Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2020

Euroskop, 10.12.2020

Komise představila akční plán pro integraci a začleňování, EU chce modernizovat justiční spolupráci, Změny ve spolupráci EU v oblasti obrany, Sankce za pokračující represe uvaleny na Alexandra Lukašenka, 23 státům nesplnilo své povinnosti týkající se směrnice o audiovizuálním obsahu

  • Nový akční plán má podporovat začlenění všech osob

  • EU požaduje digitalizaci justičního systému
  • Nové podmínky pro PESCO

  • Rada upravila sakce pro Bělorusko

  • Většina států neprovedla směrnici o audiovizuálních mediálních službách

 

Komise představila akční plán pro integraci a začleňování

  • Akční plán pro integraci a začleňování doplňuje stávající a připravované strategie EU na podporu rovnosti a sociální soudržnosti.

  • Inkluzivní integrace vyžaduje snahu jak na straně daného jednotlivce, tak na straně hostitelské komunity.

  • EU navrhuje zlepšování pracovních příležitostí a rozpoznávání dovedností s cílem plně ocenit přínos komunit migrantů

  • Migranti a občané EU přistěhovaleckého původu hrají klíčovou roli v evropské společnosti a v různých odvětvích hospodářství.

Communication from the commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions Action plan on Integration and Inclusion 2021-2027 (COM(2020)758)

  • Komise 24. 11. 2020 představila akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027. Tento akční plán podporuje začlenění všech osob, oceňuje důležitý přínos migrantů pro EU a zabývá se odstraněním překážek, které mohou osobám přistěhovaleckého původu, ať už jsou nově příchozí nebo již mají občanství, bránit v zapojení a začlenění do evropské společnosti.  

Pozadí

Zhruba 34 mil. obyvatel EU se narodilo mimo EU (přibližně 8 % obyvatelstva EU) a 10 % mladých lidí (ve věku 15–34 let) narozených v EU má alespoň 1 rodiče narozeného mimo EU. Migranti a občané EU přistěhovaleckého původu hrají klíčovou roli v evropské společnosti a v různých odvětvích hospodářství, a to i jako kritičtí pracovníci. Přesto se však nadále potýkají s problémy, pokud jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči či o sociální začlenění.

Akční plán pro integraci a začleňování doplňuje stávající a připravované strategie EU na podporu rovnosti a sociální soudržnosti s cílem zajistit, aby byli všichni plně zapojeni do evropské společnosti a mohli se na ní podílet. Bude zaveden spolu s nadcházejícím akčním plánem pro provádění evropského pilíře sociálních práv a akčním plánem EU proti rasismu. Bude rovněž úzce propojen se strategickým rámcem EU pro rovnost, začlenění a účast Romů; strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; strategií pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, nadcházející strategií pro boj proti antisemitismu a zprávou o občanství EU.

Klíčové a sporné body

Akční plán je založen na myšlence, že inkluzivní integrace vyžaduje snahu jak na straně daného jednotlivce, tak na straně hostitelské komunity, a stanoví nové postupy, které vycházejí z úspěchů předchozího akčního plánu z roku 2016. Jak zdůraznil nový pakt o migraci a azylu, úspěšná integrace a začlenění jsou nezbytnou součástí řádně řízené a efektivní migrační a azylové politiky. Jsou nezbytné také pro sociální soudržnost a dynamickou ekonomiku pro všechny (víc v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020).

Akční plán navrhuje cílenou a na míru přizpůsobenou podporu, která zohledňuje jednotlivé charakteristiky, jako například pohlaví nebo náboženskou příslušnost, z nichž mohou pro osoby přistěhovaleckého původu plynout specifické výzvy. Úspěšná integrace a začlenění závisí na včasném jednání a dlouhodobém úsilí. Za tvorbu a zavádění sociální politiky zodpovídají v první řadě vlády jednotlivých členských států, ale EU hraje klíčovou roli a podporuje členské státy prostřednictvím financování, tvorby pokynů a rozvíjením důležitých partnerství. 

Mezi hlavní kroky patří:

  • Inkluzivní vzdělávání a odborná příprava od raného dětství po vysokoškolské vzdělávání se zaměřením na uznávání kvalifikací a pokračující výuku jazyků s podporou z fondů EU.

  • Zlepšování pracovních příležitostí a rozpoznávání dovedností s cílem plně ocenit přínos komunit migrantů, zejména žen, a poskytnout jim podporu, aby mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Komise bude spolupracovat se sociálními a hospodářskými partnery a zaměstnavateli s cílem podpořit podnikání a integraci na trhu práce a pomoci zaměstnavatelům rozpoznat a zhodnotit dovednosti.

  • Zajištění přístupu ke zdravotnickým službám včetně péče o duševní zdraví pro osoby přistěhovaleckého původu. Kromě vyčlenění finančních prostředků Unie se akční plán snaží zajistit, aby byli lidé poučeni o svých právech, a soustředí se též na specifické problémy, se kterými se musí potýkat ženy, především během těhotenství a po porodu. Akční plán také podporuje členské státy v tom, aby sdílely osvědčené postupy.

  • Přístup k dostačujícímu a cenově dostupnému bydlení financovanému z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Azylového a migračního fondu a fondu Invest EU a rovněž financování platforem pro výměnu zkušeností na místní a regionální úrovni o boji proti diskriminaci na trhu s bydlením a proti segregaci.

Při provádění akčního plánu mají být mobilizovány finanční prostředky EU a navazována partnerství se všemi zúčastněnými stranami: migranty, hostitelskými komunitami, sociálními a hospodářskými partnery, občanskou společností, místními a regionálními orgány i soukromým sektorem. Má podporovat hostitelské komunity i jejich roli při tvorbě a zavádění integračních opatření a programů a zároveň zdůrazňovat zodpovědnost dotčených osob, aby se do hostitelské společnosti zapojily. Dále se má snažit zmodernizovat přístup ke službám za použití digitálních nástrojů.  

Předpokládaný další vývoj

K návrhu se postupně vyjádří Rada a EP. 

Odkazy

 

Krátce…

  

EU chce modernizovat justiční spolupráci

  • Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu moderního a digitálního justičního systému.

  • Přijatá nařízení mají umožnit rychlejší a účinnější spolupráci mezi justičními orgány.

Rada 4. 11. 2020 přijala 2 přepracovaná nařízení, a to nařízení o dokazování a nařízení o doručování písemností, s cílem modernizovat přeshraniční výměny mezi orgány prostřednictvím digitalizace (více v příspěvku „Komise chce podpořit digitalizaci evropské justiční spolupráce “, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). V návaznosti na dosažení politické dohody s EP v červnu 2020 bude nyní znění předloženo EP ke konečnému přijetí. Cílem modernizovaných nařízení je zlepšit účinnost a rychlost přeshraničních soudních řízení využitím digitalizace a moderních technologií, čímž se má zlepšit přístup stran ke spravedlnosti a spravedlivému procesu. Změny obou nařízení zahrnují povinné používání decentralizovaného informačního systému složeného z propojených vnitrostátních informačních systémů pro zasílání písemností a žádostí mezi členskými státy. Pokud jde o doručování písemností, podle nových pravidel lze písemnosti doručovat elektronicky a přímo adresátovi se známou adresou v jiném členském státě, pokud adresát předem udělil výslovný souhlas. Doručování lze provádět prostřednictvím kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování nebo – za dodatečných podmínek – elektronickou poštou. V rámci nových pravidel se rovněž podporuje využívání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku při dokazování, jehož součástí je výslech svědka, strany nebo znalce nacházejících se v jiném členském státě.

 

Změny ve spolupráci EU v oblasti obrany

  • Spolupráce v oblasti obrany by se mohla rozšířit.

  • Nově mají být k účasti přizvány třetí státy. 

Rada 5. 11. 2020 stanovila obecné podmínky, za nichž by mohly být země mimo EU výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech PESCO. Na základě rozhodnutí mohou být k účasti přizvány třetí státy, které mohou danému projektu PESCO přinést přidanou hodnotu, pokud splní řadu politických, věcných a právních podmínek. Například země žádající o účast na projektu musí sdílet hodnoty, na nichž je EU založena, nesmí postupovat v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy EU a jejích členských států a musí mít s EU uzavřenu mimo jiné i dohodu o výměně utajovaných informací. Tento další krok v konsolidaci PESCO má zvýšit strategickou autonomii EU a posílit její schopnost jednat společně s jejími partnery jako zajišťovatel bezpečnosti. V praxi se poté, co třetí stát podá žádost o účast na konkrétním projektu PESCO, budou muset členové projektu jednomyslně dohodnout na tom, zda žádost splňuje všechny podmínky, a informovat o tom Radu a vysokého představitele. Je na Radě, aby přijala konečné rozhodnutí o tom, zda účast daného třetího státu na projektu splňuje nezbytné podmínky. Jakmile bude třetí stát přijat, členové projektu sjednají s tímto třetím státem správní ujednání, v němž jsou stanoveny datum zahájení, doba trvání, podmínky ukončení a fáze účasti. Součástí rozhodnutí je rovněž mechanismus přezkumu, který umožní pravidelně přezkoumávat, zda třetí stát účastnící se daného projektu nadále splňuje podmínky. Pokud jde o subjekty, o přesných podmínkách a postupech pro jejich zapojení do provádění projektů PESCO bude rozhodnuto později. Po konci roku 2021 mohou subjekty, které jsou usazeny nebo mají struktury výkonného vedení ve třetím státě, nebo které jsou jím kontrolovány, nebyl-li dotyčný třetí stát přizván k účasti na projektu PESCO, být zapojeny, pouze pokud tak rozhodne Rada. Pokud navíc má některý členský stát v souvislosti se zapojením určitého subjektu do provádění projektu PESCO obavy týkající se bezpečnosti, může věc postoupit Radě. Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) je jedním ze základních prvků obranné politiky EU. Byla zřízena v roce 2017 s cílem umožnit členským státům EU užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany (více v příspěvku „Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO)“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Tento stálý rámec pro obrannou spolupráci umožňuje členským státům, které tak chtějí a mohou učinit, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů a posílily operační připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil. Základ PESCO tvoří 25 členských států EU. V současné době existuje 47 projektů spolupráce v různých oblastech: výcviková zařízení, pozemní systémy, námořní a vzdušné systémy, kybernetika a podpůrné společné víceúčelové služby či oblast vesmíru. PESCO se účastní těchto 25 členských států: Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

 

Sankce za pokračující represe uvaleny na Alexandra Lukašenka

  • Omezující opatření, která se nyní vztahují na celkem 59 osob, zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku. 

  • Osobám a subjektům zařazeným na seznam navíc nesmějí finanční prostředky zpřístupňovat občané ani společnosti z EU.

Rada 6. 11. 2020 doplnila na seznam osob podléhajících sankcím v souvislosti s násilnými represemi a zastrašováním pokojných demonstrantů, členů opozice a novinářů po prezidentských volbách, které se uskutečnily v roce 2020 v Bělorusku, 15 představitelů běloruských orgánů včetně Alexandra Lukašenka a jeho syna a poradce pro národní bezpečnost Viktora Lukašenka (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). Omezující opatření, která se nyní vztahují na celkem 59 osob, zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku. Osobám a subjektům zařazeným na seznam navíc nesmějí finanční prostředky zpřístupňovat občané ani společnosti z EU. Rozhodnutí navazuje na závěry přijaté Radou v říjnu 2020 týkající se reakce EU na vývoj v Bělorusku, v nichž Rada důrazně odsoudila násilí běloruských orgánů vůči pokojným demonstrantům a uvedla, že EU je připravena přijmout další omezující opatření vůči subjektům a vysoce postaveným představitelům, a to včetně Alexandra Lukašenka. Vysoký představitel kromě toho vyzval běloruské orgány, aby se okamžitě zdržely jakýchkoli dalších represí a násilných akcí namířených proti běloruskému lidu a aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny zadržené osoby včetně politických vězňů.

 

23 státům nesplnilo své povinnosti týkající se směrnice o audiovizuálním obsahu

  • Směrnice upravuje celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů týkajících se audiovizuálních služeb.

  • Prováděcí opatření oznámily pouze Dánsko, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko.

Komise 23. 11. 2020 zahájila proti 23 členským státům a VB řízení o nesplnění povinnosti kvůli neprovedení nových pravidel o celounijní koordinaci všech audiovizuálních médií. Současná evropská směrnice č. 13/2010 o audiovizuálních mediálních službách upravuje celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů týkajících se audiovizuálních služeb, a to jak tradičního televizního vysílání a služeb na vyžádání, tak i platforem pro sdílení videonahrávek. Cílem těchto nových pravidel EU je vytvořit regulační rámec vhodný pro digitální věk, což povede k bezpečnějšímu, spravedlivějšímu a rozmanitějšímu audiovizuálnímu prostředí. Směrnice posiluje ochranu diváků zvláště pokud jde o bezpečnost nejzranitelnějších osob, jako jsou nezletilí, a také tím, že rozšiřuje působnost pravidel týkajících se nenávistných verbálních projevů také na platformy pro sdílení videonahrávek. Lhůta pro provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách ve vnitrostátních právních předpisech uplynula 19. 9. 2020. Prováděcí opatření oznámily pouze Dánsko, Maďarsko, Nizozemsko a Švédsko a prohlásily svá oznámení za úplná. Komise proto zaslala výzvu Belgii, Bulharsku, ČR, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku a Velké Británii a požádala je o poskytnutí dalších informací. Nyní mají 2 měsíce na to, aby odpověděly.