Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v lednu 2016

Euroskop, 08.02.2016

Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016, Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU, Poslanci uvažují o obranné unii, Středisko pro boj proti terorismu zahájilo svoji činnost

  • Komise shrnula své dosavadní iniciativy týkající se migrační krize, které provedla v průběhu roku 2015

  • Komise chce zjednodušit výměnu informací z rejstříků trestů státních příslušníků zemí, které nejsou členy EU, aby zabránila terorismu a posílila bezpečí v EU

  • Europol spustil fungování střediska pro boj proti terorismu, jehož hlavní cílem je posílení bezpečnosti na území EU

  • V důsledku pařížským útoků chtějí poslanci obnovit myšlenky o společné obranné unii

 

Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016

  • Komise se 13. 1. 2016 zabývala v rámci pravidelného týdenního jednání kolegia komisařů uprchlickou krizí a projednala kroky přijaté v roce 2015. Věnovala se také výzvám a iniciativami pro rok 2016.

Pozadí

Komise v souvislosti s migrační krizí představila už širokou řadu opatření. Aktivity Komise postupně reagovaly na příliv žadatelů o mezinárodní ochranu. Komise již v dubnu 2015 představila v rámci Agendy pro evropskou bezpečnost balík opatření, který má posílit kontrolu zbraní v EU.  Následné přijetí balíku urychlily teroristické útoky v Paříži z 13. 11. 2015 (Více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015).

Klíčové a sporné body

Komise na svém zasedání zhodnotila nejzásadnější opatření týkající se migrace, mezi které patří:

  • Evropský program pro migraci

Začátkem roku 2015 se Komise začala hlouběji věnovat problematice migrace a pokusila se představit ucelenější program věnující se právě migraci. V této souvislosti v květnu 2015 Komise představila Evropský program pro migraci. Následně byl předložen 1. prováděcí balík evropského programu pro migraci, jehož obsahem jsou i návrhy na relokaci 40 tis. osob z území Řecka a Itálie, znovu usídlení 20 ti. osob ze zemí mimo EU, dále akční plán EU proti převaděčství migrantů a trojnásobné navýšení finančních a materiálních prostředků na pátrací a záchranné operace na moři.

V září 2015 byl Komisí předložen 2. prováděcí balík evropského programu pro migraci, který se zabývá návrhy na relokaci dalších 120 tis. žadatelů o azyl z území členských států čelících mimořádně silnému náporu, stálý krizový relokační mechanismus, evropský seznam bezpečných zemí původu, akční plán EU v oblasti navracení a příručka k navracení osob a také návrh na zřízení svěřeneckého fondu pro Afriku s celkovým rozpočtem ve výši 1,8 mld. €. V říjnu 2015 proběhly první relokace, ale k naplnění cílů zdaleka nedošlo.

  • Rozpočtová opatření

Na uprchlickou krizi bylo doposud potřeba vynaložit takřka 10 mld. €. Komise z tohoto důvodu musela navrhnout změny v rozpočtech na roky 2015 a 2016, čímž došlo k navýšení prostředků vyčleněných na uprchlickou krizi o 1,7 mld. €. Změny v rozpočtu v rámci návrhu Komise byly ve zrychleném postupu schváleny EP i Radou. Členské státy se zavázaly poskytnout také své finanční zdroje, aby doplnily prostředky, které EU uvolnila pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světový potravinový program a další relevantní organizace (500 mil. €), Regionální svěřenecký fond EU pro Sýrii (500 mil. €) a Nouzový s svěřenecký fond pro Afriku (1,8 mld. €).

  • Řízení migračních toků

Od října 2015 se Komise pokoušela lépe řídit migrační toky a zastavit vlnu dalších příchozích osob do Evropy. Na popud předsedu Komise Junckera byl dohodnut 17bodový akční plán a každý týden probíhají videokonference mezi Komisí a zúčastněnými zeměmi, aby se zajistilo jeho účinné plnění (dosud se konalo 11 videokonferencí).

V říjnu 2015 se Komise také shodla s Tureckem na společném akčním plánu, který byl formálně spuštěn na summitu EU-Turecko konaném na konci listopadu 2015. Plán je součástí komplexní agendy pro spolupráci, která je založena na oboustranné odpovědnosti, vzájemných závazcích a jejich plnění. Taktéž v listopadu 2015 Komise navrhla vytvořit finanční nástroj pro uprchlíky na území Turecka, který by měl koordinovat příspěvek EU v celkové výši 3 mld. €. Prostředky mají být využity na podporu Syřanů požívajících dočasné ochrany. Následně v prosinci 2015 Komise navrhla zřídit dobrovolný program s Tureckem pro přijímání osob z humanitárních důvodů. Tento program cílí primárně na osoby vysídlené v důsledku konfliktu v Sýrii.

Ještě listopadu 2015 se v maltské Vallettě sešli zástupci EU, členských států a afrických zemí. Účastníci summitu se shodli na tom, že migrace je „záležitostí sdílené odpovědnosti“ a je nutné koordinovat všechny připravované kroky. Summit schválil Akční plán, který vychází z 5 základních cílů.

Na tomto summitu byl rovněž oficiálně otevřen svěřenecký fond EU pro Afriku, přičemž celkový příspěvek z finančních zdrojů EU by měl činit 1,8 mld. €.

  • Balík pro hranice

V prosinci 2015 byl Komisí předložen 3. prováděcí balík evropského programu pro migraci („tzv. balíček pro hranice“). Balík je tvořen souborem opatření, která by měla vést k zajištění vnějších hranic EU, k účinnějšímu řízení migrace a k zachování vnitřní svobody pohybu v rámci schengenského prostoru. Komise také navrhla vytvořit evropskou pohraniční a pobřežní stráž, což by se mělo dít prostřednictvím posílení mandátu agentury Frontex. Balík navrhuje také zavedení evropského cestovního dokladu pro účely navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

Předpokládaný další vývoj

Komise předpokládá, že bude muset v roce 2016 přijmout nové iniciativy. První by měly být přijaty na jaře 2016. Nové iniciativy by se měly týkat následujících problematických oblastí:

  • Relokace: z celkového počtu 160 tis. osob, který v září odsouhlasila Rada, bylo relokováno pouze 272 osob. Aby se relokace podařila, musí členské státy čelící největšímu náporu i země, do kterých mají být potřební lidé přemístěni, rychle provést obě rozhodnutí týkající se relokace, zejména nahlásit a navýšit počty míst, která jsou okamžitě k dispozici, a začít relokované osoby přijímat;
  • Znovuusídlení: podle informací od členských států a přidružených zemí mělo být v rámci režimu v roce 2015 znovuusídleno 5 331 osob. Na konci minulého roku bylo Komisi potvrzeno, že se realizovalo pouze 779 případů znovuusídlení. Do konce roku 2017 má být znovuusídleno celkem 22 504 osob;
  • Funkční „hotspots“: v Řecku bylo jako hotspot určeno 5 oblastí, pouze jediná je plně funkční (ostrov Lesbos). V Itálii bylo jako hotspot určeno 6 oblastí, zatím fungují dvě (Lampedusa a Trapani).
  • Navracení osob: u osob, které nemají právo pobytu v Evropě, je třeba zvýšit míru navracení do jejich zemí původu prostřednictvím realizace akčního plánu EU v oblasti navracení a pokrokem v jednáních o readmisi a v readmisních dohodách;
  • Schengenský prostor: prioritou by v roce 2016 mělo být obnovení běžného fungování schengenského prostoru, aby bylo zajištěno, že členské státy nebudou muset zavádět mimořádné kontroly na vnitřních hranicích nebo prodlužovat jejich platnost;
  • Evropská pohraniční a pobřežní stráž: podle Komise je třeba, aby EP a Rada urychleně uzavřely jednání, a to v souladu se zadáním, které vzešlo z prosincového zasedání Evropské rady.

Odkazy

 

Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Council Framework Decision 2009/315/JHA, as regards the exchange of information on third country nationals and as regards the European Criminal Records Information System (ECRIS), and replacing Council Decision 2009/316/JHA (COM(2016)7)

  • Komise 19. 1. 1016 navrhla zjednodušit výměnu informací z rejstříků trestů státních příslušníků zemí, které nejsou členy EU. Tohoto cíle by chtěla dosáhnout modernizací Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS). Jedná se o opaTření v rámci Evropského programu pro bezpečnost, jehož cílem je zlepšit spolupráci mezi vnitrostátními orgány v boji proti terorismu a jiným formám závažné přeshraniční trestné činnosti.

Pozadí

Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) byl vytvořen v roce 2012 na základě rámcového rozhodnutí Rady rozhodnutí Rady č. 315/2009 a rozhodnutí Rady rozhodnutí Rady č. 316/2009. Rámcové rozhodnutí vzniklo jako reakce na očekávání, jež vyjádřila Rada v dubnu 2005 v návaznosti na zveřejnění bílé knihy o výměně informací o odsouzeních v trestním řízení a o jejich účinku v EU a na následnou obecnou diskusi. Cílem bylo zajistit mezi členskými státy účinnou výměnu informací týkajících se trestních odsouzení v EU. Systém ECRIS je klíčovou součástí priority Komise ve společné oblasti spravedlnosti a základních práv. Jeho hlavním cílem je zlepšit výměnu informací o odsouzeních a o omezení práv vyplývajících z odsouzení občanů Unie za trestný čin.

Systém ECRIS by měl zajistit vnitrostátním justičním orgánům získávat informace o předchozích trestních odsouzeních v jiných členských státech, ať už pro potřeby soudního řízení, nebo k jiným účelům, jako např. k trestnímu vyšetřování. Tento postup by měl vnitrostátním orgánům umožnit rychlejší a účinnější výměnu informací. Taktéž by mělo docházet k efektivnějšímu předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu a bojovat proti nim. Členské státy v současné době prostřednictvím systému ECRIS v celé EU posílají ročně přibližně 288 tis. žádostí týkajících se předchozích odsouzení v trestních věcech. 

Klíčové a sporné body

Současná iniciativa Komise by měla zajistit kompletní využití potenciálu systému ECRIS, který se již nyní rozsáhle používá pro výměnu údajů z rejstříků trestů občanů EU. Komise v rámci Evropského programu pro bezpečnost podniká kroky, které by měly zajistit lepší adaptaci na nové bezpečnostní výzvy. Komise navrhuje, aby bylo zajištěno, že informace o pravomocných odsouzeních státních příslušníků třetích zemí v EU mohou být snadno dostupné v systému ECRIS. Tento krok by měl dle představitelů Komise zajistit efektivní výměnu údajů z rejstříků trestů občanů EU i občanů z ostatních zemí, což by mělo přinést následující benefity: 

  • Zajištění větší bezpečnosti pro všechny občany v celé EU: Lepší sdílení informací mezi vnitrostátními orgány by mělo přispět k lepšímu a rychlejšímu boji proti trestné činnosti a terorismu.
  • Posílení a zlepšení justiční spolupráce: Snazším vyhledáváním v rejstřících trestů státních příslušníků třetích zemí by mělo být docíleno toho, že vnitrostátní orgány budou více motivovány využívat systém ECRIS.
  • Snížení nákladů a zlepšení účinnosti: Tím, že budou do systému ECRIS zahrnuty výpisy z rejstříků trestů občanů ze zemí mimo EU. Pro vnitrostátní orgány by se měly snížit náklady a administrativní zátěž. Pro státní příslušníky třetích zemí by mělo být snazší prokázat, že nemají záznam v trestním rejstříku (např. za účelem zaměstnání). 
  • Lepší identifikace osob na základě sdílení databází otisků prstů: Aby bylo možné řešit problémy, jež mohou nastat při správné identifikaci státních příslušníků třetích zemí, a aby se předešlo využívání falešné totožnosti, měly by být součástí vyměňovaných informací z rejstříků trestů také údaje o otiscích prstů.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude postupně projednáván Radou a EP v rámci řádného legislativního postupu.

Odkazy

 

Krátce…

 

Poslanci uvažují o obranné unii

Poslanci EP 21. 1. 2016 schválili rezoluci poměrem 406:212:51 týkající se vzájemné obrany, kde zdůraznili, že pociťují nedostatek pokynů ke klauzuli o vzájemné obraně. Tato nejasnost vedla členské státy k tomu, že opatření přijímaly ad hoc. Rozhodnutí Francie uplatnit doložku o vzájemné obraně podle Smlouvy o EU a požádat o pomoc členské státy v reakci na teroristické útoky v Paříži může být podnětem k posílení snah o společnou obranu a bezpečnost. Poslanci tedy požádali vysokou představitelku Federicu Mogherini, aby navrhla praktická opatření k zajištění účinné kolektivní reakce v podobných situacích, jako byla právě Paříž. Podle poslanců je aktivace článku jedinečnou příležitostí pro budování silné a udržitelné obranné unie. Poslanci také požádaly členské státy, aby se pokusily hledat způsob, jak lze budovat efektivnější spolupráci mezi správou hranic, policií a dalšími donucovacími orgány, čímž by mělo dojít ke zlepšení informovanosti o pohybu zbraní, výbušnin a teroristů. 

 

Středisko pro boj proti terorismu zahájilo svoji činnost

Europol zahájil 25. 1. 2016 činnost střediska pro boj proti terorismu (ECTC). K zahájení došlo na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra v Amsterdamu. ECTC by se mělo zabývat otázkami bojovníků ze zahraničí, sdílet informace týkající se financování terorismu, online propagandy a obchodu se zbraněmi. Ambicí je, aby se ECTC stalo centrem pro informace v boji proti terorismu v EU. Prostřednictvím lepší provázanosti a dostupnosti informací si zástupci Europolu slibují snazší vyšetřování terorismu. ECTS, které je formálně součástí Europolu, bude fungovat pod vedením Španěla Manuela Navarrete Panigua. V současné době zaměstnává 39 osob a 5 vyslaných odborníků. ECTS by měl dle plánu pracovat s jinými operačními středisky v rámci Europolu.