Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020

10.01.2021
Euroskop

EU chce modernizovat justici, Komise předložila protiteroristickou agendu, Komise představila strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv, Komise předložila nový akční plán pro demokracii, Komise informovala o případech nesplnění povinnosti, Rada přijala změny v boji proti podvodům, EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv, EU schválila změny ve vízovém informačním systému, Komise předložila 1. zprávu o bezpečnostní unii, Dohoda Rady má zvýšit bezpečnost internetu, EU se dohodla na změnách v rejstříku transparentnosti, Instituce se dohodly na programu Práva a hodnoty, EP přijal nová pravidla, která posilují úlohu OLAF, EU dosáhla prozatímní dohody o programu spravedlnosti

  • EU předložila balík iniciativ k modernizaci justičních systémů v EU

  • Protiteroristická agenda má zlepšit schopnost odborníků předvídat nové hrozby

  • Nová strategie pro posílené uplatňování Listiny základních práv v EU

  • Akční plán pro demokracii má řešit problémy, jimž čelí demokratické systémy

  • EU podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti

  • EU upravuje vztah mezi EPPO a úřadem OLAF

  • EU chce globální režim sankcí v oblasti lidských práv

  • Nový vízový informační systém přispěje k větší bezpečnosti hranic

  • Komise posoudila Strategii bezpečnostní unie EU na období 2020–2025

  • EU se snaží zabránit teroristům v tom, aby využívali internet

  • Posílený rejstřík transparentnosti

  • Politická dohoda o programu Práva a hodnoty

  • Nová pravidla posilují úlohu úřadu OLAF

  • Program spravedlnosti má mít rozpočet 305 mil.

EU chce modernizovat justici

  • Odpovědnost za justiční vzdělávání sdílí členské státy.

  • Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu urychlit digitalizaci justice.

  • Cílem je zajistit, aby se všichni budoucí nebo nově jmenovaní soudci a státní zástupci během počáteční odborné přípravy účastnili přeshraniční výměny.

  • V roce 2019 více než 180 tis. pracovníků v soudnictví – 12,9 % všech pracovníků v soudnictví v EU – absolvovalo odbornou přípravu v oblasti práva EU nebo práva jiného členského státu.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Digitalizace soudnictví v Evropské unii Soubor příležitostí (KOM(2020)710)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on a computerised system for communication in cross-border civil and criminal proceedings (e-CODEX system), and amending Regulation (EU) 2018/1726 (COM(2020)712)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zajištění spravedlnosti v EU – Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024 (KOM(2020)713)

European judicial training 2020

Pozadí

Odpovědnost za justiční vzdělávání sdílí členské státy a je dále rozvíjena za podpory řady zúčastněných stran: poskytovatelů odborné přípravy, vnitrostátních a evropských profesních organizací v oblasti justice. Evropské justiční vzdělávání vychází ze zkušeností získaných od přijetí Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2011–2020, odráží výsledky hodnocení strategie na období 2011–2020 provedeného Komisí a široké veřejné konzultace, kterou Komise provedla v roce 2018.

V říjnu 2020 Rada přijala závěry, ve kterých vyzvala členské státy k využívání digitálních nástrojů v celém průběhu soudních řízení. Rada vyzvala Komisi, aby do konce roku 2020 vypracovala komplexní strategii EU pro digitalizaci justice.

Klíčové a sporné body

Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu urychlit digitalizaci justice. Sdělení o digitalizaci justice v EU poskytuje soubor prostředků na podporu využívání digitálních nástrojů členskými státy v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity. Byly představeny 4 nástroje: (1) Stanovení digitální varianty jako výchozí možnosti při přeshraniční justiční spolupráci: V současnosti mnoho soudních řízení, též přeshraničních, probíhá stále prostřednictvím papírových dokumentů a poštovních služeb. Komise má pracovat na legislativním návrhu digitalizace postupů přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech. Jeho přijetí je plánováno na konec roku 2021. (2) Boj proti přeshraniční trestné činnosti: Je třeba aktualizovat systém správy případů Eurojustu, který této agentuře umožňuje provádět křížovou kontrolu různých případů za účelem koordinace boje EU proti závažné přeshraniční trestné činnosti, včetně terorismu. V roce 2021 Komise plánuje předložit legislativní iniciativy týkající se digitální výměny informací o přeshraničních případech terorismu a zřízení platformy pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů. (3) Lepší přístup k informacím: Do elektronických databází lze snadno nahlížet a tyto databáze minimalizují náklady pro uživatele a jsou odolné vůči krizím. Členské státy by proto měly usilovat o digitalizaci svých rejstříků a usilovat o jejich vzájemné propojení. (4) Nástroje IT pro přeshraniční spolupráci: e-CODEX (komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím výměny informací on-line) je hlavním nástrojem pro bezpečnou přeshraniční spolupráci v občanskoprávních, obchodních a trestních řízeních. Nařízení o systému e-CODEX předpokládá, že by se tento systém mohl používat pro elektronické předávání informací a listin v přeshraničních občanskoprávních a trestních řízeních v souladu s právními akty přijatými v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech. E-CODEX používají pouze některé členské státy. Přijetím legislativního návrhu chce Komise z nástroje e-CODEX učinit standard pro bezpečnou digitální komunikaci v přeshraničních soudních řízeních ve všech členských státech. Systém e-CODEX umožní rychlou a bezpečnou výměnu údajů online. Důležitým rysem systému e-CODEX je skutečnost, že je založen na decentralizované architektuře. To znamená, že neexistuje žádné centrální „úložiště“, přes nějž by údaje procházely, jako je tomu v případě centralizovaného systému.

Nová evropská strategie justičního vzdělávání vychází ze 4 složek: (1) obsah odborné přípravy – složka zaměřená na obecné oblasti práva EU, která poskytne pružnou reakci na stávající a vznikající potřeby odborné přípravy v oblasti práva EU; (2) účastníci odborné přípravy – složka zaměřená na širokou škálu právních odborníků, která rozšíří zeměpisné pokrytí a posílí justiční vzdělávání mladých právníků; (3) metodika odborné přípravy využívající moderních a digitálních metod odborné přípravy, aby byla zaručena vysoká kvalita a účinnost; a (4) sdílení odpovědnosti za justiční vzdělávání mezi členskými státy, poskytovateli odborné přípravy, vnitrostátními a evropskými organizacemi právních profesí a EU. Cílem je zajistit, aby se všichni budoucí nebo nově jmenovaní soudci a státní zástupci během počáteční odborné přípravy účastnili přeshraniční výměny. Dále je cílem zajistit, aby evropské acquis v oblasti právního státu a základních práv nebylo pouze standardní součástí základního justičního vzdělávání, ale také součástí průběžné odborné přípravy, jíž se mohou účastnit kvalifikovaní soudci a jiní právníci. Konkrétně je cílem do roku 2024 každoročně proškolit prostřednictvím průběžné odborné přípravy v oblasti práva EU: 65 % soudců a státních zástupců; 15 % zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, kteří potřebují kvalifikaci v oblasti práva EU; 15 % advokátů; 30 % notářů; a 20 % soudních vykonavatelů.

Předložená výroční zpráva o evropském justičním vzdělávání za rok 2020 uvádí, že v roce 2019 více než 180 tis. pracovníků v soudnictví – 12,9 % všech pracovníků v soudnictví v EU – absolvovalo odbornou přípravu v oblasti práva EU nebo práva jiného členského státu. Od přijetí první Strategie justičního vzdělávání v roce 2011 absolvovalo odbornou přípravu v oblasti práva EU celkem 1,2 mil. pracovníků v soudnictví.

Předpokládaný další vývoj

O souboru nástrojů stanoveném ve sdělení o digitalizaci justice budou dále jednat orgány veřejné správy, soudní orgány, právnické profesní organizace a další zúčastněné strany. Pracovní program Komise na rok 2021 obsahuje 3 legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku opatření v oblasti digitální justiční spolupráce, jenž má být přijat do konce roku 2021: digitalizace přeshraniční justiční spolupráce; digitální výměna informací o přeshraničních případech terorismu; a platforma pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů.

Odkazy

Komise předložila protiteroristickou agendu

  • Terorismus stále představuje skutečné a akutní nebezpečí.
  • Cílem agendy je pomoci členským státům lépe předvídat teroristické hrozby, předcházet jim, reagovat na ně a chránit občany.

  • Stávající právní rámec pro spolupráci členských států EU v oblasti vymáhání práva je v současné době příliš složitý.

  • Protiteroristická agenda má zlepšit schopnost odborníků předvídat nové hrozby, pomoci místním komunitám předcházet radikalizaci, poskytnout městům prostředky, a zajistit rychlejší a účinnější reakci na útoky a pokusy o útok.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions a Counter-Terrorism Agenda for the EU: Anticipate, Prevent, Protect, Respond (COM(2020)795)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2016/794, as regards Europol’s cooperation with private parties, the processing of personal data by Europol in support of criminal investigations, and Europol’s role on research and innovation (COM(2020)796)

  • Komise 9. 12. 2020 předložila novou protiteroristickou agendu, která má pomoci EU zintenzivnit boj proti terorismu a násilnému extremismu a zvýšit její odolnost vůči ohrožení terorismem. Europol má na základě revidovaného mandátu poskytovat členským státům kvalitnější operativní podporu při vyšetřování.

Pozadí

Terorismus je i nadále skutečnou a aktuální hrozbou. Jak bylo oznámeno ve strategii bezpečnostní unie na období 2020–2025, novou protiteroristickou agendu EU potřebuje k tomu, aby mohla účinně bojovat proti extremistickým ideologiím, předcházet radikalizaci a lépe chránit veřejný prostor, který je cílem teroristů, a současně podporovat plné provádění stávajících pravidel a nástrojů.

Nedávná vlna útoků na evropské půdě připomněla, že terorismus stále představuje skutečné a akutní nebezpečí.

EU již přijala několik právních předpisů a vyvinula nástroje pro boj proti terorismu mnoha důležitými způsoby:

  • Odstraňování teroristického obsahu z internetu – V roce 2018 Komise navrhla právní předpisy zajišťující, aby byl teroristický obsah do 1 hodiny stažen z internetu a aby poskytovatelé on-line služeb hráli při odhalování takového obsahu aktivnější úlohu. Tento návrh v současné době projednává EP a Rada. Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu prochází internet a hledá teroristické materiály. Od svého vzniku v červenci 2015 postoupila internetovým společnostem přes 100 tis. obsahů, v roce 2019 bylo více než 25 tis. obsahů.
  • Předcházení radikalizaci – Komise v roce 2011 zřídila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která dnes sdružuje přibližně 6,5 tis. odborníků z celé Evropy. Jedná se o sociální pracovníky, pedagogy, výzkumné pracovníky či odborné pracovníky věznic. Umožňuje jim učit se od sebe navzájem, rozvíjet osvědčené postupy a získávat dovednosti a sebedůvěru k řešení násilného extremismu. V roce 2017 Komise rovněž zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni pro radikalizaci s cílem pomoci vypracovat preventivní politiky EU a zlepšit spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami a jednotlivými členskými státy.
  • Zabránění teroristům v přístupu k prostředkům nezbytným k jejich činnosti – V posledních letech se EU dohodla na právních předpisech, jež mají teroristům znemožnit přístup k prostředkům potřebným k jejich činnosti. Znamená to přísnější kontrolu legálně držených palných zbraní, omezení přístupu k nebezpečným výbušninám a přístupu teroristů k financování. Tato pravidla budou přinášet dle Komise výsledky, pouze pokud budou řádně provedena. Rovněž byla přijata opatření, jež příslušným úřadům mají pomoci lépe se připravit na chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika. Právní předpisy EU týkající se terorismu z roku 2017 zavedly kriminalizaci např. výcviku a vycestování do zahraničí za účelem spáchání teroristického trestného činu.
  • Vybavení donucovacích orgánů nástroji pro výměnu informací – Výměna informací a policejní spolupráce mají pro práci donucovacích orgánů v Evropě zásadní význam. V roce 2016 zřídil Europol Evropské centrum pro boj proti terorismu, které poskytuje operativní podporu vnitrostátním vyšetřovatelům a zlepšuje výměnu informací. Nyní se centrum podílí na každém větším protiteroristickém vyšetřování v EU. Byly rovněž posíleny informační systémy EU s cílem zlepšit sdílení informací mezi členskými státy a pomáhat s přeshraničním vyšetřováním. Schengenský informační systém (SIS) je nejpoužívanější databází pro bezpečnost a správu hranic v Evropě. Každá osoba překračující hranice EU, a to jak občané EU, tak občané třetích zemí, musí být systematicky ověřena v bezpečnostních databázích i v SIS. Zpracování předběžných informací o cestujících a poskytování údajů ze jmenné evidence cestujících v souladu s právními předpisy EU hrají zásadní úlohu při identifikaci, předcházení, odhalování a maření terorismu a jiných závažných trestných činů. Evropský informační systém rejstříků trestů, který byl zřízen v roce 2012, zlepšuje výměnu informací z rejstříků trestů po celé EU. EU také vyvíjí nové informační systémy. Systém vstupu/výstupu nahradí ruční razítkování cestovních pasů a zavede evidenci vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí. Bude tedy hrát zásadní úlohu při modernizaci správy hranic. Evropský systém pro cestovní informace a povolení pomůže identifikovat bezpečnostní rizika, jež mohou představovat návštěvníci osvobození od vízové povinnosti, ještě před tím, než se dostanou na hranice EU. Kromě toho probíhají práce na zajištění interoperability informačních systémů pro správu hranic a řízení migrace. Znamená to, že budou moci spolupracovat, což donucovacím orgánům umožní řádně využívat údaje uchovávané v různých databázích.
  • Práce s mezinárodními organizacemi a partnerskými zeměmi – V delegacích EU je nasazena síť 17 odborníků na boj proti terorismu a bezpečnost, kteří poskytují podporu, zprostředkovávají spolupráci a podporují programy budování kapacit. V posledních letech EU zintenzivnila svou spolupráci s příslušnými orgány OSN, jako je Úřad OSN pro boj proti terorismu, a také s dalšími mezinárodními organizacemi. V červnu 2020 vyzvala Rada k dalšímu posílení vnější činnosti EU v oblasti boje proti terorismu se zaměřením na západní Balkán, severní Afriku a Blízký východ, oblast Sahelu a oblast Afrického rohu.

Stávající právní rámec pro spolupráci členských států EU v oblasti vymáhání práva je v současné době příliš složitý.

Klíčové a sporné body

Agenda čerpá poučení z vyvíjející se teroristické hrozby, hodlá zintenzivnit spolupráci na úrovni EU, posílit dostupné nástroje a v případě potřeby napravit nedostatky na úrovni politiky a spolupráce s cílem lépe předvídat terorismus, předcházet mu, chránit před ním a reagovat na něj.

Agenda vychází ze strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025, v níž se Komise zavázala zaměřit se na prioritní oblasti, v nichž může EU mít pro členské státy přidanou hodnotu při zvyšování bezpečnosti obyvatel. Protiteroristická agenda vychází z opatření, která již byla přijata s cílem zabránit teroristům v přístupu k prostředkům, s jejichž pomocí páchají útoky, a posílit odolnost vůči hrozbě terorismu. Její součástí jsou pravidla EU týkající se boje proti terorismu a jeho financování a zamezení přístupu k palným zbraním.

Protiteroristická agenda má několik hlavních cílů:

(1) Zjištění slabých míst a budování kapacit pro předvídání hrozeb

Aby bylo možné lépe předvídat hrozby a potenciální slabá místa, měly by členské státy v zájmu zlepšení situačního povědomí poskytovat Zpravodajskému a informačnímu centru (EU INTCEN) vysoce kvalitní vstupy. Komise nyní připravuje návrh na zvýšení odolnosti kritické infrastruktury, v němž počítá se zřízením poradních týmů, které budou na základě zkušeností skupiny poradců EU pro ochranu bezpečnosti pomáhat členským státům s posuzováním rizik.

(2) Předcházení útokům řešením radikalizace

S cílem zamezit šíření extremistických ideologií na internetu je důležité, aby EP a Rada přijaly pravidla pro odstraňování teroristického obsahu online. Komise poté podpoří jejich uplatňování. Na internetovém fóru EU budou vypracovány pokyny, jak z internetového prostředí odstraňovat veřejně dostupný obsah s extremistickým materiálem. Agenda se rovněž zaměřuje na posílení preventivních opatření ve věznicích a zvláštní pozornost věnuje rehabilitaci a opětovnému začlenění radikálních vězňů, a to i po jejich propuštění. Za účelem šíření poznatků a odborných znalostí v oblasti předcházení radikalizaci navrhne Komise zřízení centra excelence EU, které by sdružovalo politiky, odborníky z praxe a výzkumné pracovníky.

(3) Podpora bezpečnosti již od návrhu a snížení zranitelnosti měst a jejich obyvatel

Komise navrhne sdružit města v rámci závazku EU zlepšovat bezpečnost měst a jejich odolnost a uvolní finanční prostředky na pomoc městům, která se snaží zranitelnost veřejných prostor snižovat. Dále navrhne opatření na zvýšení odolnosti kritické infrastruktury, jako jsou dopravní uzly, elektrárny nebo nemocnice. Ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy Komise posoudí, nakolik by bylo možné vytvořit evropský právní rámec pro nasazení členů bezpečnostního doprovodu na letech. Všechny osoby vstupující do EU, ať už jde o občany EU či třetích zemí, musí být zkontrolovány v příslušných databázích, a proto bude Komise podporovat členské státy při zajišťování těchto systematických kontrol na hranicích. Rovněž navrhne systém, který zajistí, aby osoba, jíž nebylo z bezpečnostních důvodů povoleno držet střelnou zbraň v jednom členském státě, nemohla podat obdobnou žádost v jiné zemi Unie. Tím se odstraní stávající bezpečnostní mezera.

(4) Posílení operativní podpory, trestního stíhání a práv obětí s cílem lépe reagovat na útoky

Policejní spolupráce a výměna informací v rámci EU jsou klíčem k účinné reakci v případě útoku a k tomu, aby byli pachatelé postaveni před soud. V roce 2021 navrhne Komise unijní kodex policejní spolupráce s cílem posílit spolupráci mezi donucovacími orgány, a to i v boji proti terorismu. Komise má ve spolupráci s členskými státy hledat právní, operativní a technická řešení, jak udělit k těmto informacím zákonný přístup, a bude prosazovat koncepci, která zachová účinnost šifrování při ochraně soukromí a bezpečnosti komunikací a zároveň přinese efektivní odezvu na trestnou činnost a terorismus. Aby se zlepšila podpora při vyšetřování a stíhání, navrhne Komise vytvoření sítě finančních vyšetřovatelů zaměřených na boj proti terorismu, kteří pomohou sledovat finanční stopu a identifikovat všechny zúčastněné. Součástí této sítě bude i Europol. Komise má nadále podporovat členské státy při využívání informací z bojišť k identifikaci, odhalování a stíhání vracejících se zahraničních teroristických bojovníků. Komise má dále pracovat na zlepšení ochrany obětí teroristických činů, mimo jiné aby se snadněji domohly odškodnění.

Do činnosti v oblasti boje proti terorismu budou zapojeny partnerské země v sousedství EU i mimo něj. Zintenzivnit se má rovněž spolupráce s mezinárodními organizacemi. Komise plánuje jmenovat protiteroristického koordinátora, který bude odpovídat za koordinaci unijní politiky a financování v oblasti boje proti terorismu a úzce spolupracovat s členskými státy a EP.

Komise navrhuje posílit mandát Europolu, agentury EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva. Vzhledem k tomu, že teroristé často zneužívají služeb soukromých společností k náboru nových členů, plánování útoků a k šíření propagandy podněcující k dalším útokům, pomůže Europolu revidovaný mandát účinně spolupracovat se soukromými subjekty a předávat členským státům příslušné důkazy. Europol bude např. moci fungovat jako kontaktní místo v případě, že není jasné, který členský stát je příslušný.

Nový mandát rovněž Europolu umožní zpracovávat rozsáhlé a složité soubory údajů, zlepšit spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a s partnerskými zeměmi mimo EU a pomáhat při vývoji nových technologií, které donucovací orgány potřebují. Mandát upevní rámec Europolu pro ochranu údajů a zintenzivní parlamentní dohled.

Předpokládaný další vývoj

Komise v roce 2021 předloží návrhy na zlepšení výměny údajů souvisejících s bojem proti terorismu s Eurojustem, aby byla tato výměna bezpečná a účinná a aby Eurojust mohl včas reagovat.

Odkazy

Krátce…

Komise představila strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv

  • Strategie stanovuje směr provádění Listiny základních práv do roku 2030.

  • Od roku 2021 bude Komise o Listině každoročně podávat zprávy.

Komise 2. 12. 2020 představila novou strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv v EU. Nová strategie potvrzuje obnovený závazek zajistit, aby byla listina plně uplatňována. Od roku 2021 má Komise předkládat výroční zprávu, která se bude zabývat tím, jak členské státy listinu uplatňují ve vybrané tematické oblasti. Strategie doplňuje evropský akční plán pro demokracii a zprávu o stavu právního státu. Strategie se zaměřuje na 4 pilíře opatření a stanovuje směr provádění Listiny na příštích 10 let: (1) Účinné uplatňování členskými státy: Pro členské státy je Listina závazná, když provádějí právo EU. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a je připravena je prostřednictvím dialogu podporovat v účinném provádění práva EU a při plném dodržování listiny. Členské státy se vyzývají, aby jmenovaly kontaktní místo pro listinu s cílem usnadnit koordinaci a sdílení informací. Od roku 2021 bude Komise o listině každoročně podávat zprávy, přičemž se bude podrobněji zabývat uplatňováním listiny v jednotlivých členských státech v konkrétních oblastech. Zpráva z roku 2021 se zaměří na základní práva v digitálním věku. (2) Posilování postavení občanské společnosti: Komise bude pozorně sledovat vnitrostátní opatření, která mají dopad na činnost občanské společnosti a která jsou v rozporu s právem EU, a bude proti nim podnikat kroky. Některé členské státy stále nemají plně funkční vnitrostátní instituce pro lidská práva, které tvoří důležité spojení mezi vládou a občanskou společností. Členské státy se vyzývají, aby tyto instituce zřídily a zajistily jim prostředky ke zcela nezávislému působení. Komise bude rovněž podporovat vzdělávání soudců a dalších právníků a advokátů týkající se listiny. (3) Listina jako kompas pro orgány EU: Orgány EU musí dodržovat listinu při všech svých činnostech. Komise posílí svou interní kapacitu v oblasti dodržování listiny, mimo jiné prostřednictvím elektronického učení, aktualizovaných pokynů pro zaměstnance a plánů odborné přípravy. Komise plánuje podpořit EP a Radu při zajišťování toho, aby ve své práci listinu účinně uplatňovaly. (4) Zvyšování povědomí občanů: Nedávný průzkum Eurobarometr ukázal, že 6 z 10 respondentů se chce dozvědět více o svých právech a o tom, kam se obrátit v případě porušení jejich práv vyplývajících z listiny. Komise zahájí informační kampaň o listině a ke zvýšení informovanosti mladých lidí využije program Erasmus+. Komise vybízí členské státy, aby rozvíjely vlastní iniciativy na podporu informovanosti.

Komise předložila nový akční plán pro demokracii

  • Akční plán má řešit problémy, jimž čelí demokratické systémy v souvislosti s rostoucím extremismem.

  • Plán stanovuje opatření pro podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím.

Komise 3. 12. 2020 předložila Evropský akční plán pro demokracii, jehož cílem je posílit postavení občanů a vybudovat odolnější demokracie v celé EU. Akční plán má řešit problémy, jimž čelí demokratické systémy v souvislosti s rostoucím extremismem a pociťovaným odcizením mezi politickými představiteli a veřejností. Stanovuje opatření pro podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Konkrétně na základě akčního plánu Komise plánuje navrhnout právní opatření týkající se politické reklamy, které se zaměří na sponzory placeného obsahu a výrobní a distribuční kanály, včetně online platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství, přičemž vyjasní jejich příslušné povinnosti. Komise rovněž doporučí opatření k řešení otázky bezpečnosti novinářů a předloží iniciativu na jejich ochranu před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti. Mimo to má Komise řídit úsilí o přepracování stávajícího kodexu zásad boje proti dezinformacím, zpřísnit požadavky na online platformy a zavést důsledné monitorování a dohled. Komise má Evropský akční plán pro demokracii provádět postupně do roku 2023. Komise by poté měla posoudit dosažený pokrok a případnou potřebu dalších kroků.

Komise informovala o případech nesplnění povinnosti

  • EU podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU.

  • Cílem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Komise 3. 12. 2020 informovala o tom, že rozhodla, že zašle ČR, Estonsku, Itálii, Litvě, Rakousku a Polsku výzvu, protože tyto země ve svém vnitrostátním právu neúplně nebo nesprávně provedly rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (2002/584/SVV). Evropský zatýkací rozkaz zjednodušuje přeshraniční justiční postup předávání: pokud soudce některého členského státu vydá příkaz k zadržení osoby podezřelé ze spáchání závažného trestného činu, je tento zatýkací rozkaz platný na celém území EU. Tento zatýkací rozkaz, který funguje od 1. 1. 2004, nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se dříve mezi členskými státy EU uplatňovaly. K zajištění řádného fungování evropského zatýkacího rozkazu je nezbytné, aby všechny členské státy do svého vnitrostátního práva plně a správně začlenily veškerá ustanovení rámcového rozhodnutí. ČR, Estonsko, Itálie, Litva, Rakousko a Polsko tak neučinily: např. zacházejí se svými státními příslušníky příznivěji než s občany EU z jiných členských států nebo zavedly další důvody pro odmítnutí zatýkacích rozkazů, jež se v rámcovém rozhodnutí nestanoví. Proto se dnes Komise rozhodla zaslat těmto členským státům výzvy. Nyní mají 2 měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, které Komise zjistila. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko. Již 30. 10. 2020 zaslala Komise výzvu Irsku a pokračuje v hodnocení toho, zda ostatní členské státy rámcové rozhodnutí provedly úplně a správně. Komise se také rozhodla zaslat Bulharsku, ČR a Rumunsku výzvu, v níž je žádá, aby přijaly opatření k zajištění plného uplatňování právních předpisů EU o zásobách ropy. Podle směrnice o zásobách ropy (směrnice č. 119/2009) musí členské státy udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto 2 hodnot je vyšší. Směrnice měla být členskými státy provedena ve vnitrostátním právu do konce roku 2012. Vzhledem k úloze ropy v energetickém mixu EU, silné vnější závislosti EU na dodávkách ropy a ropných produktů a geopolitické nejistotě v mnoha oblastech produkce je naprosto zásadní zaručit spotřebitelům přístup k ropným produktům. Komise zjistila, že tyto 3 členské státy opakovaně nesplnily svou povinnost udržovat minimální nouzové zásoby ropy; některé tuto povinnost neplní již od ledna 2013. Komise proto dospěla k závěru, že zjištěná nízká úroveň zásob není dána výjimečnými okolnostmi, ale představuje spíše strukturální nedodržování směrnice. Tyto členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí zareagovaly. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Rada přijala změny v boji proti podvodům

  • EU se snaží posilovat právní rámec pro ochranu svých finančních zájmů.

  • Nová pravidla upřesňují podrobnosti vztahu mezi EPPO a úřadem OLAF.

Rada 4. 12. 2020 přijala postoj v 1. čtení ke změnám nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Cílem nových pravidel je zajistit hladkou spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který by měl začít fungovat začátkem roku 2021. Rovněž posílí rámec pro vyšetřování prováděná úřadem OLAF. Nařízení o EPPO již obsahuje ustanovení, která upravují vztah mezi EPPO a úřadem OLAF. Tato ustanovení jsou založena na zásadách úzké spolupráce, výměny informací, doplňkovosti a zamezení zdvojenému úsilí. Nová pravidla, která Rada přijala, upřesňují další podrobnosti tohoto vztahu, zejména pokud jde o provádění doplňujících správních vyšetřování z podnětu úřadu OLAF. Tato vyšetřování budou možná za určitých podmínek, nevznese-li EPPO námitky. Změny mají také zvýšit účinnost vyšetřování úřadu OLAF a objasňují a zjednodušují některá ustanovení nařízení o úřadu OLAF, aniž by se měnil jeho mandát či pravomoci. Některé změny se týkají provádění kontrol a inspekcí na místě a přípustnosti zpráv o případech vypracovaných úřadem OLAF jako důkazů ve správních nebo soudních řízeních. Úřad OLAF také dostane větší právo na přístup k informacím o bankovních účtech ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, což může mít zásadní význam pro odhalování případů podvodů nebo nesrovnalostí tam, kde se jedná o složité peněžní toky.

EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv

  • Omezující opatření mají spočívat v zákazu cestování, který se vztahuje na jednotlivce, a zmrazení finančních prostředků, jež se vztahuje jak na jednotlivce, tak na subjekty.

  • Rámec pro cílená omezující opatření se vztahuje na činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a jiné případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv.

Rada 7. 12. 2020 přijala rozhodnutí a nařízení, kterými se zřizuje globální režim sankcí v oblasti lidských práv. Je to poprvé, co EU zavádí rámec, který jí umožní přijímat cílená opatření vůči osobám, subjektům a orgánům – státním i nestátním aktérům –, které jsou za závažné porušování lidských práv kdekoli na světě odpovědné nebo se na něm podílejí, jakož i osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny, bez ohledu na to, kde k těmto aktům dochází. Omezující opatření mají spočívat v zákazu cestování, který se vztahuje na jednotlivce, a zmrazení finančních prostředků, jež se vztahuje jak na jednotlivce, tak na subjekty. Kromě toho osoby a subjekty v EU nesmějí osobám ani subjektům uvedeným na seznamu přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. Rámec pro cílená omezující opatření se vztahuje na činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a jiné případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv (např. mučení, otroctví, mimosoudní popravy, svévolné zatýkání nebo zadržování). Do působnosti sankčního režimu může spadat i jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, jestliže je rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné s ohledem na cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v SEU. Seznam sankcí má sestavovat, přezkoumávat a měnit Rada na návrh některého členského státu nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodnutí podtrhuje skutečnost, že prosazování a ochrana lidských práv zůstává základním pilířem a prioritou vnější činnosti EU, a odráží odhodlání EU řešit případy závažného porušování a zneužívání lidských práv.

EU schválila změny ve vízovém informačním systému

  • Vnější hranice EU vyžadují pro sledování příchozích do schengenského prostoru moderní a interoperabilní systémy IT.

  • Nový vízový informační systém přispěje k větší bezpečnosti hranic tím, že přispěje k posouzení rizik a umožní pohraniční stráži přístup k informacím.

Rada a EP 8. 12. 2020 dosáhly prozatímní dohody o hlavních politických prvcích návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o vízovém informačním systému (VIS). Nyní budou na technické úrovni pokračovat diskuse o zbývajících aspektech. Komise v květnu 2018 navrhla úpravu VIS, databáze obsahující informace o osobách, které žádají o schengenská víza, aby bylo možné lépe reagovat na měnící se výzvy spojené s bezpečností a migrací a zlepšit správu vnějších hranic EU (více v příspěvku „Nová vízová politika EU představena Komisí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018 a v příspěvku „Komise navrhuje nový vízový režim”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). Hlavním cílem pozměňovacího nařízení je: dále posilovat bezpečnost postupu pro krátkodobá víza; zahrnout dlouhodobá víza a povolení k pobytu do databáze VIS; zajistit interoperabilitu mezi VIS a dalšími příslušnými systémy a databázemi EU. Nová pravidla mají umožnit důkladnější kontroly spolehlivosti u žadatelů o víza a povolení k pobytu, lepší výměnu informací mezi členskými státy a zajistit plnou interoperabilitu s dalšími celoevropskými databázemi. Podle navrhovaných pravidel nebude VIS obsahovat pouze informace o krátkodobých vízech jako dříve, ale bude zahrnovat i dlouhodobá víza a povolení k pobytu, protože tyto dokumenty umožňují volný pohyb v schengenském prostoru. Registrace těchto dokumentů v centralizované databázi pomůže orgánům ověřit jejich pravost a platnost. Do VIS bude navíc zahrnut sken stránky s biografickými údaji cestovního dokladu. Před vydáním víza nebo povolení k pobytu by nová pravidla umožnila rozšířené kontroly spolehlivosti žadatele v příslušných bezpečnostních a migračních databázích včetně Schengenského informačního systému (SIS), systému vstupu / výstupu (EES), evropského systému pro vydávání povolení k cestování (ETIAS), Eurodac, údaje Europolu, ECRIS-TCN a příslušné databáze Interpolu o cestovních dokladech. VIS by automaticky spustil dotaz na tyto databáze a případné shody by byly ručně ověřeny a sledovány příslušným orgánem. V rámci boje proti obchodování s dětmi se podle nového nařízení sníží věk otisků prstů dětí z 12 na 6 let. Má být rovněž zavedena horní hranice, přičemž do systému VIS nebudou zahrnuty otisky prstů osob starších 75 let.

Komise předložila 1. zprávu o bezpečnostní unii

  • Komise se zavázala podávat pravidelné zprávy o pokroku v oblasti bezpečnosti.

  • Hlavním tématem je provádění dohodnutých rozhodnutí.

Komise 9. 12. 2020 předložila 1. zprávu týkající se nové Strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025, jež byla představena v červenci 2020 (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Zpráva klade důraz na opatření přijatá na úrovni EU v rámci 4 hlavních priorit: bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti; potírání vyvíjejících se hrozeb; ochrana Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností a silný evropský bezpečnostní ekosystém. Zpráva o bezpečnostní unii se týká širokého spektra témat bezpečnostní politiky a v souladu s pojetím nové strategie, které zahrnuje širší společenské aspekty, sem spadají např. i otázky týkající se dovedností a zvyšování informovanosti nebo otázka vzdělávání. Jejím hlavním tématem je provádění dohodnutých rozhodnutí, což vyžaduje trvalé politické a operativní úsilí orgánů EU i vnitrostátních orgánů. Zpráva se týká období říjen 2019 až prosinec 2020 a popisuje posun, jehož bylo dosaženo u prioritních i jiných legislativních iniciativ v rámci 4 strategických priorit, a identifikuje oblasti, v nichž je třeba posunu: (1) Bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti: Komise v roce 2020 přijala strategická a technická opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G a k řešení přeshraničních zdravotních hrozeb. Je však ještě třeba zvýšit ochranu a odolnost fyzické i digitální infrastruktury před širokou škálou hrozeb, ať už přírodních nebo člověkem způsobených katastrof nebo teroristických útoků. Komise za tímto účelem chce brzy předložit další návrhy. Probíhají rovněž kroky k řešení konkrétních bezpečnostních potřeb souvisejících se zneužíváním vznikajících technologií, jako jsou např. drony. Zpráva také informuje o vůbec 1. kybernetických sankcích uložených za kybernetické útoky. (2) Řešení vyvíjejících se hrozeb: Komise přijala opatření k řešení vyvíjejících se hrozeb v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, hybridním útokům a dezinformacím s cílem zajistit, aby členské státy měly k dispozici ty správné nástroje pro boj proti trestné činnosti a stíhání trestné činnosti a přitom plně dodržovaly základní práva. Komise vyzývá členské státy, aby plně provedly jak směrnici o útocích na informační systémy, tak směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. V červenci 2020 Komise přijala Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí a poté navrhla dočasné právní předpisy, které umožní internetovým komunikačním službám, aby mohly nadále na dobrovolné bázi odhalovat trestné činy páchané on-line, a to i po 21. 12. 2020, kdy se na tyto poskytovatele začnou vztahovat ustanovení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. Komise však pracuje také na dlouhodobém řešení, které má být předloženo v roce 2021. (3) Ochrana Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností: Komise současně přijala novou Protiteroristickou agendu pro EU, jejímž cílem je posílit rámec EU pro předvídání hrozeb a rizik, boj proti radikalizaci a násilnému extremismu a chránit občany a infrastruktury, zejména veřejné prostory. Rovněž přijala návrh na revizi mandátu Europolu s cílem posílit činnost této agentury EU pro policejní spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti a terorismu. (4) Silný evropský bezpečnostní ekosystém závisí dle Komise na dokonalé spolupráci a výměně informací a na důkladné kontrole vnějších hranic. K tomu je třeba zaměřit pozornost především na provádění dohodnutých reforem, zejména za účelem dosažení interoperability databází pro řízení migrace, ochranu hranic a bezpečnost. Zpráva rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu dokončit jednání mezi EP a Radou o navrhovaném nařízení o teroristickém obsahu on-line a práci internetového fóra EU jakožto základní platformy, která sdružuje členské státy a průmysl s cílem předcházet šíření teroristického obsahu on-line a bojovat proti radikalizaci.

Dohoda Rady má zvýšit bezpečnost internetu

  • EU se snaží zabránit teroristům v tom, aby využívali internet k radikalizaci, náboru a podněcování k násilí.

  • Dohoda má předcházet budoucím útokům.

Rada a EP 10. 12. 2020 dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení o boji proti šíření teroristického obsahu online. Tento návrh předložila Komise v září 2018 v návaznosti na výzvu vedoucích představitelů EU z června 2018 (více v příspěvku „Komise reaguje na stupňující se nezákonný online obsah“, Informační společnost v březnu 2018, v příspěvku „Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019 a v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). Cílem tohoto právního předpisu je rychlé odstranění teroristického obsahu online a vytvoření jednoho společného nástroje za tímto účelem pro všechny členské státy. Navrhovaná pravidla se mají vztahovat na poskytovatele hostingových služeb nabízející služby v EU, ať již mají hlavní sídlo v členském státě či nikoli. Dobrovolná spolupráce s těmito společnostmi bude pokračovat, avšak tento právní předpis poskytne členským státům v případě potřeby další nástroje k prosazování rychlého odstranění teroristického obsahu. Návrh právního předpisu stanovuje konkrétní oblast působnosti a jednotnou definici teroristického obsahu s cílem plně respektovat základní práva chráněná v právním řádu EU, a zejména práva zaručená Listinou základních práv EU. Příslušné orgány ve členských státech mají mít pravomoc vydávat poskytovatelům služeb příkazy k odstranění, jejichž prostřednictvím budou moci požadovat odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu ve všech členských státech. Poskytovatelé služeb pak budou muset teroristický obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup do jedné hodiny. Příslušné orgány ve členských státech, v nichž je poskytovatel služeb usazen, budou mít právo kontrolovat příkazy k odstranění vydané jinými členskými státy. Pravidla pro uvalování sankcí v případě nedodržení právního předpisu stanoví členské státy. Poskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu budou muset přijmout konkrétní opatření k řešení zneužívání svých služeb a k ochraně svých služeb před šířením teroristického obsahu. Rozhodnutí o výběru opatření zůstává na poskytovateli hostingových služeb.

EU se dohodla na změnách v rejstříku transparentnosti

  • Instituce EU chtějí spolupracovat v oblasti transparentnosti.

  • Posílený rejstřík transparentnosti se má poprvé vztahovat na všechny 3 orgány včetně Rady.

Instituce 15. 12. 2020 dosáhly konečné politické dohody o posílení transparentního a etického zastoupení zájmů. V roce 2016 předložila Komise svůj návrh nové interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti pro zástupce zájmových skupin, který zastřešuje EP, Radu a Komisi. Od roku 2011 EP a Komise společně provozují veřejný registr zástupců zájmových skupin (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016 a v příspěvku „Společný rejstřík transparentnosti projednáván všemi 3 institucemi”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Posílený rejstřík transparentnosti se má poprvé vztahovat na všechny 3 orgány včetně Rady. Rovněž jej mohou dobrovolně využívat i ostatní orgány a instituce EU, čímž se zvyšuje potenciál větší transparentnosti na úrovni EU. Stálá zastoupení členských států se rovněž mohou zúčastnit jednostranných dobrovolných opatření. Činnosti zaměřené na ovlivňování rozhodovacích procesů nebo formulování nebo provádění politiky či právních předpisů na úrovni EU budou spadat do působnosti rejstříku transparentnosti. Vyjednavači se dohodli na neúplném seznamu, který zahrnuje organizování setkání nebo akcí, přispívání k veřejným konzultacím, komunikační kampaně a přípravu pozičních dokumentů nebo pozměňovacích návrhů. Budou zahrnuty i tytéž typy činností třetích zemí, pokud jsou prováděny subjekty bez diplomatického statusu nebo prostřednictvím zprostředkovatelů. Zástupci zájmových skupin budou muset deklarovat zájmy a cíle, které prosazují, a také specifikovat klienty, které zastupují. Všichni žadatelé o registraci budou muset poskytnout informace o zdrojích, které věnují na činnosti zastupování zájmů, s novým zaměřením na zdroje financování. Některé činnosti budou nadále možné bez registrace, např. spontánní schůzky, poskytování informací na žádost institucí, právní poradenství a činnosti sociálních partnerů, politických stran, mezivládních organizací nebo veřejných orgánů členských států. Dohoda bude muset projít interními postupy a přijetím v každé instituci, poté bude možné ji podepsat a bude moci vstoupit v platnost.

Instituce se dohodly na programu Práva a hodnoty

  • Program podpoří iniciativy občanské společnosti v celé EU.

  • Program bude mít celkový rozpočet v maximální výši 1,55 mld. €.

EP a Rada 17. 12. 2020 dosáhly předběžné politické dohody o programu Práva a hodnoty na období 2021–2027. Cílem financování prostřednictvím tohoto programu je chránit práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU s cílem zachovat otevřenou, demokratickou a inkluzivní společnost. Program má mít rozpočet v maximální výši 1,55 mld. €. Program má mít rozpočet ve výši 641,7 mil. € s dodatečným přídělem v maximální výši 912 mil. € a stanoví 4 specifické cíle: (1) prosazovat rovnost a práva, včetně genderové rovnosti, zákazu diskriminace a práv dětí; (2) podporovat angažovanost a účast občanů na demokratickém životě EU a zvyšovat povědomí o společné evropské historii; (3) bojovat proti násilí, zejména na dětech a ženách a (4) chránit a prosazovat hodnoty EU. Nově zavedený cíl chránit a prosazovat hodnoty EU by měl získat finanční prostředky ve výši 689,5 mil. €. Částka 91,2 mil. € by měla zůstat nepřidělena, aby bylo možné řešit veškeré nově vyvstávající potřeby a budoucí výzvy. Za tímto účelem bude program podporovat organizace občanské společnosti a další zúčastněné strany, které působí na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni a podporují občanskou a demokratickou účast.

EP přijal nová pravidla, která posilují úlohu OLAF

  • Posílení pravomocí úřadu OLAF, založení úřadu EPPO a koordinace činností zaměřené na odhalování, vyšetřování a stíhání podvodníků má posílit ochranu finančních zájmů EU.

  • Revidované nařízení rovněž posiluje možnosti úřadu OLAF vést svá vlastní vyšetřování.

EP 17. 12. 2020 přijal nová pravidla, která posilují úlohu úřadu OLAF a připravují půdu pro bezproblémovou spolupráci s novým Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). Očekává se, že úřad EPPO zahájí svou činnost počátkem roku 2021. Revidované nařízení č. 883/2013 (tzv. nařízení o úřadu OLAF) stanovuje, jak bude úřad OLAF spolupracovat s žalobci úřadu EPPO s cílem zajistit náležitou ochranu finančních prostředků EU. Oba úřady – OLAF i EPPO – mají usilovat o ochranu finančních zájmů EU a jejich úlohy se mají vzájemně doplňovat: mandát úřadu EPPO zahrnuje 22 z 27 členských států a zaměří se výhradně na vyšetřování a stíhání trestných činů. Úřad OLAF bude nadále působit v celé EU a bude se zaměřovat na vyšetřování i jiných než trestních věcí, které mají dopad na finanční zájmy EU. Nová pravidla mají stanovit zejména způsob, jakým spolu oba úřady budou spolupracovat. Jedná se o (1) jasná pravidla pro podávání zpráv, aby žádný případ nezůstal bez povšimnutí: úřad OLAF bude úřadu EPPO podávat zprávy o všech případech, u nichž se má za to, že spadají do oblasti působnosti úřadu EPPO, zatímco úřad EPPO bude informovat úřad OLAF o případech týkajících se nezákonné činnosti poškozující rozpočet EU, které nespadají do jeho mandátu; (2) jasné vymezení vzájemně se doplňujících úloh obou úřadů: úřad OLAF se zaměří na opatření nezbytná k vymáhání neoprávněně vyplacených peněz a na správní opatření na ochranu rozpočtu před podvody, zatímco úřad EPPO bude provádět šetření s cílem stanovit trestní odpovědnost. Revidované nařízení rovněž posiluje možnosti úřadu OLAF vést svá vlastní vyšetřování, a to prostřednictvím (1) zjednodušených pravidel pro kontroly a inspekce, která úřadu umožňují vykonávat své vyšetřovací pravomoci účinnějším a soudržnějším způsobem ve všech členských státech; (2) nových pravidel pro přístup úřadu OLAF k informacím o bankovních účtech, které mají při vyšetřování podvodů často zásadní význam, a to prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů; (3) posílených pravidel týkajících se koordinačních služeb pro boj proti podvodům v členských státech a spolupráce mezi úřadem OLAF a příslušnými vnitrostátními orgány před zahájením vyšetřování, v jeho průběhu a po jeho skončení; (4) silnějších záruk pro osoby, jichž se vyšetřování úřadu OLAF týká, a to vytvořením funkce kontrolora, který bude vyřizovat stížnosti týkající se uplatňování procesních záruk a pravidel, která se vztahují na vyšetřování, a přístupu dotyčné osoby k závěrečné zprávě úřadu OLAF v případě vyšetřování, jež vyústí v soudní doporučení. Konkrétní ustanovení o vztahu s úřadem EPPO se použijí ode dne, kdy tento úřad převezme své funkce v oblasti vyšetřování a trestního stíhání, k čemuž by mělo dojít začátkem roku 2021.

EU dosáhla prozatímní dohody o programu spravedlnosti

  • Fungující justiční oblast EU bez překážek přeshraničního přístupu ke spravedlnosti je zásadní pro zajištění hospodářského růstu a plného potenciálu vnitřního trhu.

  • Činnosti financované v rámci programu se zaměřují na členy soudnictví a dalších právníků a na organizace občanské společnosti.

Rada a EP 18. 12. 2020 dosáhly prozatímní dohody o programu spravedlnosti, který stanovuje financování v této oblasti na období 2021–2027. Cílem tohoto programu je podpora rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu a vzájemného uznávání a důvěře, zejména usnadněním přístupu ke spravedlnosti, podporou soudní spolupráce v občanských a trestních věcech a účinností vnitrostátních systémů soudnictví. Program bude mít rozpočet 305 mil.€ a stanoví 4 konkrétní cíle: (1) usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat nezávislost a nestrannost soudnictví v oblasti právního státu; (2) podporovat a propagovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu právního, soudního a právního státu a (3) usnadnit účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny, a to i elektronickými prostředky, a podporovat práva obětí trestných činů i procesní práva podezřelých a obviněných osob. Činnosti financované v rámci programu se zaměřují na členy soudnictví a dalších právníků a na organizace občanské společnosti. Během provádění programu bude věnována zvláštní pozornost podpoře rovnosti žen a mužů, práv dítěte, ochraně obětí a účinnému uplatňování zásady rovných práv a nediskriminace.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality