Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021

10.08.2021
Euroskop

EU vydala zprávu hodnotící stav právního státu, Komise pokračuje v boji proti financování terorismu, Covid pas oficiálně zahájil svoji činnost, Digitální nástroje pomáhají soudům a státním zastupitelstvím, Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny, Komise hlídá porušení práva, Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Polsku, Komise hodnotila uplatňování práva EU, Rada upravila seznam teroristů

  • Komise vydala zprávu týkající se právního státu

  • EU chce zamezit financování terorismu

  • Covid pas funguje ve většině členských států

  • Komise podporuje digitalizaci justice

  • Rada potvrdila další prodloužení sakcí vůči Rusku

  • Komise vydala pravidelný balík rozhodnutí o porušení právních předpisů

  • Maďarsko a Posku pravděpodobně porušují dle Komise právo EU

  • Byla vydána nová zpráva o tom, jak Komise monitorovala a prosazovala dodržování práva EU v roce 2020

  • Seznam teroristů by doplněn

EU vydala zprávu hodnotící stav právního státu

  • Pandemie COVID-19 přinesla právnímu státu zvláštní výzvy.

  • Ze zprávy za rok 2021 vyplývá, že vnitrostátní systémy vykazují značnou odolnost.

  • Kapitoly týkající se jednotlivých zemí vycházejí z kvalitativního hodnocení provedeného Komisí zaměřujícího se na shrnutí významných událostí.

  • Evropský mechanismus právního státu je oddělený od ostatních nástrojů pro reakci obsažených v souboru nástrojů EU na podporu právního státu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions 2021 Rule of Law Report The rule of law situation in the European Union (COM(2021)700)

Pozadí

1. výroční zpráva o právním státu z roku 2020 byla jednou z hlavních iniciativ pracovního programu Komise na rok 2020 a součástí evropského mechanismu právního státu oznámeného v politických směrech předsedkyně Ursuly von der Leyenové.

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, přičemž jsou objektivně a nestranně zahrnuty všechny členské státy a zkoumány stejné problémy. Zpráva je koncipována jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo dalšímu prohlubování problémů. Zaměřuje se na to, aby se zlepšilo chápání problematiky a významného vývoje v oblasti právního státu a povědomí o nich. Rovněž tak má odhalovat problémy v oblasti právního státu a pomáhat členským státům za podpory Komise a ostatních členských států. Umožňuje také členským státům vyměňovat si osvědčené postupy, diskutovat mezi sebou a učit se jeden od druhého.

Cílem mechanismu je prevence. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje, avšak nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, kterými EU může reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot EU podle čl. 7 SEU.

Podobně jako 1. zpráva o právním státu v roce 2020 je verze pro rok 2021 výsledkem inkluzivního procesu se všemi 27 členskými státy i se zúčastněnými stranami a byla vypracována podle stejné působnosti a metodiky projednané s členskými státy jako 1. zpráva. Komise dále prohloubila své hodnocení a zejména se zabývala výzvami a vývojem zjištěnými v 1. výroční zprávě.

V lednu 2021 proběhly konzultace s členskými státy ohledně dotazníku, který byl použit ke shromáždění příspěvků do 2. zprávy. V období od února do března 2021 Komise obdržela písemné příspěvky od členských států a přes 200 písemných příspěvků od zúčastněných stran ohledně vývoje v konkrétních členských státech, jakož i na úrovni EU. V období od března do května 2021 se uskutečnilo přes 400 virtuálních jednání s vnitrostátními orgány, nezávislými subjekty a zúčastněnými stranami ve všech 27 členských státech (v porovnání s více než 300 jednáními v rámci zprávy za rok 2020).

Klíčové a sporné body

Kvalitativní posouzení, které Komise provádí, se zaměřuje na vývoj od přijetí 1. výroční zprávy o právním státu a zajišťuje soudržný přístup tím, že na všechny členské státy uplatňuje stejnou metodiku, přičemž zůstává úměrné vývoji (více v příspěvku „Zpráva o právním státu 2020 hodnotí stav v jednotlivých zemích”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Zpráva z roku 2021 se zabývá novým vývojem od září 2020, prohlubuje posouzení problémů uvedených v minulé zprávě a zohledňuje dopad pandemie COVID-19. Celkově zpráva ukazuje, že v členských státech došlo ke značnému pozitivnímu vývoji, včetně řešení problémů uvedených ve zprávě za rok 2020. Přetrvávají však obavy, např. v souvislosti s nezávislostí soudnictví a situací ve sdělovacích prostředcích, a v některých členských státech tyto obavy ještě zesílily.

Zpráva rovněž zdůrazňuje velkou odolnost vnitrostátních systémů během pandemie COVID-19. Pandemie rovněž ukázala význam schopnosti udržovat systém brzd a protivah při prosazování právního státu.

Zpráva za rok 2021 vychází z metodiky a rozsahu předchozí zprávy a zaměřuje se na 4 klíčové aspekty: systémy soudnictví, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah.

(1) Systémy soudnictví

Téměř všechny členské státy provádějí reformy související s jejich systémy soudnictví, ačkoli v odlišném rozsahu, odlišnou formou a s odlišným pokrokem. Řada členských států podnikla nebo podniká kroky k posílení nezávislosti soudnictví, například prostřednictvím reforem týkajících se soudních rad, jmenování soudců a nezávislosti a autonomie státních zastupitelství. Několik členských států však pokračovalo v provádění reforem, které snižují jejich záruky nezávislosti soudnictví, což budí nové nebo zhoršuje stávající obavy ohledně rostoucího vlivu výkonné a zákonodárné složky na fungování jejich soudního systému. V některých členských státech navíc nezávislost soudnictví dále podrývají politické útoky a opakované pokusy o oslabení soudců nebo justičních orgánů. Význam účinné soudní ochrany pro dodržování zásad právního státu od přijetí zprávy za rok 2020 znovu potvrdil SD EU. Pandemie COVID-19 navíc podtrhla naléhavost modernizace systémů soudnictví a zdůraznila potenciál digitalizace.

(2) Protikorupční rámce

Členské státy EU nadále patří k zemím s nejlepšími výsledky, přičemž 10 členských států patří mezi 20 zemí s nejnižší vnímanou mírou korupce na světě. Několik členských států v současné době přijímá nebo reviduje vnitrostátní protikorupční strategie nebo akční plány. Mnoho z nich přijalo opatření k posílení rámců pro integritu a předcházení korupci, včetně pravidel týkajících se střetu zájmů, transparentnosti lobbingu a efektu otáčivých dveří. V některých členských státech však přetrvávají problémy, zejména v souvislosti s vyšetřováním a stíháním trestných činů a uplatňováním sankcí za korupci. V různých členských státech se nadále objevují závažné nebo velmi složité případy korupce. V několika členských státech nejsou na boj proti korupci vždy vyčleněny přiměřené zdroje, zatímco v jiných přetrvávají obavy ohledně účinnosti vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech velké korupce. Pandemie COVID-19 celkově v některých členských státech zpomalila reformy a rozhodování v případech korupce.

(3) Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Během pandemie COVID-19 byli novináři a pracovníci sdělovacích prostředků v Evropě pod velkým tlakem. Vzhledem k vůbec nejvyššímu počtu hlášených případů ohrožení bezpečnosti novinářů a nedávným tragickým událostem je třeba se tímto problémem zabývat v celé EU. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 – klíčový zdroj informací pro zprávu o právním státu – poukazuje na celkové zhoršení situace novinářů v několika členských státech. Ne všechny regulační orgány sdělovacích prostředků jsou politicky nezávislé a v některých členských státech existuje vysoké riziko politického vměšování do sdělovacích prostředků. Během pandemie COVID-19 měly sdělovací prostředky zásadní význam pro informování občanů, přestože novinářům ztěžovala práci řada opatření. V důsledku pandemie se odvětví sdělovacích prostředků rovněž potýká se závažnými hospodářskými problémy, což vedlo některé členské státy k přijetí režimů na podporu zpravodajských médií. Tato podpora musí být prováděna transparentním a spravedlivým způsobem.

(4) Institucionální brzdy a protiváhy

Některé členské státy od roku 2020 pokračují v provádění ústavních reforem s cílem posílit kontroly a ochranná opatření. Některé z nich nedávno zavedly opatření ke zvýšení transparentnosti tvorby právních předpisů a ke zlepšení zapojení občanů. Během pandemie COVID-19, která byla zátěžovým testem právního státu, vnitrostátní systémy brzd a protivah, včetně parlamentů, soudů, veřejných ochránců práv a dalších nezávislých orgánů, celkově hrály klíčovou roli. Současně existují výzvy týkající se legislativního procesu, jako jsou náhlé změny, zrychlená řízení nebo systém přezkumu ústavnosti. Občanská společnost ve většině členských států celkově stále profituje z příznivého prostředí, v některých zemích se však stále potýká s vážnými problémy, ať už se jedná o záměrné hrozby ze strany orgánů, nedostatečnou ochranu před fyzickými nebo slovními útoky nebo nedostatečnou úroveň ochrany základních práv zaručujících jejich práci. Tyto problémy se v souvislosti s pandemií COVID-19 ještě zhoršily. Řada nedávných událostí vzbudila obavy ohledně respektování přednosti unijního práva, jež má zásadní význam pro fungování právního řádu EU a rovnost členských států v EU. Přijetí zprávy o právním státu za rok 2021 je počátkem nového cyklu dialogu a monitorování. Komise vyzývá Radu a EP, aby na základě této zprávy vedly obecné diskuse, jakož i diskuse zaměřené na jednotlivé země, a žádá vnitrostátní parlamenty a další klíčové aktéry, aby i nadále prohlubovali vnitrostátní debaty. Komise vyzývá členské státy, aby se účinně zabývaly výzvami uvedenými ve zprávě, a je připravena členským státům v tomto úsilí pomoci.

Předpokládaný další vývoj

Budou zhodnoceny komplexní výsledky i výsledky za jednotlivé země. Komise by měla v hodnocení pokračovat i v následujících letech.

Odkazy

Komise pokračuje v boji proti financování terorismu

  • Praní peněz a financování terorismu představují vážnou hrozbu

  • Europol odhaduje, že přibližně 1 % ročního HDP EU souvisí s podezřelou finanční činností.

  • Opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu tvoří 4 legislativní návrhy.

  • Návrhy společně představují soubor opatření k modernizaci režimu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the prevention of the use of the financial system for the purposes of money laundering or terrorist financing (COM(2021)420)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing the Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism and amending Regulations (EU) No 1093/2010, (EU) 1094/2010, (EU) 1095/2010(COM(2021)421)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on information accompanying transfers of funds and certain crypto-assets (recast)

(COM(2021)422)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council COUNCIL on the mechanisms to be put in place by the Member States for the prevention of the use of the financial system for the purposes of money laundering or terrorist financing and repealing Directive (EU) 2015/849 (COM(2021)423)

  • Komise 20. 7. 2021 představila balík legislativních návrhů na posílení pravidel EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Balík také obsahuje návrh na vytvoření nového orgánu EU pro boj proti praní peněz.

Pozadí

Praní peněz a financování terorismu představují vážnou hrozbu pro integritu hospodářství a finančního systému EU a pro bezpečnost jejích občanů. Europol odhaduje, že přibližně 1 % ročního HDP EU souvisí s podezřelou finanční činností. V červenci 2019 přijala Komise v návaznosti na řadu významných případů praní peněz v EU sdělení o lepším provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu a 4 zprávy o různých aspektech politiky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Ty analyzovaly účinnost a účelnost stávajícího režimu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu a dospěly k závěru, že jsou nezbytné reformy.

V květnu 2020 předložila Komise akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu. Akční plán stanoví opatření, která Komise přijme, aby mohla lépe prosazovat pravidla EU v této oblasti. Zaměřuje se na těchto 6 priorit:

  1. zajištění účinného provádění stávajícího rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
  2. vytvoření jednotného souboru pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
  3. zavedení dohledu na úrovni EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
  4. zřízení mechanismu podpory a spolupráce pro finanční zpravodajské jednotky;
  5. prosazování trestněprávních předpisů a výměny informací na úrovni EU;
  6. posílení mezinárodního rozměru rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Předložené návrhy se týkají bodů 2, 3 a 4.

Stávající rámec má podobu směrnice, která vyžaduje provedení ve vnitrostátním právu. To podle Komise často vede ke zpožděním v implementaci a k rozdílům ve vnitrostátních předpisech, což vede k roztříštěným přístupům napříč EU. Současný režim není dostatečně podrobný, což znamená, že na vnitrostátní úrovni neexistuje dostatečná konvergence. V neposlední řadě neexistuje žádný ústřední koordinační orgán na úrovni EU, což prý brání spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu a finančními zpravodajskými jednotkami, která je zásadní pro to, aby byl režim plně účinný.

Klíčové a sporné body

Opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu tvoří 4 legislativní návrhy:

  1. nařízení, kterým se zřizuje orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu v podobě decentralizované regulační agentury EU;
  2. nové nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu, které obsahuje přímo použitelná pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně revidovaného unijního seznamu subjektů, na něž se vztahují pravidla boje proti praní peněz a financování terorismu (tzv. povinné osoby);
  3. směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu, která nahrazuje stávající směrnici EU o boji proti praní peněz a financování terorismu (směrnice 2015/849 v platném znění) a obsahuje ustanovení, která nejsou vhodná pro nařízení, vyžadující provedení do vnitrostátního práva, např. prostřednictvím pravidel týkajících se vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek v členských státech;
  4. přepracované znění nařízení o převodech finančních prostředků z roku 2015 (nařízení č. 847/2015).

Tyto návrhy společně představují soubor opatření k modernizaci režimu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Jejich cílem je vytvořit spolehlivý systém prosazování právních předpisů, který obstojí i v budoucnosti a přispěje k účinnějšímu odhalování praní peněz a financování terorismu v Unii. Návrhy navazují na akční plán Komise pro boj proti praní peněz a financování terorismu z května 2020 (více v příspěvku „Komise představila komplexní přístup k dalšímu posílení boje EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020) .

Jednotný soubor pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu má harmonizovat pravidla boje proti praní peněz a financování terorismu v celé EU. Komise by měla poskytnout orgánům činným v trestním řízení přístup k tomuto systému, což by mělo urychlit finanční vyšetřování a vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti v přeshraničních případech.

Hotovost zůstává upřednostňovaným prostředkem pachatelů trestné činnosti, protože je obtížné ji vysledovat. Velké nákupy v hotovosti umožňují investovat nezákonné výnosy do reálné ekonomiky. Stávající pravidla EU již zohledňují riziko, které představují velké hotovostní částky, tím, že od všech hospodářských subjektů obchodujících se zbožím, které přijímají platby v hotovosti nad 10 tis. €, vyžadují, aby uplatňovaly požadavky boje proti praní peněz a financování terorismu, a zároveň umožňují členským státům přijmout přísnější opatření. ⅔ členských států již zavedly opatření nad rámec pravidel EU, která stanoví horní hranice pro velké hotovostní transakce v rozmezí od 500 € v Řecku po něco více než 10 tis. € v ČR. Komise proto navrhuje zavést na úrovni EU horní limit pro velké hotovostní transakce ve výši 10 tis. €. Na vnitrostátní úrovni budou členské státy i nadále moci zachovat nižší limity.

Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu se má věnovat 2 hlavním oblastem činnosti: dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a podpoře finančních zpravodajských jednotek EU. Orgán se má stát centrem integrovaného systému vnitrostátních orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, čímž se zajistí jejich vzájemná podpora a spolupráce. Cílem je sbližování dohledu a zavedení společné kultury dohledu.

Vnitrostátní orgány dohledu a finanční zpravodajské jednotky mají zůstat zachovány jako klíčové prvky systému EU pro prosazování boje proti praní peněz a financování terorismu. Orgán EU nahradí vnitrostátní orgány dohledu pouze jako orgán dohledu pro několik málo přeshraničních subjektů finančního sektoru z kategorie nejvyššího rizika. Nový balík má vytvořit integrovaný systém dohledu EU pro boj proti praní peněz, do něhož budou úzce zapojeny vnitrostátní orgány dohledu a orgán EU pro boj proti praní peněz.

Komise navrhla revidovaný přístup ke třetím zemím, jehož cílem je zajistit, aby vnější hrozby pro finanční systém Unie byly účinně zmírněny, a to zavedením harmonizovaného přístupu na úrovni EU a zajištěním podrobnější a proporcionálnější definice důsledků spojených se zařazením na seznam na základě posouzení rizik.

Komise také navrhuje revidovaný přístup ke třetím zemím, jehož cílem je zajistit, aby vnější hrozby pro finanční systém EU byly účinně zmírněny, a to zavedením harmonizovaného přístupu na úrovni EU a zajištěním podrobnější a proporcionálnější definice důsledků spojených se zařazením na seznam na základě posouzení rizik.

Předpokládaný další vývoj

V případě schválení mají být legislativní akty prováděny 3 roky po přijetí návrhů.

Odkazy


Krátce…

Covid pas oficiálně zahájil svoji činnost

  • Převážná většina členských států EU se již k systému připojila a je připravena certifikáty vydávat a ověřovat.

  • Certifikát usnadní cestování a na jeho držitele se nemají vztahovat omezení, jako je např. karanténa.

Nařízení EU o digitálním certifikátu EU COVID 1. 7. 2021 vstoupilo v platnost. To znamená, že občané EU si nyní budou moci nechat své digitální certifikáty COVID vydat a ověřit v celé EU. 21 členských států a také Norsko, Island a Lichtenštejnsko již začaly certifikáty vydávat před termínem (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021, v příspěvku „EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021, v příspěvku „EP a Rada se dohodly na digitální certifikátu EU COVID”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021 a v příspěvku „Covid pas zahájil zkušební provoz”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Celkem 5 členských států se připojilo od července 2021. Účelem digitálního certifikátu EU COVID je usnadnit volný a bezpečný pohyb v rámci EU během pandemie COVID-19. Nicméně všichni občané EU mají mít právo na volný pohyb i bez tohoto certifikátu. Certifikát jim však cestování usnadní a na jeho držitele se nebudou vztahovat omezení, jako je např. karanténa. Digitální certifikát EU COVID zahrnuje údaje o očkování, testování a prodělání nemoci COVID-19; je zdarma a k dispozici ve všech jazycích EU; je dostupný v digitální a papírové podobě; je bezpečný a obsahuje digitálně podepsaný QR kód. Podle nových pravidel nesmějí členské státy držitelům digitálního certifikátu EU COVID ukládat další cestovní omezení, pokud nejsou nezbytná a přiměřená pro ochranu veřejného zdraví. Komise se navíc zavázala uvolnit z nástroje pro mimořádnou podporu 100 mil. €, aby členským státům pomohla zajistit cenově dostupné testy.

Digitální nástroje pomáhají soudům a státním zastupitelstvím

  • Srovnávací přehled EU o soudnictví byl spuštěn v roce 2013.

  • Přehled se zaměřuje na 3 hlavní prvky účinného soudního systému – účinnost, kvalita, nezávislost.

Komise 8. 7. 2021 zveřejnila každoroční přehled poskytující srovnávací údaje o účinnosti, kvalitě a nezávislosti soudních systémů ve všech členských státech EU. Letošní srovnávací přehled se zaměřil na digitalizaci justice. Srovnávací přehled poprvé shrnuje, jak jsou soudní orgány vyspělé v digitální transformaci. Zjištění ukazují, že téměř ve všech justičních systémech byly použity systémy videokonferencí a že v drtivé většině členských států mohou zaměstnanci pracovat na dálku bezpečným způsobem. Pokud jde o používání digitálních řešení, většina členských států je již v různé míře používá, ale existuje značný prostor pro zlepšení. Ve 2/3 členských států se vnímání nezávislosti soudů veřejností od roku 2016 zlepšilo. V porovnání s rokem 2020 se však vnímání nezávislosti veřejností snížilo asi u ⅖ všech států. Intervence nebo tlak ze strany vlády a politiků byly nejčastěji uváděným důvodem vnímané nedostatečné nezávislosti soudů a soudců. Nejvyšší soudy, soudy poslední instance, jsou zásadní pro zajištění jednotného uplatňování práva v členských státech. Členské státy musí organizovat postup jmenování způsobem, který zajistí jejich nezávislost a nestrannost. V tomto ohledu evropské právo vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby po svém jmenování byli soudci při výkonu své funkce bez vlivu nebo tlaku ze strany orgánu oprávněného ke jmenování.

Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny

  • EU zavedla diplomatická opatření, individuální omezující opatření a specifická omezení hospodářských vztahů.

  • Sankce omezují přístup některých ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU a zakazují určité formy finanční pomoci a zprostředkování pro ruské finanční instituce.

Rada se 12. 7. 2021 rozhodla prodloužit platnost sankcí vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace o dalších 6 měsíců, tj. do konce ledna 2022. Rozhodnutí Rady navazuje na posouzení stavu plnění minských dohod, které měly být původně splněny do konce prosince 2015. Došlo k němu na zasedání Evropské rady ve dnech v červnu 2021. Vedoucí představitelé EU vyzvali Rusko, aby plně přijalo svou odpovědnost při zajišťování plného provedení minských dohod jakožto klíčové podmínky pro jakoukoli podstatnou změnu postoje EU. Vzhledem k tomu, že Rusko tyto dohody plně neprovádí, vedoucí představitelé EU jednomyslně rozhodli o tom, že stávající hospodářské sankce vůči této zemi budou zachovány. Poprvé byly hospodářské sankce zavedeny v červenci 2014 v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině. Byly zpřísněny v září 2014 a v březnu 2015 se Evropská rada dohodla, že jejich trvání bude vázáno na úplné provedení minských dohod. Sankce omezují přístup některých ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU a zakazují určité formy finanční pomoci a zprostředkování pro ruské finanční instituce. Opatření rovněž zakazují přímý či nepřímý dovoz, vývoz nebo převod veškerého vybavení souvisejícího s obranou a zavádějí zákaz zboží dvojího užití určeného pro vojenské použití nebo pro vojenské koncové uživatele v Rusku. Sankce dále omezují přístup Ruska k některým citlivým technologiím, které lze využít v ruském energetickém odvětví, například pro těžbu a průzkum ropy. Kromě hospodářských sankcí zavedla EU v reakci na protiprávní anexi Krymu a města Sevastopolu Ruskem a záměrnou destabilizaci Ukrajiny různé druhy opatření. Patří mezi ně: diplomatická opatření, individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení) a specifická omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem.

Komise hlídá porušení práva

  • Komise informovala o tom, jaké předložila výzvy, odůvodněná stanoviska a co předložila před SD EU.

  • Komise o těchto otázkách informuje pravidelně.

Komise 15. 7. 2021 zveřejnila pravidelný balík rozhodnutí o porušení právních předpisů, jehož prostřednictvím informovala o tom, jaké podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise rovněž uzavírá 108 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. Komise se např. rozhodla předložit SD EU věc týkající se ČR z důvodu výhrad k tomu, jak dodržuje pravidla EU o odborných kvalifikacích (směrnice č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice č. 55/2013). Komise tento krok podniká, protože ČR nenapravila porušení pravidel, na něž upozornila ve svém odůvodněném stanovisku z listopadu 2019, a to ani v návaznosti na další dialog Komise s českými orgány. Komise se konkrétně zaměřuje na některá ustanovení vnitrostátních pravidel pro odborné kvalifikace, jež se mohou přímo dotýkat odborníků, kteří získali odbornou kvalifikaci v ČR nebo kteří by si chtěli svou odbornou kvalifikaci v ČR nechat uznat. Porušení se týkají všeobecných otázek v souvislosti s postavením osob, které se v Česku podrobují kompenzačním opatřením nebo se na ně připravují, a procesních formalit a záruk pro odborníky. Tato věc se předkládá rovněž kvůli několika odvětvově specifickým záležitostem dotýkajícím se lékařů, zdravotních sester, farmaceutů, veterinárních lékařů a architektů. Ačkoli ČR vyvinula úsilí o dosažení souladu s příslušnými pravidly, Komise se domnívá, že výše uvedená ustanovení stále nejsou v souladu s právními předpisy EU. To může bránit přeshraniční mobilitě odborníků, omezovat pracovní příležitosti a ztěžovat potenciálním příjemcům služeb těchto odborníků využívání výhod jednotného trhu. Rozhodnutí navazuje na systematické kontroly vnitrostátních právních předpisů a správních postupů, které provedla Komise, a na další opatření, jež Komise přijala, aby zajistila plně funkční jednotný trh pro služby a odborné činnosti. Dále se Komise rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti a zaslala ČR, Kypru, Litvě, Řecku a Španělsku výzvu kvůli nesprávnému provedení určitých prvků pravidel EU týkajících se boje proti terorismu (směrnice 541/2017). Směrnice o boji proti terorismu je klíčovým prvkem protiteroristické agendy EU a obsahuje ustanovení, která kriminalizují a postihují teroristické trestné činy, jako je vycestování do zahraničí, návrat do EU nebo cestování v rámci EU za účelem terorismu, výcvik pro teroristické účely a financování terorismu. Tento předpis EU dále obsahuje zvláštní ustanovení na ochranu obětí terorismu, která mají těmto osobám zaručit přístup ke spolehlivým informacím a k odborným a specializovaným podpůrným službám bezprostředně po útoku a tak dlouho, jak bude zapotřebí. Členské státy měly povinnost tuto směrnici provést ve vnitrostátním právu do 8. 9. 2018. ČR, Kypr, Litva, Řecko a Španělsko mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí reagovaly. Pokud tak neučiní, může jim Komise zaslat odůvodněné stanovisko. Komise se také rozhodla zaslat ČR dodatečnou výzvu, která se týká omezení uložených poskytovatelům důchodového pojištění z jiných členských států v oblasti poskytování služeb podle čl. 56 SFEU (volný pohyb služeb). České právní předpisy v praxi brání společnostem, které v ČR nemají své sídlo ani ústředí, aby na jeho území poskytovaly služby v oblasti doplňkových důchodů. České důchodové právo stanoví, že takové služby mohou nabízet pouze společnosti registrované v ČR. V důsledku toho není možné, aby služby v oblasti doplňkových důchodů v ČR nabízela evropská společnost, která je registrována jinde v EU. Čeští občané mají k dispozici jen omezený výběr doplňkových důchodových produktů, ačkoli by v rámci volného pohybu služeb měli mít právo využívat služeb nabízených v celém vnitřním trhu EU. Volný pohyb služeb je základní zásadou Smlouvy o EU, a proto je důležité, aby členské státy zajistily její řádné dodržování. ČR má nyní 2 měsíce na to, aby se k argumentům předloženým Komisí vyjádřilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že bude pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti tím, že zašle odůvodněné stanovisko.

Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Polsku

  • Maďarsko nevysvětlilo, proč by vystavení dětí obsahu, který se týká LGBTIQ osob, poškozovalo jejich blaho nebo proč by nebylo v souladu s jejich nejlepšími zájmy.

  • Polsko omezuje schopnost Komise vykonávat pravomoci, které jí byly svěřeny.

Komise 15. 7. 2021 informovala o tom, že zahajuje právní kroky proti Maďarsku a Polsku kvůli porušování základních práv LGBTIQ osob. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Polsku v souvislosti s rovností a ochranou základních práv. Pokud jde o Maďarsko, dané věci se týkají jednak nedávno přijatého zákona, jenž zejména zakazuje nebo omezuje přístup k obsahu, který je určen osobám mladším 18 let a propaguje nebo zobrazuje takzvanou osobní identitu odlišnou od pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu; jednak povinného upozornění na tematiku LGBTIQ osob v dětské knize. Pokud jde o Polsko, Komise se domnívá, že polské orgány plně a náležitě nezareagovaly na její šetření týkající se povahy a dopadu rozhodnutí přijatých několika polskými regiony a obcemi ohledně takzvaných „zón bez LGBT ideologie“. Od roku 2019 přijalo několik polských regionů a obcí rozhodnutí ohledně zřízení takzvaných „zón bez LGBT ideologie“. Komise je znepokojena tím, že tato prohlášení mohou porušovat právní předpisy EU týkající se zákazu diskriminace na základě sexuální orientace. Oba členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí zareagovaly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že jim zašle odůvodněné stanovisko a že v další fázi věci předloží SD EU.

Komise hodnotila uplatňování práva EU

  • Od roku 1984 předkládá Komise na základě žádosti EP výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU.

  • V roce 2020 zahájila Komise 903 nových řízení o nesplnění povinnosti.

Komise 23. 7. 2021 přijala výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU, která popisuje, jak Komise monitorovala a prosazovala dodržování práva EU v roce 2020 a jakých výsledků členské státy dosáhly v různých oblastech politiky. Ve zprávě je zohledněno vypuknutí pandemie COVID-19. V roce 2020 zahájila Komise 903 nových řízení o nesplnění povinnosti. Jedná se o 13% nárůst ve srovnání s rokem 2019, kdy počet nových případů dosáhl 797. Nejnižší počet nových otevřených případů týkajících se nesprávného provedení nebo nesprávného uplatňování práva EU měly v roce 2020 Dánsko, Finsko, Irsko a Nizozemsko a naopak nejvyšší počet zaznamenaly Bulharsko, Itálie, Malta a Řecko. Mnoho členských států např. jednostranně zavedlo omezení vývozu léčivých přípravků, ochranných prostředků a dalších produktů důležitých pro boj s onemocněním COVID-19. V případech, kdy to bylo nutné, začala Komise tato omezení urychleně řešit prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti. Proti 11 členským státům zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti také z toho důvodu, že nechránily práva spotřebitelů, kteří měli zakoupený zájezd a nezískali přiměřenou náhradu poté, co byla jejich cesta z důvodu pandemie COVID-19 zrušena. Komise v roce 2020 prosazovala pravidla EU ve všech oblastech politiky, nicméně upřednostňovala oblasti, které mají největší dopad na každodenní život občanů a podniků, jako je životní prostředí, mobilita a doprava a energetika. Dohromady tyto oblasti představovaly polovinu všech nových případů. Komise např. podnikla kroky proti členským státům, které nedodržují právní předpisy EU, pokud jde o čistý vzduch a pitnou vodu, práva cestujících získat náhradu za zrušené cesty nebo bezpečnost dopravy. Více než polovina všech řízení o nesplnění povinnosti v roce 2020 souvisela s opožděným provedením směrnic. Tento počet výrazně vzrostl ze 406 případů v roce 2019 na 599 v roce 2020. Nejvyšší počet nových případů opožděného provedení během posledních 5 let byl oproti tomu zaznamenán v roce 2016 (847 případů). Pokud jde o opožděné provedení ve vnitrostátním právu, nejvyšší počet nově otevřených případů se týkal VB, Portugalska, Belgie a Kypru, naopak nejméně případů bylo otevřeno proti Dánsku, Švédsku, Irsku, Litvě, Maltě a Nizozemsku.

Rada upravila seznam teroristů

  • Celkově 14 osobám a 21 skupinám a subjektům se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva.

  • Rada tento seznam poprvé stanovila po 11. 9. 2001.

Rada 19. 7. 2021 aktualizovala tzv. seznam teroristů vedený EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená naboj proti terorismu. Celkově 14 osobám a 21 skupinám a subjektům uvedeným na seznamu se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva. Rovněž se zakazuje, aby jim hospodářské subjekty z EU zpřístupňovaly finanční prostředky a hospodářské zdroje.mRada je zmocněna sestavovat seznam EU a ukládat související omezující opatření podle společného postoje Rady č. 931/2001 a nařízení Rady č. 2580/2001. Rada tento seznam poprvé sestavila v kontextu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373/2001, která byla přijata v návaznosti na teroristické útoky ze září 2001. Na základě pravidelné výměny informací mezi členskými státy o veškerých nových skutečnostech a vývoji situace tato označení osob a subjektů pravidelně – alespoň jednou za 6 měsíců – přezkoumává. Tento režim sankcí existuje samostatně vedle režimu EU, v jehož rámci se provádějí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a který je namířen proti al-Káidě a ISIL(Dá’iš). EU má rovněž vlastní režim sankcí, který jí umožňuje samostatně uplatňovat sankce vůči ISIL(Dá’iš) a al-Káidě, jakož i vůči osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality