05.03.2011
Euroskop
Komise: Využijme údaje o cestujících k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti, Komise zveřejnila Agendu EU v oblasti práv dítěte
Komise: Využijme údaje o cestujících k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (KOM(2011)32)
Komise 2. 2. 2011 uveřejnila návrh směrnice o jmenné evidenci cestujících (tzv. PNR). Jejím cílem je bojovat se závažnou trestnou činností a terorismem skrze získávání a analýzu dat od leteckých dopravců realizujících mezinárodní lety.
Pozadí
Komise návrh předložila coby součást „vnitřně-bezpečnostní strategie uveřejněné v listopadu 2010, s odůvodněním, že je nezbytné zajistit „systematičtější využívání dat u všech relevantních letů a vytvořit ucelený přístup pro všechny členské státy. Členské státy (resp. letečtí dopravci) data podle Komise již beztak shromažďují, ovšem s různou úrovní ochrany osobních údajů, což vede k „mezerám v bezpečnosti, zvýšeným nákladům a právní nejistotě dopravců a cestujících.
Unijní letečtí dopravci jsou v současnosti povinni poskytovat údaje o jmenné evidenci cestujících orgánům USA, Kanady a Austrálie. Nová směrnice by měla analogické opatření zavést i na území EU (včetně reciprocity vůči leteckým dopravcům ze třetích zemí; srov. zde).
Návrh, jenž nahrazuje text uveřejněný Komisí v listopadu 2007 (musel být stažen a přepracován kvůli zajištění souladu s Lisabonskou smlouvou), meritorně navazuje na rozhodnutí č. 2008/977 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Podle Komise zohledňuje nejen dosavadní pozice členských států vůči původnímu návrhu, ale také např. (nezávaznou) pozici EP z listopadu 2008.
Klíčové body a stav projednávání
Letečtí dopravci by měli poskytovat členským státům, jež provedou příslušnou směrnici přijatou na úrovni EU, 19 druhů údajů o cestujících, kteří vstupují na území EU nebo jej opouštějí, a zaručovat přitom vysokou úroveň ochrany osobních údajů a soukromí. Norma by se měla týkat jen letů do/z EU (přibližně 25 % všech letů, které v EU začínají nebo končí), přestože např. Francie, Velká Británie či Španělsko požadovaly pokrytí všech letů.
Členské státy (na příletu nebo odletu z/do třetích zemí) by měly být oprávněny si uvedené údaje (mj. e-mail, telefonní číslo či informace o zavazadlech a kreditní kartě) ponechávat a analyzovat pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických a závažných trestných činů (podle komisařky Cecilie Malmström s trestní sazbou min. 3 roky; např. obchod s drogami a lidmi). Po uplynutí 1 měsíce od příletu/odletu by je nicméně měly vést jako anonymní („repersonalizace dat by měla být možná jen na základě striktně definovaných podmínek) a neměly by je uchovávat po dobu delší než 5 let. Členské státy by také neměly mít přístup do databází leteckých dopravců přímo, ale měly by je o zaslání příslušných údajů (z nichž za žádných okolností nebude možné odvodit rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské vyznání) žádat. (Získá-li je však jeden členský stát, měl by být oprávněn je poskytnout dalším členským státům.)
Na straně členských států by měly za účelem správy dat vzniknout „vyhrazené subjekty, na něž by měl dohlížet „nezávislý orgán dohledu (v ČR Úřad pro ochranu osobních údajů). Cestujícím by měl být zaručen přístup k údajům, jež jsou o nich shromažďovány, jakož i možnost jejich opravy či výmazu (včetně potenciální náhrady újmy soudní cestou).
Náklady implementace by měly nést členské státy (cca 220 mil. €) a letečtí dopravci (0,2 € za přenesení sady dat 1 cestujícího).
Postoj ČR
Český Úřad pro ochranu osobních údajů se k návrhu staví negativně.
Jaký smysl má sbírání dat od leteckých společností v prostoru, kde se dá hranice snadno překročit také vlakem, autobusem nebo autem. Zločinci mohou přijet jinak než letadlem a data budou sbírána jenom na letištích od těch slušných občanů, uvedla mluvčí úřadu Hana Štěpánková.
Předpokládaný další vývoj
O návrhu bude spolurozhodovat EP a Rada. Podle Komise legislativní proces potrvá přibližně 2 roky. K potenciálnímu rozšíření směrnice na všechny lety v EU by mohlo dojít na základě nového návrhu Komise nejdříve po 2 letech od jejího vstupu v platnost.
Odkazy
Komise zveřejnila Agendu EU v oblasti práv dítěte
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Agenda EU v oblasti práv dítěte (KOM(2011) 60)
Komise 15. 2. 2011 zveřejnila sdělení s názvem „Agenda EU v oblasti práv dítěte. Dokument se věnuje potřebě specifického zacházení s dětmi ze strany justičních orgánů, ať již jde o oběti, svědky trestných činů či osoby obviněné ze spáchání trestného činu.
Pozadí
Ochrana dětí a jejich práv je jedním z principů zakotvených v primárním právu EU i v Listině základních práv EU. Již v červenci 2006 Komise přijala sdělení s názvem „Směrem ke strategii EU o právech dítěte, která se týká různých oblastí politiky EU (oblast občanského i trestního práva, zaměstnávání dětí, rozvojová spolupráce, vnější obchodní vztahy, vzdělávání, zdraví). Na základě tohoto dokumentu byla např. zavedena horká telefonní linka pro případy pohřešovaných či zneužívaných dětí, která však dosud v řadě členských zemí (včetně ČR) nebyl zprovozněna (stalo se tak pouze ve 12 členských zemích).
Klíčové body a stav projednávání
Nové sdělení se specificky věnuje jednání s dětmi ze strany orgánů soudní moci, které se má ve všech třech zmiňovaných případech (oběť, svědek, obviněný) odlišovat od běžného chování soudu vůči dospělým. Podle komisařky Viviane Reding, která publikaci sdělení zaštítila, je to zvláště nutné u dětských obětí trestných činů, které nemohou být u soudu za své poškození ještě „trestány nevhodným zacházením. Justice by například měla používat moderní technologie, aby u soudu zabránila přímé konfrontaci napadeného dítěte s útočníkem, což je obvyklá praxe v některých členských zemích (např. Švédsko).
Sdělení počítá s přijetím zcela konkrétních legislativních návrhů. Má se jednat o návrh směrnice o právech obětí trestných činů, která by měla zvyšovat ochranu zvláště zranitelných kategorií obětí včetně dětí. Dále se počítá s návrhem směrnice o speciální ochraně pro „zranitelné kategorie osob obviněných či podezřelých z trestných činů, mezi které patří i děti.
EU má dále do roku 2013 přezkoumat právní předpisy usnadňující uznávání a výkon rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti tak, aby tato rozhodnutí byla v zájmu dítěte vykonávána co nejrychleji, ale také za účelem stanovení minimálních společných standardů. Při tvorbě budoucích právních nástrojů v oblasti občanského a trestního práva mají být brány v potaz pokyny Rady Evropy z listopadu 2010 o justici vstřícné k dětem. Na evropské úrovni má být podporováno vzdělávání soudců a jiných odborníků, aby byli školeni pro případy, v nichž figurují děti.
Sdělení vyzývá k zavedení cílených opatření na ochranu „zranitelných dětí v EU. Podporována má být odborná příprava pro opatrovníky a další aktéry, kteří jsou v kontaktu s dětmi bez doprovodu. Využíván má být v této souvislosti i rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, který má být přijat na jaře 2011. Členské státy mají urychleně zavést a zprovoznit zmíněnou horkou linku pro případy pohřešovaných dětí. Státy mají být také podporovány v přijímání dalších preventivních opatření pro vedení dětí k vlastní zodpovědnosti. Za tím účelem mají být využívány moderní technologie jako program Bezpečnější internet.
Prioritou EU v oblasti prosazování ochrany práv dítěte má být i nadále boj proti všem formám násilí páchaného na dětech, včetně obecných zásad týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů.
Předpokládaný další vývoj
Pro vydání některých konkrétních legislativních opatření sdělení stanovuje konkrétní termíny. Návrh směrnice o právech obětí by měl být přijat již v průběhu roku 2011, návrh směrnice týkající se zvláštní ochrany pro podezřelé nebo obviněné osoby potom v roce 2012. Speciální horkou linku by měly členské státy zprovoznit v letech 2011-2012.
Komise sama hodlá pro děti během roku 2011 zveřejnit na webu EU informace o EU a o právech dítěte.
Odkazy