Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

Komise navrhuje nový vízový režim, Komise chce podpořit digitalizaci evropské justiční spolupráce, Rada chce konec praní špinavých peněz, Zpráva o pokroku při plnění evropského programu pro migraci, Evropský program rozvoje obranného průmyslu, Komise plánuje změny v rámci OLAF, Boj proti nelegálním hotovostním tokům, Dohoda o agentuře eu-LISA uzavřena, Rada chce posílit SBOP

 

  • Komise navrhla další úpravu vízového režimu

  • Justice by se měla zelektronizovat, tvrdí Komise

  • Komise potvrdila směrnici proti praní špinavých pěněz

  • EU hodnotila pokrok u řešení migrace

  • Komise chce podporovat obranný průmysl

  • Úřad OLAF by se měl revidovat

  • Komise chce zpřísnit hotovostní toky z/do EU
  • Došlo k dohodě o agentuře eu-LISA

  • Civilní SBOP má být efektivnější

 

 

Komise navrhuje nový vízový režim

  • EU se snaží o modernizaci informačních systémů pro bezpečnost a správu hranic, aby se odstranily informační nedostatky a byla posílena vnitřní bezpečnost.

  • Navrhovaná modernizace má rozšířit rozsah VIS.

  • Díky povinné křížové kontrole mají být odhaleni žadatelé s vícenásobnými identitami a osoby představující riziko z hlediska bezpečnosti.

  • Nově mají být do databáze VIS zahrnuty také kopie cestovních dokladů žadatelů o víza.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EC) No 767/2008, Regulation (EC) No 810/2009, Regulation (EU) 2017/2226, Regulation (EU) 2016/399, Regulation XX/2018 [Interoperability Regulation], and Decision 2004/512/EC and repealing Council Decision 2008/633/JHA (COM(2018)302)

  • Komise 16. 5. 2018 navrhla úpravu Vízového informačního systému (VIS), databáze obsahující informace o osobách, které žádají o schengenská víza, aby bylo možné lépe reagovat na měnící se výzvy spojené s bezpečností a migrací a zlepšit správu vnějších hranic EU.

Pozadí

Společná vízová politika EU umožňuje cestování do EU pro turistické a obchodní účely, což podporuje ekonomiku a růst EU, mezikulturní spojitosti a dialog. Jen v roce 2016 bylo vydáno téměř 14 mil. krátkodobých schengenských víz.

Od roku 2010, kdy vstoupil vízový kodex v platnost, se prostředí vízové politiky změnilo. V posledních letech EU čelí novým migračním a bezpečnostním výzvám. 

V září 2017 Komise oznámila, že předloží návrhy na modernizaci společné vízové politiky EU. Komise ve svém pracovním programu na rok 2018 potvrdila, že navrhne revizi vízového kodexu. V březnu 2018 tento svůj závazek splnila (více v příspěvku „Nová vízová politika EU představena Komisí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018).

Zároveň se EU snaží o modernizaci informačních systémů pro bezpečnost a správu hranic, aby se odstranily informační nedostatky a byla posílena vnitřní bezpečnost. V návaznosti na závěry Evropské rady z června 2017 Komise předložila v prosinci 2017 návrh směřující k účinnější a inteligentnější součinnosti informačních systémů EU (více v příspěvku „Uvolnění vízového režimu a pokrok ve vízové vzájemnosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Předložený návrh má za cíl upravit VIS a stanovit základy, aby se tento systém mohl stát plně interoperabilním s ostatními databázemi EU pro správu hranic a řízení migrace.

Klíčové a sporné body

Navrhovaná modernizace databáze VIS má za cíl posílit vnitřní bezpečnost a zlepšit správu hranic. Konkrétně navrhuje následující opatření:

  • Posílené bezpečnostní kontroly všech databází: všechny žádosti o víza zaznamenané ve VIS mají být automaticky – prostřednictvím jednotného vyhledávacího portálu – porovnávány se všemi ostatními informačními systémy EU pro oblast bezpečnosti a migrace, mezi něž patří nově zřízený Systém vstupu/výstupu (EES), Schengenský informační systém (SIS) a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Díky této povinné křížové kontrole mají být odhaleni žadatelé s vícenásobnými identitami a osoby představující riziko z hlediska bezpečnosti nebo nelegální migrace.
  • Lepší výměna údajů a informací: v současné době nejsou na úrovni EU zaznamenávány žádné informace týkající se dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Navrhovaná modernizace má rozšířit rozsah VIS tak, aby zahrnoval i tyto informace. Příslušníci pohraniční stráže tak budou moci zjistit, zda dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu používané k překročení vnějších hranic schengenského prostoru jsou platná.
  • Účinnější postupy navracení: nově mají být do databáze VIS zahrnuty také kopie cestovních dokladů žadatelů o víza. Toto opatření společně s povolením přístupu do VIS pro personál Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by mělo usnadnit identifikaci a zpětné přebírání nelegálních migrantů bez dokladů, a tím zvýšit účinnost návratové politiky EU.
  • Posílená kapacita pro stíhání a prevenci trestné činnosti: do VIS budou mají mít nyní – pro účely prevence, odhalování či vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů – strukturovanější přístup orgány pro vymáhání práva a Europol, a to za přísných podmínek a při plném respektování pravidel EU pro ochranu údajů. Orgány pro vymáhání práva mají získat přístup do VIS také pro účely vyhledávání či identifikace pohřešovaných nebo unesených osob a obětí obchodování s lidmi.

Eu-LISA by měla odpovědná za rozvoj a správu modernizované databáze VIS.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby co nejrychleji dokončily legislativní proces.

Odkazy

 

Komise chce podpořit digitalizaci evropské justiční spolupráce 

  • Nástroje IKT jsou v justici používány ve 12 z 22 členských států.

  • Návrhy zavádějí povinnost soudů zasílat si písemnosti elektronickou cestou.

  • Přechodem z papírové na elektronickou komunikaci by se mohlo v celé EU ušetřit přibližně 30 až 78 mil. € ročně.

  • Návrh podporuje využívání videokonferencí při výslechu svědků žijících v jiné zemi.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EC) No 1393/2007 of the European Parliament and of the Council on the service in the Member States of judicial and extrajudicial documents in civil or commercial matters (service of documents) (COM(2018)379)

  • Komise 31. 5. 2018 navrhla modernizaci a digitalizaci justiční spolupráce v přeshraničních občanských a obchodních věcech v celé EU. Cílem je zlevnit, zefektivnit a zjednodušit přístup ke spravedlnosti v občanských a obchodních věcech pro občany i podniky.

Pozadí

Nařízení o doručování písemností (č. 1393/2007), platné od roku 2008, zavedlo standardizovaný postup zasílání písemností v občanských a obchodních věcech mezi soudy a dalšími stranami, které se nacházejí v různých zemích EU. V mnoha občanskoprávních nebo obchodních řízeních potřebují soudy získat důkazy z jiného členského státu. Jde například o výslech svědka v rozvodovém řízení nebo v případě neuhrazených faktur mezi 2 podniky. Od roku 2004 usnadňuje přístup k těmto důkazům nařízení o dokazování (č. 1206/2001).

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2018 poukázal na nedostatečné využívání nástrojů informačních a komunikačních technologií (IKT) v některých zemích. Ve více než 1/2 členských států je možnost učinit podání v elektronické podobě jen omezená nebo vůbec neexistuje.

Z aktualizovaného průzkumu využívání IKT mezi soudy a právníky vyplývá, že nástroje IKT jsou široce používány ve 12 z 22 členských států zapojených do průzkumu a že od loňského roku je používání těchto nástrojů ve vícero členských státech povinné. Komise z těchto důvodů chce podpořit e-justici a zefektivnit justici v EU.

Klíčové a sporné body

Návrhy na modernizaci mechanismů justiční spolupráce jsou příspěvkem Komise k vytvoření silnějšího systému soudnictví v EU. Návrhy zavádějí povinnost soudů zasílat si písemnosti elektronickou cestou a podporují využívání videokonferencí při výslechu svědků žijících v jiné zemi.

Komise v rámci revize nařízení o doručování písemností a nařízení o dokazování navrhuje:

  • Soudy by měly mít povinnost přeshraniční elektronické výměny písemností. V současnosti si soudy 2 členských států zasílají písemnosti v přeshraničních případech poštou, což je pomalé a vznikají při tom určité náklady. Přechodem z papírové na elektronickou komunikaci by se mohlo v celé EU ušetřit přibližně 30 až 78 mil. € ročně.
  • Zavedení jednotné doručenky pro písemnosti zaslané lidem a podnikům poštou: V současnosti jsou s přeshraničním doručováním písemností četné problémy, jelikož doručenky se vzájemně liší a často nejsou správně vyplněny. Odhaduje se, že tímto vylepšením by se mohlo ušetřit více než 2,2 mil. € ročně.
  • Podpora využití videokonferencí: Provádět výslechy by mělo být jednodušší a méně nákladné. Náklady na přeshraniční výslech účastníka řízení či svědka pomocí videokonference obvykle činí 100 €, zatímco u výslechu, při němž jsou účastníci osobně přítomni, to je 400 až 800 €. 
  • Posílení procesních práv účastníků řízení a jejich přístupu ke spravedlnosti: Návrh posiluje právo na obhajobu a vyjasňuje např. kdy a jak mohou lidé uplatnit právo na odmítnutí. 

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude projednán v EP a v Radě.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada chce konec praní špinavých peněz

  • EU chce omezit financování trestné činnosti.

  • Návrh požaduje lepší kontrolu transakcí zahrnujících vysoce rizikové třetí země.

Rada 14. 5. 2018 přijala směrnici, kterou by se měla posilovat pravidla EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Účelem směrnice je zamezit financování trestné činnosti, aniž by se bránilo běžnému fungování platebních systémů. Nový předpis mění směrnici č. 2015/849 a je součástí akčního plánu zahájeného po sérii teroristických útoků, k nimž došlo v Evropě v roce 2016. Směrnice byla přijata bez rozpravy v návaznosti na dohodu s EP z prosince 2017 (více v příspěvku „Dohoda ohledně směrnice zaměřující se na boj proti praní peněz a financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). EP schválil dohodnuté znění v dubnu 2018 (více v příspěvku „Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Hlavní změny směrnice 2015/849 zahrnují: rozšíření přístupu k informacím o skutečných majitelích s cílem zvýšit transparentnost v oblasti vlastnictví společností a svěřeneckých fondů; řešení rizik spojených s předplacenými kartami a virtuálními měnami; spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami; lepší kontrolu transakcí zahrnujících vysoce rizikové třetí země.

 

Zpráva o pokroku při plnění evropského programu pro migraci

  • Instituce EU chtějí podpořit a inovovat obranný průmysl pomocí 500 mil. €.

  • Očekává se, že program bude financovat první projekty v roce 2019.

Komise 16. 5. 2018 přijala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo při plnění evropského programu pro migraci a plánu Komise z prosince 2017. Byla vytyčena další klíčová opatření, která by měla být přijata. Dle předloženého dokumentu zůstává situace nestabilní kvůli trvalému migračnímu tlaku, o němž svědčí opětovný růst počtu migrantů přicházejících po trasách přes východní a západní Středomoří. V centrálním Středomoří pokračoval v prvních měsících roku 2018 sestupný trend z roku 2017 – dorazilo přibližně o 77 % méně osob, než bylo zaznamenáno v témže období v roce 2017. Počet příchozích z Turecka byl výrazně nižší než před vydáním prohlášení EU a Turecka, avšak od března 2018 podstatně více osob přijíždí na řecké ostrovy (9 349 od začátku roku 2018) a překračuje pozemní hranici (v roce 2018 dosud 6 108 osob, tj. 9krát více než ve stejném období v roce 2017). Dle zprávy je situace na západobalkánské trase sice celkově stabilizovaná, ale v posledních měsících byl hlášen zvýšený pohyb přes území Albánie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny. Příchod migrantů po trase přes západní Středomoří také vykazoval vzestupnou tendenci – od ledna 2018 dorazilo do Španělska 6 623 osob (o 22 % více než v prvních měsících roku 2017). Zpráva hodnotí také činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která pomáhá pohraniční stráži členských států na všech migračních trasách. Nasazeno bylo přibližně 1 350 odborníků. Vzhledem ke zvýšenému migračnímu tlaku je připravena posílit svou přítomnost na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem. EU nadále usiluje o řešení hlavních příčin migrace, přičemž chce také chránit migranty na celé trase a nabídnout alternativy k nelegální migraci. Jedná se např. o (1) Dobrovolný návrat z Libye. Za podpory EU zorganizovala Mezinárodní organizace pro migraci jen v roce 2018 dobrovolný návrat více než 6 185 osob z Libye do jejich domovů. (2) Z Libye do Nigeru bylo v rámci mechanismu nouzového tranzitu evakuováno 1 152 osob za účelem jejich následného přesídlení do Evropy. Další opatření mají vést k (3) boji proti sítím pro převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a (4) řešení hlavních příčin migrace. V rámci navracení a zpětného přebírání je dle Komise třeba usilovněji pracovat na zvýšení míry navracení migrantů, kteří nemají právo pobývat v EU, protože v roce 2017 bylo vykonáno jen 36,6 % příkazů k návratu. V roce 2018 pomohla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž uspořádat 111 návratových operací, ale členské státy by měly mnohem více využívat posílený mandát této agentury v oblasti navracení. Aby se zkvalitnilo sledování návratů a další příslušné statistiky v oblasti migrace, Komise navrhla zvýšit četnost zveřejňování statistických údajů Eurostatu. V rámci nového programu Komise pro přesídlování zatím 20 členských států přislíbilo více než 50 tis. míst, přičemž se doposud uskutečnilo 4 252 transferů. Komise vyzývá členské státy, aby do října 2018 splnily cíl přesídlit 50 % osob z přislíbeného počtu. Komise také navrhla revizi právního předpisu týkajícího se styčných úředníků pro přistěhovalectví, které vysílají členské státy EU do zemí mimo EU, s cílem pomoci posílit unijní rozměr v koordinaci s klíčovými partnery.

 

Evropský program rozvoje obranného průmyslu

  • Instituce EU chtějí podpořit a inovovat obranný průmysl pomocí 500 mil. €.

  • Očekává se, že program bude financovat první projekty v roce 2019.

Bulharské předsednictví 22. 5. 2018 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP o navrhovaném nařízení, kterým se má zřídit Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EPROP). Cílem návrhu nařízení, které je součástí Evropského obranného fondu, je vytvořit program na podporu konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu EU na období 2019-2020. Program má fungovat jako prostředek pro spolupráci v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Očekává se, že program bude financovat první projekty v roce 2019. Dohoda bude předložena EP k hlasování a poté Radě ke konečnému přijetí.

 

Komise plánuje změny v rámci OLAF

  • Komise navrhla nové pravomoci pro OLAF, které by měly úřad posílit.

  • Úřadu OLAF má být udělen přístup k informacím o bankovních účtech, aby bylo možné určovat finanční toky.

Komise 23. 5. 2018 navrhla změnu nařízení č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Tato změna by měla zajistit, aby úřad OLAF mohl úzce spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce při odhalování a vyšetřování podvodů v celé EU. V navrhovaných úpravách se upřesňuje, jakými nástroji by mohl úřad OLAF disponovat k provádění správních vyšetřování v zájmu jejich účinnosti. Jde především o kontroly a inspekce, přístup k informacím o bankovních účtech, jakož i o nástroje pro boj proti podvodům v oblasti DPH. Úřad evropského veřejného žalobce má mít nově pravomoc vyšetřovat a stíhat případy trestných činů, které mají dopad na rozpočet EU, jako je korupce nebo podvody s finančními prostředky EU, nebo přeshraniční podvody v oblasti DPH. Úřad OLAF by měl nadále vyšetřovat ve všech členských státech nesrovnalosti nepodvodného charakteru (k nimž není Úřad evropského veřejného žalobce příslušný). Úřad OLAF by měl navíc pokračovat ve vyšetřování podvodů a korupce i v členských státech, jež se nepodílejí na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce. Návrh na změnu zahrnuje také pravidla, jimiž se má zlepšit provádění kontrol a inspekcí na místě. Úřadu OLAF má být udělen přístup k informacím o bankovních účtech, aby bylo možné určovat finanční toky u stále důmyslnějších forem podvodů a vybavit úřad OLAF nástroji potřebnými pro jeho působnost v oblasti DPH.

 

Boj proti nelegálním hotovostním tokům

  • EU chce kontrolovat finanční toky, aby mohla odhalit ty nelegální.

  • Mají se zpřísnit kontroly hotovosti u osob, které vstupují do EU nebo ji opouštějí s více než 10 tis. € v hotovosti.

Rada a EP se 23. 5. 2018 dohodly na opatření ke kontrole nelegálních hotovostních toků mířících do Evropské unie a z Unie do zahraničí. Posílená pravidla doplňují pravidla EU proti praní peněz a tvoří součást Evropského programu pro bezpečnost a činností v boji proti financování terorismu. V květnu 2015 Komise navrhla evropský program pro migraci s cílem řešit výzvy, které přinesla krize v roce 2015, a řídit migraci (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016). Prostřednictvím kontrol velkých hotovostních toků měla by EU moci lépe bojovat proti praní peněz, terorismu a organizované trestné činnosti, protože pro teroristy a zločince bude obtížnější své činnosti financovat. Odříznutí od zdrojů financování by mělo být jednou z nejúčinnějších metod, jak zabránit případným teroristickým útokům a trestné činnosti v EU i na celém světě. Opatření mají pomoci zajistit, aby se nelegální hotovostní toky nedostaly k pachatelům trestné činnosti v EU. Nestanovují však žádná omezení výše plateb v hotovosti v členských státech. Hlavní náplní nových pravidel má být (1) zpřísnění kontroly hotovosti u osob, které vstupují do EU nebo ji opouštějí s více než 10 tis. € v hotovosti; (2) umožnění orgánům zasahovat v případě částek nižších, než je tento práh pro ohlašování ve výši 10 tis. €, pokud se vyskytne podezření na trestnou činnost; (3) zlepšení výměny informací mezi orgány (celními a finančními zpravodajskými jednotkami) a členskými státy; a (4) rozšíření celní kontroly na hotovost zasílanou v poštovních balících nebo v nákladních zásilkách, na předplacené karty a na cenné komodity, jako je zlato, na něž se v současnosti standardní ohlašování peněžní hotovosti nevztahuje. Předběžnou dohodu nyní musí formálně schválit EP a Rada.

 

Dohoda o agentuře eu-LISA uzavřena

  • Agentura eu-LISA by měla přispívat ke správě hranic, spolupráci v oblasti prosazování práva a řízení migrace v EU.

  • Agentura by měla mít silnější mandát a více kompetencí.

Bulharské předsednictví Rady a EP 24. 5. 2018 dosáhly neformální dohody týkající se návrhu nařízení o Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (agentura eu-LISA). Agentura eu-LISA byla zřízena v roce 2011 a spravuje systémy, mezi něž patří Vízový informační systém (VIS), Schengenský informační systém (SIS) a EURODAC (více v příspěvku: „eu-LISA a Eurojust pokračují ve spolupráci“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2017). Komise v návaznosti na hodnocení agentury předložila červnu 2017 návrh nového právního mandátu agentury eu-LISA tak, aby tato agentura mohla lépe zvládat současné a budoucí výzvy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (více v příspěvku „Komise chce zajistit interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017 a v příspěvku „Komise představila kroky vedoucí k větší interoperabilitě bezpečnostních systémů v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2017). Novým nařízením by měla agentura přispívat ke správě hranic, spolupráci v oblasti prosazování práva a řízení migrace v EU. Agentura má mít také úlohu při zavádění nové architektury informačních technologií v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Návrh nařízení má posílit mandát agentury eu-LISA a pověřit ji (1) vývojem a provozováním nových systémů - např. systém vstupu/výstupu a evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS); (2) přispíváním k vývoji technických řešení pro zajištění interoperability, s výhradou v současnosti projednávaného legislativního nástroje pro interoperabilitu; (3) poskytováním podpory členským státům na jejich žádost, například podpory ad hoc ke zvládání migračních výzev, a pomoci při vytváření společných řešení pro plnění jejich povinností vyplývajících z právních předpisů EU týkajících se decentralizovaných informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva; a (4) zásadnějšími úkoly v oblasti výzkumu, pilotních projektů a testovacích činností. Neformální dohoda má být předložena k potvrzení jménem Rady. Posléze bude navržené nařízení předloženo k hlasování v prvním čtení v EP a následně Radě k přijetí.

 

Rada chce posílit SBOP

  • Rada ve svých závěrech zdůraznila důležitost civilních misí.

  • EU chce posílit svoji roli globálního podporovatele bezpečnosti.

Rada 28. 5. 2018 přijala závěry o posílení společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Rada ve svých závěrech opětovně potvrdila, že posílená civilní SBOP je základním prvkem společného přístupu EU. Rada identifikovala řadu kroků, které by měly vést k větší efektivnosti civilní SBOP. Závěry také stanovují způsoby, jakými by mohly civilní mise koordinovaně přispívat k řešení bezpečnostních výzev. Konkrétnější kroky by měly být představeny v rámci plánu na rozvoj civilních schopností do v polovině roku 2018. Do listopadu 2018 by měla být dohoda na civilní strategii SBOP. V současné době má EU 10 civilních misí SBOP. Mise jsou dle Koise důležitým nástrojem, kterým EU usiluje o roli globálního podporovatele bezpečnosti.