Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2015

Euroskop, 07.08.2015

Výbor LIBE schválil pravidla pro sledování údajů leteckých pasažérů, EP podpořil povinné přerozdělování uprchlíků v EU

  • Údaje leteckých pasažérů budou s pojistkami sledovány, schválil výbor LIBE

  • EP podporuje návrh Komise na kvótový systém přerozdělování upchrlíků v EU 

  • EP nakonec nepodpořil zákaz fotografování veřejného prostoru bez povolení

 

Výbor LIBE schválil pravidla pro sledování údajů leteckých pasažérů

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the use of Passenger Name Record data for the prevention, detection, investigation and prosecution of terrorist offences and serious crime (COM(2011)32)

  • Výbor LIBE 15. 7. 2015 přijal (poměrem 32:27) návrh směrnice, jejímž cílem je uchovávání údajů o pasažérech leteckých společností pro účely boje proti terorismu. LIBE zdůrazňuje především pojistky, které budou bránit zneužití osobních dat.

Pozadí

Události z ledna 2015, kdy proběhl teroristický útok na satirický deník Charlie Hebdo, oživily debatu existujícím návrhu Komise na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností, která by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného činu (více v příspěvku „Rada vedla první diskusi o PNR“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2011).

Komise představila návrh v lednu 2011, nicméně výbor LIBE návrh Komise v dubnu 2013 odmítnul. V reakci na nárůst rizika teroristických útoků se ovšem EP v novém složení zavázal k dokončení legislativního procesu návrhu této směrnice do konce roku 2015. Návrh předložený Komisí v únoru 2011 je opětovně projednáván v novém výboru LIBE (více v příspěvku „EU se zabývá novou agendou v oblasti bezpečnosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

Projednávání návrhu doprovázely a opětovně doprovázejí diskuse o přiměřenosti a rozsahu tohoto bezpečnostního opatření na úkor ochrany osobních údajů. Tyto obavy zesílily v souvislosti se zrušením směrnice o ochraně osobních údajů Soudním dvorem EU.

Klíčové a sporné body

  • Návrhu na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společnost by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného činu. 

Členové výboru zdůraznili v návrhu pojistky, které mají zajistit ochranu osobních údajů. Ty mohou být shromažďovány pouze pro případ prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a některých typů závažné nadnárodní trestné činnosti (např. obchod s lidmi, sexuální zneužívání dětí, obchod s drogami a zbraněmi, praní špinavých peněz, kyberkriminalita). LIBE například připojil přísnější podmínky při poskytování dat třetím zemím či vytvoření pozice „inspektora“ na kontrolu ochrany osobních údajů v jednotkách určených pro monitoring informací v každém členském státu.

Pravidla se budou vztahovat na provozovatele leteckých společností, ale i cestovních agentur a dalších subjektů provozujících lety. Na základě pozměňovacího návrhu by se však mělo jednat pouze o mezinárodní lety z/do EU, nikoliv lety uvnitř EU.

Evidence identifikačních údajů by měla být uchována po dobu 30 dnů a poté po dobu 5 let s omezeným přístupem vybraných úředníků ve formě, která neumožní identifikovat danou osobu. Poté musí být permanentně vymazána, pokud nerozhodnou ve výjimečných případech zvláštního trestního vyšetřování příslušné orgány jinak. Současně by podle poslanců mělo být vytvořeno jednotné kontaktní místo pro všechny členské státy EU, které by usnadňovalo vzájemnou výměnu informací.

Předpokládaný další vývoj

EP hodlá uzavřít dohodu s Radou do konce tohoto roku.

Odkazy

 

EP podpořil povinné přerozdělování uprchlíků v EU

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A European Agenda on Migration (COM(2015)240)

  • Výbor LIBE 16. 7. 2015 podpořil návrh Komise, dle kterého má dojít k přerozdělení uprchlíků koncentrovaných v jihoevropských státech do všech států EU na základě distribučního klíče.

Pozadí

Jihoevropské státy musí čelit přílivu uprchlíků, kteří usilují o získání statutu azylanta v EU v souvislosti s politickou situací v Severní Africe, Afghanistánu a Sýrii. Dle statistik v roce 2014 vstoupilo za hranice EU více než 276 tis. nelegálních migrantů, což je 155% nárůst oproti roku 2013.

Posledním impulsem pro zahájení iniciativy ze strany Komise a členských států bylo ztroskotání lodě na konci dubna 2015, při kterém zahynulo až 900 lidí. Evropská rada 23. 4. 2015 přijala na mimořádném zasedání pokyny k dané oblasti, které má Komise dále rozpracovat.

Komise 13. 5. 2015 představila plán na řešení migračních vln do EU, tzv. Evropský program pro migraci. Následně 27. 5. 2015 předložila i implementační balík konkretizující navrhovaná opatření (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Svoboda, bezpečnost a spravedlnost v květnu 2015).

  • V tuto chvíli Komise navrhuje tento mechanismus pouze jako dočasný v reakci na aktuální krizi vztahující se na 40 tis. nelegálních migrantů. Do konce roku 2015 ovšem chce Komise předložit legislativní návrh na zavedení tohoto povinného automatického systému na permanentní bázi.

Rada má o dočasném kvótovém mechanismu na přemístění uprchlíků rozhodovat kvalifikovanou většinou po konzultaci EP. V případě předložení legislativního návrhu Komise o permanentním systému by o něm bylo rozhodováno spolurozhodovací procedurou (tj. řádným legislativním postupem).

Klíčové a sporné body

  • Výbor LIBE podpořil (poměrem 42:14:0) nejen návrh Komise na řešení akutního problému cca 40 tis. uprchlíků v Řecku a Itálii, ale i úmysl Komise předložit návrh legislativy na vytvoření permanentního systému, který by měl být v obdobných situacích aktivován automaticky.

V rámci okamžitých opatření, která mají reagovat na krizovou situaci ve Středozemním moři, Komise navrhuje: (1) posílení přítomnosti hlídek pro snížení počtu obětí; (2) zvýšenou finanční a operační asistenci jihoevropským státům určenou jak na nouzovou pomoc ve fázi identifikace a kontroly migrantů, tak např. na regionální programy podpory rozvoje v Severní Africe; (3) operace směrem k pronásledování pašeráckých sítí a (4) kvótový mechanismus rozdělení uprchlíků mezi členské státy EU.

Podle členů výboru by měly být při distribuci uprchlíků brány v potaz rovněž jejich potřeby a preference vybraných členských států EU se záměrem jejich snadnější integrace do společnosti a zabránění jejich dalšímu stěhování. Podle nich by uprchlíci, kteří přemístění do dané země odmítnou, měli být nahrazeni jinými uchazeči.

Plénum EP současně 7. 7. 2015 schválilo navýšení rozpočtu, které navrhla Komise v souvislosti s významnou migrační vlnou na jihu Evropy v tomto roce. Celkově dojde k navýšení o 69,6 mil. € v prostředcích na platby (75,7 mil. € v prostředcích na závazky), které budou rozděleny největším dílem agentuře FRONTEX (26,8 mil. €). Prostředky pocházejí z fondu vyčleněného pro systém Galileo a mají být podle plánu EP doplněny v příštím roce.

Předpokládaný další vývoj

Na půdě Rady stále probíhají mezi členskými státy debaty o nastavení distribučního mechanismu. Plénum EP rozhodně o svém konzultačním stanovisku v září 2015.

Odkazy

 

Krátce...

 

Ochrana duševního vlastnictví: EP odmítl zákaz fotografování veřejně přístupných památek

EP 9. 7. 2015 přijal (poměrem 445:65:32) nezávaznou rezoluci, ve které shrnul svoje stanovisko k reformě pravidel ochrany duševního vlastnictví, kterou plánuje Komise představit na konci roku 2015. Poslanci odmítli diskutovanou část návrhu rezoluce na omezení přístupu k veřejně přístupnému prostoru ve formě fotografování či natáčení bez povolení držitele práv. EP chce rovněž zmírnit blokování přístupu k obsahu na základě geografického umístění. Současně však zdůrazňuje význam udělování teritoriálních licencí zejména v audiovisuálním sektoru. Poslanci podporují rozšíření přeshraničního online přístupu ke kulturnímu obsahu, např. v otázce knihoven a půjčování knih v digitálním formátu.