Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2014

05.06.2014
Euroskop

Rada podpořila změny nařízení Brusel I, EÚD kritizuje zpoždění a zdražení systému SIS druhé generace, Rada podpořila nové nařízení o ochraně vnějších přímořských hranic EU

Rada podpořila změny nařízení Brusel I

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 1215/2012 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters (COM(2013)254)

Rada 6. 5. 2014 schválila na změnu nařízení o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I) kvůli zavedení jednotné evropského patentu.

Pozadí

Zástupci členských států (s výjimkou Bulharska, Polska a Španělska) podepsali 19. 2. 2013 mezinárodní dohodu o jednotném patentovém soudu, čímž formálně téměř završili negociace o evropském patentu, věcně zakončené v prosinci 2012 (více v příspěvku „EP i Rada definitivně schválili jednotný evropský patent“, Vnitřní trh v prosinci 2012).

Mezinárodní dohoda ustavující jednotný patentový soud měla vstoupit v platnost 1. 1. 2014 nebo poté, co ji ratifikuje třináct ze smluvních států, přičemž mezi těmito státy musí být Velká Británie, Francie a Německo. Kvůli zpoždění v ratifikaci členských států se formální dokončení ratifikace neočekává před rokem 2015. Práce na budování budoucího společného soudního systému ovšem stále pokračují (více v příspěvku „Zpoždění v zavádění jednotného evropského patentu“, Vnitřní trh v únoru 2014).

Politické dohody o změně nařízení Brusel I (nařízení č. 1215/012) dosáhla Rada v prosinci 2013 a 29. 1. 2014 uzavřela dohodu s EP. Plénum schválilo návrh nařízení 15. 4. 2014.

Klíčové a sporné body

Přijatý návrh má za cíl usnadnit vedení sporů v patento­vých otázkách a vyjasňuje procesní otázky jurisdikce Jednotného patentového soudu, díky kterému nadá­le nebude nutné vést dílčí patentové spory ve všech 28 členských státech Evropské unie. Tyto pravidla se rozšíří i na další soud společný více členským státům – Soudní dvůr Beneluxu.

Další předpokládaný vývoj

Nařízení vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Odkazy

EÚD kritizuje zpoždění a zdražení systému SIS druhé generace

Special report – Lessons from the European Commission’s development of the second generation Schengen Information System (SIS II) (No 3/2014)

EÚD 19. 5. 2014 vydal zvláštní zprávu týkající se vybudování druhé generace Schengenského informačního systému (SIS 2), ve které analyzuje příčiny opožděného spuštění systému s podstatně navýšeným rozpočtem.

Pozadí

Nová generace společného schengenského informačního systému by slouží především k pomoci při pátrání po hledaných, pohřešovaných, ale také nežádoucích osobách, případně věcech (vozidlech, zbraních, cestovních dokladech ap.), tedy především k výměně informací mezi policejními, justičními a celními orgány členských států. SIS II představuje druhou, technicky vyspělejší, generaci SIS s novými funkcemi jako jsou biometrické prvky.(např. otisky prstů). Jeho součástí se stane i evropský zatýkací rozkaz, čímž odpadne nutnost zasílat jej justičním orgánům poštou.

Se spuštěním systému SIS II se počítalo již několik let, mezitím ale došlo k mnoha odkladům. Spuštění nové generace schengenského systému původně mělo podmiňovat vstup nových členských států do Schengenu. Jakmile však bylo jasné, že se nový informační systém nepodaří spustit v předpokládaném termínu, členské státy přijaté do EU v roce 2004 kritizovaly další prodlevy při rozšiřování schengenské zóny. K rozšíření schengenské zóny o 9 států, které vstoupily do EU v roce 2004 (všechny krom Kypru), proto navzdory nedokončení nového informačního systému druhé generace došlo v letech 2007–2008. V této době (1. 9. 2007) vstoupila do Schengenu také ČR.

V současnosti se spolupráce v rámci schengenského systému, který obsahuje společná pravidla týkající se víz, azylu, kontrol na vnějších hranicích, přeshraniční policejní spolupráce, spolupráce v oblasti boje s organizovaným zločinem, boje proti obchodování s drogami či při pátrání po pohřešovaných osobách, účastní 22 členských států EU. Mimo schengenský systém stojí Bulharsko, Rumunsko a Kypr, plně začleněny do systému nejsou ani Velká Británie a Irsko, i když uplatňují některá ustanovení schengenského acquis. Na druhé straně přidruženými členy Schengenu jsou 4 státy stojící mimo EU – Island, Norsko, Švýcarsko a také Lichtenštejnsko.

SIS 2 byl spuštěn před 9. 4. 2013 (více v příspěvku „Rada přijala rozhodnutí týkající se schengenského systému nové generace (SIS II)“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2013).

Klíčové a sporné body

Zvláštní zpráva s názvem „Poznatky z vývoje druhé generace Schengenského informačního systému (SIS II) Evropskou komisí“ se zabývá tím, proč Komise dodala SIS II se zpožděním více než šest let a s více než osminásobným překročením rozpočtu. Ten dosáhl 189 mil. € na vybudování centrálního systému s dalšími 330 mil. € vyčíslenými pro vnitrostátní systémy. Vzhledem k opoždění implementace nového systému, která vedla k úspěšnému rozšíření původního systému SIS 1 mezi nové členské státy, se navíc snížila relevance jeho vybudování.

Na základě toho EÚD vypracoval doporučení, které mají vést Komisi k vyvarování se chyb v oblasti řízení při realizaci budoucích IT projektů. Kritice čelí Komise i za to, že v situaci modifikovaných nákladů projektu neprovedla revizi ekonomické analýzy, která by znovu potvrdila návratnost vynaložených finančních prostředků ve srovnání se zbylými alternativami.

Předpokládaný další vývoj

EÚD již zároveň deklaroval, že Komise se již z chyb částečně poučila jak během závěrečné fáze projektu před spuštěním systému od roku 2010, tak při přípravě dalších rozsáhlých IT projektů.

Odkazy

Rada podpořila nové nařízení o ochraně vnějších přímořských hranic EU

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing rules for the surveillance of the external sea borders in the context of operational cooperation coordinated by the European Agency for the Management of Operational Cooperation at the External Borders of the Members States of the European Union (COM(2013)197)

Rada 13. 5. 2014 přijala návrh nařízení, který se týká pátrání po imigrantech, kteří se ocitnou v nebezpečí na moři, a pro záchranné operace agentury na ochranu vnějších hranic EU FRONTEX. Nahrazuje tak rozhodnutí Rady č. 252/2010, které je součástí Schengenského hraničního kodexu.

Pozadí

Komise předložila návrh 12. 4. 2013. Komise reaguje na kritiku EP, ale i lidsko-právních organizací a některých členských států, která cílila na právní základ rozhodnutí Rady z roku 2010 přijatého v komitologii, který vedl k právní nejistotě způsobené různou interpretací mezinárodního práva členskými státy a odlišnou praxí při realizaci námořních operací koordinovaných agenturou FRONTEX. To mimo jiné vedlo ke slabým příspěvkům členských států do těchto operací v podobě vybavení i lidských zdrojů.

Na základě toho EP předložil právní bázi rozhodnutí Rady k přezkumu Evropskému soudnímu dvoru s cílem dosáhnout jeho překvalifikování na řádný legislativní postup. Evropský soudní dvůr následně rozhodnutí 5. 9. 2012 zrušil.

Instituce uzavřely politickou dohodu v únoru 2014.

Klíčové a sporné body

Obsahově odpovídá návrh nařízení opatřením přijatým v roce 2010. Návrh nařízení mimo jiné vyjasňuje definici ostrahy hranic, které se neomezuje pouze na pozorování nelegálních pokusů o překročení hranice, ale také na opatření, kterÁ souvisejí se záchrannými a pátracími operacemi. Současně ujasňuje pravidla pro tento případ akcí koordinovaných agenturou FRONTEX.

Uplatňování nařízení musí rovněž být v souladu se zachováním práv nalezených osob hledajících azyl (tzv. princip non-refoulement, který vylučuje vydání uprchlíků zpět do země, kde jim hrozí nebezpečí).

Předpokládaný další vývoj

Souhlas Rady poté, co návrh nařízení schválilo plénum EP 12. 4. 2014, bylo posledním krokem v legislativním procesu. Nařízení vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality