Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Revize nařízení Brusel I

Euroskop, 07.07.2009

Komise 21. dubna 2009 zveřejnila zelenou knihu o posouzení nařízení č. 2001/44 o výkonu a uznávání soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, známého v odborných kruzích také jako „Brusel I". Na zelenou knihu navázala veřejná konzultace uzavřená 30. června 2009. Koncem roku 2009 by měla vyústit v návrh na revizi stávajícího nařízení.

Zelená kniha o posouzení nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (KOM(2009)175)

 

Nařízení č. 2001/44 tvoří v současnosti základní pilíř uznávání rozsudků soudů v civilních věcech v EU. Stanovuje pravidla pro příslušnost soudů při sporech s mezinárodním prvkem a také pro uznání a výkon rozsudku soudu v jiném členském státě. Základním kriteriem pro stanovení příslušnosti je nejužší spojení s některým z prvků sporu. Nařízení ale také ochraňuje slabší strany sporu, za něž jsou považováni například spotřebitelé, zaměstnanci nebo pojištěnci.

 

1. Klíčové obsahové body zelené knihy

 

Zelená kniha hodnotí sedm let aplikace nařízení Brusel I. Zároveň také identifikuje několik oblastí, v nichž bude s největší pravděpodobností potřeba provést revizi.

Místopředseda Komise Jacques Barrot, odpovědný za oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti při zveřejnění zelené knihy konstatoval, že „nadešel čas, aby byl dosažen skutečný volný pohyb" rozsudků v EU. Odstranění zbývajících překážek podle něj "ulehčí a zrychlí přístup k spravedlnosti v zahraničí" pro občany i podnikatele, a tedy doplní evropský justiční prostor a zlepší fungování vnitřního trhu.

Nevýznamnějšími body, v nichž bude podle Komise potřeba revize, jsou:

  • Zrušení doložky vykonatelnosti. Jelikož voblasti nesporných nároků došlo kezrušení této doložky (viz nařízení č. 2009/4 o vyživovacích povinnostech), obdobný vývoj je zvažován také voblasti sporných řízení. Zrušení by ale měly doprovázet jisté pojistky, zejména voblasti doručování a možnosti výjimečného přezkoumání. Má se tak umožnit volný pohyb těchto rozhodnutí.
  • Pravidla pro uplatňování nařízení vpoměru ketřetím zemím. Komise navrhuje zvážit možnost uplatňování pravidel pro příslušnost také pro žalované usazené v třetích zemích, jakož i případné vytvoření norem pro podpůrnou příslušnost pro tyto případy. Konstatuje, že je potřeba nalézt rovnováhu mezi přístupem ke spravedlnosti a zdvořilostí v mezinárodních vztazích. Dalším problematickým bodem vtéto souvislosti je zohlednění výlučné příslušnosti soudů třetích zemí a řízení před soudy třetích zemí obecně. Otázkou zůstává také, za jakých okolností by měla být uznávána a vykonávána soudní rozhodnutí z třetích zemí.
  • Zvýšení efektivity dohod o soudní příslušnosti. Cílem je udělení co největší účinnosti dohodám o příslušnosti, které uzavřely smluvní strany. Komise navrhuje několik řešení, například přiznávání náhrady škody za porušení těchto dohod, předepsání standardního ustanovení o volbě soudu či částečné prolomení pravidla litispendence.
  • Posílení výkonu práv zprůmyslového vlastnictví. Ačkoliv směrnice č. 2004/48 usiluje o sblížení některých procedurálních otázek týkajících se práv z průmyslového vlastnictví, které směruje kvytvoření jednotného evropského systému sporů o patenty. Až do jeho kreace by však některé znedostatků dnešního systému mělo řešit právě nařízení Brusel I. Jedná se zejména o koordinaci souběžných řízení o porušení a neplatnosti a také sloučení řízení proti několika porušením evropského patentu.
  • Zlepšení koordinace souběžných soudních řízení. Současná pravidla pro otázku litispendence by měly být revidována s ohledem na posílení komunikace a spolupráce mezi soudy. Dále pak Komise navrhuje zvážit možnosti seskupení řízení několika stran nebo proti několika stranám, sumožněním sloučení i za předpokladu, že soud má příslušnost jenom k určitému kvóru žalob.
  • Zajištění volného pohybu předběžných opatření. Zlepšit volný pohyb předběžných opatření navrhuje Komise několika způsoby, zejména pak autonomním přiřčením příslušnosti pro vydání opatření soudem, který nemá pravomoc pro rozhodnutí ve věci samé, aby žadatelé mohli získat účinnou předběžnou ochranu tam, kde je v EU k dispozici. Zpřesněna by také měla být pravidla pro vrácení předběžně uhrazené platby a vydávaní dočasných soudních příkazů (tzv. opatření ex parte).
  • Vztah krozhodčímu řízení. Vsoučasné době je rozhodčí řízení způsobnosti nařízení Brusel I jako takové vyňato, což ovšem není stavem ideálním například voblasti jeho propojení s řízením soudním. Komise proto navrhuje zvážit částečný, nebo úplný výmaz rozhodčího řízení z výjimek aplikace nařízení Brusel I, aby byla zajištěna lepší podpora tohoto řízení ze strany soudů a také výkon předběžných opatření. Také by se tak umožnilo uznávání rozhodnutí o platnosti rozhodčí doložky a ujasnění pravidel pro výkon rozhodnutí obsahujících rozhodčí nález. Má tedy dojít nejen k posílení účinnosti dohod o rozhodčím řízení, ale také k celkové lepší koordinaci tohoto řízení s řízením soudním.
  • Možnost vyvinutí autonomní koncepce domicilu. Domicil je hlavním určovatelem, podle kterého je stanovena příslušnost dle nařízení Brusel I. Komise navrhuje vytvoření jeho autonomní koncepce platné pro celý komunitární právní řád.
  • Specifikace pravidel pro některé druhy věcí. Prozkoumána mají být pravidla pro výlučnou pravomoc, možnost vytvoření nevýlučné příslušnosti na základě umístění movitého majetku, zvážení potřeby vytvoření specifických pravidel pro kolektivní odškodnění nebo jisté aspekty sporů vyplývajících známořních záležitostí.
  • Zvážení možnosti zavedení volného oběhu úředních listin
  • Zlepšení oběhu soudních rozhodnutí stanovujících pokutu
  • Zavedení jednotného formuláře pro výkon rozhodnutí. Tento formulář, standardizovaný pro celou EU, by měl obsahovat shrnutí rozhodnutí, aby se předcházelo nutnosti překládat celé rozhodnutí; relevantní informace pro výkon budou okamžitě kdispozici.

 

2. Očekávaný vývoj

 

Zelená kniha předznamenává budoucí směry revize nařízení Brusel I, ale není legislativním návrhem. Prezentace formálního návrhu, a tedy i začátek legislativního procesu, jsou očekávány koncem roku 2009.

 

Zelená kniha o posouzení nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o  příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (KOM(2009)175)

Odpovědné generální ředitelství Komise: Spravedlnost, svoboda, bezpečnost

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: JURI (zpravodaj neurčen)

Odpovědná formace Rady: neurčena

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy