Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Komunitární programy EU

Další čtvrteční seminář v Eurocentru Praha byl zaměřen na komunitární programy EU. Přednášela Mgr. Ivana Haladová z firmy CrossCzech a v rámci přednášky odpověděla na základní otázky týkající se komunitárních programů i pro naše čtenáře.

Pro koho jsou komunitární programy určeny? Může se do nich přihlásit každý?

Zjednodušeně se dá říct, že komunitární programy jsou specifické grantové nástroje EU. Jsou zaměřené na posílení evropského potenciálu v řadě oborů a na prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí EU ve specifických oblastech. Tato spolupráce většinou probíhá formou přípravy a realizace společného projektu.

Komunitární programy jsou dostupné všem členům EU a zpravidla i kandidátským státům a přidruženým státům. Pokrývají území celé EU - možná je i spolupráce s tzv. třetími zeměmi a mimoevropskými zeměmi. Důležitá je tzv. evropská přidaná hodnota projektů, které jsou v rámci komunitárních programů realizovány.

Způsobilost žadatelů je dána podmínkami konkrétního programu (a těch je velmi mnoho). Každý program podle svého zaměření vždy připouští určité spektrum způsobilých žadatelů, a toto spektrum bývá často i velmi široké (od neziskových organizací, přes veřejné a soukromé podniky, až po výzkumné instituce a další). Pouze způsobilost fyzických osob je v komunitárních programech velmi omezená.

Jaká jsou specifika komunitárních programů?

Tzv. "komunitárních programů" je velmi mnoho a pokrývají řadu oblastí od vzdělávání, přes výchovu k občanství, sociální oblast, kulturu, výzkum a vývoj, životní prostředí, až po třeba nákladní dopravu.

Každý z těchto programů má svá specifika, která jsou uvedena v jeho programovém dokumentu a v jeho prioritách.

Jako taková všeobecná specifika komunitárních programů lze uvést:
1) zpravidla je vyhlašuje přímo Evropská komise, tj. jsou spravovány a řízeny přímo EK (jednotlivými DG) nebo zastoupeními, či delegovanými agenturami (evropskými nebo národními). Finanční prostředky jsou přidělovány z rozpočtu EU;
2) obvykle nabízejí zájemcům větší finanční příležitosti, ale také požadují vysokou kvalitu a evropskou přidanou hodnotu (tzn., že projekt nemůže být náležitě proveden a uplatněn pouze na lokální úrovni, že je zapotřebí mezinárodní spolupráce);
3) zabezpečují financování záměrů, na které nejsou na národní úrovni dostatečné nebo dostupné zdroje;
4) jejich rozpočet je alokovaný zpravidla na témata a cíle (program), ne na zemi (zaměření na evropské, nikoli na národní priority);
5) až na některé výjimky každý program vyžaduje pro přípravu a realizaci projektu vytvoření mezinárodního partnerství;
6) je v nich požadována prokazatelná návaznost na politiky EU;
7) zpravidla je povinná finanční spoluúčast žadatele a jeho partnerů.

Pokud má možný žadatel projektový plán, kde má začít, aby se mohl do komunitárního programu přihlásit?

Záleží přirozeně na tom, jak dalece má svůj projektový záměr zpracovaný. Každý žadatel by měl určitě nejdříve podniknout „průzkum dotačních možností", tzn. že musí porovnat podmínky a priority různých programů a fondů a posoudit, kterému programu, resp. kterým prioritám tohoto programu jeho projektový záměr odpovídá. Může se stát, že pro jeho projektový záměr bude vhodný například některý Operační program v rámci Strukturálních fondů, nebo je naopak jeho přidaná hodnota „celoevropská" a má smysl tento projekt předložit do výzvy některého komunitárního programu.

Tato fáze může být pro žadatele docela náročná, ale programy lze podle sektorů poměrně dobře dohledat na webových stránkách Evropské komise (tzn. jejich zaměření a priority), nebo na webových stránkách některých sektorových organizací. Žadatel může samozřejmě také využít nabídky komerčních poradenských agentur.

Dalším stupněm je vyhledání národní kontaktní kanceláře programu, kde žadatel získá další podrobné informace o programu a o náležitostech projektů. Samozřejmostí je nastudování podmínek programu a podmínek konkrétní výzvy.

V případě projektů předkládaných do komunitárních programů je také vhodné si prověřit, zda obdobný projekt již nezpracovává jiný žadatel, nebo zda už takový projekt nebyl financován. Tím se velmi snižují šance na schválení a financování daného projektu.

V rámci komunitárních programů jsou vyhlašovány obvykle termínované výzvy, tzn. že k určitému datu musíte předložit projektovou žádost. Tato projektová žádost je pak dále hodnocena a na základě jejího schválení jsou žadateli přiděleny určité finanční prostředky pro realizaci projektu.

Je však potřeba uvést, že úspěšnost žadatelů není 100 %. Že žadatel zpracuje a předloží projekt ještě neznamená, že jeho žádost bude automaticky schválena. Předkládaných projektů je vždy velmi mnoho a konkurence je celoevropská, znamená to tedy, že uspěje opravdu jen ten nejlepší.

Na co by žadatel určitě neměl zapomenout a od čeho byste ho naopak odradila?

Žadatel by určitě měl dát pozor na to, aby pracoval vždy s aktuální dokumentací programu (výzva, příručky, pracovní program apod.) a postupoval při přípravě projektu vždy v souladu s touto dokumentací. A také bych doporučila, aby si radši několikrát zkontroloval formální náležitosti a způsob podání žádosti. Vypadá to sice jako detail, ale nesplnění formálních požadavků může zhatit mnohaměsíční práci na přípravě projektu.

Odradila bych určitě od přípravy projektu ad hoc, jen proto, že je zrovna vyhlášená nějaká výzva. Takové projekty většinou nedopadají dobře.

Ale jinak nechci samozřejmě odrazovat od předkládání projektů do komunitárních programů nikoho, naopak, určitě bych všem doporučila, aby tuto možnost získání finančních prostředků pro své projektové záměry využívali co nejvíce.

Jak dlouho trvá hodnocení projektu?

Hodnocení projektů je u různých komunitárních programů jinak nastaveno a má specifická pravidla, takže není možné uvést nějakou přesnou lhůtu. Průměrně trvá hodnocení projektů tak kolem 6 měsíců, ale můžete se setkat s podstatně kratší i podstatně delší dobou.
Pokud se žadatel dostane do programu, pokryje mu dotace celý rozpočet?

Obvykle je povinné spolufinancování projektu, a to v různé výši. Možnost získání 100 % grantu je poměrně vzácná, i když není úplně vyloučená (vždy záleží na podmínkách programu). Ve většině případů musí ale žadatel a jeho projektoví partneři se spolufinancováním projektu počítat. Finanční spoluúčast se může pohybovat od 0-75% z celkového rozpočtu projektu.

Související akce:

Komunitární programy v praxi
16.04.2009 17:00 - 18:30 Praha / Praha 1 / Eurocentrum Praha, Evropský dům, Jungmannova 24