Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2011

08.11.2011
Euroskop

JURI schválil změny pravidel týkající se příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení, Komise navrhla posílení evropského boje proti drogám, EP schválil zpřísnění postihů v oblasti sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie

JURI schválil změny pravidel týkající se příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení (KOM(2009)154)

Výbor JURI 11. 10. 2011 jednomyslně schválil návrh zprávy Kurta Lechnera týkající se nových společných pravidel pro oblast dědického práva s mezinárodním prvkem.

Jedná se o uplatňování práva rozhodného v případě dědictví např. tam, kde zůstavitel a dědic jsou různé státní příslušnosti v rámci EU, či se jedná o osoby trvale žijících v jiném členském státě, než je jejich státních příslušnost. Nová pravidla by měla zjednodušit stávající praxi, kdy dochází ke kolizím právních řádů různých členských států.

Pozadí

Komise v říjnu 2009 přijala návrh nařízení o společných pravidlech pro uplatňování dědického práva s meziná­rodním prvkem. Navrhuje se v něm zavedení jednotného právního systému v oblas­ti uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví v rámci EU. Rozhodujícím kritériem by mělo být zůstavitelovo bydliště či národ­nost. Povinnost vypořádání dědických nároků by se tedy týkala země, v níž zůstavitel žil, pokud by nevyužil svého práva požádat domovskou zemi o vypořádání svého dědictví podle jejích plat­ných zákonů.

Návrh vedle toho umožňuje vystave­ní evropského dědického osvědčení (certifikátu), který bude automaticky možné uznávat napříč EU a jímž se bude moci dědic či vykonavatel závěti kdekoli prokázat jako oprávněná osoba. Navrhuje se též plné vzájemné uznávání soud­ních rozhodnutí a dalších soudních aktů ve věci dědických řízení s mezinárodním prvkem.

Důležitou skutečností je, že navrhovaná legislativní úprava má formu nařízení s přímým účinkem ve všech člen­ských státech (více v příspěvku „Zjednodušení dědického řízení mezinárodního rozměru v EU).

Vzhledem k platným výjimkám z příslušných částí primárního práva se přijímání a aplikace tohoto nařízení neúčastní Dánsko, Velká Británie a Irsko.

Klíčové body a stav projednávání

Zpráva Kurta Lechnera se ztotožňuje s hlavními body návrhu Komise, tedy se snahou vyhnout se sporům o to, jaké právní předpisy by měly být použity v případě, že jde o konfrontaci právních řádů různých členských států. Např. v situaci smíšeného manželství, kdy manželé jsou příslušníky různých členských států a jeden z nich chce učinit poslední vůli ve prospěch druhého, která by jej opravňovala k dědictví, příp. v situaci, kdy dvojice žije trvale v jiném členském státě.

Zavedeny by tak měly být 2 základní nové principy: Dle prvního principu v případě úmrtí, k němuž dojde v jiném členském státě, než v tom, jehož státním příslušníkem je zůstavitel, bude pozůstalost vyřizována na základě právního řádu státu, v němž zůstavitel naposledy pobýval, před příslušnými úřady, případně soudy tohoto státu. To by mělo zabránit případným sporům, které by mohly vyvstat v případě, že do dědického řízení byly zaangažovány soudní orgány několika členských států. Tento princip ovšem nevylučuje, aby si sám zůstavitel, tedy autor poslední vůle, mohl zvolit aplikaci právního řádu svého „mateřského státu. To by mělo umožnit zachovat mj. určité právní vazby k zemi původu i v případě, že se zůstavitel během života přestěhuje do jiného členského státu.

Zpráva přijala také návrh na vytvoření evropského dědického osvědčení, které by mělo zajistit, že dědicové, případně věřitelé či příslušné úřady, budou v případě dědického řízení aplikovat proceduru, která by měla být díky automatickému uznání certifikátu napříč EU rychlejší i levnější.

Předpokládaný další vývoj

Rada se na politických pokynech pro navrhovaná pravidla ve věcech dědictví a na vytvoření evropského dědického osvědčení dohodla už na zasedání v červnu 2011. Do konce roku 2011 bude tedy pokračovat projednávání návrhu v Radě.

Přijetí nové legislativy by nemělo mít bezprostřední vliv na právní řády členských států a nemělo by se přirozeně týkat ani těch dědických řízení, v nichž není přítomen přeshraniční prvek. Jedná se tedy pouze o otázky práva rozhodného a sporných situací ohledně příslušnosti tam, kde je přítomen mezinárodní prvek, tedy zhruba o 10 % všech dědických řízení, která jsou v EU každoročně vyřizována. Legislativní změny nemají vést ke změnám dědického práva jako takového v právních řádech členských států, k harmonizaci práva upravujícího vlastnické vztahy, daňové předpisy ap.

Odkazy

Komise navrhla posílení evropského boje proti drogám

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: Towards a stronger European response to drugs (COM(2011) 689/2)

Komise vydala 25. 10. 2011 sdělení, jehož cílem je zpřísnění postupu v oblasti boje proti drogám.

EU chce bojovat zejména s novými syntetickými látkami, které napodobují účinky již známých drog typu extáze či kokainu, jejichž výskyt na trhu s drogami v poslední době narůstá a navíc se díky internetovému obchodu usnadňuje jejich dostupnost. Následovat mají konkrétní návrhy legislativního i nelegislativního charakteru v oblasti protidrogové politiky EU.

Komise již představila své sdělení i na zasedání Rady 27. 10. 2011, která přijala Evropský pakt proti syntetickým drogám.

Pozadí

Podle tiskové zprávy EK bylo v roce 2010 zaznamenáno téměř zdvojnásobení počtu nových syntetických drog na drogovém trhu EU oproti roku předcházejícímu. Během posledních 2 let se podle těchto údajů objevuje přibližně každý týden nová látka. Nejrozšířenější mají být tyto látky v zemích, jako je Irsko, Polsko, Lotyšsko, Velká Británie či Lucembursko.

Podle komisařky pro oblast justice Viviane Reding, která nová pravidla potírání obchodu s těmito drogami i s chemickými látkami sloužícími k jejich výrobě, včetně trestních sankcí, prosazuje, se právě obchod s drogami stal v posledních letech jednou z nejvýnosnějších přeshraničních trestných činností v EU. Komise obhajuje nutnost zakročit proti tomuto jevu na úrovni EU tím, že členské státy podle ní nejsou schopny s ním účinně bojovat proto, že po zákroku v jednom státě výrobci přesouvají produkci do jiného státu, případně změní obchodní kanály.

EU již v letech 2004 a 2005 přijala rámcové rozhodnutí týkající se vymezení trestných činů a postihů v oblasti obchodování s drogami a rozhodnutí týkající se výměny informací, vyhodnocování rizik a kontroly v oblasti nových psychoaktivních látek. Kompetence EU v oblasti boje proti drogám posiluje nyní Lisabonská smlouva.

Článek 83 Smlouvy o fungování EU říká: „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. Mezi tyto oblasti trestné činnosti patří vedle terorismu, obchodu s lidmi se zbraněmi, korupce či organizované trestné činnosti také nedovolený obchod s drogami.

Klíčové body a stav projednávání

Podle sdělení Komise plánuje v následujících 2 letech vydat legislativní balíček týkající se drog, který by měl revidovat jak stávající rámcové rozhodnutí ohledně obchodování s drogami, tak rozhodnutí z roku 2005 o nových psychoaktivních látkách. Nová legislativa by měla umožnit rychleji reagovat prostřednictvím dočasných zákazů a také bojovat proti rozšiřujícímu se prodeji drog prostřednictvím internetu.

Komise chce upravit definici trestných činů a sankce v oblasti přeshraničního obchodování s drogami, kde hodlá využít výše zmíněné pravomoci poskytnuté Lisabonskou smlouvou. Další legislativní návrhy se mají týkat prekurzorů drog, tedy látek určených či používaných k výrobě psychotropních látek.

Důležitá část plánovaných legislativních návrhů se má týkat obecně boje s organizovaným zločinem, včetně obchodování s drogami. Komise zde hodlá navrhnout i zabavování a vymáhání majetku, který byl získán příslušnou závažnou trestnou činností. Tyto nové předpisy mají být namířeny také proti praní špinavých peněz.

Posíleno by mělo být také monitorování procesu zásobování drogami za účelem výrazného snížení distribuce drog a také monitoring zločinů souvisejících s drogami. Sdělení si klade za cíl také zavést na evropské úrovni minimální standardy týkající se zlepšování drogové prevence či péče o drogově závislé.

Předpokládaný další vývoj

V následujících 2 letech je tedy možné očekávat předložení nových legislativních návrhů ve formě směrnic, které by měly stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti obchodu s drogami. Lisabonská smlouva zde navíc posiluje pravomoci EP, který bude o této legislativě spolurozhodovat.

Komise usiluje o integrovaný postup v této oblasti, její návrhy se tedy mají týkat také dalších politik (ochrana zdraví, sociální politika, vzdělávací politika). Cílem má být setření některých rozdílů mezi členskými státy, které se týkají potírání užívání drog, společné standardy tedy mají být zavedeny především v oblasti prevence a léčby drogově závislých.

Počítá se také s posilováním mezinárodní spolupráce, zejména se zeměmi mimo EU, které fungují jakožto tranzitní země, země, jejichž prostřednictvím se drogy na území EU dostávají, případě přímo jako producentské země. Jedná se především o státy Latinské Ameriky a Afriky, ale také o USA či Rusko.

Komise již představila své sdělení i na zasedání Rady 27. 10. 2011, která přijala Evropský pakt proti syntetickým drogám doplňující již existující evropský pakt týkající se boje proti mezinárodnímu obchodu s drogami z roku 2010.

Odkazy

EP schválil zpřísnění postihů v oblasti sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. října 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV

EP na plenárním zasedání 27. 10. 2011 schválil usnesení o návrhu směrnice týkajícího se boje proti pohlavnímu zneužívání dětí a dětské pornografii. Usnesení bylo přijato velkou většinou (541:2).

Pozadí

Komise publikovala návrh směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii v březnu 2010. Předtím v této oblasti minimální harmonizaci právních předpisů členských států zajišťovalo rámcové rozhodnutí Rady č. 2004/68/SVV, podle kterého byly nejzávažnější formy pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí kvalifikovány jako trestné činy. Podle zdůvodnění Komise, které je součástí návrhu, již ale tato právní úprava nedostačuje především z toho důvodu, že neřeší nové formy zneužívání a vykořisťování prostřednictvím informačních technologií a neodstraňuje překážky bránící trestnímu stíhání pachatelů mimo území daného státu.

Komise se proto odvolává na nové možnosti, které dává EU Smlouva o fungování EU, která v článku 67 jmenuje jako obecný politický cíl Unie „zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní, přičemž tato trestná činnost zahrnuje také pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí. Článek 83 Smlouvy o fungování EU potom k dosažení těchto cílů umožňuje stanovení minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů pohlavního vykořisťování dětí a také stanovení sankcí za tyto činy.

Usnesení EP bylo v říjnu 2011 schváleno na základě zprávy poslankyně Roberty Angelilli.

Klíčové body a stav projednávání

Návrh směrnice mj. vyžaduje, aby členské státy umožnily zablokování internetových stránek s dětskou pornografií na svém území nebo jejich smazání. Za tímto účelem by měly členské státy spolupracovat i se zeměmi mimo EU. Na celoevropské úrovni se počítá s implementací požadavků na zlepšení prevence a ochrany obětí, také stíhání pachatelů trestných činů má být efektivnější.

Mezi navržená opatření patří stanovení minimálních trestních postihů pro zhruba 20 definovaných trestných činů v této oblasti. Přísnější tresty se mají týkat zejm. případů zneužívání dětí osobami, jako jsou rodinní příslušníci, učitelé či opatrovníci, či případů, kdy jsou zneužívány obzvláště zranitelné děti (děti s fyzickým či mentálním handicapem či pod vlivem omamných látek). Nucení dětí k prostituci by mělo být v rámci celé EU postihováno minimálně 10 lety odnětí svobody, výroba dětské pornografie až 3 lety, trestní postihy by se ale měly týkat i diváků sledujících taková videa na internetu.

Trestným činem by mělo být i získávání důvěry dětí prostřednictvím internetu za účelem jejich sexuálního zneužívání. Odsouzeným by mělo být dočasně, příp. i trvale zabráněno ve výkonu profesní činnosti zahrnující kontakty s dětmi. Členské státy by podle návrhu, který schválil EP, měly mít možnost vést také rejstříky pachatelů těchto činů, takže případný zaměstnavatel by se mohl jejich prostřednictvím informovat na trestní minulost potenciálního zaměstnance.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nyní čeká pouze na formální schválení Rady, ke kterému by mělo dojít do konce roku 2011, přičemž členské státy by poté měly mít 2 roky na začlenění příslušných prováděcích předpisů do svých právních řádů.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality