Martin Plesný, Euroskop, 6. května 2009
Bývalý slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan vystoupil v pondělí 4. května v Praze. Na půdě CEVRO Institutu přednesl projev věnovaný polistopadové zahraniční politice Československa i Slovenska – a úloze malých států na mezinárodní scéně.
Matador slovenské zahraniční politiky Eduard Kukan byl na začátku devadesátých let československým velvyslancem při OSN a posléze dlouholetým ministrem zahraničí samostatného Slovenska. Byl tak přímým aktérem zahraniční politiky v době, o níž v Praze přednášel, publiku tedy poskytl řadu osobních pohledů na události posledních dvaceti let v zahraničních vztazích Československa a Slovenska. Tomuto tématu věnoval první část své přednášky.
Na úvod Kukan seznámil posluchače s hlavními mezinárodními problémy polistopadového Československa a jeho nástupnických států. Jmenoval především přítomnost sovětských vojsk, nutnost rozpuštění Varšavské smlouvy, spory o vodní dílo Gabčíkovo nebo potřebu přijetí ČR a SR do OSN.
Následně exministr hovořil o slovenské zahraniční politice. Zaměřil se především na vztahy s Českou republikou, které považuje v současnosti za skvělé a bezproblémové. V minulosti však podle Kukana vzájemné vztahy poškozovala jak politika někdejšího premiéra Mečiara, tak český „komplex staršího bratra“ v podobě nedůvěry ve schopnost Slováků vstoupit do EU zároveň s Čechy.
Sarkozy má pravdu, ale jen částečně
Vedle mezinárodních vztahů se Kukan dotkl také některých slovenských vnitropolitických témat, a to i jako dosud činný politik působící nyní v opozici. Kritizoval současnou vládu premiéra Roberta Fica, nevyhnul se však ani kritice české politické situace a jejího vlivu na předsednictví v Radě EU.
Český nezdar podle Kukana částečně dává za pravdu francouzskému prezidentu Sarkozymu, že malé státy nemohou plnohodnotně obstát ve vedení EU. Slovenský politik však zároveň dodal, že existují i opačné příklady a že i malé státy na mezinárodním poli dokáží být důležité a předsednictví zvládnout. Roli malých států věnoval Kukan druhou část svého proslovu. V té předestřel, jak se takové země mohou pozitivně zviditelnit ve světě.
Malé státy musí spolupracovat
Kukan soudí, že malé státy mají dvě hlavní možnosti. První z nich je dodávat kvalitní odborníky do mezinárodních organizací. Podle Kukanových zkušeností pak takové osobnosti získávají kredit pro celou svou zemi. Vzorem druhé možnosti uplatnění je Fórum malých států, neformální sdružení založené v roce 1992 Singapurem a zahrnujícím nyní přes 100 zemí. Spoluprací v rámci tohoto fóra získávají malé státy silnější hlas v OSN.
Na závěr svého vystoupení zodpověděl Eduard Kukan několik dotazů a nechal posluchače nahlédnout do zákulisí slovenské politiky. Hovořil především o nedávné prezidentské kandidátce Ivetě Radičové, jejíž rezignace na poslanecké křeslo Kukana a jeho stranické kolegy z SDKÚ-DS překvapila, neboť se jí po skandálu chystali vyjádřit podporu.
Kukan hovořil také o možnosti vytvoření volební koalice pravicových stran kolem Radičové. Takové sjednocení považuje za nereálné. Stejně skepticky vidí i snahy o reformu OSN, z nichž podle něj nakonec vždy zbudou pouze slova.
Autor: Martin Plesný, Euroskop