Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2015

Euroskop, 05.08.2015

Členské státy se dohodly na reformě ochrany osobních údajů v EU, Instituce EU se shodly nad usnadněním vymáhání drobných nároků, EP chce více chránit duševní vlastnictví ve třetích zemích i na internetu

  • Členské státy přijaly po dlouhém vyjednávání společný postoj k reformě ochrany osobních údajů v EU

  • Unijní procedura na vymáhání drobných nároků bude přístupnější a levnější, shodly se instituce

  • EP vyzývá k vyšší ochraně duševního vlastnictví mimo EU i na internetu

 

Členské státy se dohodly na reformě ochrany osobních údajů v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

  • Rada 15. 6. 2015 přijala obecný přístup k návrhu nařízení na regulaci ochrany osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem.

Pozadí

V lednu 2012 Komise představila komplexní reformu pravidel na ochranu osobních údajů v EU. Cílem Komise je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU.

Konkrétně se jedná se o dva legislativní návrhy: nařízení č. 11/2012, které stanoví obecný rámec unijní ochrany údajů, a směrnici č. 10/2012 o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a související soudní činnosti (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012). 

Oba návrhy následně v březnu 2014 získaly podporu EP (více v příspěvku „EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014). Rada prozatím dosáhla dohody ve třech klíčových aspektech návrhu nařízení: o pravidlech upravujících převod dat do nečlenských zemí EU a na územní působnosti; o pravidlech upravujících zpracování údajů ze strany podniků a vlád a pravidlech umožňujících větší flexibilitu při nakládání s osobními údaji (více v příspěvku „Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

Klíčové a sporné body

  • Po třech letech jednání uzavřely členské státy kompromis o podobě nařízení o ochraně osobních dat.

Nové normy by měly dle politické dohody na úrovni Rady přinést následující:

  • Vznikne jediný soubor předpisů o ochraně údajů platný v celé EU. Nadbytečné administrativní požadavky, jako je oznamovací povinnost podniků, budou odstraněny. Rada souhlasí se změnou právního základu ze směrnice na nařízení.
  • Zvýší se odpovědnost zpracovatelů osobních údajů. Případy závažného narušení ochrany údajů budou oznámeny vnitrostátnímu orgánu dozoru co nejdříve (pokud možno do 24 hodin).
  • Zvýší se transparentnost nakládání s osobními údaji.
  • V každém státě bude jeden vnitrostátní úřad pro ochranu údajů. Organizace s hlavním sídlem v dané zemi bude s tímto úřadem spolupracovat. Lidé se budou obracet na tento úřad ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU.
  • Pravidla se budou vztahovat na všechny subjekty působící na trhu EU (i v případě, že sídlí mimo EU).
  • Přenos osobních údajů od jednoho poskytovatele služeb k jinému bude jednodušší (zlepšení konkurence mezi poskytovateli a zjednodušení pro uživatele).
  • Zavádí se právo na vymazání osobních údajů a „právo být zapomenut". V případě neexistence legitimních důvodů pro uchování údajů on-line bude možné osobní údaje vymazat (např. z různých sociálních sítí; otázkou je ale proveditelnost tohoto opatření v případě sdílení údajů třetími stranami, kdy je prakticky nemožné vysledovat další šíření údajů).
  • Mechanismus „One-stop-shop“ pro podniky, které budou jednat jen s jedním dozorovým orgánem (ne s 28), což má zjednodušit a snížit náklady pro jejich podnikání.
  • MSP jsou vyňaty z oznamovací povinnosti a povinnosti jmenovat inspektora ochrany údajů, pokud zpracování dat není jejich hlavním předmětem činnosti.
  • Při nadměrných nebo opakujících se žádostech o přístup k datům budou MSP moci účtovat poplatek za poskytnutí přístupu.
  • Nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny. Budou moci ukládat pokuty za porušení předpisů v několika úrovních: od 250 tis. do 1 mil. € nebo v rozmezí 0,5-2 % celkového ročního obratu podniku. EP dokonce navrhl zvýšit případné sankce na 5 %.

Předpokládaný další vývoj

První jednání trialogu proběhla 24. 6. 2015 s cílem dokončit meziinstitucionální jednání do konce roku 2015. Lucemburské předsednictví chce rovněž paralelně pokročit směrem k uzavření politické dohody Rady do října 2015 v otázce směrnice o ochraně osobních dat v oblasti vymáhání práva.

Odkazy

 

Instituce EU se shodly nad usnadněním vymáhání drobných nároků

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EC) No 861/2007 of the European Parliament and the Council of 11 July 2007 establishing a European Small Claims Procedure and Regulation (EC) No 1896/2006 of the European Parliament and of the Council of 12 December 2006 creating a European order for payment procedure (COM(2013)794)

  • Zástupci Rady a EP 23. 6. 2015 dosáhli kompromisu nad rozšířením, zlevněním a urychlením zjednodušené procedury pro vymáhání přeshraničních drobných nároků. Dohodu 29. 6. 2015 potvrdil Coreper.

Pozadí

V současnosti je v platnosti nařízení č. 861/2007 zavádějící od roku 2009 tzv. evropské řízení o drobných nárocích uplatnitelné např. v případě, že si spotřebitel objedná zboží po internetu a neobdrží je, popř. zahraniční dodavatel nedodá právnické osobě (firmě) požadovaný (zaplacený) výrobek. Řízení, které probíhá převážně písemně za použití předem stanovených formulářů, přičemž zastupování právníkem se nevyžaduje, podle Komise snížilo náklady na soudní vymáhání drobných přeshraničních nároků až o 40 % a zkrátilo dobu trvání sporů ze 2 let a 5 měsíců na průměrnou dobu 5 měsíců, příslušné žaloby je ovšem možné podávat pouze do výše 2 tis. €, což omezuje zejm. malé a střední podniky, neboť v současnosti se do daného limitu vejde pouze 20 % jejich obchodních pohledávek.

Komise 19. 11. 2013 předložila návrh, jehož cílem je zvýšit limit pro podání žaloby u drobného nároku z 2 tis. € na 10 tis. €, a usnadnit tak spotřebitelům (fyzickým i právnickým osobám) vymáhání jejich nároků.

Komise před předložením návrhu zohlednila nedávný průzkum Eurobarometr, v němž třetina respondentů uvedla, že by uvažovala o podání žaloby v případě, že by tak bylo možné učinit pouze písemně, aniž by bylo nutné se fyzicky dostavit k soudu. Proběhnuvší veřejná konzultace a průzkum Eurobarometr zase ukázaly, že 45 % podniků se neobrací na soud proto, že náklady soudního řízení jsou vesměs nepřiměřené hodnotě nároku. Návrh v neposlední řadě reaguje i na příslušnou výzvu pléna EP, jež konstatovalo, že řízení o drobných nárocích je neznámé až 86 % spotřebitelům (sic!).

Komise tvrdí, že nová norma povede k úsporám ve výši 325–418 mil. € ročně. Pro malé a střední podniky to znamená, že řízení bude použitelné u 50 % obchodních nároků (oproti dnešním 20 %). V případě spotřebitelů v současnosti přesahuje 2 tis. € 20 % jejich nároků. Soudní poplatky by měly v budoucnu činit nejvýše 10 % hodnoty nároku, resp. 35 € (více v příspěvku„Komise chce spotřebitelům usnadnit vymáhání drobných nároků“, Spotřebitelé v listopadu 2013).

  • V dubnu 2015 hlasoval o návrhu výbor JURI, který návrh Komise podpořil (poměrem 23:2:0), současně však navrhl, aby se zvýšení stropu na 10 tis. € vztahovalo pouze na právnické osoby, nikoliv spotřebitele, jichž by se měla týkat maximální hranice 5 tis. €. Ve prospěch využívání tohoto mechanismu by mělo přispět i snížení maximální výše soudních poplatků na 5 % hodnoty nároku a rovněž nastavení minimální hranice příjmu (individuálně v jednotlivých členských státech) pro určení případu, kdy nebudou nárokovány žádné soudní poplatky. Nově by se dle výboru mohla použít zjednodušená procedura vymáhání drobných nároků i pro nárokování nevyplacené mzdy v jiném členském státu.

Klíčové a sporné body

  • Instituce EU se shodly na zvýšení limitu pro podání žaloby u drobného nároku z 2 tis. € na 5 tis. € (tj. polovinu toho, co navrhovala Komise). To instituce EU odůvodňují úmyslem i nadále zajistit procesní práva občanů v soudních sporech.
  • Maximální výše soudních poplatků nebude taxativně stanovena, nesmí však převýšit výši soudních poplatků, které jsou v daném členském státě účtovány při národních zjednodušených soudních procesech.

Text rovněž rozšiřuje definici „přeshraničního případu“, aby se pomoci při řešení přeshraničních sporů dostalo většímu množství spotřebitelů a podniků. Návrh také požaduje, aby je bylo možné platit online prostřednictvím platební karty.

Nová pravidla by také měla žalobcům umožnit zahájit řízení po internetu: e-mail by se měl stát právně platným prostředkem komunikace mezi dotčenými stranami a telekonference či videokonference by měly být „přirozenými nástroji pro ústní jednání“, pokud jich bude zapotřebí.

Nově budou moci rovněž žalobci použít evropskou proceduru pro vymáhání nároků v případě, že bylo podán odpor proti Evropskému platebnímu rozkazu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh zbývá nyní ještě předložit k schválení výboru JURI, plénu EP a následně Radě. Možnost dalšího výšení limitu pro vymáhání drobných nároků bude zkoumána v následujících 5 letech stejně jako případné rozšíření zjednodušené procedury i na případy pracovního práva, jak prosazoval EP.

Odkazy

 

Krátce...

 

EP chce více chránit duševní vlastnictví ve třetích zemích i na internetu

Plénum EP 9. 6. 2015 přijalo rezoluce, ve kterých chce posílit nástroje na ochranu duševního vlastnictví ve třetích zemích a omezit porušování práv duševního vlastnictví a na internetu. Podle europoslanců by měla Komise brát při vytváření Akčního plánu EU větší ohled na odlišnosti mezi fyzickým a narůstajícím porušováním práv online. Za specifický označili europoslanci farmaceutický sektor, kde je potřeba brát při ochraně práv duševního vlastnictví zřetel na zajištění dostupné zdravotní péče a umožnit vstup generik na trh EU bez hraničních kontrol padělků.