Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019

08.11.2019
Euroskop

Komise hodnotí Evropský program pro migraci od roku 2015, Chorvatsko se může připojit k schengenskému prostoru, Komise hodnotí fungování bezpečnostní unie, EU podepsala s Černou Horou dohodu o spolupráci s agenturou Frontex, Nová pravidla pro oznamovatele mají být platná pro celou EU od roku 2021, EU má bojovat proti dezinformacím a vnějšímu ovlivňování voleb, Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou, Rada přijala závěry týkající se severovýchodní Sýrie, Rada prodloužila sankční režim EU kvůli chemickým zbraním, Rada potvrdila Lauru Codruţu Kövesiovou jako první evropskou nejvyšší žalobkyni, Podpora pro Moldávii byla obnovena, Dle generální advokátky Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti, když odmítly uprchlické kvóty

  • Nová zpráva o pokroku, kterého bylo dosaženo od roku 2015 v rámci Evropského programu pro migraci, zveřejněna

  • Chorvatsko přijalo všechna nezbytná opatření pro vstup do Schengenu

  • Komise doufá v brzké schválení jejích iniciativ v rámci bezpečnostní unie

  • EU bude spolupracovat s Černou horou v oblasti pohraniční stráže

  • Rada přijala nová pravidla pro oznamovatele

  • Komise hodnotí boj proti dezinformacím a vnějšímu ovlivňování voleb v loňském roce

  • Polsko opět skončí před SDEU

  • Členské státy se vyjádřily k severovýchodní Sýrii

  • Sankce EU kvůli chemickým zbraním mají pokračovat

  • První evropskou nejvyšší žalobkyni schválila Rada

  • Moldávie získala další podporu od EU

  • ČR, Polsko a Maďarsko podle advokátky EU odmítnutím kvót porušily smlouvu EU


Komise hodnotí Evropský program pro migraci od roku 2015

  • V průběhu posledních 5 let Komise pracovala na vybudování silnější migrační politiky.

  • EU je lépe připravena poskytovat operativní a finanční podporu členským státům, které jsou pod tlakem.

  • Celková situace v oblasti migrace na všech trasách vrátila na úroveň z období před krizí – v září 2019 byl počet vstupů přibližně o 90 % nižší než v září 2015.

  • Při řešení příčin nelegální migrace, ochraně uprchlíků a migrantů a podpoře hostitelských komunit zintenzivnila EU spolupráci se zeměmi mimo EU.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Progress report on the Implementation of the European Agenda on Migration (COM(2019)481)

  • Komise 16. 10. 2019 předložila zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo od roku 2015 v rámci Evropského programu pro migraci. Zaměřuje se také na kroky, které EU podnikla od poslední zprávy o pokroku z března 2019. Komise rovněž určila oblasti, které je třeba ještě dořešit s ohledem na stávající i budoucí výzvy.

Pozadí

Když v roce 2015 vypukla migrační krize, EU přijala rychlá opatření, aby mohla výjimečným problémům čelit prostřednictvím společných řešení. Za poslední 4 roky byl položen základ kolektivní migrační politiky EU a byly zavedeny nové nástroje a postupy pro účinnou koordinaci a spolupráci. EU tvrdí, že je lépe připravena poskytovat operativní a finanční podporu členským státům, které jsou pod tlakem, spravovat vnější hranice a spolupracovat se zeměmi mimo EU. K dokončení tohoto úkolu a k zajištění toho, aby migrační politika EU byla účinná a odolná a obstála i v budoucnu, je však podle ní zapotřebí další úsilí.

Klíčové a sporné body

EU více spolupracuje s členskými státy, a to prostřednictvím přístupu založeného na hotspotech a agenturách EU s více než 2,3 tis. pracovníky v terénu. Cílem je lepší řízení migrace, posílení vnějších hranic, záchrana životů, snížení počtu nelegálních vstupů a zajištění účinného navracení osob. Jako úspěšné se ukázalo zejména zavedení koordinačních procesů a operačních struktur přímo na místě. Tyto procesy a struktury budou fungovat i nadále.

Úspěšná je užší spolupráce s partnerskými zeměmi. Při řešení příčin nelegální migrace, ochraně uprchlíků a migrantů a podpoře hostitelských komunit zintenzivnila EU spolupráci se zeměmi mimo EU. Za tímto účelem byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 9,7 mld. €, zejména prostřednictvím svěřenského fondu EU pro Afriku – fondu zřízeného v reakci na krizi v Sýrii nebo nástroje pro uprchlíky v Turecku, v jejichž rámci již bylo přiděleno 97 % z částky 6 mld. €. Podpora EU se také zaměřuje na odolnost, stabilitu a hospodářské i pracovní příležitosti. Zlepšila se rovněž spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti navracení, přičemž dohody a ujednání o navracení a zpětném přebírání osob již byly uzavřeny s 23 partnerskými zeměmi.

Ze zprávy vyplývá, že jedním z nejzřetelnějších ponaučení z krize v roce 2015 bylo, že je zapotřebí reforma společného evropského azylového systému. Komise předložila návrhy pro úplný a udržitelný rámec EU pro migraci a azyl. U 5 ze 7 návrhů bylo sice již dosaženo pokroku, nicméně reforma dosud nebyla dokončena. V posledních 5 letech vyvinuly členské státy dosud největší kolektivní úsilí při přesídlování, když přesídlily téměř 63 tis. osob. Na výzvu Komise k dalšímu přesídlování osob v roce 2020 členské státy svůj závazek a odhodlání zajistit kontinuitu tohoto přesídlování do budoucna potvrdily a přislíbily již přibližně 30 tis. míst.

I když se celková situace v oblasti migrace na všech trasách vrátila na úroveň z období před krizí – v září 2019 byl počet vstupů přibližně o 90 % nižší než v září 2015, situace je i nadále nestabilní a geopolitický vývoj staví před EU nové úkoly. Řecké orgány sice podnikly v uplynulých měsících kroky ke zmírnění tlaku na ostrovy, mj. zavedly novou strategii přijímání a přijaly nová azylová opatření, nicméně vyšší počet příchozích osob znamená další nápor. I přes pátrací a záchranné akce dochází na moři stále ke ztrátám na životech a relokace ad hoc koordinovaná Komisí není zjevně dlouhodobým řešením. Komise je i nadále odhodlána spolupracovat s členskými státy a podporovat je při přijímání dočasných ujednání ke snazšímu vyloďování osob po pátracích a záchranných akcích ve Středozemním moři a vyzývá další členské státy, aby se v rámci solidarity zapojily. Situace v Libyi zůstává vážným problémem. Po násilném konfliktu, který vypukl v Tripolisu a jeho okolí v dubnu 2019, se musí prostřednictvím třístranné pracovní skupiny Africké unie, EU a OSN pokračovat v intenzivním úsilí o to, aby nebyli migranti dále zadržováni, zjednodušily se dobrovolné návraty (dosud navráceno 49 tis. osob) a aby byly evakuovány nejzranitelnější osoby (evakuováno přes 4 tis. osob). Členské státy potřebují zvýšit a urychlit tempo přesídlování v rámci mechanismu nouzového tranzitu v Nigeru, které probíhá ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), a podpořit tento nově zavedený mechanismus ve Rwandě.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla Evropský program pro migraci pravidelně hodnotit.

Odkazy

Chorvatsko se může připojit k schengenskému prostoru

  • Schengenský prostor představuje největší oblast volného cestování na světě a v současné době zahrnuje 22 zemí EU a 4 přidružené země mimo EU.

  • Sdělení shrnuje hodnocení provedená v období od června 2016 do května 2019.

  • Chorvatsko přijalo všechna nezbytná opatření a splnilo příslušní podmínky.

  • Jakmile jsou splněny všechny podmínky pro uplatňování všech schengenských pravidel, je na Radě, aby po konzultaci s EP jednomyslně přijala konečné rozhodnutí.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council on the verification of the full application of the Schengen acquis by Croatia (COM(2019)497)

  • Komise 22. 10. 2019 vydala sdělení týkající se pokroku, kterého dosáhlo Chorvatsko při plnění podmínek ke vstupu do schengenského prostoru.

Pozadí

Schengenský prostor představuje největší oblast volného cestování na světě. V současné době zahrnuje 22 zemí EU (Belgii, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) a 4 přidružené země mimo EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Umožňuje občanům volný pohyb mezi těmito zeměmi bez hraničních kontrol.

Země, které se chtějí k schengenskému prostoru připojit, musí projít řadou hodnocení, která dojdou k závěru, zda splňují podmínky k uplatňování schengenských pravidel. Zjišťuje se zejména, zda je daná země schopna převzít odpovědnost za kontrolu vnějších hranic jménem ostatních zemí, účinně spolupracovat s donucovacími orgány v ostatních zemí s cílem zachovat vysokou úroveň bezpečnosti po zrušení hraničních kontrol a uplatňovat schengenská pravidla, jako je kontrola vnějších pozemních, námořních a vzdušných hranic (letiště), vydávání schengenských víz, postupy navracení osob, policejní spolupráce, ochrana osobních údajů a připojení k Schengenskému informačnímu systému (SIS) a jeho využívání.

Jakmile jsou splněny všechny podmínky pro uplatňování všech schengenských pravidel, je na Radě, aby po konzultaci s EP jednomyslně přijala konečné rozhodnutí.

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 vyjádřil předseda Komise Jean-Claude Juncker jednoznačnou podporu tomu, aby se Chorvatsko stalo plnohodnotným členem schengenského prostoru, jakmile splní všechny podmínky. Komise dnes informovala o pozitivním výsledku dlouhého procesu hodnocení i spolupráce, v jehož průběhu se Chorvatsko neustále zlepšovalo, aby dané podmínky splnilo.

Komise je na základě výsledků hodnocení zahájeného v roce 2016 toho názoru, že země přijala nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly splněny podmínky pro plné uplatňování schengenských pravidel a norem. Chorvatsko však bude muset pokračovat v realizaci probíhajících opatření (zejména správy vnějších hranic), aby všechny podmínky i nadále splňovalo. Komise dnes zároveň potvrdila, že Chorvatsko pokračuje v plnění závazků ohledně schengenských pravidel, jež přijalo během přístupových jednání.

Klíčové a sporné body

V březnu 2015 Chorvatsko prohlásilo, že je připraveno podrobit se hodnocení ve všech příslušných oblastech politiky. Předložené sdělení hodnotí pokrok, jehož bylo během celého procesu hodnocení dosaženo, a potvrzuje, že Chorvatsko splnilo všechny závazky, které během přístupových jednání s EU přijalo.

Sdělení shrnuje hodnocení provedená v období od června 2016 do května 2019, která zkoumala uplatňování schengenských pravidel a norem ze strany Chorvatska v řadě oblastí. Přestože Komise již zhodnotila a potvrdila plné provádění schengenských pravidel v oblasti ochrany údajů, policejní spolupráce, společné vízové politiky, navracení, SIS, palných zbraní a justiční spolupráce v trestních věcech, dnešní sdělení rovněž potvrzuje, že Chorvatsko přijalo nezbytná opatření k plnění podmínek pro uplatňování schengenských pravidel v oblasti správy vnějších hranic. Chorvatsko však bude muset ve svém úsilí pokračovat a zajistit důslednou realizaci všech probíhajících opatření v této oblasti.

Sdělení také informuje o plnění závazků, které Chorvatsko přijalo v rámci přístupových jednání a jež jsou relevantní pro schengenská pravidla. Tyto závazky se týkají zejména oblasti soudnictví a dodržování základních práv. Komise dnes potvrdila, že Chorvatsko všechny závazky plní.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala Radu, aby toto sdělení projednala a v souladu s aktem o přistoupení z roku 2011 schválila připojení Chorvatska k schengenskému prostoru.

Odkazy

Komise hodnotí fungování bezpečnostní unie

  • Zpráva o fungování bezpečnostní unie konstatuje, že je třeba zintenzivnit úsilí, zejména pokud jde o provádění právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti.

  • Komise doporučuje, aby EU zahájila jednání s Novým Zélandem o výměně osobních údajů s Europolem za účelem boje proti závažné trestné činnosti a terorismu.

  • V návaznosti na Evropský program pro bezpečnost má EU snahu vytvořit „účinnou a skutečnou“ bezpečnostní unii.

  • EU chce usilovat o minimalizaci manévrovacího prostoru teroristů, ať už offline či online, v EU nebo mimo ni.

  • Komplexní a mnohotvárné bezpečnostní výzvy, např. kyberkriminalita nebo dezinformace, mohou být dle Komise nejlépe řešeny, pokud bude EU spolupracovat a reagovat na tyto výzvy koordinovaným způsobem.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Twentieth Progress Report towards an effective and genuine Security Union (COM(2019)552)

  • Komise 30. 10. 2019 vydala hodnotící zprávu týkající se změn, kterých bylo dosaženo při vytváření „účinné a skutečné“ bezpečnostní unie. Zpráva shrnuje iniciativy Komise v některých klíčových oblastech bezpečnostní unie, jako je boj proti terorismu, výměna informací, boj proti radikalizaci a kybernetická bezpečnost.

Pozadí

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a hovoří se o ní jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie z 12. 9. 2018.

V této oblasti určuje činnost Komise Evropský program pro bezpečnost, který stanovuje hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby. Jedná se např. o boj proti radikalizaci, posilování kybernetické bezpečnosti, odstřižení teroristů od finančních prostředků a o zlepšení výměny informací. Od přijetí tohoto programu došlo v jeho provádění k významnému pokroku, což připravilo cestu k účinné a skutečné bezpečnostní unii. Dosažený pokrok Komise pravidelně vyhodnocuje ve zveřejňovaných zprávách.

V červnu 2019 přijali vedoucí představitelé EU „Novou strategickou agendu 2019–2024“, v níž se „ochrana občanů a ochrana svobod“ řadí mezi 4 hlavní priority EU (více v příspěvku „Nová strategická agenda 2019–2024 představena“, Institucionální záležitosti v červnu 2019).

Klíčové a sporné body

Zpráva konstatuje, že je třeba zintenzivnit úsilí, zejména pokud jde o provádění právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti. Zpráva popisuje jednak pokrok, jehož bylo dosaženo v prioritních legislativních návrzích v oblasti bezpečnosti, jednak aktuální iniciativy k zajištění bezpečnosti evropských občanů na internetu i mimo něj. Hlavní témata zprávy jsou:

  1. Teroristický obsah online: Vzhledem k přetrvávající hrozbě, kterou představuje teroristický obsah online, vyzývá Komise EP a Radu, aby do konce roku 2019 dosáhly dohody o příslušném legislativním návrhu (více v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019).
  2. Lepší výměna informací: K odstranění zbývajících informačních nedostatků a slabých míst je nezbytné, aby bezpečnostní informační systémy EU vzájemně komunikovaly. Proto Komise považuje provedení návrhů na interoperabilitu těchto systémů do roku 2020 za svou nejvyšší bezpečnostní prioritu. Komise rovněž vyzývá EP a Radu, aby urychleně dosáhly dohody o všech projednávaných legislativních návrzích týkajících se bezpečnostních informačních systémů, včetně technického provádění systému ETIAS a posíleného Vízového informačního systému.
  3. Kybernetická bezpečnost: EU výrazně posílila svou kybernetickou odolnost a nyní pracuje na zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G. V návaznosti na celounijně koordinované posouzení rizik by se členské státy měly do konce prosince 2019 dohodnout na souboru zmírňujících opatření.
  4. Dezinformace: EU rovněž pokračovala ve svém úsilí v rámci boje proti dezinformacím a ochrany integrity voleb prostřednictvím samoregulačního kodexu zásad boje proti dezinformacím z října 2018.
  5. Prosazování právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti: Řadu klíčových právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti, jež se týkají terorismu a kyberkriminality, dosud plně neuplatňují všechny členské státy. Jde např. o výměnu údajů jmenné evidence cestujících a směrnici č. 541/2017 o boji proti terorismu. Pravidla EU o přísnějším přístupu k palným zbraním uplatňuje pouze 13 členských států. Pravidla EU pro boj proti praní peněz pak ve svém právu dosud neprovedlo 21 členských států. Kromě toho 23 členských států stále neprosazuje pravidla EU kriminalizující pohlavní zneužívání dětí a 4 členské státy nedodržují právní předpisy EU týkající se útoků na informační systémy. Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jež zajistí plné provedení právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti.

V souvislosti s útokem ve městě Christchurch v březnu 2019 podepsaly v dubnu 2019 Europol a Nový Zéland pracovní ujednání, které poskytuje rámec pro strukturovanou spolupráci na strategické úrovni, ale není právním základem pro výměnu informací o osobních údajích. V návaznosti na formální žádost Nového Zélandu ze srpna 2019 požádala Komise Radu o zahájení jednání o dohodě, která by tuto výměnu umožnila.

V návaznosti na společný akční plán podepsala Komise v říjnu 2019 s Albánií a Severní Makedonií ujednání o boji proti terorismu. V říjnu 2019 EU rovněž podepsala dohodu o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Černou Horou a agenturou Frontex.

Komise rovněž zintenzivnila spolupráci a výměnu informací s dalšími partnerskými zeměmi, organizacemi a příslušnými zainteresovanými subjekty, bez čehož se vytváření účinné a skutečné bezpečnostní unie neobejde.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla i nadále hodnotit kroky.

Odkazy

Krátce…

EU podepsala s Černou Horou dohodu o spolupráci s agenturou Frontex

  • Tato dohoda umožňuje agentuře Frontex pomáhat Černé Hoře při správě hranic, provádět společné operace a nasazovat jednotky v regionech Černé Hory, které hraničí s EU, s výhradou dohody s Černou Horou.

  • EU chce prohloubit spolupráci s Černou Horou v oblasti pohraniční stráže.

EU 7. 10. 2019 podepsala s Černou Horou dohodu o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Černou Horou a agenturou Frontex. Tato dohoda umožňuje agentuře Frontex pomáhat Černé Hoře při správě hranic, provádět společné operace a nasazovat jednotky v regionech Černé Hory, které hraničí s EU, s výhradou dohody s Černou Horou. Tyto činnosti jsou zaměřeny na řešení nelegální migrace, zejména náhlých změn migračních toků, a přeshraniční kriminality a mohou zahrnovat poskytování rozsáhlejší technické a operativní pomoci na hranicích. Posílená spolupráce mezi prioritními třetími zeměmi a agenturou Frontex má přispět k potírání nelegální migrace a dále zvýšit bezpečnost na vnějších hranicích EU. Návrh rozhodnutí o uzavření dohody byl zaslán EP, aby dal souhlas s uzavřením dohody. Dohoda o postavení jednotek je po dohodě podepsané s Albánií v říjnu 2018 druhou dohodou tohoto druhu uzavřenou s partnerskou zemí. Jednání s Černou Horou byla dokončena v červenci 2018 a návrh dohody byl parafován v únoru 2019. Rada poté v březnu 2019 schválila podpis dohody. Podobné dohody o postavení jednotek byly parafovány také se Severní Makedonií (červenec 2018), Srbskem (září 2018) a s Bosnou a Hercegovinou (leden 2019) a v současné době se připravuje jejich finalizace. V květnu 2019 zahájila agentura Frontex v Albánii vůbec první společnou operaci na území sousední země, která není členem EU (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude v Srbsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „EU podepsala s Albánií dohodu o spolupráci s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2018). Frontex může vysílat své příslušníky a realizovat společné operace na území sousedních zemí, které nejsou členy EU, za předpokladu, že EU s danou zemí předem uzavře dohodu o postavení jednotek. Komise, EP a Rada se letos dohodly na tom, že Frontex posílí (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž: zřízení stálého desetitisícového sboru“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). To má umožnit organizovat společné operace a vysílat příslušníky stráže do zemí v bezprostředním sousedství EU. Spolupráce se třetími zeměmi je důležitým prvkem evropské koncepce integrované správy hranic. Tato koncepce se uplatňuje formou čtyřúrovňového modelu, který zahrnuje opatření ve třetích zemích, opatření se sousedními třetími zeměmi, opatření týkající se ochrany vnějších hranic a opatření v rámci Schengenského prostoru.

Nová pravidla pro oznamovatele mají být platná pro celou EU od roku 2021

  • EU by měla zajistit vyšší úroveň ochrany oznamovatelů v řadě odvětví včetně zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, předcházení praní peněz, bezpečnosti výrobků a bezpečnosti dopravy, jaderné bezpečnosti, veřejného zdraví, ochrany spotřebitele a ochrany údajů.

  • Členské státy budou mít 2 roky na provedení nových pravidel ve vnitrostátním právu.

Rada 7. 10. 2019 přijala nová pravidla týkající se ochrany oznamovatelů. Tato nová pravidla si vyžádají vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování jak v rámci organizace (soukromé či veřejné), tak i pro oznamování veřejným orgánům (více v příspěvku „Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018 a v příspěvku „Rada přijala svůj postoj k ochraně oznamovatelů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2019). Oznamovatelům má být poskytována vysoká úroveň ochrany před odvetnými opatřeními, přičemž vnitrostátní orgány budou muset náležitě informovat občany a školit státní úředníky, jak v případě oznámení postupovat. Kompromisní znění obsahuje mimo jiné tyto hlavní prvky: (1) Navrhovaná směrnice ukládá povinnost vytvořit účinné a efektivní kanály pro oznamování v podnicích s více než 50 zaměstnanci či v obcích s více než 10 tis. Obyvateli. (2) Oznamovatelé jsou vybízeni, aby před použitím externích kanálů, které jsou veřejné orgány povinny zřídit, využívali interních kanálů pro oznamování v rámci svých organizací. Ovšem ani v případě, že se oznamovatelé rozhodnou využít externí kanály hned zpočátku, neztrácejí nárok na ochranu. (3) Chráněné osoby zahrnují značné množství profilů osob, jež by mohly v rámci svého zaměstnání získat informace o porušení předpisů, jako jsou např. zaměstnanci včetně státních úředníků na celostátní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, nevýkonní členové orgánů organizací, akcionáři apod. (4) Nová pravidla se vztahují na oblasti, jako jsou zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví atd. V zájmu právní jistoty je seznam všech zahrnutých legislativních nástrojů EU uveden v příloze navrhované směrnice. Při uplatňování nových pravidel mohou členské státy jít nad rámec tohoto seznamu. (5) Nová pravidla zavádějí opatření, jejichž cílem je chránit oznamovatele před odvetnými kroky, jako je dočasné zproštění výkonu služby, převedení na nižší pozici či zastrašování. Chráněny jsou rovněž osoby, které oznamovatelům pomáhají, jako kolegové a příbuzní. Směrnice rovněž obsahuje seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena. (6) Směrnice zavádí povinnost orgánů a společností reagovat na informace oznamovatelů a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu u externích kanálů v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců). Směrnice bude nyní formálně podepsána a zveřejněna v Úředním věstníku. Členské státy budou mít 2 roky na provedení nových pravidel ve vnitrostátním právu.

EU má bojovat proti dezinformacím a vnějšímu ovlivňování voleb

  • EP vyzval k přijetí legislativy zaměřené na předcházení hybridním hrozbám.

  • EP kritizoval možné zahraniční financování politických stran v EU.

EP 10. 10. 2019 schválil poměrem hlasů 469:143:47 nelegislativní usnesení o předcházení hybridním hrozbám. Vnější ovlivňování voleb totiž podle EU představuje hrozbu pro evropské demokratické společnosti, ze které těží především protievropské, extremistické a populistické síly. Vnější ovlivňování vnitrostátních a evropských volebních procesů vykazuje určitý systematický vzorec a nabývá různých forem včetně dezinformačních kampaní na sociálních sítích, kybernetických útoků na klíčovou infrastrukturu spojenou s volbami, nebo přímou a nepřímou finanční podporu politických aktérů, jak se uvádí v usnesení. Z tohoto typu aktivit ve velké míře těží především protievropští, extrémističtí a populističtí kandidáti, dodává schválený text. EP vyjádřil znepokojení nad nebezpečnou povahou ruské propagandy, která je prý hlavním zdrojem dezinformací v EU. Usnesení konstatuje, že od ledna 2019 se počet zdokumentovaných případů šíření dezinformací z ruských zdrojů v porovnání se stejným obdobím v roce 2018 více jak zdvojnásobil (nárůst ze 434 na 998 případů). Poslanci také odsoudili stále agresivnější kroky subjektů z třetích zemí, které se snaží podkopat suverenitu států západního Balkánu, které usilují o vstup do EU, stejně jako zemí Východního partnerství. EP vyzval k transformaci pracovní skupiny EU East StratCom ve stálou strukturu v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) s výrazně navýšeným rozpočtem a počtem zaměstnanců. Na boji proti dezinformacím by se podle poslanců měli podílet i internetové společnosti a společnosti provozující sociální sítě, avšak bez omezování svobody projevu. Poslanci také vyzývají k vypracování právního rámce na úrovni EU zaměřeného na boj s hybridními hrozbami. EU aktivně bojuje proti dezinformacím od roku 2015, kdy byla v rámci EEAS zřízena pracovní skupina East StratCom. V souvislosti s volbami do EP byl sepsán Kodex zásad boje proti dezinformacím, který v říjnu 2018 podepsaly společnosti Facebook, Google, Twitter, Mozilla a v květnu 2019 i Microsoft. Tyto společnosti se zároveň zavázaly k dobrovolné samoregulaci zaměřené na boj proti dezinformacím. Podobně i Evropská komise v prosinci 2018 zveřejnila Akční plán proti dezinformacím (více v příspěvku „Komise vydala zprávu o pokroku v boji proti dezinformacím“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2019).

Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou

  • Polsku se opět nepodařilo vyvrátit obavy Komise a ta předložila věc SDEU.

  • Podle Komise nový polský disciplinární režim oslabuje nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky.

Komise se 10. 10. 2019 rozhodla předložit SDEU věc týkající se Polska, pokud jde o nový disciplinární režim pro polské soudce, přičemž požádala o projednání ve zrychleném řízení. Komise toto řízení o porušení Smlouvy zahájila v dubnu 2019 na základě toho, že nový disciplinární režim oslabuje nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky, které by soudce chránily před politickou kontrolou, jak požaduje SDEU. Polské právo konkrétně umožňuje podrobit soudce obecných soudů disciplinárnímu vyšetřování a řízení a uložit jim sankce na základě obsahu jejich soudních rozhodnutí, včetně výkonu jejich práva podle článku 267 SFEU požádat SDEU o rozhodnutí o předběžné otázce. Nový disciplinární režim navíc nezaručuje nezávislost a nestrannost disciplinární komory Nejvyššího soudu, kterou tvoří pouze soudci vybraní Národní radou pro justici, již zase politicky jmenuje polský parlament (Sejm). Tento disciplinární režim rovněž nezajišťuje, že o disciplinárních řízeních vedených proti soudcům obecných soudů rozhodne v prvním stupni soud „zřízený zákonem“. Namísto toho opravňuje předsedu disciplinární komory, aby určil ad hoc a s téměř neomezeným prostorem pro vlastní uvážení disciplinární soud prvního stupně, který daný případ zahájený proti soudci obecného soudu projedná. Nový režim již nezaručuje, že případy budou projednány v přiměřené době, neboť ministrovi spravedlnosti umožňuje, aby jím jmenovaní disciplinární úředníci rozhodovali o délce disciplinárního řízení se soudci obecných soudů. Nový režim se rovněž dotýká práva soudců obecných soudů na obhajobu. Stručně řečeno, soudci jsou dle Komise pod politickou kontrolou, a je tudíž narušena nezávislost soudnictví. V dubnu 2019 Komise zaslala Polsku výzvu. Po analýze obdržené odpovědi dospěla k závěru, že tato obavy přetrvávají, a přistoupila k dalšímu kroku a v červenci 2019 zaslala odůvodněné stanovisko. Ve své poslední odpovědi se Polsku opět nepodařilo vyvrátit obavy Komise (více v příspěvku „EU chce chránit polské soudce“. Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019). Z tohoto důvodu se Komise rozhodla, že věc Polska předloží SDEU. Vzhledem k potenciálnímu dopadu disciplinárního režimu na soudní nezávislost je podle Komise žádost o zrychlené řízení opodstatněná, aby se podařilo dosáhnout konečného rozsudku co nejdříve. Již dříve další události v Polsku vedly Komisi k tomu, že v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu a v prosinci 2017 pak zahájila postup podle čl. 7 Smlouvy o EU. Tento postup nyní spočívá v dialogu mezi Komisí a Polskem. Informace o tomto dialogu Komise pravidelně poskytuje EP a Radě. V červenci 2018 Komise dále zahájila řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o Nejvyšším soudu, a to kvůli ustanovením o odchodu do důchodu a jejich dopadu na nezávislost Nejvyššího soudu. V září 2018 se Komise rozhodla předat tuto věc SDEU, který v červnu 2019 rozhodl, že snížení důchodového věku soudců Nejvyššího soudu je v rozporu s právem EU a porušuje zásadu neodvolatelnosti soudců, a tím zásadu nezávislosti soudnictví. V červenci 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o obecných soudech, a to kvůli ustanovením o odchodu do důchodu a jejich dopadu na nezávislost soudnictví (více v příspěvku „Problém Komise s Polskem pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018, v příspěvku „Polsko je díky Komisi před soudem“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018). Komise se rozhodla předat tuto věc v prosinci 2017 SDEU (více v příspěvku „Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku“, Institucionální záležitosti v září 2017 a v příspěvku „Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen“, Institucionální záležitostí v prosinci 2017).

Rada přijala závěry týkající se severovýchodní Sýrie

  • EU vyzývala Turecko k ukončení jednostranné vojenské akce v severovýchodní Sýrii.

  • EU připomněla, že nebude poskytovat pomoc při stabilizaci a rozvoji v oblastech, kde jsou ignorována či porušována práva místních obyvatel.

Rada 14. 10. 2019 přijala závěry k otázkám severovýchodní Sýrie. Rada v závěrech připomněla prohlášení vysoké představitelky jménem EU ze dne 9. 10. 2019 a vyzvala Turecko, aby ukončilo jednostrannou vojenskou akci v severovýchodní Sýrii a stáhlo svoje síly. EU odsoudila vojenskou akci Turecka, která dle prohlášení narušuje stabilitu a bezpečnost celého regionu, způsobuje ještě větší utrpení civilních obyvatel a další vysídlování a závažným způsobem brání v přístupu k humanitární pomoci. Zhoršuje tím ještě více i vyhlídky na dosažení míru v Sýrii prostřednictvím politického procesu probíhajícího pod vedením OSN. Výrazně také narušuje pokrok, kterého dosud dosáhla celosvětová koalice proti Dá’iš, přičemž je třeba zdůraznit, že Dá‘iš zůstává hrozbou pro evropskou bezpečnost, jakož i pro bezpečnost Turecka a regionální i mezinárodní bezpečnost. EU je stále odhodlána prosazovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost syrského státu. Těchto cílů lze podle EU dosáhnout pouze a jedině prostřednictvím skutečné politické transformace, která byla sjednána syrskými stranami na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015) a ženevského komuniké z roku 2012 v rámci ženevského procesu vedeného OSN. EU připomněla, že Turecko je jejím klíčovým partnerem a zásadním aktérem, pokud jde o krizi v Sýrii a celý region. Bezpečnostní obavy Turecka týkající se severovýchodní Sýrie je třeba řešit politickými a diplomatickými prostředky v souladu s mezinárodním humanitárním právem, nikoli vojenskou akcí. Rada vyzvala k uspořádání ministerského zasedání celosvětové koalice proti Dá’iš, které by se zabývalo tím, jakým způsobem v současné situaci vynakládat úsilí. Členské státy se zavázaly zachovat na vnitrostátní úrovni pevný postoj, pokud jde o politiku vývozu zbraní do Turecka na základě ustanovení společného postoje o kontrole vývozu zbraní, včetně přísného uplatňování kritéria 4 týkajícího se regionální stability. Příslušná pracovní skupina Rady se setká ještě tento týden za účelem koordinace a přezkumu postojů členských států k této záležitosti. EU upozornila, že nebude poskytovat pomoc při stabilizaci a rozvoji v oblastech, kde jsou ignorována či porušována práva místních obyvatel. EU má i nadále pokračovat ve svém úsilí o účinné řešení závažné humanitární a uprchlické krize s ohledem na vyvíjející se potřeby. O otázkách Sýrie jednal také EP. Poslanci 23. 10. 2019 kritizovali během rozpravy vojenskou operaci Turecka v Sýrii a vyzvali k přijetí opatření proti této zemi.

Rada prodloužila sankční režim EU kvůli chemickým zbraním

  • Omezující opatření jsou namířena proti osobám a subjektům přímo odpovědným za vývoj a používání chemických zbraní.

  • Sankční mechanismus spočívající v zákazu cestování do EU a zmrazení majetku do EU má být prodloužen do 16. 10. 2020.

Rada 14. 10. 2019 prodloužila platnost omezujících opatření EU, jejichž cílem je omezit používání a šíření chemických zbraní do 16. 10. 2020. Sankce spočívající v zákazu cestování do EU a zmrazení majetku v případě osob a ve zmrazení majetku subjektů jsou v současnosti uvaleny na 9 osob (5 osob s vazbami na syrský režim a 4 osoby zapojené do útoku v Salisbury) a 1 organizaci – Středisko pro vědecká studia a výzkum (SSRC), což je hlavní subjekt syrského režimu pro vývoj chemických zbraní. V říjnu 2018 Rada v návaznosti na závěry Evropské rady z června 2018 přijala režim horizontálních sankcí s cílem řešit používání a šíření chemických zbraní. EU tak může ukládat sankce osobám a subjektům podílejícím se na vývoji a používání chemických zbraní kdekoli na světě, a to bez ohledu na státní příslušnost těchto osob a subjektů a místo, kde se nacházejí. Omezující opatření jsou namířena proti osobám a subjektům přímo odpovědným za vývoj a používání chemických zbraní, jakož i proti těm, kdo poskytují související finanční, technickou či materiální podporu nebo k těmto činnostem napomáhají a podněcují nebo jsou s nimi spojeni. Toto rozhodnutí přispívá k úsilí EU bojovat proti šíření a používání chemických zbraní, které představují vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Vzhledem k rostoucímu počtu chemických útoků v různých částech světa toto rozhodnutí podporuje globální zákaz chemických zbraní stanovený v Úmluvě o chemických zbraních.

Rada potvrdila Lauru Codruţu Kövesiovou jako první evropskou nejvyšší žalobkyni

  • Kövesiová byla vybrána z užšího seznamu 3 kandidátů navržených nezávislou výběrovou komisí a na základě otevřené výzvy k podávání přihlášek.

  • Očekává se, že EPPO zahájí svou činnost v listopadu 2020 a jeho sídlo bude v Lucemburku.

Rada se 14. 10. 2019 dohodla na jmenování Laury Codruţy Kövesiové první evropskou nejvyšší žalobkyní. Toto jmenování musí být nyní rovněž potvrzeno EP. Evropská nejvyšší žalobkyně má organizovat práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a zastupovat úřad při kontaktech s orgány EU, členskými státy a třetími zeměmi. Budou jí nápomocni 2 zástupci a bude předsedat kolegiu žalobců, které bude odpovědné za stanovení strategie a vnitřních pravidel a za zajištění soudržnosti napříč jednotlivými případy a v rámci nich. Prioritou Rady je, aby EPPO začal fungovat do listopadu 2020. V tomto ohledu se nyní jmenování evropského nejvyššího žalobce stalo naléhavým. Laura Kövesiová, jakožto historicky první držitelka tohoto úřadu, bude mít za úkol vytvořit EPPO zcela od základu. Její práce během 7 let jejího mandátu bude spočívat zejména v budování správní a provozní struktury úřadu a v navazování dobrých pracovních vztahů s vnitrostátními justičními orgány. Rada má nadále monitorovat zřizování úřadu s cílem zajistit efektivní a účinný EPPO, který se stane základním kamenem našeho boje proti podvodům a korupci v souvislosti s financemi EU. Kövesiová byla vybrána z užšího seznamu 3 kandidátů navržených nezávislou výběrovou komisí a na základě otevřené výzvy k podávání přihlášek. Úřad evropského veřejného žalobce má být nezávislým orgánem EU, který je odpovědný za vyšetřování a trestní stíhání v souvislosti s trestnými činy proti finančním zájmům EU (např. podvod, korupce, přeshraniční podvody s DPH přesahující 10 mil. €). V tomto ohledu bude EPPO provádět vyšetřování a úkony trestního stíhání a vykonávat před příslušnými soudy členských států úlohu žalobce. V současné době se posílené spolupráce účastní 22 členských států (Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko). Očekává se, že EPPO zahájí svou činnost v listopadu 2020. Jeho sídlo bude v Lucemburku.

Podpora pro Moldávii byla obnovena

  • Finanční pomoc má podpořit reformu policie, boj proti korupci a praní špinavých peněz, modernizaci energetického sektoru a účinnější a transparentnější politiku veřejných financí.

  • Komise se domnívá, že moldavské orgány zintenzivňují svou práci v boji proti korupci účinným způsobem a v zájmu zajištění nezávislosti soudních a státních zastupitelství.

Komise 18. 10. 2019 schválila výplatu podpory ve výši 14,35 mil. €, která má pomoci uskutečnit reformy, jež prosazuje nová vláda v Moldavské republice. Celková částka má podpořit 3 programy – podpora reformy energetického sektoru, podpora policejní reformy v Moldavské republice a podpora reformy politiky veřejných financí. Tato platba navazuje na platby rozpočtové podpory provedené v červenci 2019 (14,54 mil. €) a nedávno ohlášenou první splátku makrofinanční pomoci (30 mil. €). Komise v červenci 2019 obnovila své platby rozpočtové podpory Moldavské republice po téměř 2letém období, během kterého byly tyto platby pozastaveny z důvodu zhoršení situace v oblasti právního státu v zemi. Po změně vlády v červnu 2019 se moldavské orgány zapojily do procesu strukturálních reforem, který EU poskytl nezbytné podmínky pro obnovení rozpočtové podpory a makrofinanční pomoci Moldavské republice. EU uznává důležité kroky, které vláda podnikla při řešení problému významné politizace státních institucí, korupce a nedostatečné nezávislosti soudních a státních zastupitelství. Moldavská republika si navíc vyžádala stanovisko Benátské komise k návrhům zákonů, což je pozitivní vývoj. Nová vláda také obnovila vztahy s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). V září 2019 dokončil MMF 4. a 5. přezkum svého programu s Moldavskem. Komise a EEAS mají i nadále sledovat politickou situaci a posuzovat plnění podmínek před jakýmikoli budoucími platbami v rámci rozpočtové podpory. Následně Komise 31. 10. 2019 schválila uvolnění téměř 25 mil. € v rámci rozpočtové podpory Moldavské republice na pomoc vládě při provádění klíčových reforem v oblasti policie, boje proti korupci a praní peněz, zemědělství a rozvoj venkova. Útvary Komise a EEAS mají i nadále pozorně sledovat politickou situaci, zejména s ohledem na nadcházející 2. kolo komunálních voleb 3. 11. 2019. Nadále mají také posuzovat plnění podmínek před jakýmikoli dalšími platbami Moldavské republice.

Dle generální advokátky Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti, když odmítly uprchlické kvóty

  • ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv EU.

  • Definitivní rozsudek by měl padnout na počátku roku 2020.

Generální advokátka 31. 10. 2018 doporučila, aby Soudní dvůr rozhodnul, že odmítnutím vyhovět prozatímnímu a časově omezenému mechanismu povinného přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nesplnily Polsko, Maďarsko a ČR své povinnosti podle práva EU. Státy se podle jejího postoje nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání lidí obavami o svou vnitřní bezpečnost. Dle generální advokátky mohly členské státy v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat. V reakci na migrační krizi, která ovlivnila EU v létě 2015, přijala Rada EU 2 rozhodnutí s cílem pomoci Itálii a Řecku řešit masivní příliv migrantů (rozhodnutí o přemístění). Tato rozhodnutí zavedla opatření pro přemístění 40 tis. a 120 tis. žadatelů o mezinárodní ochranu. Pohled generálního advokáta ovšem není pro soud závazný. Definitivní rozsudek by měl padnout na počátku roku 2020.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality