků a tržním dohledu“, Spotřebitelé v únoru 2013). Tato opatření přináší jasnější povinnosti a soudržnější pravidla ve všech odvětvích výrobků pro výrobce, dovozce a distributory, nižší náklady na dodržení předpisů pro podniky.

Klíčové a sporné body

Povinné označování země původu má zlepšit sledovatelnost výrobků a posílit tak ochranu spotřebitele. Na základě návrhu by si výrobci mohli vybrat, zda využijí označení “vyrobeno v EU” či na obalu uvedou konkrétní členský stát. U zboží vyráběného ve více státech bude zemí původu stát, ve kterém došlo k „poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování“ a které „vyústilo v nový výrobek“ nebo představuje „důležitý stupeň výroby.“

Poslanci také žádají „přiměřené a odrazující“ sankce pro firmy, které prodávají nevyhovující či potenciálně nebezpečné zboží. Sankce by měly zohledňovat závažnost, délku trvání a případnou úmyslnou povahu porušení, nebo také velikost společnosti. Poslanci rovněž navrhují, aby Komise vypracovala černou listinu firem, u kterých bylo opakovaně zjištěno úmyslné porušení pravidel o bezpečnosti spotřebních výrobků. Také by podle nich měla být zřízena celoevropská databáze úrazů spotřebitelů, ke kterým dochází v souvislosti s používáním výrobků.

EP návrhy vnímá jako krok směrem k transparentnosti dodavatelského řetězce. V současnosti nelze dopátrat výrobce až u 10 % zboží, které zachytí výstražný systém pro rychlou výměnu informací EU (RAPEX).

Členské státy EU se prozatím nedokázaly dohodnout na společném postoji, což je dle EP na úkor bezpečnosti spotřebitelů a blokují jednání o nařízení jako celku.

Předpokládaný další vývoj

Nově zvolený parlament zahájí jednání s členskými státy. Předpokládá se, že norma vstoupí v platnost v roce 2015.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality