Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021

Euroskop, 10.03.2021

Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb, Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, Většina členských států nesplnila své povinnosti týkající se telekomunikací, Rada prodloužila platnost seznamu teroristů, Rada a EP dosáhly předběžné dohody o posílení mechanismu civilní ochrany EU, Komise hodnotila přebírání osob, Komise zveřejnila únorové případy porušení právních předpisů, Komise řešila předávání osobních údajů do VB, Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN, EU prodloužila sankce týkající se Běloruska

  • Rada se zabývala volným pohybem

  • Rada přijala doporučení o rušení dočasných opatření

  • Státy neplní své povinnosti

  • Seznam teroristů prodloužil svoji platnost

  • Změny v civilní ochraně

  • Komise posuzovala přebírání osob

  • Komise vydala pravidelný balík rozhodnutí o porušení právních předpisů

  • Tok osobních údajů mezi EU a VB

  • Lidská práva jsou pro EU důležitá

  • Rada prodloužila sankce 

 

Krátce…

 

Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb

  • Rozhodování o tom, zda budou zavedena omezení volného pohybu za účelem ochrany veřejného zdraví, zůstává v pravomoci členských států.

  • Doporučení Rady není právně závazným nástrojem a za jeho provádění zůstávají odpovědné orgány členských států.

Rada 1. 2. 2021 přijala doporučení, kterým se mění doporučení o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020 ). Na základě tohoto aktualizovaného doporučení se škála stávajících kategorií v podobě zelené, oranžové, červené a šedé barvy používaná na mapě, kterou každý týden zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), rozšiřuje o další, tmavě červenou barvu. Touto barvou se budou označovat oblasti, ve kterých je úroveň výskytu viru velmi vysoká, a to i z důvodu nakažlivějších variant vzbuzujících obavy, tedy oblasti, ve kterých 14denní kumulativní míra hlášení případů COVID-19 dosahuje hodnoty 500 na 100 tis. obyvatel nebo vyšší. Členské státy by měly důrazně odrazovat od všech cest do oblastí označených červenou a tmavě červenou barvou, které nejsou nezbytně nutné, a zároveň by měly usilovat o to, aby nezbytně nutné cesty nebyly narušovány. Členské státy by měly vyžadovat, aby osoby cestující z oblasti klasifikované jako tmavě červená: (1) podstoupily po příjezdu test na infekci COVID-19; (2) podstoupily karanténu / domácí izolaci. Podobná opatření by se mohla vztahovat i na oblasti s vysokou prevalencí variant vzbuzujících obavy. Vzhledem ke zvýšení testovací kapacity pro COVID-19 se doporučení rovněž mění tak, aby členské státy měly možnost vyžadovat od osob cestujících z oranžových, červených a šedých oblastí podstoupení testu před odjezdem. U pracovníků v dopravě a poskytovatelů dopravních služeb by podstoupení testu v zásadě nemělo být vyžadováno. V případě, že členský stát podstoupení testu vyžaduje, měly by se použít rychlé testy na antigen. U osob, které žijí v příhraničních oblastech a denně nebo často překračují hranice, například za prací, kvůli studiu nebo z rodinných důvodů, by podstoupení testu nebo karantény či domácí izolace nemělo být vyžadováno. Pakliže je v těchto oblastech požadavek na testování zaveden, měla by být četnost testů u uvedených osob přiměřená. Tato aktualizovaná opatření jsou koordinovanou reakcí na narůst infekcí a na rizika spojená s nakažlivějšími variantami viru v rámci EU i mimo ni. Vycházejí z doporučení ECDC zamezit cestám, které nejsou nezbytně nutné, v zájmu zpomalení dovozu a šíření nových variant viru vzbuzujících obavy. Prostřednictvím tohoto koordinovaného postupu chtějí členské státy předejít opětovnému zavedení kontrol na vnitřních hranicích a narušování volného pohybu zboží a služeb.

 

Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU

  • V případě prudkého zhoršení epidemiologické situace mohou být cestovní omezení v případě cest, jež nejsou nezbytně nutné, urychleně znovu zavedena.

  • Členské státy by měly od osob cestujících z jakýchkoli nezbytných důvodů, s výjimkou pracovníků v dopravě a příhraničních pracovníků, vyžadovat negativní výsledek PCR testu provedeného nejvýše 72 hodin před odjezdem. 

Rada 2. 2. 2021 přijala doporučení, kterým se mění doporučení o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení. V březnu 2020 přijala Komise sdělení, v němž doporučila dočasně na 1 měsíc omezit veškeré cesty, jež nejsou nezbytně nutné, z třetích zemí do EU. Platnost tohoto sdělení byla dále prodloužena 8. 4., 8. 5. a 11. 6. 2020. V červnu 2020 přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Cestovní omezení by měla být zrušena pro země uvedené v doporučení, přičemž tento seznam se každé 2 týdny přezkoumá a případně aktualizuje (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020,v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020 a v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Při určování zemí, pro něž by mělo být zrušeno stávající omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, by měla být podle nových pravidel zohledněna tato epidemiologická kritéria: (1) maximálně 25 nově hlášených případů COVID-19 na 100 tis. obyvatel za předchozích 14 dnů; (2) stabilní nebo klesající počet nových případů za dané období ve srovnání s předchozími 14 dny; (3) více než 300 testů na 100 tis. obyvatel provedených během předchozích 7 dnů, má-li ECDC tyto údaje k dispozici; (4) maximálně 4 % pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 provedených během předchozích 7 dnů, má-li ECDC tyto údaje k dispozici; a (5) charakter viru vyskytujícího se v dané zemi, zejména to, zda byly zjištěny varianty viru vzbuzující obavy. Kromě toho je možné zohlednit celkovou reakci země na COVID-19, zejména dostupné informace o aspektech, jako je dohled, trasování kontaktů, omezení šíření nákazy, léčba a podávání zpráv, jakož i spolehlivost dostupných zdrojů informací a údajů, a v případě potřeby celkové průměrné skóre všech aspektů pro účely mezinárodní zdravotnické předpisy. V případě prudkého zhoršení epidemiologické situace mohou být cestovní omezení v případě cest, jež nejsou nezbytně nutné, urychleně znovu zavedena. Za stejných okolností mohou členské státy rovněž dočasně omezit kategorie cestujících podnikajících nezbytně nutnou cestu. I nadále by mělo být možné uskutečňovat cesty opodstatněné naléhavými důvody. Členské státy by měly od osob cestujících z jakýchkoli nezbytných nebo jiných než nezbytných důvodů, s výjimkou pracovníků v dopravě a příhraničních pracovníků, vyžadovat negativní výsledek PCR testu provedeného nejvýše 72 hodin před odjezdem. Navíc mohou vyžadovat domácí izolaci, karanténu a trasování kontaktů po dobu až 14 dnů a podle potřeby i další test na COVID-19 ve stejném období. Karanténa a další test při příjezdu nebo po něm by měly být uloženy zejména cestujícím přijíždějícím ze třetí země, kde byla zjištěna varianta viru vzbuzující obavy. Pokud jde o nezbytné cesty, členské státy se mohou koordinovaně rozhodnout, že od některých výše uvedených opatření upustí v případech, kdy by bránila samotnému účelu cesty. Od pracovníků v dopravě, námořníků a příhraničních pracovníků by členské státy měly vyžadovat pouze negativní rychlý test na antigen při příjezdu. U pracovníků v dopravě přijíždějících ze země, v níž je zjištěn vysoký výskyt variant viru vzbuzujících obavy, mohou členské státy vyžadovat negativní rychlý test na antigen již před odjezdem.

 

Většina členských států nesplnila své povinnosti týkající se telekomunikací

  • Pouze Řecko, Maďarsko a Finsko splnily své povinnosti. 

  • Členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby Komisi situaci vysvětlily. 

Komise 4. 2. 2021 zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 24 členským státům, které nezavedly nová pravidla EU v oblasti telekomunikací. Evropský kodex pro elektronické komunikace modernizuje evropský předpisový rámec pro elektronické komunikace s cílem posílit volbu a práva spotřebitelů. Zajišťuje např. srozumitelnější smlouvy, kvalitní služby a konkurenční trhy. Kodex rovněž zabezpečuje vyšší standardy komunikačních služeb, včetně účinnější a přístupnější tísňové komunikace. Kromě toho umožňuje operátorům využívat pravidla, která vytvářejí pobídky k investicím do sítí s velmi vysokou kapacitou, jakož i vyšší předvídatelnost regulace, což vede k inovativnějším digitálním službám a infrastrukturám. Evropský kodex pro elektronické komunikace, který v souladu s novými výzvami aktualizuje regulační rámec upravující evropské odvětví telekomunikací, vstoupil v platnost v prosinci 2018 a členské státy měly na provedení jeho pravidel 2 roky. Lhůta pro provedení kodexu do vnitrostátních právních předpisů uplynula v prosinci 2020. Dosud pouze Řecko, Maďarsko a Finsko oznámily Komisi, že přijaly veškerá nezbytná opatření k provedení směrnice, a tudíž že transpozici dokončily. Komise proto zaslala výzvy Belgii, Bulharsku, ČR, Dánsku, Německu, Estonsku, Irsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku a Švédsku, v nichž je vyzvala, aby příslušná opatření přijaly a oznámily. Členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby odpověděly.

 

Rada prodloužila platnost seznamu teroristů 

  • Uvedeným na seznamu se v rámci EU zmrazují jejich finanční prostředky a jiná finanční aktiva. 

  • Seznam bývá přezkoumán jednou za půl roku.

Rada 5. 2. 2021 aktualizovala tzv. seznam teroristů vedený EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená na boj proti terorismu. Celkem 14 osobám a 21 skupinám a subjektům uvedeným na seznamu se v rámci EU zmrazují jejich finanční prostředky a jiná finanční aktiva. Rovněž se zakazuje, aby jim hospodářské subjekty z EU zpřístupňovaly finanční prostředky a hospodářské zdroje. Rada je zmocněna sestavovat seznam EU a ukládat související omezující opatření podle společného postoje Rady 2001/931/SZBP a nařízení č. 2580/2001. Rada tento seznam poprvé sestavila v kontextu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373/2001, která byla přijata v návaznosti na teroristické útoky ze dne 11. 9. 2001. Na základě pravidelné výměny informací mezi členskými státy o veškerých nových skutečnostech a vývoji situace v souvislosti s jednotlivými zařazeními jej pravidelně – alespoň jednou za 6 měsíců – přezkoumává. Tento režim sankcí existuje samostatně vedle režimu EU, v jehož rámci se provádějí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267 (1999), 1989 (2011) a 2253 (2015) a který je namířen proti al-Káidě a ISIL(Dá'iš). EU má rovněž vlastní režim sankcí, který jí umožňuje samostatně uplatňovat sankce vůči ISIL(Dá'iš) a al-Káidě, jakož i vůči osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují.

 

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o posílení mechanismu civilní ochrany EU

  • Mechanismus civilní ochrany EU je klíčovým nástrojem solidarity EU. 

  • Mechanismus poskytuje podporu členským státům, které čelí ničivým požárům, zemětřesením a jiným katastrofám. 

Rada a EP 8. 2. 2021 dosáhly předběžné dohody ohledně návrhu na posílení mechanismu civilní ochrany EU. Mechanismus civilní ochrany EU, vytvořený v roce 2001, koordinuje reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy na úrovni EU. Jeho cílem je posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany, zvýšit informovanost veřejnosti a připravenost na katastrofy a umožnit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc postiženému obyvatelstvu. Do mechanismu civilní ochrany EU je zahrnut Evropský soubor civilní ochrany. Jedná se o soubor kapacit, které na bázi dobrovolnosti přislíbily členské státy pro okamžité nasazení v rámci EU či mimo ni. Mechanismus civilní ochrany byl naposledy pozměněn v roce 2019 – tehdy byla vytvořena dodatečná rezerva zdrojů rescEU, která má poskytovat pomoc v situacích, kdy celkové stávající kapacity nepostačují. Navrhovaná nová pravidla umožní EU a členským státům lépe se připravit na přírodní i člověkem způsobené katastrofy a rychleji reagovat, když udeří, a to i v případech, kdy je postižena většina členských států současně. V návrhu nařízení je rovněž vymezeno financování mechanismu civilní ochrany v kontextu VFR na období 2021–2027 (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Navrhovaná pravidla mají Komisi umožnit řešit nedostatky v oblasti dopravy a logistiky a v naléhavých případech přímo obstarávat určité dodatečné kapacity rescEU. Tyto kapacity rescEU, jakož i kapacity spravované členskými státy, mají být plně financovány z rozpočtu EU. V rámci navrhovaného nařízení má být rovněž zlepšena prevence a připravenost. Komise má ve spolupráci s členskými státy stanovit a rozvinout cíle EU v oblasti civilní ochrany, pokud jde o odolnost vůči katastrofám. Tyto nezávazné cíle mají být stanoveny v doporučeních Komise a vycházet ze současných a výhledových scénářů včetně údajů o minulých událostech a o dopadech změny klimatu na rizika katastrof. V návrhu se počítá s finančními prostředky v celkové výši 1 263 mil. € na období 2021–2027, což je v souladu s politickými pokyny, které 21. 7. 2020 poskytla Evropská rada. Návrh rovněž zahrnuje částku ve výši až 2 056 mil. € určenou na provádění opatření souvisejících s civilní ochranou, která mají řešit dopad krize COVID-19 a s nimiž počítá nástroj EU na podporu oživení. Ve srovnání s rozpočtem na období 2014–2020 se jedná o téměř trojnásobné navýšení, které odráží posilování kolektivní reakce EU na katastrofy včetně nedávného vytvoření záložních kapacit (rescEU), posílení Evropského souboru civilní ochrany a zlepšení v oblasti předcházení katastrofám a připravenosti na ně. V navrhovaném nařízení se navíc stanoví procentní podíl finančních prostředků, které mají být přiděleny na prevenci, připravenost a reakci, a zároveň je ponechán prostor pro flexibilitu. V případě naléhavé potřeby má mít Komise možnost přerozdělit finanční prostředky na opatření rychlé reakce nad rámec flexibility. Tento flexibilní přístup má umožnit EU lépe reagovat na nepředvídatelnou povahu katastrof a využít finanční prostředky tam, kde je jich zapotřebí nejvíce.

 

Komise hodnotila přebírání osob

  • Navracení, zpětné přebírání osob a jejich opětovná integrace představují výzvu jak pro EU.

  • Mnoho překážek, které brání navracení, má svůj původ uvnitř EU. 

Komise 10. 2. 2021 předložila Radě první věcné posouzení spolupráce s partnerskými zeměmi při zpětném přebírání osob. Posouzení je vyžadováno na základě revidovaného vízového kodexu a je rovněž součástí komplexní koncepce migrační politiky vymezené v novém paktu o migraci a azylu. Účinné navracení a zpětné přebírání osob, jakož i udržitelné opětovné začlenění jsou základními prvky komplexních, vyvážených, individuálně uzpůsobených a vzájemně prospěšných migračních partnerství se zeměmi mimo EU. V novém paktu, představeném v září 2020, se zdůrazňuje, že účinné navracení vyžaduje mimo jiné zlepšení postupů uvnitř EU, aby se snížila roztříštěnost vnitrostátních koncepcí a prohloubila spolupráce i solidarita mezi všemi členskými státy (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Posouzení spolupráce s třetími zeměmi při zpětném přebírání osob (dokument se stupněm utajení „vyhrazené“) vychází z komplexního souboru ukazatelů ve vízovém kodexu, který zohledňuje všechny fáze procesu zpětného přebírání osob, od zjištění totožnosti až po vydání cestovních dokladů a účinné navrácení. Vedle údajů o návratových operacích a počtu nelegálně příchozích osob se posouzení rovněž zabývá některými společnými problémy při spolupráci na zpětném přebírání osob. Jedná se například o překážky při zjišťování totožnosti, zpožděné vydávání cestovních dokladů, nedodržování lhůt nebo neakceptování charterových letů. V posouzení se podrobně popisuje rozsah spolupráce EU s každou zemí a úsilí vynaložené na zlepšení spolupráce při zpětném přebírání osob. Na základě objektivních kritérií byly posouzeny vybrané země, konkrétně ty, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti pro krátkodobý pobyt a pro něž EU v roce 2018 vydala více než 1 tis. rozhodnutí o navrácení. U téměř 2/3 posuzovaných partnerských zemí hlásí členské státy při navracení a zpětném přebírání osob dobrou nebo průměrnou spolupráci, pouze u nepatrně více než 1/3 zemí vyžaduje spolupráce zlepšení. Posouzení dokládá, že dohody EU o zpětném přebírání osob mají všeobecně přínos a že nástroje zpětného přebírání osob jsou nejúčinnější, pokud jsou přizpůsobeny konkrétní situaci.

 

Komise zveřejnila únorové případy porušení právních předpisů

  • Komise vydala pravidelný balík rozhodnutí o porušení právních předpisů.

  • Během března 2021 ČR podle Komise porušila 2krát předpisy EU.

Komise 18. 2. 2021 vyzvala Belgii, ČR a Polsko, aby dodržovaly požadavky stanovené ve směrnici č. 50/2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Dojde-li k překročení mezních hodnot stanovených směrnicí, jsou členské státy povinny přijmout plány týkající se kvality ovzduší, a zajistit tak provedení náležitých opatření k tomu, aby bylo období překročení co možná nejkratší. Zelená dohoda pro Evropu se svým cílem nulového znečištění klade silný důraz na snížení znečištění ovzduší, což je jeden z klíčových faktorů ovlivňujících lidské zdraví. Za vznikem oxidu dusičitého (NO2) stojí převážně lidská činnost, jako je silniční provoz, zejména vozidla se vznětovým motorem, a průmysl. Tento druh znečištění je příčinou závažných onemocnění, mezi něž patří astma a snížená funkce plic. Úplné provedení norem v oblasti kvality ovzduší, které jsou zakotveny v právních předpisech EU, je klíčem k účinné ochraně lidského zdraví a ochraně přírodního prostředí. Právní předpisy EU týkající se vnějšího ovzduší ponechávají na členských státech, aby si pro dosažení souladu s dohodnutými normami v oblasti kvality ovzduší zvolily své nástroje. Navzdory povinnosti členských států zajistit kvalitní ovzduší pro své občany zůstává znečištění ovzduší problémem na mnoha místech, přičemž situace je obzvláště vážná v městských oblastech. V ČR byly roční mezní hodnoty NO2 překročeny v aglomeraci Praha a v současné době pro tuto aglomeraci neexistuje platný plán kvality ovzduší. Vzhledem k tomu, že tyto země své povinnosti doposud nesplnily, jim nyní Komise zasílá odůvodněné stanovisko. Belgie, ČR a Polsko mají 2 měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může Komise dané věci předložit SD EU. Komise se 18. 2. 2021 také rozhodla zaslat ČR dodatečné odůvodněné stanovisko týkající se nedodržování pravidel EU pro uznávání odborných kvalifikací (směrnice č. 36/2005 ve znění směrnice č. 55/2013). V červenci 2020 se Komise rozhodla předložit SD EU věc ČR kvůli tomu, že nenapravilo porušení práva EU o odborných kvalifikacích, zejména pokud jde o pravidla týkající se usazování, dočasného poskytování služeb a zvláštních požadavků na některá zdravotnická povolání a postavení odborníků. Komise zaslala dodatečné odůvodněné stanovisko k odůvodnění a vyjasnění některých stížností vznesených v počáteční fázi řízení o nesplnění povinnosti. Mezitím se postoupení věci SD EU odkládá a čeká se na odpověď českých orgánů. ČR má nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí reagovalo.

 

Komise řešila předávání osobních údajů do VB

  • Tok údajů mezi EU a Velkou Británií má zásadní význam pro zachování úzkých obchodních vazeb i pro účinnou spolupráci v boji proti trestné činnosti.

  • Základní právo občanů EU na ochranu osobních údajů nesmí být při předávání osobních údajů do VB ohroženo.

Komise 19. 2. 2021 zahájila postup pro přijetí 2 rozhodnutí o ochraně týkajících se předávání osobních údajů do VB, jednoho podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů a druhého pro směrnici o prosazování práva. Komise posoudila právní předpisy a praxi VB v oblasti ochrany osobních údajů včetně pravidel pro přístup orgánů veřejné moci k údajům. Dospěla k závěru, že VB zajišťuje v zásadě rovnocennou úroveň ochrany, jakou zaručuje obecné nařízení č 679/2016 o ochraně osobních údajů (GDPR) a poprvé i směrnice č 680/2016 o prosazování práva. Navrhovaná rozhodnutí mají být po svém přijetí platná po první 4leté období. Po 4 letech by bylo možné zjištění o odpovídající úrovni ochrany obnovit, pokud by úroveň ochrany ve VB byla i nadále přiměřená. Do té doby tok údajů mezi EHP a VB má pokračovat a zůstávat bezpečný díky podmíněnému prozatímnímu režimu, který byl dohodnut v dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a VB. Toto prozatímní období má skončit na konci června 2021.

 

Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN

  • Lidská práva jsou pro EU důležitá.

  • I v kontextu pandemie COVID-19 mají být lidská práva chráněna. 

Rada 22. 2. 2021 přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2021. V závěrech je potvrzen závazek EU dodržovat, chránit a naplňovat lidská práva, demokracii a právní stát a jednomyslně podporovat systém OSN. EU má nadále monitorovat situaci v oblasti lidských práv v celosvětovém měřítku a odsuzovat porušování lidských práv bez ohledu na to, kde k nim dochází, přičemž bude využívat všech dostupných nástrojů, včetně globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv. EU má plně podporovat úsilí a mandát vysoké komisařky OSN pro lidská práva a jejího úřadu a vyzve všechny státy, aby respektovaly její nezávislost, spolupracovaly v zájmu účinného plnění jejího mandátu a zajistily odpovídající financování. EU má i nadále využívat všech dostupných nástrojů ke splnění svých závazků v oblasti lidských práv, mimo jiné i v rámci Rady OSN pro lidská práva, Valného shromáždění OSN, Rady bezpečnosti OSN a všech dalších příslušných fór. Závěry Rady o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva se přijímají každoročně.

 

EU prodloužila sankce týkající se Běloruska

  • Opatření jsou namířená proti vysoce postaveným úředníkům odpovědným za násilné represe a zastrašování pokojných demonstrantů.

  • Cílem sankcí EU jsou rovněž hospodářské subjekty, přední podnikatelé a společnosti. 

Rada 25. 2. 2021 rozhodla, že prodlouží do 28. 2. 2022 omezující opatření namířená proti vysoce postaveným úředníkům odpovědným za násilné represe a zastrašování pokojných demonstrantů, zástupců opozice a novinářů v Bělorusku, jakož i proti osobám odpovědným za volební podvody. Cílem sankcí EU jsou rovněž hospodářské subjekty, přední podnikatelé a společnosti, které mají prospěch z režimu Alexandra Lukašenka nebo jej podporují. Po podvodných prezidentských volbách v srpnu 2020 a následné vlně demonstrací, jež byly běloruskými orgány násilně potlačeny, přistoupila EU v říjnu, listopadu a prosinci 2020 k uvalení sankcí, čímž dala odpovědným politickým aktérům a hospodářským subjektům najevo, že jejich činnost a podpora režimu nezůstanou bez odezvy (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). Omezující opatření spočívají v zákazu cestování do EU a zmrazení majetku osob zařazených na seznam – v současnosti jde o 88 osob včetně Alexandra Lukašenka – a zmrazení majetku vztahujícím se na 7 subjektů. Kromě toho osoby a subjekty v EU nesmějí osobám ani subjektům zařazeným na seznam přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. EU vývoj situace v Bělorusku pozorně sleduje. Rada pro zahraniční věci 22. 2. 2021 zdůraznila, že EU vzhledem k pokračujícímu porušování základních svobod a lidských práv a represím vůči běloruskému lidu a občanské společnosti ze strany státních orgánů zváží další sankce. Kromě toho bude EU nadále podporovat běloruský lid v jeho legitimním požadavku, pokud jde o demokracii, a to mimo jiné prostřednictvím podpory občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků.