Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2013

05.10.2013
Euroskop

EP chce stejná majetková práva pro registrované partnery jako pro manžele, EP přijal mechanismus řešení znovuzavedení víz pro třetí země

EP chce stejná majetková práva pro registrované partnery jako pro manžele

Návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství (KOM(2011)127)

Návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství (KOM(2011)126)

EP požaduje, aby došlo ke zlepšení právního postavení registrovaných partnerů v majetkové oblasti. Poslanci EP proto 10. 9. 2013 přijali poměrem 538:34:54 příslušné usnesení. EP je ale v dané věci jen konzultován.

Pozadí

Komise předložila návrh nařízení v březnu 2011. Nařízení odůvodňuje tím, že v důsledku volného pohybu osob v rámci EU mohou Evropané nabývat majetku v různých členských státech, a dochází tím i k následnému majetkovému vypořádávání, pokud jsou občané v manželském svazku nebo registrovaní partneři.

Kvůli odlišným rysům registrovaného partnerství a manželství a různým právním dopadům obou typů svazků předložila Komise 2 zvláštní návrhy nařízení: první návrh se týká příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství a druhý příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství.

V Evropě žije nemalé množství partnerů, kteří jsou občany různých členských států a jsou registrovaní. Nařízení se bude vztahovat také na osoby, které vlastní majetky v různých členských státech.

Klíčové body

Původní návrh Komise navrhoval, aby majetek registrovaných partnerů podléhal právu toho členského státu, ve kterém uzavřeli registrované partnerství. Manželé si naopak mohou vybrat, podle kterého právního řádu se budou řídit (pokud jsou v daném státě rezidenty apod.).

Poslanci navrhují změny hlavně v tom, aby si registrovaní partneři také mohli vybrat právní řád členského státu, podle kterého budou svůj majetek spravovat stejně jako manželé. Tato volba bude podmíněna tím, že alespoň 1 z partnerů (nebo budoucích partnerů) je občanem, státním příslušníkem členského státu EU nebo je zde registrován. Pokud jsou partneři registrovaní v několika státech, bude v případě vypořádávání majetku platit ta registrace, která byla uzavřena jako poslední.

Nové nařízení by se mělo promítnout i do existující legislativy týkající se poslední vůle a dědictví. Pokud by si registrovaní partneři vybrali stát, kde tento svazek není uznán, nebude uznána ani jejich volba.

Předpokládaný další vývoj

EP byl konzultován před konečným hlasováním Rady. Doporučení EP poslanci přijali většinou. Pravidla se nebudou týkat Velké Británie, Dánska a Irska, které mají dojednánu výjimku.

Odkazy

EP přijal mechanismus řešení znovuzavedení víz pro třetí země

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

EP 12. 9. 2013 přijal poměrem 328:257:46 dodatky k nařízení č. 539/2001 týkající se vízové povinnosti a mechanismu vzájemnosti nebo mechanismu pozastavení, tedy řešení odmítnutí víz ve vztahu ke třetím zemím. Komise věří, že tento mechanismus zvýší důvěru členských států v proces liberalizace víz.

Pozadí

Ne všichni státní příslušníci třetích zemí potřebují k cestě do schengenského prostoru krátkodobé pobytové vízum. EU vede společný seznam zemí, jejichž občané vízum mít musí, a seznam zemí, jejichž občané jsou od vízové povinnosti osvobozeni (viz nařízení č. 539/2001). Komise předložila návrh na revizi nařízení v květnu 2011. Nařízení bylo od svého přijetí doplňované již 8krát. Revidoval se hlavně pozitivní a negativní seznam třetích zemí, jejichž občané (ne)musejí mít při vstupu do EU víza.

Klíčové body

Reciprocita bezvízového cestování je klíčovou ve vztahu ke třetím zemím. Pokud ale třetí země víza pro občany zavede znovu nebo je již má, zavede je v určitých případech také EU. Jedná se např. o případ USA, které požadují víza od občanů Bulharska, Kypru, Rumunska a Kypru a také Kanady, která je požaduje od občanů ČR, Bulharska a Rumunska.

Nařízení týkající se vízové povinnosti obsahuje nově také mechanismus pozastavení, tedy možnost dočasného znovuzavedení víz ze strany EU, pokud je to nezbytně nutné. Toto obnovení se může uskutečnit, pokud po dobu více jak 6 měsíců došlo k výraznému a náhlému nárůstu nepravidelných migrantů, nepodložených žádostí o azyl ap. Mechanismus není namířen proti konkrétní zemi, stanovuje jen rámec, který by se proti příslušným zemím v režimu bezvízového styku v budoucnu používal.

Členské státy, které se budou nacházet v naléhavé situaci, upozorní Komisi, že by vůči třetí zemi chtěly zavést víza. Komise potřebnost a dopady tohoto opatření posoudí. Pokud uzná, že je vízová povinnost s daným státem potřebná, znovu ji na 6 měsíců zavede. Stalo by se tak prostřednictvím tzv. implementačního aktu (aktu v přenesené působnosti), o kterém by byl EP jen informován.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality