Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a strukturální fondy

Česká republika se do politiky hospodářské a sociální soudržnosti plně zapojila hned po svém vstupu do EU v roce 2004. Přestože programové období 2000–2006 už pomalu končilo, ČR byla v čerpání své alokace ve výši 1,6 mld. eur velmi úspěšná. Pozitivně se odrazila jak „přípravka“ – zkušenost země s tzv. předvstupními nástroji (PHARE, ISPA) a Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD) –, tak fakt, že prostředky byly čerpány pouze skrze pět operačních programů (čtyři sektorové a jeden regionální).

V dalším programovém období 2007–2013 už bylo vše jinak. Česko získalo pro danou „sedmiletku“ alokaci ve výši přes 26 mld. eur, což z něj činilo papírového premianta v objemu prostředků na jednoho obyvatele. Čerpání ale bylo a je problematické, na čemž se z velké části podepsalo komplikované aranžmá čtyřiadvaceti operačních programů a osmnácti řídících orgánů, což mnohokrát kritizovala i Evropská komise. Důsledky jsou všeobecně známé.

Přehled čerpání prostředků z fondů EU k listopadu 2014

Příprava programového období 2014–2020


2010 - zahájení příprav programového období 2014–2020 v ČR

červen 2011 - Evropská komise představila návrhy k celkové výši a podobě víceletého finančního rámce pro období 2014–2020

srpen 2011 - vláda schválila tzv. národní rozvojové priority

říjen 2011 - Evropská komise představila návrhy legislativy pro kohezní politiku v letech 2014–2020

listopad 2012 - Ministerstvo pro místní rozvoj bylo pověřeno vyjednáváním o dohodě o partnerství s Evropskou komisí pro programové období 2014–2020

listopad 2012 - vymezení jednotlivých operačních programů

červen 2013 - vláda vzala na vědomí návrh dohody o partnerství

červenec 2013 - Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj schválil návrhy legislativy pro kohezní politiku v letech 2014–2020

červenec 2013 - ČR zaslala dohodu o partnerství Evropské komisi a bylo zahájeno její neformální posuzování, ex-ante hodnocení a posuzování vlivu na životní prostředí

říjen 2013 - Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo připomínky Evropské komise k návrhu dohody o partnerství

listopad 2013 - ČR zaslala Evropské komisi vypořádání se s připomínkami k návrhu dohody o partnerství

listopad 2013 - instituce EU schválily víceletý finanční rámec pro období 2014–2020.

listopad 2013 - Evropský parlament schválil legislativu pro kohezní politiku v letech 2014–2020

9. dubna 2014 - vláda schválila dohodu o partnerství

26. srpna 2014 - Evropská komise oficiálně uzavřela s Českou republikou dohodu o partnerství

 

Změny pro období 2014-2020


V programovém období 2014–2020 mělo dojít k řadě změn. Kromě mírného snížení počtu operačních programů – a především vytvoření jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) – mělo dojít například k užšímu provázání kohezní politiky v celé EU se strategií Evropa 2020 (mezi nová témata budou patřit například otázky ochrany klimatu, stárnutí populace či migrace) nebo k častějšímu využívání finančních nástrojů (například revolvingových úvěrů) namísto „klasických“ dotací. S tím souvisí i snížení celkové alokace na 22 mld. EUR.

V samotné ČR mělo být zavedeno jednotné metodické prostředí (viz Metodický pokyn pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014–2020) či jednotný elektronický systém (MS2014+).

Příprava programového období 2021–2027

Česká republika zahájila debaty o budoucím programovém období již v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na něm přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. ČR proaktivně jedná i s dalšími státy a zástupci evropských institucí a vystupuje na mezinárodních akcích (viz např. Kohezní fórum).

Návrh nařízení o společných ustanoveních vytváří společný soubor pravidel pro 7 fondů/nástrojů se sdíleným řízením v programovém období 2021–2027.

7 fondů/nástrojů pro období 2021-27

  • FS: Fond soudržnosti
  • ENRF: Evropský námořní a rybářský fond
  • EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj
  • ESF+: Evropský sociální fond Plus
  • AMIF: Azylový a migrační fond
  • BMVI: Nástroj pro správu hranic a víza
  • ISF: Fond pro vnitřní bezpečnost


Koncem května a počátkem června 2018 byly ze strany EK představeny rovněž návrhy k vybraným specifickým nařízením EP a Rady:

  • nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti,
  • nařízení o Evropském sociálním fondu Plus,
  • nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti,
  • nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond,
  • nařízení, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost
  • nařízení, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz
  • nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu,
  • nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu. 

V reakci na krizi způsobenou koronavirem předložila Evropská komise 27. května 2020 nový Víceletý finanční rámec, zahrnující ambiciózní plán obnovy pro Evropu, který navyšuje finanční prostředky a posiluje nástroje politiky soudržnosti a jejich vazbu na další unijní nástroje.

V srpnu 2020 Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh nových operačních programů, které jsou plánovány pro období 2021-2027. Kvůli potřebě řešit aktuální a akutní záležitosti kolem pandemie koronaviru však jde o aktuální a nikoliv konečné návrhy. Limitem pro dopracování a schválení Dohody o partnerství a operačních programů je zpožďování schválení legislativy EU pro politiku soudržnosti 2021–2027. Bez znalosti finálních schválených parametrů Víceletého finančního rámce nemohou být návrhy Dohody o partnerství ani jednotlivých operačních programů kompletní

Autor: CDK, aktualizace září 2020