Informační společnost v únoru 2022

Komise navrhuje akt o čipech, Komise navrhla opatření pro spravedlivou a inovativní ekonomiku založenou na datech

  • Komise chce podpořit soběstačnost EU ve výrobě čipů
  • Komise chce podpořit využívání

Komise navrhuje akt o čipech

  • Komise navrhla soubor opatření, jejichž účelem je zajistit odolnost dodávek do EU, nezávislost EU na poli technologií a aplikací a její vedoucí postavení v této oblasti.
  • Evropský akt o čipech má posílit konkurenceschopnost a odolnost EU a má pomoci dosáhnout digitální a zelené transformace.
  • Evropskému aktu o čipech by měla zajistit, aby měla EU k dispozici nezbytné nástroje, dovednosti a technologické schopnosti, aby v této oblasti zaujala vedoucí postavení, a to nad rámec výzkumu a technologií.
  • Vedoucí postavení EU i v oblasti navrhování, výroby a balení pokročilých čipů, s čímž by měl evropský akt o čipech pomoci, by taktéž zajistilo dodávky polovodičů a snížilo by tím závislost EU na nich.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council , the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions:A Chips Act for Europe (COM(2022)45)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (KOM(2022)46)

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy (KOM(2022)47)

Doporučení Komise ze dne 8.2.2022 o společném souboru nástrojů Unie pro řešení nedostatku polovodičů a o mechanismu EU pro monitorování ekosystému polovodičů (C(2022)782)

  • Komise 8. 2. 2022 navrhla soubor opatření, jejichž účelem je zajistit odolnost dodávek do EU, nezávislost EU na poli technologií a aplikací a její vedoucí postavení v této oblasti. 

Pozadí

Nedostatek polovodičů, který byl v nedávné době citelný na globální úrovni, si vynutil uzavírání továren v celé řadě odvětví od automobilového průmyslu až po sektor zdravotnických prostředků. Například v automobilovém průmyslu výroba v některých členských státech v roce 2021 poklesla o ⅓. Tato situace jasně odhalila extrémní globální závislost hodnotového řetězce polovodičů na velmi omezeném počtu aktérů ve složitém geopolitickém kontextu. Ilustrovala však také, jaký význam polovodiče mají pro celý evropský průmysl a společnost.

Čipy představují strategická aktiva pro klíčové průmyslové hodnotové řetězce. Digitální transformace s sebou nese vznik nových trhů pro čipový průmysl. Mezi ně patří např. vysoce automatizované automobily, cloud computing, internet věcí, konektivita (5G/6G), vesmír/obrana, výpočetní kapacita a superpočítače. Polovodiče jsou rovněž předmětem silných geopolitických zájmů, které podmiňují schopnost zemí jednat (vojensky, ekonomicky, průmyslově) a provádět digitalizaci. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 nastínila vizi evropské strategie pro čipy, jejímž cílem je společně vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně jejich výroby, a propojit kapacity EU v oblasti výzkumu, navrhování a testování světové úrovně (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Předsedkyně rovněž navštívila ASML, jednoho z hlavních evropských aktérů globálního hodnotového řetězce polovodičů, se sídlem v Eindhovenu. V červenci 2021 spustila Komise Průmyslovou alianci pro procesory a polovodičové technologie s cílem určit současné nedostatky ve výrobě mikročipů a technologický vývoj potřebný k tomu, aby podniky a organizace mohly prosperovat, bez ohledu na jejich velikost. Aliance by měla pomoci podpořit spolupráci mezi stávajícími a budoucími iniciativami EU a spolu s ostatními zúčastněnými stranami by měla sehrát důležitou poradní úlohu a měla by vypracovat strategický plán pro iniciativu Čipy pro Evropu. K 8. 2. 2022 se 22 členských států ve společném prohlášení podepsaném v prosinci 2020 zavázalo spolupracovat na posílení hodnotového řetězce evropské elektroniky a vestavěných systémů a posílit špičkové výrobní kapacity. Nová opatření by měla EU pomoci dosáhnout jejích cílů digitální dekády do roku 2030, tj. 20% podílu na celosvětovém trhu s čipy do roku 2030 (více v příspěvku „Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030”, Informační společnost v březnu 2021). Společně s aktem o čipech Komise zveřejnila cílený průzkum mezi zúčastněnými stranami s cílem shromáždit podrobné informace o současné i budoucí poptávce po čipech a polovodičových destičkách. Výsledky tohoto průzkumu pomohou lépe pochopit, jak nedostatek čipů ovlivňuje evropský průmysl.

Klíčové a sporné body

Evropský akt o čipech má posílit konkurenceschopnost a odolnost EU a má pomoci dosáhnout digitální a zelené transformace. Evropský akt o čipech by měl vycházet z předních světových výzkumných a technologických organizacích a sítích a měl by řešit přetrvávající nedostatky. Dále by měl přispět ke vzniku prosperujícího odvětví polovodičů zahrnujícího výzkum, výrobu i odolný dodavatelský řetězec. Společně s členskými státy a mezinárodními partnery by měl zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši více než 43 mld. € a měl by stanovit opatření pro prevenci a předvídání potenciálních budoucích narušení dodavatelských řetězců, jakož i přípravu a rychlou reakci na ně. Akt by měl umožnit EU dosáhnout svého cíle, totiž do roku 2030 zdvojnásobit svůj stávající podíl na trhu na 20 %.

Díky evropskému aktu o čipech by měla mít EU k dispozici nezbytné nástroje, dovednosti a technologické schopnosti, aby v této oblasti zaujala vedoucí postavení, a to nad rámec výzkumu a technologií, tedy i v oblasti navrhování, výroby a balení pokročilých čipů: tím si by si zajistila dodávky polovodičů a snížila svou závislost. Hlavními složkami jsou:

  • Iniciativa Čipy pro Evropu by sdružila zdroje EU, členských států a třetích zemí přidružených ke stávajícím programům EU, jakož i soukromého sektoru, prostřednictvím posíleného společného podniku pro čipy. Ten by měl být výsledkem strategické změny zaměření stávajícího společného podniku pro klíčové digitální technologie. V jejím rámci by mělo být uvolněno 11 mld. € na posílení stávajícího výzkumu, vývoje a inovací, na zajištění zavádění pokročilých polovodičových nástrojů, pilotních výrobních linek na výrobu prototypů a zkušební a experimentální činnost zaměřenou na nová zařízení nabízející inovativní využití v reálném životě, na odbornou přípravu zaměstnanců a na rozvoj důkladného pochopení polovodičového ekosystému a hodnotového řetězce.
  • Nový rámec pro bezpečnost dodávek by měl investice a zvýšit výrobní kapacity, což je nezbytné, aby se dařilo rozvoji inovací pokročilých výrobních technologií a inovativních a energeticky účinných čipů. Začínajícím podnikům by navíc Fond pro čipy usnadnil přístup k finančním prostředkům, a pomohl by jim tak dovést inovace do úspěšného konce a přilákat investory. V rámci Invest EU by měl fond rovněž zahrnovat specializovaný nástroj pro kapitálové investice do polovodičů na podporu rychle se rozvíjejících podniků a MSP s cílem usnadnit jejich expanzi na trhu.
  • Mechanismus koordinace mezi členskými státy a Komisí by zajistil sledování nabídky polovodičů, odhad poptávky a předvídání nedostatku. Měl by monitorovat hodnotový řetězec polovodičů shromažďováním klíčových informací od společností s cílem zmapovat primární nedostatky a překážky. Mechanismus by vypracoval společné posouzení krize a v rámci nového souboru nástrojů pro mimořádné situace by koordinoval opatření, která je třeba přijmout. Díky plnému využití vnitrostátních nástrojů a nástrojů EU by měl být schopen rovněž rychlé a společné reakce.
  • Komise rovněž navrhuje doprovodné doporučení pro členské státy. Jedná se o nástroj s okamžitým účinkem, který by umožnil, aby koordinační mechanismus mezi členskými státy a Komisí začal bezprostředně fungovat. Díky němu by měli moci okamžitě začít probíhat jednání o včasných a přiměřených opatřeních reakce na krize.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy se vybízí, aby v souladu s doporučením okamžitě zahájily koordinační úsilí, jehož cílem je porozumět, v jakém stavu se hodnotový řetězec polovodičů v celé EU nachází, předvídat potenciální narušení a přijmout nápravná opatření k překonání současného nedostatku, a to do doby, než bude přijato nařízení. EP a členské státy budou muset projednat návrhy Komise týkající se evropského aktu o čipech v rámci řádného legislativního postupu. Bude-li nařízení přijato, bude přímo použitelné v celé EU.

Odkazy

Komise navrhla opatření pro spravedlivou a inovativní ekonomiku založenou na datech

  • Komise představila navrhované nařízení o datech, jež má objasňovat, kdo může z dat vytvářet hodnotu a za jakých podmínek.
  • Akt o datech má zajistit spravedlnost v digitálním prostředí, povzbudit konkurenční trh s daty, otevřít příležitosti pro inovace založené na datech a zajistit větší přístupnost dat pro všechny.
  • Představený akt o datech navazuje na akt o správě dat z roku 2020 a je součástí iniciativy vycházející z evropské strategie pro data, jejímž cílem je učinit z EU lídra ve společnosti založené na datech.
  • Oba akty by měly společně uvolnit hospodářský a společenský potenciál dat a technologií v souladu s pravidly a hodnotami EU. Měly by vytvořit jednotný trh, který umožní volný tok dat v rámci EU a napříč odvětvími ve prospěch podniků, výzkumu, orgánů veřejné správy a společnosti obecně.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on harmonised rules on fair access to and use of data (Data Act) (COM(2022)68)

  • Komise 23. 2. 2022 navrhla opatření pro spravedlivou a inovativní ekonomiku založenou na datech.

Pozadí

Návrh nařízení č. 68/2022 navazuje na akt o správě dat z roku 2020 a je 2. hlavní legislativní iniciativou vycházející z evropské strategie pro data z února 2020, jejímž cílem je učinit z EU lídra ve společnosti založené na datech. Tyto iniciativy by měly společně uvolnit hospodářský a společenský potenciál dat a technologií v souladu s pravidly a hodnotami EU. Měly by vytvořit jednotný trh, který umožní volný tok dat v rámci EU a napříč odvětvími ve prospěch podniků, výzkumu, orgánů veřejné správy a společnosti obecně. Zatímco akt o správě dat, předložený v listopadu 2020 a schválený EP Radou v listopadu 2021, zavádí postupy a struktury, aby se usnadnilo sdílení dat mezi společnostmi, jednotlivci a veřejným sektorem, akt o datech objasňuje, kdo může z dat vytvářet hodnotu a za jakých podmínek (více v příspěvku „Instituce se dohodly o aktu o správě dat”, Informační společnost v listopadu 2021).

Klíčové a sporné body

Akt o datech by měl zajistit spravedlnost v digitálním prostředí, povzbudit konkurenční trh s daty, otevřít příležitosti pro inovace založené na datech a zajistit větší přístupnost dat pro všechny. Výsledkem by měly být nové, inovativní služby a konkurenčnější ceny za poprodejní služby a opravy připojených výrobků. Tento poslední horizontální stavební kámen strategie pro data by měl hrát klíčovou úlohu v digitální transformaci, v souladu s cíli, které byly vytyčeny v digitální oblasti pro rok 2030 (více v příspěvku „Komise navrhla opatření na podporu sdílení dat”, Vnitřní trh v listopadu 2020 a v příspěvku „Komise představuje strategie zaměřenou na data a umělou inteligenci”, Informační společnost v únoru 2020).

Akt o datech má řešit právní, ekonomické a technické problémy, kvůli kterým se data nevyužívají, nakolik by mohla. Nová pravidla mají zajistit dostupnost většího množství dat pro opakované použití a očekává se, že do roku 2028 zvýší HDP o 270 mld. €.

Součástí navrženého aktu o datech jsou:

  • opatření, aby uživatelé připojených zařízení získali přístup k datům, která tato zařízení generují a která často sklízejí výhradně výrobci, a aby tato data mohli sdílet se třetími stranami za účelem poskytování poprodejních služeb nebo jiných inovativních služeb založených na datech. Akt má zachovávat pobídky pro výrobce, aby dále investovali do generování vysoce kvalitních dat. Má zajišťovat pokrytí nákladů, které jim vzniknou v souvislosti s předáváním údajů, a vylučuje používání sdílených dat k přímému soutěžení s jejich produktem;
  • opatření k vyvážení vyjednávací síly MSP tím, že se zabrání zneužívání smluvní nerovnováhy ve smlouvách o sdílení dat. Akt o datech by měl MSP chránit, aby jim strany s výrazně silnější vyjednávací pozicí neukládaly nespravedlivé smluvní podmínky. Komise rovněž plánuje vypracovat vzorové smluvní podmínky, s jejichž pomocí budou moci tyto společnosti snáze sepisovat a ujednávat spravedlivé smlouvy o sdílení údajů;
  • prostředky zajišťující, aby měly subjekty veřejného sektoru přístup k údajům, kterými disponuje soukromý sektor a které jsou nezbytné kvůli mimořádným okolnostem, zejména v případě krizových situací, jako jsou povodně nebo požáry, nebo které jsou nezbytné k vykonání zákonného příkazu, nejsou-li údaje k dispozici jinak, a aby mohly tyto údaje využívat. Vhled do dat je zapotřebí pro rychlou a bezpečnou reakci. Zároveň by tímto byla minimalizována zátěž podniků a
  • nová pravidla, která by zákazníkům umožnila efektivně měnit poskytovatele cloudových služeb pro zpracovávání dat a která by zaváděla pojistky proti nezákonnému předávání údajů.

Akt o datech také přezkoumává některé aspekty směrnice č.790/2019 o databázích, která byla vypracována v 90. letech za účelem ochrany investic do strukturované prezentace dat. Zejména má objasnit, že databáze obsahující údaje ze zařízení a výrobků v internetu věcí by neměly podléhat samostatné právní ochraně. Tím by se zajistil přístup k nim a jejich využívání. Spotřebitelé a podniky by měli mít přístup k datům ze svých zařízení a měly by je moci používat pro poprodejní služby a služby s přidanou hodnotou (pro prediktivní údržbu apod.). Díky většímu množství informací by měli spotřebitelé a uživatelé jako zemědělci, letecké společnosti nebo stavební firmy schopni přijímat lepší rozhodnutí, např. o nákupu kvalitnějších nebo udržitelnějších výrobků a služeb, což přispěje k naplňování cílů Zelené dohody. Obchod a průmysl by měly mít k dispozici více údajů a těžit z konkurenčního datového trhu. Poskytovatelé poprodejních služeb by měly nabízet personalizovanější služby a soutěžit za rovných podmínek se srovnatelnými službami, které nabízejí výrobci. Data také mohou být kombinována za účelem vývoje zcela nových digitálních služeb. Na podporu evropské strategie pro data Komise rovněž zveřejnila přehled společných evropských datových prostorů, které jsou vytvářeny v různých odvětvích a oblastech.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nyní poputuje ke schválení EP a Radě.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality