Přejít na obsah

Vyhledávání

Facebook Twitter Google Plus Youtube RSS
Neděle 30. srpna 2015


Hlavní menu

Zajišťování bezpečnosti

Zrušení kontrol na pozemních hranicích se sousedními státy vytvořilo novou situaci při zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku, zvláště v příhraničních regionech. Proto Policie ČR ve spolupráci se sousedními státy zaváděla již několik let do praxe ucelený komplex policejních nástrojů, které plně nahradily chybějící kontroly. O bezpečnost a veřejný pořádek v příhraničním území se tak společně starají policisté obou sousedních států, kteří k tomu jsou vybaveni specifickými pravomocemi, včetně možnosti působit v určitých případech na území druhého státu.

Kontroly osob a ostatní policejní opatření však nesmějí plnit funkci hraničních kontrol a nesmějí být ani ekvivalentní takovým kontrolám.

Schengenská pravidla poskytují každému státu právo - a do určité míry i povinnost - provádět i nadále policejní opatření za účelem boje s kriminalitou a nelegální migrací v souladu s národní legislativou. Každý schengenský stát tedy může provádět kontroly osob na svém území. Tato policejní opatření - zvláště ta prováděná v příhraničních oblastech - však musí splňovat následující schengenská pravidla:

  • nemají za cíl ochranu hranic,
  • vycházejí z všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost a mají především za cíl bojovat proti přeshraniční trestné činnosti,
  • jsou plánována a prováděna tak, že se zřetelně odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích,
  • provádějí se na základě namátkových kontrol. 

Odchod českých policistů z hraničních přechodů neznamenal oslabení přítomnosti a aktivit policie v příhraničních regionech. Policie zůstala i po vstupu ČR do Schengenu přítomna v příhraničí v plné síle a v nezměněném rozsahu plní standardní policejní úkoly týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku. Navíc má k dispozici nové schengenské nástroje přeshraniční policejní spolupráce.

Novému rozdělení úkolů mezi jednotlivými službami Policie ČR odpovídají i změněné početní stavy. Při těchto přesunech platila zásada, že počet policistů v příhraničním území zůstane nezměněn. Tento aspekt byl jedním ze základních východisek pro reorganizaci služby cizinecké a pohraniční policie po vstupu ČR do Schengenu, neboť přesun policistů z hraničních přechodů do vnitrozemí mohl být vnímán jako oslabení bezpečnosti v dané lokalitě. Významný počet zkušených policistů dříve působících při ochraně státních hranic přešlo do nových funkcí u dopravní a pořádkové a železniční policie, ve kterých uplatňují své zkušenosti získané v předešlé praxi. Celkově cizinecká a pohraniční policie předala uvedeným složkám police zhruba 2 300 tabulkových míst policistů a sama se přetransformovala ve službu cizinecké policie.

Co se týče dopadů vstupu do Schengenu na bezpečnost ČR jako celku, je třeba zdůraznit, že schengenské standardy představují výrazné zvýšení kvality policejní a justiční spolupráce mezi členskými státy, a vytvářejí tak podmínky pro účinnější potírání zločinu.

Čeští policisté a další vybrané orgány při své práci využívají Schengenský informační systém (SIS) a v něm obsažené miliony dat týkající se vybraných kategorií osob či zboží (mj. hledaných či pohřešovaných osob, věcí či vozidel). Přístup k záznamům v SIS výrazně zvyšuje úspěšnost i rychlost při nalezení hledaných osob a věcí; mnohonásobně se tak zvyšuje pravděpodobnost, že např. policejní orgány jiného schengenského státu při policejní kontrole objeví osobu, která je hledaná českou policií z důvodu spáchání závažného trestného činu.

Důležitost SIS potvrdila také zkušenost českých orgánů během prvních 100 využívání SIS v ČR. V tomto období bylo např. zadrženo více než 30 osob hledaných v jiných státech Schengenu a obdobný počet osob na území ČR nebo vypátráno přes 130 odcizených nebo ztracených věcí, zejména vozidel a osobních dokladů.

V případě, že by i přes všechna přijatá opatření vznikla závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost ČR, má vláda možnost vydat nařízení, jehož prostřednictvím znovu zavede ochranu vnitřních hranic ČR. K takovému rozhodnutí se však bude moci uchýlit pouze za výjimečné situace, znovuzavedení hraničních kontrol bude muset být dočasné a bude moci trvat pouze po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby. Konkrétní způsob a rozsah provádění znovuzavedené ochrany vnitřních hranic bude stanoven ad hoc nařízením vlády a bude záviset na situaci, zejména tedy na důvodech, které k dočasnému znovuzavedení kontrol povedou.

Autor: Šárka Machotková, Ministerstvo vnitra ČR