Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014

Rada schválila evropský příkaz na obstavení účtů, EU chce přitvrdit v boji proti praní špinavých peněz, Komise představila agendu justice a vnitra do roku 2020, EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů, Oběti kartelů v EU získají plnou náhradu škody, potvrdila Rada

Rada schválila evropský příkaz na obstavení účtů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (KOM(2011)445)

Ministři spravedlnosti na zasedání Rady 4. 3. 2014 potvrdili návrh nařízení, kterým vzniká evropský příkaz na obstavení účtu. Na základě dohody s EP tak bude jednodušší vymáhání přeshraničních pohledávek v EU.

Pozadí

Téměř 1 mil. malých a středních podniků se potýká s problémy přeshraničních dluhů, v důsledku čehož přicházejí každý rok přibližně o 2,6 % svého obratu. Až 600 milionů EUR pohledávek ročně se zbytečně odepisuje, protože podniky považují právní spory v zahraničí za příliš obtížné, nákladné a složité. Občanům vzniká škoda i tehdy, když nedostanou zboží objednané přes internet nebo když nepřítomný rodič neplatí výživné ze zahraničí. Evropský příkaz k obstavení účtů budou mít věřitelé k dispozici jako alternativu nástrojů, které jim nabízí vnitrostátní právní úprava, a bude možné jej použít jen v přeshraničních případech. Komise předložila návrh na vznik evropského příkazu na obstavení účtu v červenci 2011.

Ministři spravedlnosti členských zemí EU 6. 12. 2013 schválili svou pozici k nařízení o vytvoření celoevropského soudního příkazu (více v příspěvku „Vymáhání pohledávek přesahujících hranice státu bude v EU jednodušší“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2013).

Klíčové a sporné body

Návrh legislativy vytváří jednotný postup při vymáhání přeshraničních pohledávek, který vede až k vytvoření evropského příkazu k obstavení účtu, kterým by mohly být zablokovány finanční prostředky dlužníka na jeho bankovním účtu v některém členském státě (kvůli možnosti tzv. „účinku překvapení“ bez předchozího varování dlužníka).

Příkaz může mít velký význam při vymáhání pohledávek, protože zabrání dlužníkům v tom, aby přesunuli nebo rozptýlili své peníze, dokud se nepodaří získat a vymoci rozsudek. Účet dlužníka se pouze zablokuje, ale nedovolí vyplacení peněz věřiteli. Evropský příkaz k obstavení účtů bude vydáván v řízení bez účasti protistrany.

Pravidla by se neměla vztahovat na finanční nástroje (např. akcie), poslední vůli či právní nástupnictví a majetkové poměry mezi manželi. Pravidla se budou vztahovat pouze na věřitele se sídlem v členském státě, který je těmito pravidly vázán.

Po třístranném jednání se instituce dohodly na těchto změnách. Věřitel, který vydá požadavek na vydání příkazu k obstavení účtů, bude muset složit jistinu (s určitými výjimkami), což má zabránit neoprávněným nárokům věřitelů. Na základě požadavku Rady věřitel zpravidla ponese odpovědnost za neodůvodněné použití příkazu k obstavení účtů a škodu způsobenou dlužníkovi. Věřitelé také budou mít omezený přístup k informacím o účtu dlužníka.

Přijetím nařízení nicméně nedojde ke změně vnitrostátních pravidel týkajících se obstavení finančních prostředků. Komise jen přidává evropský postup, který si věřitelé mohou zvolit a použít při vymáhání pohledávek v jiných zemích EU. Výjimku si vyjednala Velká Británie a Dánsko

Předpokládaný další vývoj

Návrh nyní přijme pravděpodobně EP na dubnovém zasedání.

Odkazy

 

EU chce přitvrdit v boji proti praní špinavých peněz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (KOM(2013)44)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (KOM(2013)45)

Plénum EP 11. 3. 2014 podpořilo (poměrem 643:30:12) návrh o zabránění zneužití finančních systému k praní špinavých peněz a financování terorismu.

Pozadí

Vytvoření jednotného trhu a „oslabení“ hranic, které je s tím spojeno, vedlo k tomu, že na úrovni EU vznikl systém ochrany finančního trhu proti praní špinavých peněz a možnému financování teroristických skupin. Podle Komise stojí EU v čele mezinárodních snah o boj proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti. Normy jsou v této oblasti revidovány relativně často. Komise zveřejnila v únoru 2012 revidovaný soubor mezinárodních norem, které mají být začleněny do unijního práva. Komise také 11. 4. 2012 vydala přezkum současné tzv. třetí směrnice o praní peněz (směrnice č. 2005/60). Během října a prosince se k návrhu vyjádřily výbory DEVE a JURI na konci února 2014 výbory ECON a LIBE doporučily, aby plenární zasedání EP schválilo pozměněný návrh směrnice.

Na plenárním zasedaní ve Štrasburku poslanci schválili, dle doporučení výborů, pozměněný návrh směrnice o boji proti praní špinavých peněz (více v příspěvku „Komise posiluje boj EU proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2013).

Klíčové a sporné body

Hlavní změny schválené EP se týkají rozsahu směrnice, hodnocení rizik, spolupráce se třetími zeměmi, zveřejňování informací o vlastnících a propojení registrů. Dle návrhu schváleného EP by se směrnice měla týkat nejen bank a finančních institucí, ale také auditorů, právníků, účetních, notářů, daňových poradců, správců aktiv, realitních kanceláří a kasin. Členské státy by se mohly dle návrhu rozhodnout, zda zahrnout do působnosti směrnice další hazardní hry vyjma kasin.

Komise by dle EP měla vypracovat hledisko k problematice praní špinavých peněz týkající se vnitřního trhu s důrazem na přeshraniční aktivity. Komise by při vypracování měla konzultovat členské státy, EBA, ESMA, EIOPA, Europol a další relevantní orgány. EP navrhuje, aby Komise usilovala o spolupráci se třetími zeměmi, aby mohla zajistit, že centrální registry obsahující užitečné informace o vlastnících, fungují a informace v nich jsou dostupné nejen v členských zemích.

Ke změnám došlo, zejména pokud jde o zveřejňování informací o skutečných vlastnících všech druhů právních upořádání včetně společností, nadací, podniků a fondů v centrálních registrech přístupných veřejnosti. Cílem návrhu je zejména prevence praní špinavých peněz falešnými společnostmi nebo strukturami.

Poslanci také doporučují, aby došlo k propojení veřejných registrů nominálních vlastníků (tyto registry Komise ve svém návrhu nezahrnula), které by byly veřejně k dispozici. Pokud jde o politicky exponované osoby, tak EP navrhl, aby Komise ve spolupráci s členskými státy a mezinárodními organizacemi vypracovala seznam národních politicky exponovaných osob a osob, které jsou rezidenty členských států a kterým jsou nebo byly svěřeny významné funkce v mezinárodních organizacích. Tento seznam by měl být dostupný všem příslušným orgánům.

Hodnocení stavu by mělo probíhat minimálně každých 6 měsíců, protože podnikatelské prostředí podléhá neustálým změnám. Toto ustanovení by nemělo nepřiměřeně bránit spotřebitelům v přístupu k finančním službám a nemělo by představovat překážku pro fungování jednotného trhu.

Předpokládaný další vývoj

Tato směrnice by měla být přijata během příštího volebního období v případě, že EP bude souhlasit, aby legislativní proces pokračoval v aktuálně dosažené fázi.

Odkazy

 

Komise představila agendu justice a vnitra do roku 2020

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions The EU Justice Agenda for 2020 - Strengthening Trust, Mobility and Growth within the Union (COM(2014)144)

Komise 11. 3. 2014 zveřejnila sdělení, které se zaměřuje na agendu justice a vnitřních věcí EU do roku 2020. Představuje tak plán strategických priorit EU v otázkách migrace (legální i nelegální), azylu, schengenského prostoru a bezpečnosti.

Pozadí

Komise navazuje na program pětiletý Stockholský program v letech 2010-2014, který bude brzo ukončen. Stockoholmský program byl přijat v prosinci 2009 jakožto strategie pro nové pětileté období v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti namísto tzv. Haagského programu. V návaznosti přijala Komise akční plán v dané oblasti. V souvislosti s jeho vypršením probíhala mimo jiné veřejná konzultace na přelomu roku 2013 a 2014.

Jeho úkolem bylo vybudování daného prostoru během 5 let s důrazem na Chartu základních práv EU, další harmonizaci v oblasti trestního a občanského práva s přeshraničním prvkem, boj s organizovaným zločinem, terorismem a dalšími hrozbami, vízovou politiku a ochranu hranic, dobudování společného a azylového systému a společnou přistěhovaleckou politiku.

1. prosince 2014 rovněž vyprší přechodné období stanovené v Lisabonské smlouvě pro oblast policejní a soudní spolupráce v trestních otázkách, což umožní Komisi žalovat členské státy za porušení povinnosti v této oblasti u Soudního dvora EU.

Klíčové a sporné body

V oblasti přistěhovalecké politiky je cílem podnítit pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků a podpořit dialog s podniky a odbory ohledně poptávky po migrujících pracovnících ze třetích zemí a uznávání kvalifikací a odbornosti.

V oblasti azylu se EU chce zaměřit na podporu ohrožených osob do států EU, na předcházení nezákonné migrace prostřednictvím postihu zaměstnavatelů, kteří ilegální pracovníky zaměstnávají a zpřísnění postihů za převaděčství a obchodování s lidmi.

V oblasti bezpečnosti se má EU zabývat kyberbezpečností a přeshraničním organizovaným zločinem. Ke konkrétním nástrojům patří podpora mezinárodních vyšetřovacích týmů a zlepšení sdílení informací v rámci EU.

Mezi základní výzvy EU Komise řadí vybudování vzájemné důvěry v oblasti soudnictví, řešení výzev plynoucích z narůstající mobility občanů EU a snížení administrativní zátěže pro komerční subjekty jako jeden z impulsů pro ekonomický růst.

Předpokládaný další vývoj

Sdělení Komise je podnětem pro Evropskou radu, která má přijmout strategické pokyny v červnu 2014.

Odkazy

 

EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

Poslanci svým hlasováním 12. 3. 2014 posílili ochranná opatření pro předávání osobních údajů občanů EU do třetích zemí, kteří tak budou mít větší kontrolu nad svými údaji, a zároveň usnadnili firmám přeshraniční činnost tím, že ve všech členských státech budou platit stejná pravidla.

Pozadí

Komise v lednu 2012 uveřejnila balík 2 ná­vrhů, které si kladou za cíl reformovat oblast ochrany osobních dat v EU v 21. století, tedy v éře internetu (více v příspěvku „Komise představi­la komplexní reformu pravidel EU o ochraně úda­jů“, Monitoring leden 2012). Skládá se z obecného nařízení, které pokrývá většinu osobních údajů zpracovávaných v EU ve veřejném i soukromém sektoru, a směrnice vztahující se na osobní údaje zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů (vymáhání práva).

Rada na svém zasedání 8. 10. 2013 jednalazejména o mechanismu one-stop-shop a tzv. mechanismu konzistentnosti, který je hlavním pilířem návrhu Komise. Podle tohoto principu by měl vzniknout jeden úřad na ochranu dat v každé zemi. V případě, že např. firma spravuje data ve více členských státech, bude dohled nad ní provádět jeden úřad, který v případě potřeby bude konat. Tento úřad povede jednání v té zemi, kde má kontrolovaný subjekt hlavní sídlo. Toto opatření by mělo zamezit nekalým prak­tikám velkých firem, které mají sídel několik. Daný mechanismus bude v případě nadnárod­ních kauz definován dopředu, aby se proces kontroly urychlil, předešlo se administrativní zátěži, a neomezoval se tak růst digitální eko­nomiky. V případě neshod by měla být zapojena Evropská rada na ochranu dat, jež bude koordi­novat národní úřady.

Klíčové a sporné body

Aby byli občané EU lépe chráněni proti sledování, jako těm, která byla odhalena od června 2013, pozměnili poslanci navrhovaná pravidla tak, aby jakákoli firma (např. vyhledávače, sociální sítě či poskytovatelé tzv. cloudu) musela předtím, než zveřejní osobní údaje občanů EU třetí zemi, získat povolení vnitrostátního orgánu pro ochranu osobních údajů. Společnost by také dotčené osoby měla na základě jejich žádost o zveřejnění údajů informovat.

Poslanci rovněž navrhli zvýšit pokuty firmám, které porušují pravidla, na 100 mil. € či 5 % z celosvětového obratu (dle toho, která částka by byla vyšší). Komise původně navrhla sankce ve výši do 1 mil. € či 2 % celosvětového ročního obratu. Co je hlavní - nová pravidla budou platná i pro neevropské společnosti působící v EU.

Měly by být rovněž lépe chráněny údaje na internetu. Zde by mělo patřit právo na požádání smazat osobní údaje, nová omezení týkající se „profilování“ (pokusů analyzovat či předvídat výkon osoby v závislosti na pracovní výkonnosti, ekonomické situaci, či místa výskytu), či požadavek na užívání jasného a srozumitelného jazyka pro vysvětlení politik na ochranu osobních údajů. Všichni poskytovatelé internetových služeb, kteří si přejí zpracovávat osobní údaje, by k němu měli nejprve získat svobodný, dobře informovaný a výslovný souhlas dotyčné osoby (více také v příspěvku „Výbor LIBE přijal svoji vyjednávací pozici týkající se návrhů reformy ochrany dat“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2013).

Předpokládaný další vývoj

EP schválil svou pozici k navrhované legislativě v prvním čtení. Poslanci, kteří budou zvoleni v květnu, se budou moci rozhodnout, zda začnou od nuly či zda budou pokračovat v práci vykonané během stávajícího volebního období. Zároveň se také poslanci vyjádřili negativně k postupu Rady, která v této oblasti postupuje jen velmi pomalu a dosud se jí podařilo uzavřít jen jednu kapitolu.

Odkazy

 

Oběti kartelů v EU získají plnou náhradu škody, potvrdila Rada

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže (KOM(2013)404)

Coreper 26. 3. 2014 potvrdil dohodu uzavřenou mezi Radou a EP o nových pravidlech pro uznávání náhrady škody obětím kartelů. Pro subjekty, které se staly obětí porušení antimonopolních pravidel, bude snadnější žalovat o náhradu způsobené škody.

Pozadí

Zmíněný návrh směrnice je součástí legislativního balíku navrženého Komisí v červnu 2013, který má odstranit překážky bránící subjektům získat náhradu škody (jde např. o procedurální obtíže, komplikovaná pravidla lišící se mezi státy, a tím vyvolávající právní nejistotu, nebo náklady vynaložené na dokazování porušení pravidel hospodářské soutěže). Právo na plnou náhradu škody zaručuje Smlouva o EU, praktické fungování práva je však obtížné při existenci různých vnitrostátních pravidel.

Rada se 2. 12. 2013 shodla na svém obecném přístupu k návrhu, předsednictví EU tak mohlo zahájit jednání s EP na finální verzi.

Klíčové a sporné body

Jedním ze sporných bodů jednání bylo omezení používání informací získaných z evidence vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž. Pro některé státy (např. ČR) je text směrnice příliš restriktivní. Litevské předsednictví EU proto navrhlo kompromis, který dává členským státům možnost si určit, která data odhalí a která ne, s čímž ovšem nesouhlasila Komise. To má mimo jiné motivovat společnosti porušující antimonopolní pravidla k tomu, aby spolupracovaly s orgány na ochranu hospodářské soutěže, a zároveň se nedostaly do znevýhodněné pozice kvůli zveřejnění citlivých informací ve srovnání se subjekty, které porušují antimonopolní pravidla a s veřejnými orgány nespolupracují.

Pro některé členské státy byla také problematická povinnost uznávat rozhodnutí národního orgánu pro hospodářskou soutěž ze strany soudu jiného členského státu, což mělo zabránit nesrovnalostem při uplatňování ustanovení smlouvy a zvýšit efektivitu žalob o náhradu škody.

Závazné uznávání národních rozhodnutí bylo zrušeno a nově návrh směrnice ukládá pouze povinnost státům je přijmout jako důkazní prostředky v souladu s jejich vnitrostátními předpisy.

Vyměření náhrady škody bude posuzováno kolektivně u všech aktérů, kteří se na kartelu podílí, v závislosti na jejich podílu na trhu, obratu a pozici v kartelové dohodě. Ochranný mechanismus bude ustanoven rovněž pro výše zmíněné „spolupracující“ subjekty.

Oběti kartelů budou mít minimálně 5 let na nárokování náhrady škody plynoucí jak ze skutečných ztrát tak ztráty vyplývající z možného zisku.

Předpokládaný další vývoj

Po formálním schválení EP a Radou budou mít členské státy dva roky na implementaci opatření do svých právních řádů.

Odkazy