Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2017

09.08.2017
Euroskop

Komise navrhuje akční plán na podporu Itálie, Jednání o úpravě azylu pokračuje, Další fáze řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku, Čtrnáctá zpráva o pokroku v oblasti relokace a přesídlování, Další pomoc pro uprchlíky v Řecku

  • EU chce pomoci Itálii a představila speciální akční plán

  • EU stále pokračuje v úsilí o úpravu azylové politiky

  • ČR, Maďarsko a Polsko dostatečně nevysvětlily své konání v oblasti migrace

  • Byla vydána další zpráva o pokroku v oblasti relokace a přesídlování

  • EU chce zvláštní podporou pomoci uprchlíkům v Řecku

Komise navrhuje akční plán na podporu Itálie

Action plan on measures to support Italy, reduce pressure along the Central Mediteranian route and increase solidarity

  • Komise 4. 7. 2017 předložila řadu okamžitých opatření, která by mohly členské státy, Komise a agentury EU i samotná Itálie přijmout ke zlepšení situace v otázce migrace.

Pozadí

EU a členské státy se snažily vypracovat silnější a konkrétnější politickou reakci zaměřenou na záchranu životů a lepší řízení migračních toků v centrálním Středomoří. Nicméně, ztráty na lidských životech a pokračující migrační toky převážně ekonomických migrantů na trase přes centrální Středomoří představují strukturální výzvu a zůstávají i nadále naléhavým a závažným problémem EU.

Na zasedání Evropské rady v červnu 2017 se vedoucí představitelé zavázali zintenzivnit koordinaci a naplňování všech aspektů Maltského prohlášení. V návaznosti na to Komise předložila konkrétní opatření, která mohou být přijata pro zlepšení situace a splnění závazků.

Klíčové a sporné body

Komise představila soubor opatření, která mohou být přijata pro řešení situace podél trasy přes centrální Středomoří.

Komise by měla:

  • dále posilovat kapacitu libyjských orgánů pomocí projektu v hodnotě 46 mil. € připraveného společně s Itálií,
  • podpořit vytvoření plně funkčního centra pro koordinaci záchranných akcí na moři v Libyi,
  • navýšit financování určené na řízení migrace v Itálii o dalších 35 mil. €, které mohou být okamžitě uvolněny,
  • zajistit maximální využití agentur EU:
    • Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) je připraven zvýšit počet mobilních týmů na podporu vyřizování žádostí,
    • Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla urychleně posoudit návrhy Itálie ohledně společné operace Triton,
    • rezervní tým pro rychlé nasazení v rámci evropské pohraniční a pobřežní stráže s více než 500 odborníky na problematiku navracení je připraven na nasazení, jakmile o to Itálie požádá,
    • spolu s Libyí pracovat na posílení kontrol na jižní hranici, a to ve spolupráci se zeměmi skupiny G5 Sahel a členskými státy a s finanční podporou EU,
    • posílit snahy o dosažení dohod o zpětném přebírání se zeměmi původu a tranzitu, a to s podporou členských států,
    • v rámci pro partnerství prohloubit spolupráci s Nigerem a Mali s cílem znemožnit pohyb směrem k Libyi,
    • pokračovat ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) s cílem urychlit asistované dobrovolné návraty z Libye a Nigeru do zemí původu, mimo jiné poskytnutím dodatečného financování,
    • spolu s členskými státy zajistit úplné provedení rámce pro partnerství,
    • dodatečně k 200 mil. € uvolněným v roce 2017 pro část svěřenského fondu EU-Afrika určenou severní Africe zajistit odpovídající financování pro rok 2018 a na další roky z rozpočtu EU a členských států

Členské státy by měly:

  • mnohem více přispívat do Svěřeneckého fondu EU-Afrika s cílem doplnit příspěvek ve výši 2,6 mld. € z omezeného rozpočtu EU, a to v souladu se svými závazky z listopadu 2015,
  • urychlit relokaci z Itálie tím, že budou mnohem rychleji reagovat na italské žádosti, navýší své závazky, které budou přijímat pravidelněji,
  • spolu s Komisí a službou pro vnější činnost napomáhat spolupráci s Tuniskem, Egyptem a Alžírskem a povzbuzovat je k účasti ve středomořské síti Seahorse. Dále vyzvat Tunisko, Libyi a Egypt, aby oznámily své oblasti pátrání a záchrany a zřídily formální centrum pro koordinaci záchranných akcí na moři,
  • spolu s EP urychlit jednání o reformě dublinského systému rozdělování žádostí o azyl v rámci EU s cílem poskytnout stabilnější rámec pro řešení těchto problémů v budoucnosti.

Itálie by měla:

  • v konzultaci s Komisí a na základě dialogu s nevládními organizacemi navrhnout kodex chování pro nevládní organizace, které provádějí pátrací a záchranné činnosti ve Středomoří,
  • plnit své vlastní závazky ohledně relokace:
    • urychlenou registrací všech Eritrejců přítomných v Itálii,
    • centralizací a standardizací relokačního řízení,
    • umožněním relokace nezletilých osob bez doprovodu
    • a větší flexibilitou při bezpečnostních kontrolách dohodnutých na dvoustranné úrovni s dalšími členskými státy.
    • urychlit navracení:
      • uplatňováním zrychlených řízení o navrácení,
      • širším využíváním rychlých postupů a důvodů nepřípustnosti,
      • vypracováním vnitrostátního seznamu bezpečných zemí původu,
      • vydáváním rozhodnutí o navrácení souběžně a spolu s rozhodnutími o azylu,
      • zvážením uplatňování omezení týkajících se bydliště
      • a neposkytováním cestovních dokladů žadatelům o azyl.

Předpokládaný další vývoj

Opatření, která byla předložena, by měla být základem pro diskuse o okamžité podpoře pro Itálii, které proběhnou na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.

Odkazy

Krátce…

Jednání o úpravě azylu pokračuje

  • Návrh nařízení by měl vymezovat podmínky způsobilosti pro přiznání postavení uprchlíka a podpůrné ochrany

  • V případě přijetí návrhu by se mělo všem žadatelům dostat stejného zacházení ve všech členských státech EU

Coreper 19. 7. 2017 potvrdil jménem Rady mandát pro jednání o nařízení týkajícím se podmínek způsobilosti, statusu pro uprchlíky a osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a obsahu poskytnuté ochrany. Na základě tohoto mandátu zahájí předsednictví co nejdříve jednání s EP. Komise od května 2015, kdy představila Evropský program pro migraci, iniciovala řadu kroků, které měly problém migrace řešit. Konkrétně se věnovala otázkám nelegální migrace, ochrany hranic a azylu. Evropský program pro migraci byl následně implementován 3 prováděcími balíky – v květnu 2015, v září 2015 a v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016). Komise následně v červenci 2016 předložila návrhy usilující o dokončení reformy společného evropského azylového systému s cílem dosáhnout fungující a efektivní azylové politiky nejen v době krize (více v příspěvku „Komise usiluje o dokončení reformy společného evropského azylového systému“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2017). Coreper potvrdil znění mandátu s tím, že části týkající se jiných návrhů předložených v rámci reformy společného evropského azylového systému budou znovu posouzeny po dosažení dohody. Návrh nařízení by měl vymezovat podmínky způsobilosti pro přiznání statutu uprchlíka a podpůrné ochrany. Rovněž by měl stanovit prvky, které mají být zohledněny při posuzování žádosti. Mezi hlavní cíle návrhu patří: zajistit, aby členské státy uplatňovaly společná kritéria pro určování osob, které mezinárodní ochranu skutečně potřebují; zajistit, aby uvedené osoby mohly ve všech členských státech požívat stejného společného souboru práv. Návrh nařízení vymezuje ochranu udělovanou osobám, včetně doby platnosti povolení a jejich práv, pokud jde o přístup k zaměstnání, vzdělávání, sociálnímu zabezpečení, zdravotní péči, bydlení a k integračním opatřením. Omezuje právo pobytu osob požívajících mezinárodní ochrany na členský stát, který jim tuto ochranu poskytl. Pokud bude návrh nařízení přijat, mělo by se všem žadatelům dostat stejného zacházení ve všech členských státech EU, čímž se přispěje k předcházení druhotného pohybu.

Další fáze řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku

  • Odůvodněné stanovisko je druhým krokem v řízení o nesplnění povinnosti

  • Předložené odpovědi dotčených členských států byly shledány jako nedostatečné

Komise 26. 7. 2017 zaslala ČR, Maďarsku a Polsku zaslala odůvodněná stanoviska kvůli nedodržení právních povinností v souvislosti s relokací. Komise tyto země opakovaně vyzývala, aby jednaly, a minulý měsíc proti nim zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Státy dostaly měsíc na to, aby situaci vysvětily (více v příspěvku „Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017). Předložené odpovědi nebyly shledány dostatečnými, protože se v nich státy nezavázaly zahájit urychlenou relokaci. Uvedené důvody, např. probíhající soudní řízení proti Radě, projevy solidarity jinými prostředky nebo obtíže s prováděním bezpečnostních kontrol, dle Komise neomlouvá, že státy relokaci neprovádějí. Z těchto důvodů se Komise rozhodla přistoupit k další fázi řízení o nesplnění povinnosti. Dle rozhodnutí Rady by měly členské státy každé 3 měsíce poskytnout místa pro relokaci, aby se zajistil její hladký a spořádaný průběh. Zatímco Maďarsko nepodniklo od zahájení relokačního mechanismu vůbec žádné kroky, Polsko nikoho nerelokovalo a neposkytlo žádná místa od prosince 2015. ČR nikoho nerelokovala od srpna 2016 a již přes rok neposkytla žádná nová místa. Odůvodněné stanovisko je druhým krokem v řízení o nesplnění povinnosti a spočívá ve formální žádosti o zajištění souladu s právem EU a vyzývá členské státy, aby Komisi informovaly o opatřeních přijatých s cílem tento soulad zajistit ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady o relokaci byla přijata v reakci na naléhavou situaci a s ohledem na opakované výzvy, jež byly uvedeným 3 členským státům zaslány, mají nyní orgány dotčených států místo obvyklé 2měsíční lhůty jeden měsíc na to, aby na odůvodněné stanovisko reagovaly. Pokud Komise neobdrží žádnou odpověď nebo pokud poskytnutá vyjádření v odpovědi nebudou uspokojivá, může se Komise rozhodnout přistoupit k další fázi řízení o nesplnění povinnosti a předložit věc Soudnímu dvoru EU.

Čtrnáctá zpráva o pokroku v oblasti relokace a přesídlování

  • Odůvodněné stanovisko je druhým krokem v řízení o nesplnění povinnosti

  • Předložené odpovědi dotčených členských států byly shledány jako nedostatečné

Komise 26. 7. 2017 přijala čtrnáctou zprávu o pokroku v oblasti relokace žadatelů o azyl v rámci EU a přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU. Dle zprávy během června 2017 dosáhly relokace rekordní úrovně (více než 2 tis. relokovaných z Řecka a téměř 1 tis. z Itálie). Komise pozitivně hodnotila i přesídlení a spustila nové vydávání příslibů, aby pomohla přesídlit nejzranitelnější osoby z Libye, Egypta, Nigeru, Etiopie a Súdánu, přičemž pokračuje i přesídlování z Turecka. Tempo relokace částečně rostlo a přesuny dosáhly od listopadu roku 2016 počtu více než 1 tis. osob měsíčně, přičemž červen 2017 představoval s více než 3 tis. přesuny nový rekord. V červenci 2017 činil celkový počet relokací 24 676 osob (16 803 z Řecka a 7 873 z Itálie). Řada členských států své relokační povinnosti téměř splnila: Malta, Lotyšsko a rovněž Norsko (systému se účastní dobrovolně) relokovaly všechny jim přidělené osoby z Řecka a Švédsko, které s relokacemi začalo teprve v červnu, již splnilo téměř 60 % celkového počtu. Zpráva pozitivně hodnotila i situaci v rámci přesídlování. Z počtu 22 504 přesídlení dohodnutých v červenci 2015 již byly přibližně 3/4 (17 179) provedeny. Vzhledem k tomu, že několik států s vysokým podílem přidělených osob splnilo své závazky ohledně přesídlení v rámci závěrů z července roku 2015 nebo jsou krok před jejich dosažením, úsilí se nyní více zaměřuje na přesídlení v rámci prohlášení EU a Turecka. Celkem bylo podle tohoto prohlášení přesídleno 7 806 osob. Řada členských států ovšem dosud nepřesídlila ani jedinou osobu. Mimo to na začátku července 2017 Komise vyzvala členské státy, aby předložily nové závazky v oblasti přesídlení pro rok 2018, které budou Komisí finančně podporovány. Komise vyčlenila na rok 2018 na přesídlení 377,5 mil. €, které mohou podpořit přesídlení takřka 40 tis. osob (10 tis. € na osobu).

Další pomoc pro uprchlíky v Řecku

  • Komise představila novou pomoc uprchlíkům v Řecku, která by mohla dosáhnout výše 209 mil. €

  • Mělo by dojít ke spuštění programu „Mimořádné podpory pro integraci a ubytování“ (ESTIA), který by měl uprchlíkům pomoci s pronájmem ubytování

Komise 27. 7. 2017 představila nový soubor projektů mimořádné podpory, jejichž cílem je pomoci uprchlíkům v Řecku. Jejich hodnota by měla činit nejméně 209 mil. €. V případě zvýšeného přílivu uprchlíků v Evropě, může Komise financovat humanitární pomoc pro lidi v nouzi na území EU prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu. Do roku 2018 by mělo být prostřednictvím partnerských organizací, jako jsou agentury OSN, Červený kříž a nevládní organizace, poskytnuto až 700 mil. € z prostředků EU. Podpora od Komise doplňuje další finanční nástroje EU, jako je Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a program EU v oblasti zdraví. Doplňuje rovněž dobrovolné nabídky materiální pomoci od států účastnících se mechanismu civilní ochrany EU. Tato finanční pomoc zahrnuje i spuštění programu „Mimořádná podpora pro integraci a ubytování“ (ESTIA), který by měl pomoci uprchlíkům a jejich rodinám pronajmout si ubytování ve městě a poskytnout jim finanční podporu. To představuje změnu oproti předchozím humanitárním projektům, které poskytovaly hlavně podporu na ubytování v táborech a na přímé dodávky. Projekt v hodnotě 93,5 mil. € má zlepšit životní podmínky uprchlíků tím, že se zajistí až 22 tis. ubytovacích míst. Většina pronajímaných bytů by měla být ve městech v kontinentálním Řecku. Další projekt v rámci programu ESTIA v hodnotě 57,6 mil. € by měl zajistit speciální karty, prostřednictvím kterých by byla poskytnuta měsíční částka peněžních prostředků, která by uprchlíkům zajistila důstojnější pobyt a zajistit si potraviny, léky apod. Zbývající vyčleněné finanční prostředky by měly být poskytnuty humanitárním nevládním organizacím, aby doplnily stávající projekty, které řeší naléhavé humanitární potřeby v Řecku. Jedná se o přístřeší, základní zdravotní péči, psychosociální podporu, zlepšení hygienických podmínek, jakož i neformální vzdělávání.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality