Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2021

10.12.2021
Euroskop

EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska, Komise představila nové předpisy pro politickou reklamu, volební práva a financování politických stran, Komise navrhuje posílit koordinaci bezpečného cestování v rámci EU a cestování ze zemí mimo EU, Rada aktualizovala seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení, Rada prodloužila sankce vůči Turecku, Rada schválila závěry k úmluvě o konvenčních zbraních, Rada požaduje úplné provedení smlouvy o nešíření jaderných zbraní

  • Situace na hranicích s Běloruskem si vyžádala nové kroky EU
  • Komise navrhuje více regulovat pravidla politické soutěže, mj. reklamu na internetu
  • EU chce změnit mechanismus pro cestování z / do EU ve vztahu k pandemickým omezením
  • Rada mění vstupní podmínky do EU pro Ukrajinu, Singapur či Indonésii
  • EU nesouhlasí s vrtnou činností Turecka ve východním Středomoří
  • EU hodnotila fungování mezinárodní úmluvy o některých konvenčních zbraních
  • EU vyžaduje, aby se k smlouvě o nešíření jaderných zbraní připojily chybějící státy

EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska

  • Rada změnila svůj sankční režim vzhledem k situaci na hranicích EU s Běloruskem.
  • Rada rozhodla o pozastavení ustanovení o usnadnění udělování víz pro úředníky běloruského režimu.
  • Reakce Rady se týkala boje proti hybridním útokům a zneužívání migrantů k politickým účelům, čehož se EU obávala v souvislosti s Běloruskem.
  • Komise a vysoký představitel představili návrh opatření, který by měl zajistit jednotnou reakci EU v boji proti nelegální migraci a obchodování s lidmi na vnější hranici EU s Běloruskem.
  • EU vyčlenila 700 tis. € na humanitární pomoc zranitelným uprchlíkům a migrantům, kteří uvízli v Bělorusku, na hranicích i uvnitř země.

Joint Communication to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of Regions: Responding to state-sponsored instrumentalisation of migrants at the EU external border (JOIN(2021)32)

  • Rada 9. 11. 2021 přijala rozhodnutí o částečném pozastavení uplatňování dohody o usnadnění udělování víz mezi EU a Běloruskem Následně Rada 15. 11. 2021 změnila svůj sankční režim vzhledem k situaci na hranicích EU s Běloruskem, aby mohla reagovat na zneužívání migrantů pro politické účely ze strany běloruského režimu. Zároveň Komise 23. 11. 2021 informovala o plánu EU reagovat jednotně na na státem podporované zneužívání lidí jako nástroje pro politické účely na vnějších hranicích EU s Běloruskem.

Pozadí

Dohoda o usnadnění udělování víz mezi EU a Běloruskem vstoupila v platnost v červenci 2020 souběžně s dohodou o zpětném přebírání osob mezi EU a Běloruskem. Poté, co v Bělorusku došlo k politickým otřesům a EU přijala omezující opatření, začalo Bělorusko v červnu 2021 organizovat lety a interní přesuny s cílem usnadnit tranzit migrantů do EU – nejprve do Litvy a poté do Lotyšska a Polska (více v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021 a v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Následně v červnu 2021 Bělorusko rovněž oznámilo, že pozastaví dohodu o zpětném přebírání osob s EU (více v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020 a v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021). Tyto kroky porušují základní zásady, na jejichž základě byla dohoda o usnadnění udělování víz uzavřena, a jsou v rozporu se zájmy EU.

Sankční opatření byla zavedena v reakci na podvodný charakter prezidentských voleb, které se v Bělorusku uskutečnily v srpnu 2020, a na zastrašování a násilná represivní opatření namířená proti účastníkům pokojných protestů, zástupcům opozice a novinářům. EU výsledky běloruských voleb neuznává, neboť je nepovažuje za svobodné ani za spravedlivé (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Od října 2020 EU postupně rozšiřuje svá omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost.v říjnu 2020). V rámci režimu sankcí vůči Bělorusku je v současnosti označeno celkem 166 osob a 15 subjektů. Sankce se vztahují také na Alexandra Lukašenka a jeho syna a poradce pro národní bezpečnost Viktora Lukašenka, jakož i na další klíčové představitele politického vedení a vlády, vysoce postavené zástupce justice a na několik významných hospodářských subjektů. Opatření vůči osobám na seznamu zahrnují zákaz vstupu na území EU a zmrazení majetku (více v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). V červnu 2021 se Rada rozhodla zpřísnit stávající omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku zavedením zákazu přeletů vzdušného prostoru EU a přístupu na letiště EU pro běloruské dopravce všech kategorií a uložením cílených hospodářských sankcí (více v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Rozhodnutí navazuje na závěry Evropské rady přijaté v říjnu 2021, v nichž vedoucí představitelé EU prohlásili, že nebudou akceptovat žádné pokusy třetích zemí o zneužití migrantů k politickým účelům, odsoudili veškeré hybridní útoky na hranicích EU a potvrdili, že budou reagovat odpovídajícím způsobem (více v příspěvku „Rada vydala závěry v oblasti migrace ze summitu konaného 21.–22. 10. 2021”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021).

Klíčové a sporné body

  • Hybridní útoky

Rozhodnutí Rady č. 1940/2021 o částečném pozastavení uplatňování dohody o usnadnění udělování víz mezi EU a Běloruskem je reakcí na probíhající hybridní útok prováděný běloruským režimem (více v příspěvku „Dohoda o vízech pro Bělorusko byla podepsána”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2020 a v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020 ). Pozastavení se má týkat ustanovení, která upouští od požadavků na písemné doklady, upravují vydávání víz pro více vstupů a snižují poplatky za žádosti o víza, pokud se vztahují na úředníky běloruského režimu. Toto rozhodnutí by se nemělo dotknout běžných občanů Běloruska, kteří by měli nadále požívat stejných výhod plynoucích z dohody o usnadnění udělování víz jako doposud.

  • Sankční systém

Režim sankcí byl pozměněn rozhodnutím Rady č. 1001/2021 a nařízením Rady č. 996/2021, která rozšiřují kritéria, na nichž se konkrétní případy zařazení na seznam mohou zakládat. EU se nyní bude moci zaměřit na osoby a subjekty, které organizují činnosti Lukašenkova režimu usnadňující nedovolené překračování vnějších hranic EU nebo se na takových činnostech podílejí. Vysoký představitel vydal 10. 11. 2021 jménem EU prohlášení, v němž ostře odsoudil Lukašenkův režim za úmyslné ohrožení životů a životních podmínek lidí a za vyvolávání krize na vnějších hranicích EU ve snaze odvrátit pozornost od situace v Bělorusku, kde nadále dochází k brutálním represím a porušování lidských práv, a situace se dokonce zhoršuje.

  • Boj proti nelegální migraci

Vzhledem ke zvýšené nelegální migraci v souvislosti s krizí v Bělorusku navrhují Komise a vysoký představitel opatření k předcházení a omezování aktivit dopravců, kteří se podílejí na obchodování s lidmi nebo na převaděčství migrantů do EU, případně mu napomáhají. Takové dopravce, kteří se dopouštějí podobných činů, se Komise ve svém návrhu bude snažit zařadit na černou listinu.

  • Humanitární pomoc

Veškerá opatření přijatá v rámci tohoto nástroje by měla být doprovázena dalšími formami podpory, zejména humanitární pomocí. EU již vyčlenila 700 tis. € na humanitární pomoc zranitelným uprchlíkům a migrantům, kteří uvízli v Bělorusku, na hranicích i uvnitř země, z čehož 200 tis. € bude okamžitě určeno na podporu Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) v rámci celkového příspěvku EU do nouzového fondu pro pomoc při katastrofách, který spravuje IFRC. Tyto finanční prostředky EU pomáhají IFRC a její národní společnosti – běloruskému Červenému kříži – poskytovat potřebnou pomoc, včetně potravin, hygienických balíčků, přikrývek a lékárniček. Dalších 500 tis. € by mělo být uvolněno na další humanitární pomoc, kterou mají provádět partnerské organizace EU na místě. Komise je připravena poskytnout dodatečné finanční prostředky na humanitární pomoc v reakci na jasně stanovené humanitární potřeby, pokud by se přístup humanitárních partnerských organizací v Bělorusku dále zlepšil. Nastalá situace na hranicích s Běloruskem způsobila výzvu pro EU jako celek, a zvláště je postižena Litva, Polsko a Lotyšsko. Tuto činnost inicioval a organizuje Lukašenkův režim, který podvodně láká lidí na hranice a spolupracuje při tom s převaděči migrantů a zločineckými sítěmi. Chování Běloruska způsobilo humanitární krizi, několik lidí, včetně dětí, přišlo o život. Situace se zhoršila 8. 11. 2021, kdy na hranici uvízlo 2 tis. osob. Po intenzivní diplomatické komunikaci vyslala EU humanitární pomoc a spolupracuje s agenturami OSN a pomáhá při evakuacích. Bělorusko přesunulo migranty z improvizovaného tábora na hranicích do vyhřívaného skladu.

Předpokládaný další vývoj

EU bude i nadále monitorovat situaci na vnější hranici EU s Běloruskem. Obdobně bude EU pozorovat vývoj v Bělorusku. V případě potřeby EU podnikne relevantní opatření a aktualizaci sankčního systému.

Odkazy

Komise představila nové předpisy pro politickou reklamu, volební práva a financování politických stran

  • Komise představila návrh týkající se transparentnosti a cílení politické reklamy jako součást opatření zaměřených na ochranu integrity voleb a otevřenou demokratickou debatu.

  • Hlavní opatření by měla zahrnovat 4 oblasti: oblast působnosti, označení transparentnosti, přísné podmínky pro cílení a zesilování a pokuty za porušení pravidel.

  • Nová opatření vychází z příslušných předpisů EU a zároveň je mají doplňovat, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a navrhovaného aktu o digitálních službách (DSA).

  • Součástí navrhovaných předpisů by měla být i aktualizace právního rámce zabývající se mobilními občany EU.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of Regions: Protecting election integrity and promoting democratic participation (COM(2021)730)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy (KOM(2021)731)

Proposal for a Council directive laying down detailed arrangements for the exercise of the right to vote and stand as a candidate in elections to the European Parliament for Union citizens residing in a Member State of which they are not nationals (recast) (COM(2021)732)

Proposal for a Council directive laying down detailed arrangements for the exercise of the right to vote and to stand as a candidate in municipal elections by Union citizens residing in a Member State of which they are not nationals (recast) (COM(2021)733)

  • Komise 25. 11. 2021 předložila návrh týkající se transparentnosti a cílení politické reklamy jako součást opatření zaměřených na ochranu integrity voleb a otevřenou, demokratickou debatu.

Pozadí

Legislativní návrhy k zajištění větší transparentnosti placené politické reklamy a jasnějších pravidel financování evropských politických stran oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v rámci priority „Nový impuls pro evropskou demokracii“ ve svých politických směrech. V Evropském akčním plánu pro demokracii, jenž byl přijat v prosinci 2020, předložila Komise své 1. posouzení výzev v souvislosti s politickou reklamou a problémů spojených s novými technikami používanými k zacílení reklamy na základě osobních údajů uživatelů (více v příspěvku „Komise předložila nový akční plán pro demokracii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Nedávný průzkum Eurobarometru ukazuje, že téměř 4/10 občanů EU jsou vystaveni obsahu, u nějž nemohli snadno určit, zda se jedná o politickou reklamu. Navrhované nařízení vychází z příslušných právních předpisů EU a tyto předpisy doplňuje, včetně obecného nařízení č. 679/2016 o ochraně osobních údajů (GDPR) a navrhovaného aktu o digitálních službách (DSA), který by po svém přijetí měl stanovit komplexní pravidla pro transparentnost, odpovědnost a návrh systémů v oblasti reklamy na online platformách, a to rovněž s ohledem na politickou reklamu (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Navrhované nařízení by mělo být též doplněno aktualizací samoregulačního kodexu zásad boje proti dezinformacím na základě zveřejněných pokynů Komise z května 2021 (více v příspěvku „Komise předložila pokyny k boji proti dezinformacím”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021). Nařízení č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací je právním předpisem, který se poprvé uplatnil ve volbách do EP v roce 2019. V současném regulačním rámci však byla zjištěna řada mezer.

Občané EU, kteří pobývají v jiném členském státě, než je stát jejich původu – mobilní občané EU – mají právo volit a být voleni ve volbách do EP a v obecních volbách v členském státě bydliště. Jejich volební účast je však často nižší než volební účast občanů, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu. Částečně je to způsobeno složitými postupy registrace v členském státě bydliště nebo nedostatkem jasných informací o jejich právech. To mobilním občanům EU ztěžuje výkon jejich volebních práv, a tudíž oslabuje jejich demokratická práva. K řešení této situace se navrhuje aktualizovat příslušný právní rámec, konkrétně směrnici č. 109/93 o právu volit a být volen ve volbách do EP a směrnici č. 80/94 o výkonu práva volit a práva být volen v obecních volbách.

Klíčové a sporné body

Podle navrhovaných pravidel by jakákoli politická reklama jako taková byla jasně označena a obsahovala by informace např. o tom, kdo za ni zaplatil a kolik. Techniky politického cílení a zesilování by musely být veřejně vysvětleny v bezprecedentních podrobnostech a při použití citlivých osobních údajů bez výslovného souhlasu dotčené osoby by byly zakázány. Komise rovněž navrhuje aktualizovat stávající pravidla EU týkající se „mobilních občanů“ EU a jejich práva volit v evropských a obecních volbách a pravidla pro evropské politické strany a nadace.

S probíhající digitální transformací musí být lidé schopni snadno rozpoznat, zda sledují placený politický obsah, ať již na internetu nebo mimo něj, a účastnit se otevřených diskusí bez dezinformací, vměšování a manipulace. Lidé by měli být schopni jasně vidět, kdo politickou reklamu sponzoroval a proč. Hlavní opatření stanovená v navrhovaném nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy by měly zahrnovat:

  • Oblast působnosti: Politická reklama by měla zahrnovat reklamu zadanou politickým subjektem, pro něj nebo jeho jménem, jakož i takzvanou tematickou reklamu, jež by mohla ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces či chování.

  • Označení transparentnosti: Placená politická reklama by měla být jasně označena a poskytovat soubor klíčových informací. Mezi ně patří jméno sponzora na viditelném místě a snadno dohledatelné oznámení o transparentnosti s (1) částkou vynaloženou na politickou reklamu, (2) zdroji použitých finančních prostředků a (3) souvislostí mezi reklamou a příslušnými volbami nebo referendy.

  • Přísné podmínky pro cílení a zesilování: Techniky politického cílení a zesilování, jež používají nebo odvozují citlivé osobní údaje jako etnický původ, náboženské vyznání nebo sexuální orientace, by měly být zakázány. Tyto techniky mají být povoleny pouze po výslovném souhlasu dotčené osoby. Cílení by mohlo být rovněž povoleno v souvislosti s legitimní činností nadací, sdružení nebo neziskových subjektů s politickým, filozofickým, náboženským nebo odborovým cílem, je-li zaměřeno na vlastní členy. Poprvé by mělo být povinné zahrnout do reklamy jasné informace mimo jiné o tom, na jakém základě je daná osoba předmětem cílení, a zveřejnit, jaké skupiny jednotlivců byly zacíleny, na základě jakých kritérií a jakými nástroji nebo metodami zesilování. Organizace využívající politické cílení a zesilování budou muset přijmout, uplatňovat a zveřejnit interní pravidla pro používání těchto technik. Nelze-li splnit všechny požadavky na transparentnost, nebude moci být politická reklama zveřejněna.

  • Pokuty za porušení pravidel: Členské státy budou by měly být povinny zavést účinné, přiměřené a odrazující pokuty v případě porušení pravidel týkajících se transparentnosti politické reklamy. Podle navrhovaného nařízení by měly vnitrostátní orgány pro ochranu údajů sledovat zvláště využívání osobních údajů při politickém cílení a mít pravomoc ukládat pokuty v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.

Komise též navrhuje revizi pravidel EU pro financování evropských politických stran a nadací. Cílem aktualizace příslušného nařízení je usnadnění interakcí evropských politických stran s jejich vnitrostátními členskými stranami i přeshraničně, zvýšení transparentnosti, zejména pokud jde o politickou reklamu a dary, snížení nadměrné administrativní zátěže a zvýšení finanční životaschopnosti evropských politických stran a nadací.

Komise rovněž navrhuje aktualizovat stávající pravidla pro účast v evropských a obecních volbách platná pro občany EU, kteří pobývají v jiném členském státě, než je stát jejich státní příslušnosti. Ačkoli takových občanů existuje přibližně 13,5 mil., svého práva volit v evropských a obecních volbách využívá pouze malý počet. Aby bylo možné zajistit inkluzivní účast před volbami do EP v roce 2024, navrhuje Komise cílené změny stávajících směrnic o volebních právech, mimo jiné včetně povinnosti tyto občany proaktivně informovat o jejich volebních právech, standardizovaných vzorů pro registraci voličů nebo kandidátů a používání jazyka, kterým běžně hovoří mobilní občané EU pobývající na daném území. Návrh rovněž obsahuje záruky, aby mobilní občané EU nebyli vyřazeni ze seznamu voličů v zemi svého původu.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy by měl nyní projednávat EP a Rada. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost a být členskými státy plně provedena do jara 2023, tj. 1 rok před volbami, aby se zajistilo, že volby do EP v roce 2024 proběhnou za nejvyšších demokratických standardů.

Odkazy

Komise navrhuje posílit koordinaci bezpečného cestování v rámci EU a cestování ze zemí mimo EU

  • Komise navrhla aktualizaci pravidel pro koordinaci bezpečného a volného pohybu v EU, která byla zavedena v reakci na pandemii COVID-19.

  • Taktéž Komise představila aktualizovaný rámec pro cestování ze zemí mimo EU, který upřednostňuje očkované cestující.

  • Nově by se cestující, kteří byli očkováni očkovací látkou schválenou WHO, jež není schválena EMA, a cestující, kteří se zotavili z onemocnění COVID, měli systematicky prokazovat negativním testem PCR provedeným před odjezdem.

  • Kromě toho by všichni očkovaní cestující měli mít buď dokončenou základní sérii očkování před méně než 9 měsíci, nebo by jim měla být podána dodatečná dávka.

Proposal for a Council recommendation on a coordinated approach to facilitate safe free movement during the COVID-19 pandemic and replacing Recommendation (EU) 2020/1475 (COM(2021)749)

Proposal for a Council recommendation amending Council Recommendation (EU) 2020/912 on the temporary restriction on non-essential travel into the EU and the possible lifting of such restriction (COM(2021)754)

  • Komise 25. 11. 2021 navrhla aktualizaci pravidel pro koordinaci bezpečného a volného pohybu v EU, která byla zavedena v reakci na pandemii COVID-19. Taktéž Komise 25. 11. 2021 představila aktualizovaný rámec pro cestování ze zemí mimo EU, který upřednostňuje očkované cestující.

Pozadí

  • Cestování v rámci EU

Od léta se výrazně zvýšila míra využívání očkovacích látek a byl úspěšně zaveden digitální certifikát EU COVID s tím, že k 25. 11. 2021 bylo těchto certifikátů vydáno více než 650 mil. (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021a v příspěvku „EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Epidemiologická situace v EU se mezitím i nadále vyvíjí, přičemž některé členské státy přijímají další opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně podávání posilovacích dávek očkovacích látek. S ohledem na všechny tyto faktory Komise navrhuje silnější důraz na přístup k cestovním opatřením založený na osobách a standardní lhůtu pro přijetí u certifikátů o očkování v délce 9 měsíců od základní série očkování. Toto 9měsíční období zohledňuje pokyny Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) týkající se podávání posilovacích dávek po uplynutí období 6 měsíců a stanovuje dodatečnou lhůtu v délce 3 měsíců, aby bylo možné přizpůsobit vnitrostátní očkovací kampaně a aby občané měli k posilovacím dávkám přístup.

V září 2020 přijala Komise návrh doporučení Rady s cílem zajistit, aby veškerá opatření přijatá členskými státy, která omezují volný pohyb v důsledku koronavirové pandemie, byla koordinována a jasně sdělována na úrovni EU (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). V říjnu 2020 členské státy EU přijalydoporučení Rady, kterým se zavázaly k větší koordinaci a lepšímu sdílení informací (více v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). V únoru 2021 přijala Rada 1. aktualizaci doporučení Rady, která do mapy rizikových oblastí zavedla novou, tmavě červenou barvu a stanovila přísnější opatření pro cestující z vysoce rizikových oblastí (více v příspěvku „Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021). V květnu 2021 pozměnila Rada doporučení Rady, aby umožnila cesty, které nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované osoby a aby posílila opatření s cílem zabránit šíření problematických variant (více v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021). V květnu 2021 přijaly EP a Rada nařízení, kterým se zavádí rámec EU pro vydávání digitálních certifikátů COVID (v příspěvku „EP a Rada se dohodly na digitální certifikátu EU COVID”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021). V zájmu co nejlepšího využití digitálního certifikátu osvědčení EU COVID přijala Rada 2. aktualizaci doporučení Rady, která stanovuje výjimky z cestovních omezení pro plně očkované a zotavené osoby. Od června 2021 pokračuje zavádění digitálního certifikátu EU COVID rychlým tempem (více v příspěvku „Covid pas zahájil zkušební provoz”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021 a v příspěvku „Covid pas oficiálně zahájil svoji činnost”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021). V říjnu 2021 vydala Komise 1. zprávu o systému digitálního certifikátu EU COVID. S ohledem na tento vývoj by měl být společný přístup stanovený v doporučení Rady (EU) 2020/1475 dále upraven, což bylo rovněž požadavkem Evropské rady v jejích závěrech z 22. 10. 2021. Souběžně s tím Komise přijala návrh, který se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v EU a státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně vstoupili na území členského státu, a na státní příslušníky třetích zemí, kteří se mohou volně pohybovat na území všech ostatních členských států po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Nejaktuálnější informace o pravidlech pro cestování, která členské státy sdělují Komisi, jsou k dispozici na internetových stránkách Re-open EU.

  • Cestování do EU

Členské státy EU se dohodly na společném přístupu k cestování do EU během pandemie COVID-19, který je uveden v doporučení Rady (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020a v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020a v příspěvku „Komise navrhuje aktualizaci koordinovaného přístupu k omezením volného pohybu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2021). Podle tohoto přístupu se členské státy v posledních měsících postupně znovu otevřely pro očkované cestující (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“,Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“,Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Komise navrhla další záruky pro cesty ze zemí mimo EU”. Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2021 a v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”,Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021). Kromě toho Rada rovněž sestavuje a pravidelně aktualizuje seznam zemí, které se nacházejí v dostatečně dobré epidemiologické situaci, odkud by měly být možné všechny cesty bez ohledu na status očkování (více v příspěvku „Rada přidala Bahrajn a Spojené arabské emiráty (SAE) na seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Rovněž by mohly podnikat cesty ty osoby, které cestují do EU z nezbytného důvodu. Kategorie cestujících s nezbytně nutnou funkcí nebo potřebou jsou uvedeny v doporučení Rady (příloha II). Vstup do EU by měl být umožněn občanům EU a dlouhodobě pobývajícím rezidentům, jakož i jejich rodinným příslušníkům. Doporučení Rady rovněž zahrnuje mechanismus „záchranné brzdy“, který členským státům umožňuje jednat rychle a koordinovaně s cílem omezit riziko, že se do EU budou zavlékat varianty koronaviru. Doporučení Rady se vztahuje na všechny členské státy (s výjimkou Irska), jakož i na tyto 4 státy mimo EU, které se připojily k schengenskému prostoru: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Pro účely cestovních omezení se na tyto země pohlíží podobně jako na členské státy.

Klíčové a sporné body

  • Cestování v rámci EU

Toto jsou hlavní aktualizace společného přístupu k cestovním opatřením v rámci EU navržené Komisí:

  • Důraz na „přístup založený na osobách“: Na osobu, která má platný digitální certifikát EU COVID, by se v zásadě neměla vztahovat další omezení, jako jsou testy nebo karanténa, bez ohledu na místo odjezdu v EU. Osobám bez digitálního certifikátu EU COVID by mohla být uložena povinnost podstoupit před příjezdem nebo po příjezdu test.

  • Standardní platnost certifikátů o očkování: Komise chce předejít situaci uplatňování rozdílných a navzájem nekorespondujících přístupů, a proto navrhuje standardní lhůtu pro přijetí u certifikátů o očkování vydaných po dokončení série základního očkování v délce 9 měsíců. Toto 9měsíční období by zohledňovalo pokyny ECDC týkající se podávání posilovacích dávek po uplynutí období 6 měsíců a stanovily by dodatečnou lhůtu v délce 3 měsíců, aby bylo možné přizpůsobit vnitrostátní očkovací kampaně a aby občané měli k posilovacím dávkám přístup. To znamená, že pokud jde o cestování, neměly by členské státy odmítnout certifikát o očkování, který byl vydán méně než 9 měsíců od podání poslední dávky základního očkování. Členské státy by měly neprodleně podniknout veškeré nezbytné kroky, aby zajistily přístup k očkování pro ty skupiny obyvatelstva, jejichž dříve vydané certifikáty o očkování se blíží k 9měsíčnímu limitu.

  • Posilovací dávky: Dosud nejsou k dispozici žádné studie, které by se výslovně zabývaly vlivem posilovacích dávek na přenos onemocnění COVID-19, a proto není možné u těchto dávek stanovit lhůtu pro přijetí. Vzhledem k nově se objevujícím údajům však lze očekávat, že ochrana vyplývající z přeočkování může být delší než ochrana vyplývající ze série základního očkování. Komise bude pozorně sledovat nově se objevující vědecké poznatky k této otázce. Na základě těchto poznatků může pak v případě potřeby navrhnout vhodnou lhůtu pro přijetí rovněž pro certifikáty o očkování vydané po přeočkování.

  • Přizpůsobení „semaforové“ mapy EU: spojení nových případů s využíváním očkovací látky v daném regionu. Mapa by byla převážně informativní, ale rovněž by sloužila ke koordinaci opatření pro oblasti s obzvláště nízkou (zelenou) nebo obzvláště vysokou úrovní (tmavě červená) cirkulací viru. Pro tyto oblasti by se odchylně od „přístupu založeného na osobách“ použila zvláštní pravidla. U cestujících ze zelených oblastí by se neměla uplatňovat žádná omezení. Od cest do „tmavě červených“ oblastí a z nich by se mělo odrazovat, a to vzhledem vysokému počtu nových případů nakažení, osoby, které nejsou očkovány ani se z viru nezotavily, by měly být povinny podstoupit před odjezdem test a po příjezdu karanténu (přičemž by měla platit zvláštní pravidla pro osoby podnikající nezbytně nutnou cestu a pro děti mladší 12 let).

  • Výjimky z některých cestovních opatření: měly by se vztahovat na přeshraniční pracovníky, děti mladší 12 let a osoby podnikající nezbytně nutnou cestu. Seznam osob podnikajících nezbytně nutnou cestu by měl být omezen, neboť mnoho cestujících zařazených na stávající seznam mělo příležitost nechat se v mezidobí naočkovat.

  • Zjednodušený postup „záchranné brzdy“: nouzový postup, který má zbrzdit šíření možných nových variant COVID-19 nebo řešit zvláště závažné situace, by měl být zjednodušen a měl by být operativnější. Zahrnoval by oznámení členského státu Komisi a Radě a zasedání v rámci Rady pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR).

Komise chce poskytnout dostatek času na zavedení koordinovaného přístupu, a proto navrhuje, aby se tyto aktualizace použily od 10. 1. 2022.

  • Cestování ze třetích zemích

    • Znovuotevírání pro očkované a zotavené cestující

Členské státy by měly nadále přijímat cestující očkované očkovacími látkami schválenými EU. Podobně by se měly od 10. 1. 2022 znovu otevřít všem osobám očkovaným očkovacími látkami, u nichž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití (mohou se rozhodnout, zda budou takové očkovací látky WHO akceptovat podle současných pravidel). Tato aktualizace by měla zajistit jednodušší a soudržnější pravidla v celé EU a očkovaným cestujícím usnadní plánování cesty. Osoby, které se během 180 dnů před cestou zotavily z onemocnění COVID-19 a mají buď evropský digitální certifikát COVID, nebo certifikát považovaný za rovnocenný, by od 10. 1. 2022 rovněž měly mít možnost cestovat do EU. To je podmíněno splněním striktních záruk: cestující, kteří byli očkováni očkovací látkou schválenou WHO, jež není schválena EMA, a cestující, kteří se zotavili z onemocnění COVID, by se měli systematicky prokazovat negativním testem PCR provedeným před odjezdem. Zajistí se tím, že znovuotevírání proběhne bezpečně vzhledem k tomu, že virus může někdy prolomit imunitu. Kromě toho by všichni očkovaní cestující měli mít buď dokončenou základní sérii očkování před méně než 9 měsíci, nebo by jim měla být podána dodatečná dávka. To by platilo rovněž od 10. 1. 2022. 9měsíční akceptační lhůta zohledňuje pokyny ECDC týkající se podávání posilujících dávek po 6 měsících a poskytuje další 3 měsíce na to, aby se vnitrostátní očkovací kampaně mohly přizpůsobit a lidé mohli získat přístup k posilující dávce. Členské státy by měly přijímat osvědčení o očkování a zotavení vystavená v zemích mimo EU, která jsou považovaná za rovnocenná digitálnímu certifikátu EU COVID. V případě zemí, kde takový rovnocenný doklad neexistuje, mohou členské státy podle svých vnitrostátních právních předpisů i nadále přijímat doklady o testech a očkování vydané v zemích mimo EU s přihlédnutím k tomu, že potřeba ověřit jejich pravost, platnost a integritu. Revidovaná pravidla rovněž vyjasňují, že děti ve věku od 6–17 let by měly mít možnost cestovat do EU s negativním testem PCR provedeným před odjezdem, i když nejsou očkované. Členské státy by mohly požadovat dodatečné testování po příjezdu, karanténu nebo domácí izolaci. Test ani očkování se nevyžaduje u dětí mladších 6 let.

  • Zrušení omezení

Nový zjednodušený rámec má za cíl:

  • Mírně zvýšit prahovou hodnotu 14denní kumulativní míry hlášení případů COVID-19 (tj. celkový počet nově hlášených případů COVID-19 na 100 tis. obyvatel za předchozích 14 dnů) ze 75 na 100. To znamená, že k zařazení na seznam by mohlo být způsobilé více zemí. To je stále výrazně méně než současný průměr EU, který přesahuje 470.

  • Zvýšit týdenní míru testování (tj. počet testů na nákazu COVID-19 na 100 tis. obyvatel) ze 300 na 600. To odráží obecný nárůst testovacích kapacit a má pomoci zlepšit spolehlivost údajů. Upravená prahová hodnota by byla rovněž pod současným průměrem EU, který přesahuje 5 tis.

  • Zjednodušený přístup

S ohledem na očekávaný pokrok v očkovacích kampaních na celém světě navrhuje Komise od 1. 3. 2022 zjednodušený přístup, který by plně závisel na statutu cestujícího, a nikoli na zemi odjezdu: členské státy by měly povolit vstup pouze pro očkované a uzdravené cestující nebo pro osoby podnikající nezbytně nutnou cestu. Seznam zemí s dostatečně dobrou epidemiologickou situací, z nichž jsou možné veškeré cesty, by měl být zrušen. Časté aktualizace seznamu komplikují cestujícím plánování cesty. Nová pravidla přinesou více jasnosti a transparentnosti pro cestující a zvýší funkčnost systému. Vzhledem k rostoucí proočkovanosti po celém světě je rovněž smysluplnější rušit cestovní omezení spíše na základě statusu dané osoby než-li na základě situace v zemi, ze které cestující přijíždí. K této změně by došlo až od 1. 3. 2022, aby měly země mimo EU dostatek času na to zvýšit svou proočkovanost. Případně změna by rovněž závisela na předchozím posouzení situace v oblasti očkování v zemích mimo EU.

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla nyní posoudit návrh o cestování ze třetích zemí do EU. Jakmile Rada návrh přijme, bude na členských státech, aby opatření obsažená v doporučení provedly.

Odkazy

Krátce…

Rada aktualizovala seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení

  • Nově ze seznamu Rada odstranila Ukrajinu a Singapur, pro které by nyní měla opětovně platit cestovní omezení.

  • Naopak Rada nově doplnila Indonésii na seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení.

Rada 9. 11. 2021 aktualizovala seznam zemí, při čemž z tohoto seznamu odstranila Ukrajinu a Singapur, pro které by nyní nově měla opětovně začít platit cestovní omezení. Naopak při další aktualizaci Rada 18. 11. 2021 přidala na seznam Indonésii, pro níž nově mají být zrušená cestovní omezení. Rada tak učinila aktualizaci seznamu zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena, v návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“,Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”,Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021a v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, podléhají dočasnému cestovnímu omezení. Tím není dotčena možnost členských států zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované cestující. Jak je stanoveno v doporučení Rady z června 2020, měl by být tento seznam i nadále každé 2 týdny přezkoumáván a případně aktualizován (více v příspěvku „Rada chce postupně povolit cestování v rámci třetích zemí”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Momentálně jsou na seznamu tyto státy: Argentina, Austrálie, Bahrajn, Kanada, Chile, Kolumbie, Indonésie, Jordánsko, Kuvajt, Namibie, Nový Zéland, Peru, Katar, Rwanda, Saúdská Arábie, Jižní Korea, SAE, Uruguay a Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Při zachování plné transparentnosti mohou pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem.

Rada prodloužila sankce vůči Turecku

  • EU pokračuje v sankcích kvůli vrtné činnosti Turecka v souvislosti s uhlovodíky ve východním Středomoří.
  • Sankce budou platit další rok.

Rada 11. 11. 2021 rozhodla o prodloužení sankcí vůči Turecku kvůli nepovolené vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří související s uhlovodíky, a to o 1 rok, tj. do 12. 11. 2021. Sankce, které se v současnosti vztahují na 2 osoby, spočívají ve zmrazení majetku osob a subjektů uvedených na seznamu a v zákazu vstupu dotčených osob na území EU. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. EU tím potvrdila solidaritu s Kyprem, pokud jde o respektování jeho svrchovanosti a svrchovaných práv v souladu s mezinárodním právem (více v příspěvku „Rada přijala sankční rámec týkající se Turecka”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2019).

Rada schválila závěry k úmluvě o konvenčních zbraních

  • Rada vítá nadcházející 6. hodnotící konferenci Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní (CCW), které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky.

  • EU upozorňuje, že je důležité prosazovat všeobecnou platnost úmluvy CCW a jejich protokolů a poukazuje na příležitost k posílení provádění úmluvy, kterou hodnotící konference nabízí.

  • EU poskytne v průběhu 2 let finanční podporu 1,6 mil. € k posílení, provádění a dosažení všeobecné platnosti úmluvy CCW.

Rada 15. 11. 2021 schválilazávěry, v nichž vítá nadcházející 6. hodnotící konferenci Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní (CCW), které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky. Hodnotící konference se uskuteční v Ženevě ve dnech 13.–17. 12. 2021.Úmluva OSN o některých konvenčních zbraních je klíčovým nástrojem mezinárodního humanitárního práva, a přispívá tak k předcházení a zmírnění utrpení civilistů i bojovníků. EU zdůrazňuje, že je důležité prosazovat všeobecnou platnost úmluvy CCW a jejích protokolů, a poukazuje na to, že hodnotící konference je příležitostí k posílení provádění dotčené úmluvy, k zajištění toho, aby i nadále reagovala na nové skutečnosti, jakož i k zajištění její finanční a organizační odolnosti. Za tímto účelem EU v průběhu 2 let poskytne finanční podporu ve výši 1,6 mil. € na posílení, provádění a dosažení všeobecné platnosti úmluvy CCW.

Rada požaduje úplné provedení smlouvy o nešíření jaderných zbraní

  • Rada schválila závěry týkající se nadcházející 10. hodnotící konference stran NPT.

  • V závěrech rada zdůrazňuje význam dosažení všeobecné platnosti NPT a vyzývá všechny státy, které tak neučinily, aby se k ní připojily.

Rada 15. 11. 2021 schválilazávěry, v nich vítá nadcházející 10. hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), jež se má uskutečnit v New Yorku ve dnech 4.–28. 1. 2022. Rada potvrzuje jednoznačnou podporu EU této smlouvě, která je základním kamenem celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní, nezbytným základem pro proces jaderného odzbrojení a důležitým prvkem pro rozvoj využívání jaderné energie pro mírové účely. Zdůrazňujevýznam dosažení všeobecné platnosti NPT a všechny státy, které tak dosud neučinily, jsou vyzývány, aby se k ní připojily jako státy nedisponující jadernými zbraněmi a aby již před přistoupením dodržovaly její ustanovení. Rada důrazně podporuje všechny 3 pilíře NPT a plánuje i nadále prosazovat komplexní, vyvážené, věcné a důsledné provádění akčního plánu hodnotící konference z roku 2010. Rada zdůrazňuje, že je důležité zajistit pozitivní a podstatný výsledek 10. hodnotící konference stran NPT.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality