Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Svoboda, spravedlnost a bezpečnost v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019

Komise vydala zprávu o rizicích, jež pro EU představují režimy občanství a pobytu pro investory, Rada přijala svůj postoj k ochraně oznamovatelů, Komise vyzývala signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím k jeho lepšímu prosazování

  • Postupy pro udělování občanství a pobytu pro investory vyžadují zvýšení bezpečnostních kontrol, transparentnosti a spolupráce mezi členskými státy 

  • Oznamovatelé by měli být v EU lépe chráněni

  • Boj proti dezinformacím pokračuje

  

Komise vydala zprávu o rizicích, jež pro EU představují režimy občanství a pobytu pro investory

  • Režimy občanství a pobytu pro investory vyžadují zvýšení bezpečnostních a hraničních kontrol.

  • Při udělování režimů občanství a pobytu pro investory by měla mezi členskými státy probíhat lepší výměna informací, pokud jde o počty obdržených žádostí, země původu a počty občanství a udělení/zamítnutí povolení k pobytu.

  • Komise apeluje na lepší dodržování pravidel EU pro boj proti praní peněz.

  • Komise by měla nadále pokračovat s vydáváním zpráv a monitoringem s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti.

  • Komise 23. 1. 2019 představila první komplexní zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory, které uplatňuje řada členských států EU.

Pozadí

Zpráva navazuje na usnesení EP z ledna 2014, které vyzvalo Komisi, aby posoudila různé režimy pro získání občanství s ohledem na evropské hodnoty a právní předpisy a postupy EU. Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí jednoho členského státu o udělení občanství výměnou za investice automaticky poskytuje práva ve vztahu k jiným členským státům, a to zejména právo na svobodný pohyb a přístup na vnitřní trh EU za účelem výkonu hospodářských činností, režimy občanství pro investory („zlaté pasy“) představují jednak pro členské státy, jednak pro EU jako celek určití bezpečnostní rizika. Podobně je tomu v případě režimu pobytu pro investory („zlaté vízum“), kdy platné povolení k pobytu dává příslušníkům třetích zemí právo pobývat v daném členském státě, ale též volně cestovat v rámci schengenského prostoru.

Zpráva Komise se proto zaměřuje na hodnocení stávajících postupů udělování režimů občanství a pobytu investorů v členských státech včetně identifikace rizik, jež tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci.

Klíčové a sporné body

V obou případech Komise jako jeden z nejproblematičtějších bodů identifikovala nedostatečné bezpečnostní kontroly včetně neexistence sjednocených pravidel na úrovni EU. Problematickým aspektem je v obou případech rovněž nedostatek transparentnosti, zejména pokud jde o počet obdržených, udělených a zamítnutých žádostí a původu žadatelů či o sledování a absenci statistických údajů o počtu lidí, kteří získají povolení k pobytu.

V případě režimu občanství pro investory jsou dle Komise zapotřebí rovněž zesílené kontroly za účelem zabránit obcházení pravidel v rámci boje proti praní peněz. To samé platí v případě daňových úniků, kdy je potřeba, aby se důkladným sledováním zabránilo situaci, kdy jedinci budou tyto režimy využívat kvůli privilegovaným daňovým pravidlům. Jako nedostatečnou Komise shledala také výměnu informací mezi členskými státy o žadatelích o tyto režimy či o zamítnutých žádostech.

Co se týká udělování povolení k pobytu získaná při investicích, Komise vznesla požadavek na fyzický pobyt jedince v dané zemi.

Komise by měla monitorovat kroky členských států k odstranění výše identifikovaných problematických aspektů. S cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti mají být v rámci EU dostupné nástroje pro správní spolupráci, a to zejména pro výměnu informací. V souvislosti s nedostatečnou transparentností by měla Komise zřídit skupinu odborníků z členských států, kteří mají být pověřeni jednak zavedením systému pro výměnu informací, jednak vytvořením společného souboru bezpečnostních kontrol týkajících se režimů občanství pro investory, včetně specifických opatření pro řízení rizik.

Předpokládaný další vývoj

Komise má nadále monitorovat režimy získání občanství pro investory v kandidátských zemích, potenciálních kandidátských zemích a v zemích s bezvízovým stykem s EU jako součást mechanismu pozastavení víz.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada přijala svůj postoj k ochraně oznamovatelů

  • Rada schválila kroky, které mají zaručit vyšší míru ochrany oznamovatelů.

  • Rada přijala nové prvky, které se liší od návrhu Komise.

Rada 25. 1. 2019 přijala postoj ke směrnici o ochraně oznamovatelů a je připravena zahájit jednání s EP s cílem dosáhnout dohody do konce stávajícího volebního období. Právní úprava ochrany oznamovatelů je v současné době stále roztříštěná a komplexními právními předpisy na ochranu oznamovatelů disponuje pouze 10 zemí EU. Na úrovni EU existují jen předpisy úzce zaměřené na určitá odvětví (zejména v oblasti finančních služeb), které obsahují opatření na ochranu oznamovatelů. Ve studii, která byla v roce 2017 provedena pro Komisi, byla ztráta potenciálních přínosů pro celou EU kvůli nedostatečné ochraně oznamovatelů jen v oblasti zadávání veřejných zakázek odhadnuta v rozmezí 5,8-9,6 mld. € ročně. Komise v dubnu 2018 představila návrh právních dokumentů, které mají vést k posílení ochrany oznamovatelů – tzv. whistleblowerů (více v příspěvku „Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). EP přijal k návrhu právního aktu postoj v prosinci 2018. Nově mají být vytvořeny bezpečné kanály pro oznamování jak v rámci organizace – soukromé či veřejné, má-li více než 50 zaměstnanců –, tak i pro oznamování veřejným orgánům. Oznamovatelé by měli být chráněni také před odvetou, přičemž vnitrostátní orgány by měly informovat občany a zaškolovat státní úředníky, jak v případě oznámení postupovat. K prvkům přijatých Radou oproti původnímu návrhu Komise patří: (1) Systém oznamování: oznamovatelé by měli nejdříve použít interní kanály ve své organizaci, až poté kanály externí (zřízené veřejnými orgány), a teprve poté budou moci přistoupit ke zveřejnění. Princip tohoto třífázového systému nicméně zahrnuje výjimky, kdy lze v některých konkrétních případech rovnou použít externí kanály, či dokonce přistoupit k okamžitému zveřejnění (např. v případě zjevného nebo bezprostředního ohrožení veřejného zájmu). (2) Osoby, které jsou podle nových pravidel chráněny: příslušné prvky návrhu Komise byly Radou zachovány a zahrnují množství profilů osob, jež by mohly v kontextu svého zaměstnání získat informace o porušení, např. zaměstnanci včetně úředníků na státní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady, akcionáři apod. (3) Povinnosti orgánů a společností související s poskytnutím zpětné vazby: orgány a společnosti by měly na zprávy oznamovatelů reagovat a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců u externích kanálů). (4) Zveřejňování: Rada do návrhu vložila článek vymezující podmínky, jež musejí být splněny, má-li být osoba, jež informace zveřejní, novými pravidly chráněna. (5) Oblast působnosti: postoj Rady zachoval oblast působnosti, jak navrhla Komise – tj. zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví apod.

 

Komise vyzývala signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím k jeho lepšímu prosazování

  •  Signatáři, kteří podávají zprávy, se ke kodexu dobrovolně připojili v říjnu 2018.

  • Google prý zlepšil kontrolu umístění inzerátů a transparentnost politické reklamy.

Komise 29. 1. 2019 zveřejnila první zprávy, které předložili signatáři kodexu zásad boje proti dezinformacím. Kodex byl podepsán v říjnu 2018 a monitorování kodexu je součástí akčního plánu proti dezinformacím, který EU přijala v prosinci 2018 (více v příspěvku „EU posiluje opatření proti dezinformacím“, Informační společnost v prosinci 2018). Kodex usiluje o dosažení cílů stanovených ve sdělení Komise představeném v dubnu 2018, ve kterém je vymezena řada závazků soustředěných v 5 oblastech: (1) snižovat příjmy z reklamy účtům a internetovým stránkám, které dezinterpretují informace, a poskytovat inzerentům odpovídající bezpečnostní nástroje a informace o internetových stránkách šířících dezinformace; (2) umožnit zveřejnění informací o politické reklamě a usilovat o zveřejňování informací o reklamě zaměřené na aktuální problémy; (3) vytvořit jasnou a veřejně přístupnou politiku v oblasti identity a internetových robotů a přijmout opatření k uzavírání falešných účtů; (4) poskytnout lidem informace a nástroje, které jim pomohou přijímat informovaná rozhodnutí, usnadnit přístup k různým pohledům na témata veřejného zájmu a zároveň upřednostňovat spolehlivé zdroje; (5) zaručit výzkumníkům přístup k údajům, který je v souladu s ochranou soukromí, a lépe porozumět šíření a dopadu dezinformací. Zveřejněné zprávy se týkají opatření, která online společnosti a reklamní průmysl přijaly do prosince 2018. Zprávy předložily společnosti Google, Facebook, Twitter, Mozilla a obchodní sdružení zastupující reklamní průmysl. K pokroku došlo zejména při odstraňování falešných účtů a omezování viditelnosti internetových stránek, které šíří dezinformace. Dále by se mělo zajistit, aby byl umožněn přístup k údajům platforem pro výzkumné účely a zajištěna spolupráce mezi platformami a jednotlivými členskými státy prostřednictvím kontaktních míst v systému včasného varování. Podle zveřejněných zpráv je úsilí online společností v některých oblastech (jako je odstraňování falešných účtů a omezování příjmů šiřitelů dezinformací) relativně pokročilé. V jiných oblastech však tyto společnosti zaostávají. Zprávy přináší zejména následující zjištění: (1) Facebook by měl jasněji vysvětlit, jak bude využívat své nástroje pro lepší postavení spotřebitelů a jak posílí spolupráci se subjekty, které ověřují faktickou správnost údajů, a s vědeckou obcí v celé EU. (2) Google podnikl kroky k provedení všech svých závazků, zejména zlepšil kontrolu umístění inzerátů a transparentnost politické reklamy. Poskytl rovněž uživatelům informace, nástroje a podporu, které posílí jejich postavení při prohlížení online obsahu. Některé nástroje jsou však k dispozici pouze v několika členských státech. Komise také tohoto provozovatele internetového vyhledávače vyzývá, aby ve větší míře podporoval výzkumnou činnost. (3) Pro Twitter bylo prioritou odhalování subjektů s nekalými úmysly: blokoval falešné nebo podezřelé účty a automatizované systémy a internetové roboty. Společnost by však měla poskytnout další informace o tom, jak toto opatření zabrání ke všemu odhodlaným dezinformátorům v šíření jejich tweetů. (4) Mozilla má spustit modernizovanou verzi svého prohlížeče, která má automaticky blokovat sledování napříč weby. Komise očekává, že Google, Facebook, Twitter a Mozilla poskytnou v příští edici zpráv informace systematičtějším způsobem, který umožní pravidelné monitorování. Pokud jde o obchodní sdružení zastupující reklamní průmysl, jako jsou Světová federace inzerentů (World Federation of Advertisers), Evropská asociace komunikačních agentur (European Association of Communication Agencies) a Evropská kancelář pro interaktivní reklamu (Interactive Advertising Bureau Europe), Komise ocenila jejich úsilí zvýšit informovanost o kodexu. Současně je však znepokojena absencí korporátních signatářů a zdůrazňuje, že při snaze blokovat příjmy šiřitelů dezinformací hrají klíčovou roli právě obchodní značky a inzerenti.