David Bearfield: Brusel má zájem o schopné Čechy


Marie Bydžovská, Euroskop, 18. března 2009

V pondělí navštívil Českou republiku ředitel Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) David Bearfield, aby představil výběrová řízení do institucí EU a jejich plánované změny. Při této příležitosti poskytl Euroskopu rozhovor o možnostech práce v evropských institucích pro české zájemce. Zdůraznil především, že v červnu EPSO plánuje vypsat výběrové řízení určené pro administrativní pracovníky z České republiky.

Vaše přednáška na Karlově universitě nesla název: „Výběrová řízení do institucí EU a plánované změny“. Jaké jsou tedy ty plánované změny?

Vloni jsme se rozhodli udělat celou řadu zásadních změn ve vybírání zaměstnanců. Jsou zahrnuty do projektu s názvem EPSO – rozvojový program. V jeho první částí se soustředíme na potřebu přitáhnout ty nejschopnější lidi z členských států, aby se ucházeli o místo v evropských institucích. To je také jedním z důvodů, proč jsem přijel do Prahy. Víme, že nestačí zůstávat v Bruselu, ale musíme vyjít a oslovit talentované lidi. Potřebujeme, aby takoví lidé pracovali v Bruselu. Snažíme se také vytvořit pozitivní image zaměstnavatele.

Druhou oblast změn zahájíme v příštím roce, kdy se chystáme radikálně modernizovat proces přijímání zaměstnanců. Bude mnohem kratší, dnes trvá přibližně patnáct měsíců, v budoucnosti by měl být ukončen během pěti až devíti měsíců. Budeme mnohem více testovat kompetence uchazečů, spíše než vědomosti o Evropské unii. Budeme pořádat nábory zaměstnanců na roční bázi. V současnosti neexistuje pravidelnost ve vypisování výběrových řízení. Někdy může být několik výběrových řízení krátce po sobě, jindy nejsou pro daný profil v delším období vypisována vůbec žádná.

Pokud bych byla čerstvým absolventem vysoké školy a chtěla bych se ucházet o místo v institucích EU, jaký postup bych měla zvolit? Jaké by byly mé šance na přijetí do některé instituce a v jakém časovém horizontu bych mohla očekávat možný nástup do zaměstnání?

Nejdříve byste se měla podívat na naše webové stránky http://www.eu-careers.eu/, kde najdete všechny informace o tom, jak výběrové řízení probíhá. Když si otevřete naší webovou stránku, najděte si sekci „práce v institucích EU“. Najdete tam informace, jakou práci v institucích nabízíme, co instituce dělají a jaké jsou Vaše možnosti. Najdete tam i profily některých současných pracovníků v institucích. Takže si můžete představit, co lidé v evropských institucích dělají. A zdůraznil bych, že od příštího roku se budou moci přihlásit do výběrového řízení již studenti posledního ročníku vysoké školy. Tedy ještě předtím, než získají universitní titul.

Jak by se uchazeči měli na přijímací řízení připravit?

Pokud chcete uspět, pak se připravte opravdu důkladně. Mnoho lidí to považuje za obtížné, ale je to možné. Existuje spousta přípravných materiálů, které můžete najít na internetu. Ukázky testů jsou přístupné na našich webových stránkách a uchazeči se tak s nimi mohou seznámit.

Řekl jste, že od příštího roku budete pořádat výběrová řízení pravidelně jednou za rok. Kdy tedy bude vypsáno nejbližší výběrové řízení?

Zatím to není stanoveno na sto procent, ale počítáme s tím, že první kolo by mělo být vypsáno v březnu pro lingvisty, tedy pro překladatele a tlumočníky. A v září by bylo vypsáno kolo pro administrativní pracovníky.

Je tedy zatím možné se přihlásit do výběrových řízení podle starých pravidel?

Ano, v průběhu roku 2009 bude vypsáno mnoho nových výběrových řízení. V současnosti vypisujeme nové výběrové řízení každý týden. Chtěl bych upozornit především na výběrové řízení pro administrativní pracovníky z České republiky, které předpokládáme, že vypíšeme v červnu. To bude pro Čechy velmi významná příležitost v rámci současného výběrového systému.

Znamená to, že výběrová procedura pro pracovníky z nových členských zemí se odlišuje od výběrové procedury pro zaměstnance ze starých členských zemí?

V zásadě jsou podmínky stejné. Se všemi musí být zacházeno stejným způsobem.

Máte nějaké statistiky o počtu zaměstnanců z jednotlivých členských států?

V současnosti máme obtíže zaujmout zaměstnance z některých států EU, konkrétně ze Skandinávie, Spojeného království, Nizozemí a do určité míry i z Německa. Máme mnoho zájemců z Belgie, což není překvapující. Ale také se hlásí mnoho lidí z Itálie nebo ze Španělska a nových členských států. Dostali jsme sedm a půl tisíce žádostí z České republiky a zaměstnali jsme tři sta Čechů.

Udržujete tedy rovnováhu mezi zaměstnanci z různých členských zemí?

Máme sice statistiky, ale nemůžeme diskriminovat na základě národnosti. Takže neexistují nějaké kvóty, záleží na schopnostech uchazečů. Myslím, že je důležité využít zvláštního období, které nyní máte, kdy bude vypsáno výběrové řízení, které je otevřeno pouze pro zájemce z Vaší země.

Udržují pracovníci v institucích kontakty se svým domovským státem? Je pro členské státy výhodné mít „své lidi“ v institucích, nebo jsou tito pracovníci profesionálové, kteří svou státní příslušnost v zaměstnání nezohledňují?

Samozřejmě, když začnete pracovat v institucích, jste nezávislí na své vlasti, neočekává se od Vás, že budete pracovat ve prospěch svého státu. Není to něco, co by zaměstnanci měli dělat, nebo co dělají. Důležité je, že lidé přicházejí a přinášejí s sebou své tradice, znalosti a zkušenosti. Musíme pracovat v zájmu všech členských států, reflektujeme zájmy Unie. Důležité je, že přinesete své schopnosti a pracovní metody. Ale také, když se lidé vrátí zpět do své země, mohou ve své zemi představit práci evropských institucí. Například nyní plánujeme iniciativu, při které se lidé z České republiky, pracující v evropských institucích, vrátí do svých škol a budou tam mluvit o zkušenostech s prací pro evropské instituce. Je to vlastně takový dvousměrný proces.

Jak velká je šance být přijat do evropských institucí? Kolik nových pracovníků průměrně přijímáte za jeden rok? A kolik lidí se každoročně o práci v institucích uchází?

Šance na přijetí se velmi liší. Ze tří set tisíc uchazečů uspělo ve vstupních testech něco mezi jedenácti a dvanácti tisíci. Je to tedy pouze malé procento a poměrně malá šance. Je ale rozdíl, pokud se přihlásíte ve velké soutěži pro celou EU 27 nebo například v soutěži, která bude přímo pro Českou republiku. Vaše šance jsou v tom případě vyšší. Co se týče uchazečů z Česka, mohu říct, že doposavad bylo úspěšných přibližně pět procent. Je to sice poměrně malé procento, ale ten, kdo se připraví, uspět může.

Platové podmínky v institucích jsou pro zaměstnance z nových členských států zajisté lákavé, ale ve srovnání například s belgickými úředníky – jsou pracovníci institucí oceněni výrazně lépe?

Je to různé. Určitě v zemích, kde jsou průměrné platy vyšší, je práce pro evropské instituce méně atraktivní. Můžeme to vidět velmi dobře v počtu a složení zájemců. V dnešní době existuje nejen celoevropský, ale dokonce globální trh pro ty nejlepší a nejinteligentnější pracovníky. Takže ty nejsoutěživější firmy hledají své zaměstnance v celé Evropské unii, včetně nových členských států. Tyto firmy nabízejí velmi atraktivní platové podmínky. A my musíme soutěžit s těmi nejlepšími zaměstnavateli, protože chceme ty nejlepší zaměstnance.

Jaké jsou tedy platy v Evropských institucích? Jaký počáteční plat může očekávat nový zaměstnanec?

Absolventi vysoké školy mají nástupní plat okolo čtyř tisíc eur. Asistenti mají asi dva a půl tisíce eur.

Autor: Marie Bydžovská

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality